Svatá Werburga z Chesteru a divoké husy

Bylo to ve městě Chesteru, když dívka Werburga, dcera Wulfhera, krále Mercie, a královny Ermenhildy přijala mnišské sliby a její dobrota zářila po mnoho let. Příběh jednoho zázraku, který učinila, budu nyní vyprávět, který vyvolal velké pozdvižení a byl po dlouhou dobu vyprávěný po krajině. Ona měla hospodářství za hradbami, kam přicházely divoké husy a ničily pšenici na polích. Správce, který se staral o hospodářství, se snažil udělat vše, aby se jich zbavil, ale s malým úspěchem. A tak, když vyšel čekat na svou paní, hovořil o své stížnosti na husy, kterou jí dnes řekne. „Jdi,“ řekla, „a zavři je všechny do domu.“ Vesničan, zaražený podivností příkazu, si myslel, že jeho paní žertuje: ale když ji shledal vážnou a neústupnou, šel zpět na pole, kde prvně sledoval ničemy, a vyzval je, hovoře hlasitě a jasně, aby učinily žádost jejich paní a šly za ním. Načež se jednotně shromáždily do hejna a kráčely se skloněnými krky za svým nepřítelem, byly zavřeny pod střechu. Jednu z nich však vesničan snědl k večeři, bez jakýchkoliv vyčítavých myšlenek.

Při rozbřesku přišla panna a poté, co vyhubovala ptákům za ničení majetku druhých lidí, je vyzvala, aby odlétly. Ale okřídlení tvorové věděli, že jeden z nich chybí: nepostrádaly důvtip, chodíce okolo nohou své paní, nechtěly ustoupit, stěžujíce si, jak jen mohly, aby vyvolaly její soucit. Skrze Boží zjevení a přesvědčená o tom, že ten povyk nebyl bez důvodu, pohlédla na správce a odhalila zloděje. Vyzvala ho, aby shromáždil kosti a přinesl jí je. A ihned při léčivém znamení dívčiny ruky začaly na kostech růst kůže a maso a peří se objevilo na kůži, až v živého ptáka, nejprve nedočkavě skákajícího a nakonec se na křídlech vznášejícího ve vzduchu. A ostatní husy nečekaly, aby ho následovaly, když byly nyní všechny, ačkoliv se nejprve poklonily své paní a osvoboditelce. A tak jsou zásluhy této dívky vyprávěny v Chesteru a její zázraky velebeny.  

Z knihy Saints and Beasts (Svatí a zvířata), vydané v Londýně roku 1946. Přeložil o. Maxim (vojenský kaplan M. M. Švancara).