Velikonoční pokrmy

Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků. Nejdůležitější je samozřejmě duchovní naplnění Kristova zmrtvýchvstání. V tento den ale nesmějí chybět ani prosté lidské radosti.  Končí přísný dlouhý půst a lidé chystají na stůl to nejlepší, na co stačí jejich finanční možnosti. Každá rodina se samozřejmě může pochlubit vlastními recepty na velikonoční dobroty. Ale nejdůležitějšími atributy každého svátečního stolu jsou kraslice, velikonoční beránek, mazanec nebo kulič a tvarohová pascha. Co symbolizují tyto velikonoční pochoutky a odkud pochází tradice jejich přípravy?

Kraslice

Červené vajíčko je jedním z nejdůležitějších symbolů velikonočních svátků. Dnes se vajíčka barví do různých barev a zdobí se různými výtvarnými technikami, ale tradiční barvou je samozřejmě červená, protože symbolizuje krev, kterou Kristus omyl naše hříchy. Vejce samo o sobě od pradávných dob bylo obrazem nového života a znovuzrození. Zdobení skořápek vajec lze vysledovat až do pravěku. Ve starověkém Egyptě či Persii se na jarní svátky barvila vajíčka. Zlatě obarvené vejce bylo objeveno v královské hrobce v Sumeru. Obyčej malování vajec znali i antičtí Římané.

Traduje se, že zvyk dávat na Velikonoce červené vejce je spojen s Marií Magdalénou. Tato Kristova učednice přišla do Říma, aby hlásala evangelní zvěst o vzkříšeném Ježíši. Dostala se na dvůr samotného císaře Tiberia a pozdravila ho slovy „Vstal z mrtvých Kristus!“. K panovníkovi samozřejmě nemohla přijít s prázdnýma rukama, proto mu přinesla obyčejné slepičí vejce. Císař slovům Marie neuvěřil a řekl, že mrtvý nemůže ožít stejně jako toto bílé vejce nemůže zčervenat. V tu chvíli darované vejce zčervenalo a Tiberius uvěřil v Kristovo zmrtvýchvstání.

Od té doby vznikla tradice malování vajíček na Velikonoce a červené vajíčko se pro křesťany stalo symbolem svátku.

Velikonoční beránek

Velikonoční beránek se připravuje ze sladkého těsta ve tvaru ležícího beránka, někdy se do těsta přidávají rozinky či kandované ovoce. Beránek může být polit čokoládovou či jinou polevou pro zvýraznění jeho sladké chuti. Zajímavé je, že tento sladký pokrm nahradil skutečné skopové maso, které dříve bylo nepostradatelnou součástí české velikonoční hostiny. To bylo dáno tím, že v Bibli je jehněčí uvedeno jako obřadní pokrm před odchodem Židů z Egypta. Pesachový beránek byl pravidelnou židovskou obětí přinášenou o svátku Pesach jako připomínka vyvedení Židů z Egypta Mojžíšem. S ústupem chovu skopového na území Česka došlo k nedostatku tohoto druhu masa a beránka skutečného nahradil beránek sladký.

Mazanec

Mazanec je bochánek pečený na Velikonoce ze sladkého kynutého těsta. Patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva. Pečení tradičně probíhá na Bílou sobotu. V bohatších rodinách se do něj přidával tvaroh, aby bylo těsto vláčnější, rozinky a mandle. V těch chudších se pekl z obyčejného kynutého. Záleželo také na majetkových poměrech v rodině, jestli budou mít v domácnosti jeden velký mazanec, ze kterého dostal každý svůj díl, anebo jestli se dostane malý bochánek na každého člena.

Kulič

Východoslovanským druhem mazance je kulič – vysoký kulatý velikonoční chléb z kynutého těsta. Tradice pečení velikonočního chleba pochází z Byzance a předkem kuliče je artos.

Po svém zmrtvýchvstání se Kristus několikrát zjevil apoštolům při jídle. Později učedníci začali nechávat ústřední místo u stolu pro svého Učitele a chléb určený pro něj kladli doprostřed stolu. Postupem času vznikla tradice v den Kristova vzkříšení nechávat chléb (řecky artos) v chrámu na zvláštním stolečku u královské brány oltáře jako vzpomínku na stolování apoštolů s Kristem.

Artos se nachází před otevřenou královskou bránou po celý Světlý týden, a v sobotu se po zvláštní modlitbě rozdává věřícím.

Postupně si každá rodina začala na Paschu připravovat vlastní artos, kterému se říkalo kulič. Připravuje se z kynutého těsta, do nějž se mohou přidávat rozinky, ořechy, kandované ovoce a mák. Zdobí se moučkovým cukrem nebo polevou. Jako koření se používají vanilka, kardamom, muškátový oříšek.

Tvarohová pascha

Tato velikonoční pochoutka se tradičně připravuje ve formě komolého jehlanu. Tvarohová pascha je symbolem Božího hrobu – místa, kde se odehrála největší událost v dějinách lidstva – zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Do tvarohu se můžou přidávat rozinky, ořechy, kandované ovoce nebo čokoláda. Je zvykem zdobit pokrm písmeny „ХВ“, označujícími slavnostní velikonoční pozdrav – „Christos voskrese!“. Často se tvarohová pascha zdobí zobrazením kříže, kopí, květin na památku Kristova utrpení a zmrtvýchvstání.

Redakce