Co je Velký půst podle stanov církve?

Typikon – církevní stanovy – předpokládá omezení počtu jídel (jednou denně večer) a jejich kvalitu (chléb, voda, tepelně zpracovaná zelenina bez oleje) a občas i úplné zdržení se jídla (například v pondělí a úterý prvního postního týdne a na Velký pátek). To znamená, že od pondělí do pátku všech velkopostních týdnů křesťan jí velmi prostou potravu bez oleje jednou denně.

V sobotu a neděli jsou povolena dvě jídla denně s olejem a vínem (maximálně jedna sklenička), soboty a neděle se tak za postní dny nepovažují. V rané církvi ještě existovaly různé názory na to, jaké jídlo lze jíst v těchto dnech. Někteří si dovolovali vajíčka, mléčné výrobky, ba dokonce i drůbež. Nakonec ale došlo k rozhodnutí, že polevení půstu může spočívat pouze ve zvýšení počtu jídel a rozmanitosti rostlinných potravin.

Taková přísnost byla spojena se samotnou myšlenkou půstu – potrava musí být levná a rychlá co do přípravy. Zbytek peněz a času křesťan musí věnovat charitě a účasti na bohoslužbách. Rozdíl v ceně mezi běžným a postním jídlem patřil chudým.

Zpočátku praxi zdržení se od jídla do večera dodržovali všichni křesťané. Sv. Basil Veliký v jednom ze svých kázání vyčítá posluchačům a říká: „S jídlem počkáš do večera, ale trávíš den na soudních dvorech.“ Totéž psal sv. Jan Zlatoústý: „Nemyslete si, že nám ke spáse stačí jen nejíst do večera.“ Ale poměrně brzy si církev uvědomila, že takto přísná pravidla nemohou být přijatelná pro všechny křesťany, proto církevní pravidla stanoví určité postní minimum, které musí dodržovat všichni věřící. Jedná se o zdržení se od masa, mléka a vajec. Půst, během nějž se dovoluje ryba a tepelně opracovaná zelenina s olejem, je maximální mírou shovívavosti pro lidské slabosti. Ryba se jí na svátek Zvěstování přesvaté Bohorodici a na Květnou neděli.

Současná praxe spočívá v tom, že veškeré otázky týkající se půstu pravoslavný křesťan probírá se svým duchovním otcem.

Redakce