Zasedání Ústředního výboru Světové rady církví

V jihoafrickém Johannesburgu ve dnech 18.–24. 6. proběhlo setkání Ústředního výboru Světové rady církví, kterého se zúčastnila i představitelka naší církve.

Ústřední výbor SRC, který byl zvolen na 11. valném shromáždění v roce 2022, se schází každé dva roky až do příštího shromáždění v roce 2030. Setkání v Johannesburgu v Jihoafrické republice ve dnech 18.–24. června 2025 bude druhým setkáním současného ústředního výboru Světové rady církví.

Ústřední výbor tvoří 158 členů, regionální prezidenti a 100 poradců ze širšího ekumenického hnutí. Jeho úkolem je naplňovat mandát shromáždění, přijímat rozhodnutí tykající se politiky organizace a zabývat se otázkami, které ovlivňují život a svědectví církví.

V Jihoafrické republice Ústřední výbor průběžně přezkoumal strategii a správu organizace. Rovněž zahájil přípravy na další valné shromáždění v roce 2030.

Členové výboru vyslechli poselství moderátora organizace, biskupa Heinricha Bedford-Strohma. Ve svém projevu hovořil o jednotě křesťanů, která podle něj jednou nastane. Toto téma je zvlášť aktuální v kontextu letošního 1700. výročí konání Nikajského ekumenického sněmu.
Zmínil se také o naději jako nezbytné síle, bez níž by současné dění ve světě mohlo uvrhnout každého rozumného člověka do zoufalství. Hovořil o očekávání Božího zásahu a o Boží trpělivosti, která však neznamená, že Hospodin nereaguje na modlitby všech trpících a pronásledovaných.

Následně přednesl svou zprávu generální tajemník Světové rady církví Rev. Dr. Jerry Pillay. Výrazně se v ní vyzdvihla otázka dlouhotrvajícího konfliktu mezi Izraelem a Palestinou; zaznělo i slovo „genocida“. Generální tajemník zdůraznil, že bez ohledu na politické, kulturní, a dokonce i biblické preference musí každý křesťan prohlásit, že to, co se od 7. října 2023 děje na palestinských územích, je naprosto nepřijatelné. Světová rada církví podle něj musí pozvednout hlas a jasně říct: „Stačí! Genocida Palestinců musí být zastavena!“

Tento konflikt se stal ústředním tématem letošního setkání Ústředního výboru Světové rady církví. Pracovní skupina, která zkoumala situaci v Pásmu Gazy, přednesla velice znepokojující zprávu. Nakonec Ústřední výbor přijal dokument navržený Výborem pro veřejné záležitosti s názvem Prohlášení o Palestině a Izraeli: Výzva k ukončení apartheidu, okupace a beztrestnosti v Palestině a Izraeli. Uvádíme tady celý text tohoto důležitého dokumentu.

Prohlášení o Palestině a Izraeli: Výzva k ukončení apartheidu, okupace a beztrestnosti v Palestině a Izraeli
„Ať se valí právo jako vody, spravedlnost jak proudící potok.“ (Amos 5:24)

Ústřední výbor Světové rady církví, který se sešel v Johannesburgu v Jihoafrické republice ve dnech 18.–24. června 2025, přebývá v hlubokém zármutku a rozhořčení, neboť krize v Palestině a Izraeli eskaluje do úrovně otevřeného porušení mezinárodního humanitárního a lidského práva, stejně jako těch nejzákladnějších morálních principů.

Rozlišujeme mezi židovským lidem, našimi sourozenci ve víře, a činy vlády Izraele, a znovu potvrzujeme, že Světová rada církví pevně stojí proti jakékoli formě rasismu, včetně antisemitismu, protiarabského rasismu a islamofobie. Nicméně nesnesitelné utrpení způsobené lidem v Gaze a eskalující násilí a útlak na Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě nutí celosvětové společenství církví mluvit jasně, naléhavě a s odhodláním hájit principy spravedlnosti podle mezinárodního práva a etiky.

Vojenská kampaň izraelské vlády v Gaze zapříčinila vážná porušení Čtvrté ženevské úmluvy, která mohou představovat genocidu a/nebo jiné zločiny podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Současně okupovaný Západní břeh Jordánu a Východní Jeruzalém nadále čelí intenzivnímu násilí, nezákonnému rozšiřování osad a systematickému porušování lidských práv. Tyto činy odporují mezinárodním právním normám, včetně Charty OSN, Ženevských úmluv, mezinárodních lidskoprávních úmluv a četných rezolucí Rady bezpečnosti a Valného shromáždění OSN.

Světová rada církví znovu potvrzuje svůj dlouhodobý závazek k mezináboženskému dialogu a spolupráci a ke vnímání mezinárodního práva jako rámce pro mír, spravedlnost a odpovědnost.

V tomto duchu Ústřední výbor SRC vyzývá k následujícímu:

Pojmenování reality apartheidu: Uznáváme a odsuzujeme systém apartheidu, který Izrael uplatňuje vůči palestinskému lidu, v rozporu s mezinárodním právem a morálním svědomím.
Uplatnění sankcí a odpovědnosti: Vyzýváme státy, církve a mezinárodní instituce, aby uvalily sankce za porušování mezinárodního práva, včetně cílených sankcí, stažení investic a zbrojních embarg. Je nutno plně podpořit Mezinárodní trestní soud a mechanismy OSN vyšetřující možné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Potvrzení palestinských práv a svobody: Hájíme nezcizitelná lidská práva Palestinců na svobodu, spravedlnost, návrat a sebeurčení. Požadujeme ukončení okupace a zrušení nezákonné blokády Gazy.
Podpora odolnosti a svědectví palestinských křesťanských církví a komunit, včetně hájení jejich práva zůstat ve své zemi a svobodně vykonávat svou víru.

