Ikona Nanebevstoupení Páně

Nanebevstoupení Páně je jedním z dvanácti velkých pravoslavných svátků. Svátek je věnován události, která se uskutečnila 40 dní po Pasše a je popsaná v Markově a Lukášově evangeliu a ve Skutcích apoštolů.

Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží. (Mk 16, 19)

Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim; a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe. Oni před ním padli na kolena. (Lk 24, 50–52)

Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel. A když upřeně hleděli k nebi za ním, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílém rouchu a řekli: „Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet.“ Potom se z hory, které se říká Olivová, vrátili do Jeruzaléma; není to daleko, jen asi kolik je dovoleno ujít v sobotu. (Sk 1, 9–12)

Zatímco Písmo svaté mezi účastníky této události řadí Krista, jedenáct apoštolů (Byli to Petr, Jan, Jakub, Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův, Šimon Zélóta a Juda Jakubův – Sk 1, 13) a anděly, na ikoně svátku je zobrazována také Bohorodice a občas i apoštol Pavel.

Kristus na ikoně Nanebevstoupení Páně je zobrazen se zvláštní svatozáří – mandorlou, která obepíná celou postavu. Tuto sféru drží dva andělé, další čtyři troubí. Ale nejzajímavější detail – žlutý oválný předmět – je umístěn níž, pod nohama Pána Ježíše. Je to kámen, na kterém se podle středověké legendy před vstoupením na nebe otiskla Kristova stopa. Tento kámen je uložen v chrámu Nanebevstoupení v Jeruzalémě a je dodnes jednou z nejuctívanějších křesťanských svatyň na světě. Na některých ikonách lze vidět na kameni otisky Kristových chodidel.

Ikonografie Nanebevstoupení se vyvíjí již v raně křesťanské době a dále už nepodléhá zásadním změnám.