Valné shromáždění Konference evropských církví
Ve dnech 14.–20. června se v estonském Tallinnu konalo valné shromáždění Konference evropských církví (CEC). Tato ekumenická organizace sdružuje 113 protestantských, anglikánských, starokatolických a pravoslavných církví Evropy. Její první valné shromáždění se konalo v roce 1959. Cílem bylo znovuobnovení dobrých vztahů mezi zeměmi a církvemi poválečné Evropy. Valné shromáždění je nejvyšším řídícím orgánem CEC.
Úkolem valného shromáždění byla volba nového vedení včetně členů několika komisí a změna ústavy v souvislosti se změnami belgické legislativy. Tématem shromáždění bylo Pod Božím požehnáním – formování budoucnosti. Delegáty evropských církví a další účastníky hostily dvě místní estonské církve – Evangelická luteránská a pravoslavná církev Estonska, jež je v jurisdikci konstantinopolského patriarchátu. Shromáždění se kromě protestantů účastnili představitelé několika pravoslavných církví: řecké, rumunské, polské, kyperské a ekumenického patriarchátu. Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku rozhodnutím Posvátného synodu zastupovala sestra Naděžda Skvarnik, redaktorka Hlasu pravoslaví, členka ústředního výboru Světové rady církví.
Účastníky přivítal starosta Tallinnu Mihail Kõlvart – rodák z Kazachstánu a v minulosti úspěšný estonský sportovec. „Tallinn má výjimečně dlouhou křesťanskou historii – téměř 800 let,“ řekl starosta a dodal, že nejstarší dochovanou knihou v estonštině je luteránský katechismus. „V našem městě spolu v míru žijí různá vyznání,“ řekl. „Naše dveře a duše jsou otevřené.“
O kráse Estonska se vyjádřil arcibiskup Urmas Viilma z Estonské evangelické luteránské církve: „Estonci milují přírodu, a proto rádi žijí na venkově mezi lesy a bažinami. I když žijí ve městě, Estonci jsou lidé přírody. Cení si svobody ve svém pohledu na svět.“ „Milujeme Boha – ale ne organizovanou církev!“ řekl Viilma a zároveň poznamenal, že Estonská evangelická luteránská církev je zakládajícím členem CEC.
Zvolená nominační komise navrhla kandidáty do tří základních komisí – pro strategii a politiku, pro poselství a veřejné záležitosti a pro finance. Mezi členy komisí jsou samozřejmě i pravoslavní, kteří v CEC tvoří 25 %.
Hostem shromáždění byla Světlana Cichanouskaja – vůdkyně běloruské opozice. Politička seznámila účastníky se situací v Bělorusku a příběhy pronásledovaných členů opozice. Hodně se mluvilo také o situaci na Ukrajině. Přítomní byli představitelé nekanonické PCU – církve zřízené v roce 2018 konstantinopolským patriarchátem na Ukrajině a uznávané pouze řeckými církvemi, která se připravuje stát se členem CEC. Kvůli tomu Srbská pravoslavná církev oznámila pozastavení svého členství v této evropské ekumenické organizaci.
Dalším hostem byl patriarcha konstantinopolský Bartoloměj, jenž v neděli 18. června sloužil sv. liturgii v tallinnském chrámu sv. Simeona a Anny a odpoledne pronesl proslov, v němž se věnoval tématu ekumenických úloh v Evropě budoucna a důležitosti ekumenismu. Z jeho řeči vyplývalo, že dobrý ekumenismus je pouze ten, který se zakládá na liberálních hodnotách. Ale když církve chtějí spolupracovat na základě tradičních hodnot, je to podle hierarchy sídlícího v tureckém Istanbulu ekumenismus špatný. „Jsou tací, kteří volají po „novém ekumenismu“ – sjednocení křesťanských církví kolem takzvaných tradicionalistických hodnot. Tato forma ekumenismu nutně vytváří podivná spojenectví mezi křesťanskými církvemi. Církve, které byly dříve proti jakémukoli druhu ekumenické konverzace, jsou nyní připraveny zapojit se do takzvaného „nového ekumenismu“, který podporuje tradicionalistické hodnoty,“ kriticky se vyjádřil Bartoloměj.
Za nového prezidenta Konference evropských církví byl zvolen arcibiskup Thyatiry a Velké Británie Nikitas z ekumenického patriarchátu. Dvěma viceprezidenty se stali Dr. Dagmar Winter a Frank Kopania.
Redakce
