Církev a komunikace
Katolická církev dobývá internetové prostranství
Křesťanské církve často bývají obviňovány z toho, že nevychází vstříc potřebám současného člověka, nemluví jeho jazykem, nezapojují se do jeho života. Církev prý zaujímá marginální postavení ve společnosti a je k ničemu. Různá křesťanská odvětví se tento problém snaží řešit různě. Římskokatolická církev nedávno prezentovala svou novou snahu navázat komunikaci s mládeží. Na internetu se již objevilo negativní hodnocení takového přístupu ze strany Ruské pravoslavné církve. O co vlastně jde a co si o tom myslí čeští pravoslavní?
Římský papež František I. zahájil nový projekt „Click to pray“ (Klikni, aby ses pomodlil) v rámci tzv. Světové modlitební sítě. „Click to pray“ je mobilní aplikace, která podle záměru jejich autorů spojuje modlitbu jednotlivce s celým světem. Aplikace nabízí měsíční poselství a modlitbu samotného papeže na konkrétní téma, tři modlitební inspirace na každý den (ranní, polední a večerní) a modlitby uživatelů aplikace. Pod každou modlitbou je umístěno tlačítko „Click to pray“. Uživatel, kterému se modlitba líbila, ji může takovým způsobem ohodnotit. Je to něco na způsob „lajků“ v sociálních sítích.
Světová modlitební síť (Worldwide Prayer Network) je globální projekt Římskokatolické církve, jehož cílem je hledání řešení problémů, kterým čelí lidstvo a rozvoj církevní misie. Každý měsíc papež navrhuje téma, spojené s nějakým globálním problémem, a vyzývá věřící po celém světě, aby se věnovali řešení tohoto problému, a to jak modlitebně, tak činně.
Tématem pro únor je například obchod s lidmi, násilí a prostituce. Téma provází modlitba papeže za oběti těchto zločinů a návrhy na konkrétní kroky. Tak třeba papež doporučuje věřícím, aby poskytli dobrovolnickou pomoc organizacím, které se touto problematikou zabývají, a uspořádali modlitební setkání své farnosti na podporu obětí. Dále mobilní aplikace nabízí tři denní modlitby, které jsou také spojené s hlavním tématem. Třeba v ranní modlitbě 5. února se věřící obrátí na sv. Agátu, která byla obtěžována městským prefektem, prodána do nevěstince a pak mučena a usmrcena. Modlící se žádá světici, aby poskytla svou ochranu všem obětem násilí. A nakonec na stránce „Pray with the network“ každý uživatel má možnost navrhnout svou modlitbu, která může, ale nemusí být také spojená s tématem měsíce. Pod každou takovou modlitbou se nachází tlačítko „Click to pray“, a je vidět, kolik kliků má ta či ona modlitba.
Projekt je zaměřen především na mládež. Proto se naše redakce rozhodla udělat malý průzkum a zeptala se mladých pravoslavných věřících, co si o tomto projektu myslí.
Oxana, 26 let: „Dnešní mládež je nepředstavitelná bez sociálních sítí. Každý má svou stránku minimálně v jedné z nich – facebook, instagram, twitter, vkontakte atd. Mládež žije on-line. Myslím si, že ten papežův projekt není špatný. Člověk napsal jakousi svou modlitbu o něčem, co ho teď trápí, a má třeba pět kliků. Možná se mu ulevilo. Podívej, tady někdo píše, že má depresi, a dostal čtrnáct kliků, vidí, že není na tomto světě sám, a jeho bratří v Kristu se s ním modlí. Samozřejmě nikdo neříká, že to může nahradit církev nebo rozhovor s duchovním, ale pro někoho takový způsob je vhodnější, může zachovat svou anonymitu. Není to špatný nápad, ale nevím, jestli by se hodil pro mě. Nevím také, jestli by něco podobného mohlo existovat v pravoslavném světě. Možná jo, ale spíš jako nástroj pro komunikaci, než jako skutečné modlitební spojení. Mladí chodí do chrámu, ale zdaleka ne vždy jsou schopní navázat kontakt uvnitř církve. A kdyby existovala pravoslavná sociální síť bez veškerých hloupostí, reklamy či spamu, mohlo by to být k užitku. Mohlo by nás to inspirovat. Tady, dívej, dá se to sdělit na facebooku nebo twitteru, aby se tví kamarádi taky zapojili do modlitby. Mladý věřící to může mít po ruce, v mobilu. Přijde ti zpráva, že se někdo s tebou pomodlil, a najednou máš dobrou náladu. Aplikace je dobře promyšlená. Je to rozhodně lepší než se zabývat hloupostmi. Sociální sítě nás v každém případě ovlivňují, tak ať už přináší dobro. Je lepší kliknout modlitbu, než fotku Justina Biebera a modlit se k Bohu, a ne k populárnímu zpěvákovi. Takže proč ne? Nové neznamená špatné.“
Polina, 30 let: „Je to očividná snaha katolické církve jít s dobou. Na jednu stranu se dá hodnotit tato aplikace pozitivně jako prostředek modlitební komunikace. Ale přesto pochybuji, že bych používala její pravoslavnou verzi, kdyby taková existovala. Mně úplně stačí možnost osobní modlitby, návštěva chrámu, modlitební komunikace s blízkým kruhem rodinných příslušníků a známých. Vůbec si nepřeji dělit se o své duševní prožitky s celým světem. Ale ze mě mluví introvert. V současném světě, kde se prudce rozvíjí virtuální komunikace, je to dost efektivní způsob zaujmout a zapojit do církevního života víc mladých. Ale základem takové aplikace bych radši viděla vzdělávací a informační funkci.“
Roman, 23 let: „Existuje pokušení hodnotit tuto aplikaci pozitivně. Ano, je zaměřená na mládež, „mluví“ jazykem mládeže, má velmi pozitivní cíl, čelí výzvám současného světa. Ale přesto je to velká záměna skutečné modlitby něčím jiným, co modlitbou není. Kliknout neznamená pomodlit se. Modlitba je těžkou namáhavou prací, a katolíci se tímto pokouší maximálně usnadnit modlitbu. V této papežské iniciativě je samozřejmě hodně pozitivního. Ale proč tomu říkat modlitba? Je to sociální probouzení, sloužení, vzájemné podporování. Neřekl náhodou náš Pán Ježíš Kristus: „Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci… a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí“? Nevím, takovému klikování bych neříkal modlitba.“