Archeologický nález v Jeruzalémě

V Jeruzalémě archeologové objevili malou hliněnou pečeť s nápisem, přibližně 2700 let starou, která je s největší pravděpodobností pozoruhodným důkazem pravosti korespondence uvedené v 2. knize Královské mezi spravedlivým judským králem Chizkijášem a asyrským králem Sancheríbem.

Krátce předtím, v roce 722 př. n. l., asyrská armáda zničila severní království Izrael a několik tisíc Izraelců bylo odvlečeno ze Samaří do Asýrie a jejích provincií. Nyní se cílem Asyřanů stalo jižní království Judsko (které bude později dobyto jinou říší – babylónskou).

V 2. knize Královské čteme:
„V čtrnáctém roce vlády krále Chizkijáše vytáhl Sancheríb, král asyrský, proti všem opevněným městům judským a zmocnil se jich. Proto poslal Chizkijáš, král judský, poselství asyrskému králi do Lakíše: „Prohřešil jsem se, odejdi ode mne. Cokoli na mne vložíš, ponesu.“ I uložil král asyrský judskému králi Chizkijášovi tři sta talentů stříbra a třicet talentů zlata. Chizkijáš tedy odevzdal všechno stříbro, které se nacházelo v Hospodinově domě a mezi poklady domu královského.“ (18:13–15)

Jak víme z biblických dějin, poté Sancheríb vyslal své vojsko k Jeruzalému. Jeho vojevůdci požadovali okamžitou kapitulaci hlavního města judského království. Prorok Izajáš krále Chizkijáše potěšil a slíbil mu okamžitou pomoc od Boha: v noci anděl Hospodinův porazil mnohé v asyrském táboře, takže se Sancheríb musel vrátit do Ninive a judské království bylo zachráněno. Krátce nato byl Sancheríb zabit vlastními syny v chrámu pohanského boha, kterého uctíval.

Podle tiskové zprávy Izraelského památkového úřadu byl hliněný fragment nalezen u Západní zdi Chrámové hory v Jeruzalémě a představuje jediný asyrský nápis z této doby, jaký byl kdy v Jeruzalémě objeven. Nález je datován přibližně do roku 700 př. n. l., tedy do období Prvního chrámu, a obsahuje klínopis v akkadském jazyce, což je úžasným svědectvím korespondence mezi vládci Asýrie a Judska.

Badatelé se domnívají, že dochovaný nápis se týká „prodlení s placením daně nebo splnění jiného závazku“.

„V textu je uveden konečný termín — první den měsíce áv (asyrský měsíc áv odpovídal pátému měsíci v hebrejském kalendáři) — a je v něm přímo zmíněn vysoce postavený úředník odpovědný za předávání oficiálních královských zpráv, známý z asyrských administrativních archivů,“ uvedli zástupci památkového úřadu.

„Všechny charakteristiky nápisu i jeho datování odpovídají období vlády asyrského krále Sancheríba nebo jeho bezprostředních nástupců a zjevně se prolínají s biblickým vyprávěním o daňové vzpouře krále Chizkijáše,“ uvádí se v tiskové zprávě.

„Tento artefakt je pravděpodobně fragmentem buly — královské pečeti s nápisem, která sloužila jako stručné shrnutí obsahu oficiálních dokumentů či dopisů určených významným osobám,“ uvedl doktor Peter Zilberg z Univerzity Bar-Ilan, který nalezený fragment zkoumal.

Podle jeho slov to byla „mimořádně neklidná doba“ pro Judsko.

„Chizkijáš na určitou dobu pozdržel placení daní, což přimělo Sancheríba vytáhnout na Jeruzalém,“ uzavřel.

Zdroj: Crosswalk.com