Zobrazení Adama a Evy na starověkých pečetích

Dnes téměř každý zná příběh Adama a Evy, jak je popsán v Bibli: pramatka všech lidí snědla zakázané ovoce ze stromu poznání dobra a zla a přemluvila k tomu svého muže Adama. Za toto porušení Božího přikázání byli první lidé vyhnáni z ráje. Historici se dlouho domnívali, že jde pouze o židovský mýtus, který jiné starověké národy neznaly. Artefakty nalezené vědci však naznačují něco jiného.

V roce 1872 anglický asyriolog George Smith prostudoval archivy se vzorky starobabylonského písma, které byly nalezeny několik let předtím anglickým archeologem Austenem Henry Layardem v Ninive. Mezi hliněnými tabulkami pokrytými klínovým písmem Smith našel cylindrickou pečeť se zobrazením, které přesně odráží biblický příběh o pádu Adama a Evy.

V centru akkadské cylindrické pečetě datované 22. stoletím před Kristem je zobrazen velký rozvětvený strom přinášející plody, vpravo od něj sedí muž a vlevo žena. Za zády ženy je vidět had. Syžet tohoto zobrazení napodobuje příběh biblické knihy Genesis. Vědci pojmenovali tuto pečeť Pokušení. Pod tímto názvem je dodnes uložena v Britském muzeu.

Ovšem cylindrická pečeť nalezená v Ninive se nestala důkazem toho, že vyhnání z ráje popsané v Bibli bylo skutečným příběhem o počátku dějin lidstva, který se zachoval u všech národů. Badatelé, jako bývalá kurátorka Britského muzea Dominique Collon a profesor Starého zákona na americké univerzitě Emory David L. Petersen, předpokládali, že muž, jenž má na sobě pokrývku hlavy s dvěma rohy, je zobrazením boha, žena sedící naproti je věřící nebo kněžka sloužící tomuto božství, strom mezi nimi je palma, která symbolizuje plodnost, stejně jako had. Jiní, jako profesor srovnávací mytologie a srovnávacího náboženství Joseph Campbell, tvrdili, že ženská postava vlevo od stromu je bohyně plodnosti Gula-Bau a muž vpravo její božský manžel.

Ale rok 1930 přinesl archeologům další objev svědčící o počátcích dějin. Během vykopávek na kopci Tepe Gaura profesor Pensylvánské univerzity Ephraim Speiser objevil kulatou kamennou pečeť datovanou do poloviny 4. tisíciletí př. n. l.

Tepe Gaura je archeologická lokalita v severním Iráku poblíž starověkého asyrského města Ninive asi 15 km severovýchodně od současného iráckého města Mosulu. Američtí archeologové zjistili, že město zde existovalo již v 6. tisíciletí před Kristem.

Důležitým nálezem americké expedice byla kamenná pečeť, na níž jsou jasně viditelné dvě lidské postavy – muž a žena – a za nimi had. Shrbená nahá těla naznačují bídný stav zobrazených lidí. Zdá se, že se za svou nahotu stydí. Vypadá to, že starověký umělec se snažil graficky zachytit informace uvedené ve třetí kapitole knihy Genesis.

Zobrazení dobře ilustrující biblický příběh vyhnání Adama a Evy z ráje vyřezal neznámý umělec třicet pět století před narozením Krista a mnoho století před narozením praotce židovského národa Abrahama. Tento jednoduchý obraz přesvědčuje některé badatele, že příběh knihy Genesis nelze považovat za pouhou součást židovské kroniky, kdysi mohl být součástí dědictví každého národa. Většina z nich však ztratila spojení se Stvořitelem a zapomněla na svůj původ. Židé, kteří zůstali jedinými nositeli víry v pravého Boha, zachovali ve svém Písmu vzpomínku na ztracený ráj.