Zesnutí přesvaté Bohorodice

Datum svátku

Slaví se vždy 15./28. srpna.

Kategorie svátku

Jeden z dvanáctera velkých pravoslavných svátků.

Příprava

Svátku předchází dvoutýdenní půst. Vznikl kolem roku 1000. Jenom několik svátků v pravoslavném kalendáři je doprovázeno mnohadenními půsty. Předcházející půst zdůrazňuje důležitost svátku. Tento půst začíná svátkem Vynášení uctívaných dřev životodárného Kříže Pána, kterému se v ruské lidové tradici říká „medový spas“. Půst je dost přísný, ryba se jí pouze na svátek Proměnění Páně.

Zesnutí není smrt

Neříkáme, že přesvatá Bohorodice zemřela. Místo toho používáme slovo zesnutí (církevněslovansky „uspěnije“). Když člověk usíná, jakoby vstupuje do jiné reality. Ale pro křesťany je samotná fyzická smrt bránou do jiné reality, není to konec, nýbrž přechod. Říkáme, že Kristus smrtí smrt překonal, tj. smrt v obvyklém pojetí tohoto slova po Kristově zmrtvýchvstání již neexistuje. Pro nás je skutečnou smrtí smrt duše, když člověk nebyl schopen dosáhnout toho, k čemu ho vyzval Bůh. Opravdová smrt je stavem vzdálenosti od Boha, když se člověk dobrovolně zříká Hospodina a věčnosti a takto umírá.

Proč církev uctívá Bohorodici víc než kohokoliv z jiných světců?

Na tuto otázku přesně odpověděl svatý Ignatij Brjančaninov: „Vždy Panna je nad všemi svatými lidmi, jak z důvodu, že se stala Matkou Bohočlověka, tak i z důvodu, že byla nejvytrvalejší, nejvnímavější z posluchačů a vykonavatelů učení, které Bohočlověk hlásal… Co největší Boží služebníci chtěli vykonat, to Matka Boží podle Božské milosti skutečně vykonala. A jak to vykonala? Nejdřív její srdce a lůno byly posvěceny Svatým Duchem, pak se její lůno stalo chrámem do ní vstoupivšího Hospodina, duchovní radost z Boží přítomnosti zachvátila celou její bytost.“

Co se stalo po zesnutí?

Podle církevní tradice apoštolové pohřbili Bohorodici v rodinné hrobce, kde předtím byli uloženi její rodiče a svatý Josef. Slavnostní procesí s tělem Panny Marie prošla Jeruzalémem. Neúčastnil se jich pouze apoštol Tomáš. Přišel do Jeruzaléma den po pohřbu, byl nesmírně smutný, že už nikdy Bohorodici neuvidí, a přemlouval apoštoly, aby mu dovolili nahlédnout do hrobu. Na jeho naléhavou prosbu souhlasili. Ale když otevřeli hrobku, tělo v jeskyni nebylo, zůstalo jen pohřební plátno. Apoštolové se vrátili domů a prosili Boha, aby jim ukázal, kde najdou zmizelé tělo. Večer se jim zjevila sama Bohorodice obstoupena anděly a vítala je slovy: „Radujte se! Neboť jsem s vámi po všecky dny.“

Ikona svátku

Tradičně ikonopisci zobrazují Bohorodici ležící na smrtelném loži v centru kompozice. Kolem něj jsou shromážděni plačící apoštolové. Za ložem stojí Spasitel držící duši své Matky, která je zobrazena jako dítě zavinuté do plenek. V 11. století vznikla rozšířená variace ikonografie Zesnutí – takzvaný oblačný typ. V horní části ikony vidíme apoštoly letící k smrtelnému loži na oblacích. Úplně nahoře je modrý půlkruhový segment nebe se zlatými hvězdami a postavy andělů nesoucích duši Bohorodice.

Redakce