Vyšehradský kodex – záhadný rukopis z doby formování české státnosti

Vyšehradský kodex je zřejmě nejcennějším rukopisem v Čechách. Není to jen jedna kniha mezi mnohými, nýbrž unikátní dílo vzniklé u příležitosti korunovace prvního českého krále Vratislava I. Původ této knihy není jasný dodnes.

Co je Vyšehradský kodex?

Co představuje tato kniha knih? Vyšehradský kodex je korunovačním evangeliářem. 108 listů o velikosti 32×41 cm je pokryto texty čtyř evangelií a vyzdobeno celostránkovými iluminacemi. Desky knihy jsou potaženy látkou se zeleným vyšitým rostlinným ornamentem. Zadní strana je ozdobena mandorlou kralujícího a žehnajícího Krista.

Unikátní dílo románského písemnictví vznikalo v 70. letech XI. století a bylo dotvořeno ke korunovaci Vratislava, která se konala 15. června 1085. Kodex byl pravděpodobně uložen na Vyšehradě, v rezidenci krále. Tak vznikl jeho název – Vyšehradský. V roce 1228 byl u příležitosti korunovace Václava I. kodex přenesen do knihovny Pražského hradu. Svědčí o tom poznámka na zadní straně obálky. V roce 1613 kniha ještě byla na Pražském hradě. Říká nám to poznámka umělce, který podle všeho restauroval některé ilustrace. Ale v roce 1728 už byla uložena v knihovně Arcibiskupského semináře v Praze. Teď se Vyšehradský kodex nachází v Národní knihovně ČR.

Rukopis obsahuje spoustu celostránkových iluminací zobrazujících evangelisty, sv. Václava, scény ze Starého zákona a ze života Pána Ježíše, Kristův rodokmen, vzkříšení mrtvých. Umělce, jenž toto dílo vytvořil, nezajímaly žádné žánrové podrobnosti či portrétní podobnost postav, nešlo mu ani o nějaký výraz ve tváři. Jsou to ikonografická zobrazení postav biblických dějin, které se pohybují v transcendentním světě. Zlacená pozadí, absence perspektivy, ryzí symbolismus nám odkrývá nadpřirozeno nebeského království.

Pro koho byla tato kniha vytvořena?

Vratislav dosáhl královského titulu jako první panovník v českých dějinách. A Vyšehradský kodex měl podtrhnout význam této události. To, že kniha byla určena pro českého majitele, potvrzuje vyobrazení patrona Čech – svatého Václava a také evangelní čtení na den tohoto mučedníka. Vratislavova cesta ke koruně nebyla snadná hlavně kvůli nesvárům mezi budoucím králem a jeho bratry – Spytihněvem, Konradem, Otou a Jaromírem. Vyšehradský kodex měl mimo jiné zdůraznit myšlenku, že královská moc je Božím ustanovením.

Kdo Vyšehradský kodex vytvořil?

Na tuto otázku existuje několik názorů. Předpokládalo se, že kodex zhotovili mniši Břevnovského benediktinského kláštera založeného v letech 992–993. Vždyť právě kláštery byly ostrůvky vzdělanosti v tehdejší Evropě. Samotné heslo benediktinů ora et labora (modli se a pracuj) znamená podnět k psaní knih a šíření latinské kultury. Zřejmě byl i Břevnovský klášter vybaven skriptoriem, i když se o něm nedochovala žádná zprava. Ale teoreticky Vyšehradský kodex může pocházet z tohoto kláštera. Problémem je jen to, že dochované břevnovské knihy z tohoto období vypadají mnohem skromněji než honosný Vyšehradský kodex.

Skriptoria ovšem byla nejenom v Břevnově, ale i v dalších klášterech v Čechách. Pisárna byla například v klášteře Ostrov u Davle. Ale vědci pochybují, zda toto klášterní prostředí s teprve rodícím se písemnictvím mohlo vyprodukovat tak unikátní špičkové dílo, jakým je Vyšehradský kodex.

Je přesně známo, že skriptorium bylo i v dalším významném klášteře té doby – v Sázavském, založeném svatým Prokopem. S tímto klášterem je spojováno ještě jedno významné středověké dílo – Remešský evangeliář. Ale sázavské písemnictví souviselo spíš se staroslovenštinou než s latinou. Proto je málo pravděpodobné, že Vyšehradský kodex mohl vzniknout v prostorech tohoto kláštera.

Dnes se většina badatelů shoduje v tom, že Vyšehradský kodex není českého původu, i když byl vytvořen pro českého zákazníka. Již od IX. století se na území Čech dostávaly latinské knihy bohoslužebného charakteru ze Západu. Vyšehradský kodex svou úrovní patří spíš západnímu prostředí, kde písemnictví tohoto typu bylo v XI. století rozvinuto mnohem lépe než v Břevnovském klášteře nebo kdekoliv jinde v Čechách.

Vratislav spojoval své královské ambice hlavně s Bavorskem a s říší, a proto usiloval o podporu Jindřicha IV. ve snaze o získání královské koruny. Proto nejnovější teorie o původu Vyšehradského kodexu pokládá za místo jeho vzniku bavorské Řezno. V té době Řezno bylo říšským centrem kultury a písemnictví. Jedno z největších skriptorií středověké Evropy se nacházelo v řezenském benediktinském klášteře sv. Jimrama. Ve prospěch této teorie svědčí ozdobení vnitřních prostorů klášteru, které se velice podobají ornamentům Vyšehradského rukopisu. Teorie ovšem nemá žádné písemné potvrzení.

Nehledě na zahraniční původ Vyšehradského kodexu byl rukopis určen pro českého objednavatele. Tím mohl být jak sám Vratislav, tak někdo z jeho blízkého prostředí, třeba i břevnovští mniši. Každopádně Vyšehradský kodex je nejvýznamnějším dílem souvisejícím s důležitými událostmi českých dějin, které dodnes skrývá spoustu záhad.

Pro ty, které zaujal příběh Vyšehradského kodexu, doporučuji film České televize Záhada kodexu XIV A 13.

Naděžda Skvarnik

Obrázky: Wikipedie