Vyslovujeme pochvalu vládě Jihoafrické republiky za její úsilí o dosažení spravedlnosti a odpovědnosti podle mezinárodního práva prostřednictvím Mezinárodního soudního dvora a vyzýváme všechny státy, aby respektovaly rozhodnutí této instituce. Církve po celém světě jsou povolány, aby vydávaly svědectví, ozývaly se a jednaly.

„Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj.“ (List Jakubův 3:18)

V rámci prezentace Komise pro veřejné záležitosti zazněla nabídka zmínit v závěrečné zprávě této komise další genocidy včetně genocidy pontských Řeků, Řeků kyperských, genocid v Nigerii a Kongu, genocidy domorodých obyvatel v různých koutech světa, kteří dodnes čelí následkům západního kolonialismu.

Otázka spravedlnosti, která je klíčovou pro misi Světové rady církví, letos je aktuálnější než kdykoliv dřív. K tomu přispělo i místo konání zasedání. Obyvatelé Jihoafrické republiky mají trpkou zkušenost s desetiletími útlaku a nespravedlnosti.

Rok 2025 přinese dvě významná výročí – 140 let od Berlínské konference, která regulovala kolonizaci Afriky, a 40 let od vydání teologického prohlášení Kairos, které se postavilo proti režimu apartheidu v Jižní Africe. Tento dokument kritizoval tehdejší postoj církve k apartheidu a vyzýval ji k aktivnější roli v boji proti bezpráví. Autoři zdůrazňovali, že Bůh stojí na straně utlačovaných, a vyzývali církev, aby se postavila proti útlaku a usilovala o osvobození a spravedlnost.

Pamětníci rovněž upozornili na skutečnost, že jihoafrický režim v 70. letech s pomocí Izraele získal jadernou zbraň. Tato informace zůstává aktuální i dnes, kdy Izrael útočí proti Íránu teroristickými metodami, ale zároveň pokrytecky obviňuje Írán z údajného vývoje jaderných zbraní.

Dále Výbor pro veřejné záležitosti předložil Ústřednímu výboru stručný dokument týkající se statusu kláštera sv. Kateřiny na Sinaji v Egyptě.

Krátké prohlášení o monastýru sv. Kateřiny na Sinaji v Egyptě

Monastýr sv. Kateřiny, autonomní mnišská komunita duchovně spojená s Jeruzalémským řeckým pravoslavným patriarchátem, se nachází na úpatí hory Sinaj na Sinajském poloostrově v Egyptě a patří k nejdéle nepřetržitě obývaným křesťanským klášterům na světě. Byl postaven v letech 548–565 na příkaz byzantského císaře Justiniána I. V roce 2002 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

S ohledem na to, že klášter sv. Kateřiny představuje jedinečný poklad světového křesťanství, Ústřední výbor Světové rady církví vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami o zásahu egyptské vlády, který ovlivňuje současný a budoucí status tohoto místa, a také nad vývojem v jeho blízkosti.

Od roku 2012 klášter čelí opakovaným žalobám a hrozbám soudního řízení ze strany egyptských státních orgánů, které si nárokují vlastnictví území patřícího klášteru. Ačkoliv mezi stranami probíhala konstruktivní jednání, dne 28. května 2025 padlo soudní rozhodnutí, které uznává egyptský stát za vlastníka všech částí areálu, včetně samotného monastýru. V důsledku tohoto rozhodnutí se mniši stávají nájemci – přestože tento klášter funguje nepřetržitě již 1 500 let. Přítomnost mnichů je nyní velmi nejistá, protože jejich pobyt je závislý na každoročně obnovovaném povolení k pobytu, které egyptské úřady mohou kdykoli odmítnout prodloužit.

S ohledem na nadcházející zasedání Komise pro víru a řád Světové rady církví, které se bude konat v Egyptě, žádá Ústřední výbor generálního tajemníka, aby:

zaslal oficiální dopis prezidentovi Egypta, ve kterém vyjádří znepokojení Světové rady církví nad touto záležitostí a vyzval k jasné a závazné dohodě, která by klášteru sv. Kateřiny trvale přiznala právo a vlastnictví tohoto místa a zároveň zaručila ochranu náboženského života a sloužení mnišské komunity,
navázal kontakt s UNESCO a požádal o zásah na ochranu kláštera jako místa světového dědictví a jeho křesťanského mnišského charakteru.

Ústřední výbor Světové rady církví dokument jednomyslně přijal a schválil.

Členové Ústředního výboru také projednali otázky klimatické spravedlnosti. Klimatická krize patří mezi největší výzvy, kterým dnes svět čelí, a církve stojí v čele hnutí pro změnu.

Světová rada církví tradičně klade velký důraz na roli žen v církvi a společnosti. Výsledkem tohoto úsilí o spravedlivé společenství žen a mužů se stala iniciativa Čtvrtky v černém, která vznikla v Jihoafrické republice, a další projekty.

Setkání Ústředního výboru bylo zahájeno úvodní modlitbou, v jejímž rámci zazněla jména vůdců ekumenického hnutí, kteří od posledního setkání zemřeli. Tentokrát mezi nimi byl římský papež František a arcibiskup albánský Anastasios. Setkání se završilo závěrečnou modlitbou, ve které účastníci vzdali chválu Bohu za vše, čeho bylo dosaženo.

Dokumenty přijaté Ústředním výborem během letošního setkání jsou k nahlédnutí na oficiálním webu Světové rady církví: https://www.oikoumene.org/about-the-wcc/organizational-structure/wcc-central-committee/central-committee-june-2025

Redakce

Foto: Světová rada církví