Kdo jsou křesťané?
V celém Novém zákoně je slovo křesťané použito pouze třikrát: dvakrát ve Skutcích apoštolů a jednou v Prvním listu apoštola Petra (Kdo však trpí za to, že je křesťan, ať se nestydí, ale slaví Boha, že smí nosit toto jméno – 4:16).
Kniha Skutků popisuje dost důležitou věc: Právě v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany (11:26). Podle výpočtu moderních badatelů se to stalo mezi 50. a 60. lety po Kristu. Přitom se zdá, že křesťany učedníky začali nazývat lidé mimocírkevní.
Předtím stoupenci Pána Ježíše sebe nazývali učedníky, bratry, věřícími, svatými, apoštol Petr je ve svém 1. listu nazývá: „rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu“ atd. Židé jim říkali Nazarejci či Galilejci.
Výraz křesťan se na začátku křesťanské éry nepoužíval jako sebeoznačení následovníků Krista. Tak jim říkali jejich odpůrci, toto slovo používali antiochijští pohané jako posměšnou přezdívku, protože se svým chováním snažili napodobovat svého učitele Ježíše Krista. Doslova tento pojem znamenal ‚ten, kdo patří skupině Krista‘ nebo ‚stoupenec Krista‘, což odpovídalo realitě, a časem samotní učedníci začali používat toto označení a být na něj hrdí.
Mimo Bibli pojem křesťan poprvé použil Tacitus, který poznamenal, že Nero obvinil křesťany z velkého požáru v Římě v roce 64 n.l.
Každopádně v té době křesťané byli malou skupinkou věřících. I když se tato skupinka velmi rychle rozrůstala, v Římské říši to byla kapka v moři. A jak to vypadá s křesťany dnes?
V současnosti na světě žijí 2,5 miliardy křesťanů. Následovníky Krista lze nalézt ve všech zemích světa. Podle počtu stoupenců je křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím na světě.
Většina studií uvádí, že tu či onu formu křesťanství vyznává 33 % světové populace. Křesťanství je však i přes svůj celosvětový vliv považováno za nejvíce pronásledované náboženství na světě. Více než 200 milionů křesťanů je pronásledováno za svou víru. Mezi pronásledovanými je zjevně 124 milionů křesťanů z 63 zemí nucených skrývat svou víru, jsou to takzvaní „kryptokřesťané“.
Zajímavý je statistický profil křesťana. Většina křesťanů (64 %) žije ve městech. Průměrný věk křesťana je 30 let. Podle indexu lidského rozvoje jsou křesťané vyšší (0,73) než „nekřesťané“ (0,58).
Židé a křesťané jsou vzdělanější než kterákoli jiná náboženská skupina na světě. Průměrná délka formálního vzdělávání u Židů je 13,4 let, a u křesťanů 9,3 let. Celosvětový průměr je 7,7 let.
Stejně tak je úroveň gramotnosti mezi křesťany vyšší než mezi nekřesťany. Číst a psát umí 88 % dospělých křesťanů a 81 % dospělých křesťanek (u „nekřesťanů“ tento ukazatel tvoří 78 % a 60 %).
Zdroj: www.bible-facts.org
