6 klenotů velkého půstu

Velký půst se liší od ostatních nejen svou přísností, ale také unikátními událostmi církevního života, které během roku už nezažijeme. Povíme tady o šesti důležitých velkopostních záležitostech, které by byla škoda promarnit.

1. Velký kající kánon sv. Ondřeje Krétského

Velkému půstu odpovídá Velký kánon. Je to krásné a dlouhé dílo (stejně jako všechny velkopostní bohoslužby), které vytvořil svatý arcibiskup Ondřej Krétský v VII. století pro své osobní použití, ale v IX. století se jeho text začal používat v celé církvi. Hlavním tématem kánonu je výzva k pokání a uvědomění si své hříšnosti. V prvním týdnu velkého půstu se kánon rozčleňuje na 4 části a čte se od pondělí do čtvrtka na večerní. Vcelku se čte v pátém postním týdnu ve středu večer. Tato bohoslužba se nazývá modlitebním stáním Marie Egyptské, protože se spolu s kánonem čte život Marie Egyptské – světice, která kardinálně změnila svůj život a stala se vzorem pokání pro všechny křesťany.

2. Liturgie předem posvěcených Darů

Je to jediná liturgie, na které se nekoná svátost eucharistie – proměnění chleba a vína v tělo a krev Krista. Dary se proměňují zavčas na liturgii sv. Jana Zlatoústého nebo Basila Velikého. Jinými slovy liturgie předem posvěcených darů je bohoslužbou, která nahrazuje běžnou liturgii ve všední dny velkého půstu. Obvyklá liturgie je příliš sváteční a slavnostní bohoslužbou, proto se neslouží ve všední postní dny. 

Bohoslužba je dlouhá, protože se k ní připojují jitřní, hodinky a typika. Ale tohle ji nejen dělá dlouhou, ale naplňuje zvláštním významem. Bohoslužebné zpěvy a texty navozují nám kajícím velkopostní rozpoložení duše. Liturgie předem posvěcených Darů se slouží buď ráno, anebo večer. A je to dobrá příležitost dostat se do chrámu pro ty, kteří nemůžou být přítomní na ranní bohoslužbě. 

3. Svátek Vítězství Pravoslaví

Tento svátek se slaví církvi v první neděli velkého půstu. Je spojen se VII. všeobecným sněmem roku 787, na kterém se definitivně utvrdilo uctívání ikon po vítězství nad herezí ikonoborectví. Pře ustaly teprve v roce 843 a v témže roce se začal slavit tento svátek. V první neděli velkého půstu se po liturgii slouží obřad vítězství Pravoslaví. V jeho textech se prohlašuje vítězství církve nad všemi herezemi a uvádí se rozhodnutí sedmi všeobecných sněmů. 

4. Svátost pomazání nemocných

Při vykonávání této svátosti se věřící pomazávají posvěcenou směsí olivového oleje a vína. Církevněslovanský název svátosti je „soborovanije“, protože se tradičně slouží sborem čili skupinou kněží nebo archijerejů. Zakládá se na slovech apoštola Jakuba: „Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno“ (List Jakubův 5, 14–15). V této svátosti věřící získávají uzdravení od nemocí a někteří věří, že se v ní také odpouští zapomenuté hříchy. Obvykle se koná nad umírajícími a těžce nemocnými lidmi. Ale v době velkého půstu se svátosti mohou zúčastnit všichni věřící.

5. Velký týden

Formálně poslední týden před Paschou není součástí velkého půstu. Ale fakticky je přísnější a namáhavější než předchozí. Na bohoslužbách Velkého týdne se vzpomínají poslední dny pozemského života Ježíše Krista. Všechny dny tohoto týdne se nazývají velké. Počínaje čtvrtkem se každý křesťan snaží být přítomen v chrámu denně. Na Velký čtvrtek se vzpomíná poslední večeře Páně, během které Kristus stanovil svátost eucharistie. Nejsmutnějším dnem pro duši každého pravoslavného je Velký pátek, kdy se vzpomíná smrt Spasitele na kříži. V tento den se neslouží ani liturgie předem posvěcených Darů, protože v tento den je věřícím vzdálená jakákoliv radost. Odpoledne se konají bohoslužby, které symbolizují pohřeb Pána Ježíše. V sobotu se vzpomíná Kristovo sestoupení do pekla, kde zničil ďáblovu moc a zvěstoval vítězství nad smrtí.

6. Modlitba sv. Efréma Syrského 

Tato modlitba se čte od středy masopustního týdne do středy týdne velkého. Během postu se čte v chrámech a doma ve všední dny. Modlitba sv. Efréma Syrského má kající velkopostní ráz.

Pane a Vládce života mého, chraň mě od ducha lenosti, sklíčenosti, panovačnosti a prázdnomluvnosti. Ducha pak čistoty, pokory, trpělivosti a lásky uděl mi, služebníku svému. Ó Pane a Králi, dejž, abych viděl provinění svá a neodsuzoval bratra svého, neboť tys blahosloven na věky věkův. Amen.