Dvanáct drahokamů nebeského Jeruzaléma

21. kapitola knihy Zjevení zmiňuje dvanáct drahokamů, které zdobí nebeský Jeruzalém: Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst (21:19–20).

Všechny tyto drahokamy jsou anizotropní, tzn. že v tak zvaném čistém světle mohou zobrazovat barevné vzory. Drahokamy lze klasifikovat buď jako anizotropní nebo izotropní. Při pohledu v křížově polarizovaném světle tvoří anizotropní kameny barevnou matrici, která odráží všechny barvy duhy, zatímco izotropní kameny zcela ztrácejí svou barvu a zdají se černé.

Pouze šestnáct ze všech drahokamů je anizotropních, a dvanáct z nich zmínil evangelista Jan ve své knize Zjevení. Tento fakt se zdá být ještě překvapivější, když si vzpomeneme, že kniha Zjevení byla napsána před dvěma tisíci lety, a anizotropie byla odkryta relativně nedávno.

Lze předpokládat, že nebeské světlo bude podobné „čistému“ křížově polarizovanému světlu, které se bude vyzařovat skrze drahokamy zmíněné v Apokalypse. Je možné, že se Bůh při výběru kamenů pro Nový Jeruzalém, nové nebe, záměrně vyhnul kamenům, které by v takovém světle ztratily barvu, a místo toho zvolil kameny, které rozptylují světlo a vytvářejí třpytivé duhové efekty?

Proč ne? Bůh vybírá to nejlepší. A pokud nebeské město bude „z ryzího zlata, zářícího jako křišťál“ (Zjevení 21:18), proč jeho hradby nemohou být postaveny ze vzácných drahokamů? Vždyť Bůh sám je tou skutečnou krásou: A hle, trůn v nebi, a na tom trůnu někdo, kdo byl na pohled jako jaspis a karneol; a kolem trůnu duha jako smaragdová (Zjevení 4:2–3).

Zdroj: www.bible-facts.org