Představujeme církevní obce. Znojmo
Pravoslavná církevní obec ve Znojmě
V České republice se konečně oteplilo a já jsem se vydala na cestu do Znojma, krásného starobylého moravského města. V 9. století se tady rozkládalo rozsáhlé velkomoravské hradiště, jež bylo zničeno Maďary někdy v polovině 10. století. V té době tady stál minimálně jeden kamenný jednolodní kostelík, jehož pozůstatky byly nalezeny při archeologickém výzkumu v devadesátých letech minulého století. Podle odhadu archeologů kostelík vznikl již v první polovině 9. století. A tím pádem je Znojmo jedním z původních center křesťanství na našem území, kde se víra otců zachovala až dodnes.
Morava je celá prolnuta pravoslavím. Nechci nikoho urazit, je to jenom můj subjektivní dojem. Mnozí by možná namítli, že v Čechách jsou farnosti větší a církevní život je rozmanitější. Já ale mám na mysli něco jiného. Na Moravě si jakoby samotná příroda pamatuje staré časy, když na naše území přicestovali svatí věrozvěsti Cyril a Metoděj. A Boží milost, která sestoupila na tuto krajinu před více než tisícem let, se pořád dotýká lidských srdcí.
Ten dojem se ještě zesiluje při návštěvě míst spojených s dějinami Velké Moravy. Tak znojemské hradiště sv. Hypolita, jež se rozkládá na ostrohu za údolím Gránického potoka, je místem stejného významu, jako jsou například Mikulčice či Staré Město u Uherského Hradiště. Archeology pod vedením Bohuslava Františka Klímy tady bylo nalezeno slovanské pohřebiště z devátého a desátého století. Mezi předměty nalezenými v hrobech jsou věci denní potřeby, šperky a ozdoby, zbraně a výbava bojovníků. Ale byly nalezeny také předměty související s kultem, včetně nádherných křížků – hmotných důkazů toho, že naši předkové přijali křesťanství. Toto historické pozadí je pevným základem pro dnešní křesťany. Jsme malá církev co do počtů věřících. Ale uvědomění si toho, že naše víra je původní, nás musí hodně posilovat.
Z dějin pravoslavné církevní obce ve Znojmě
Dějiny současné církevní obce ve Znojmě se začínají po první světové válce, kdy skupinu věřících obsluhovala duchovní správa z Dolních Kounic. Dojížděl sem také ruský kněz z Brna, jelikož většina věřících byli Rusové. Těžké časy zažili pravoslavní v průběhu druhé světové války, když pravoslavná církev po heydrichiádě byla krutě pronásledována.
Církevní život se obnovil na podzim r. 1946, když kněz Josef Leixner z Třebíče vykonal ve Znojmě pohřeb a navrhl zde znovu obnovit pravoslavnou skupinu věřících. Od městského národního výboru byla získána do nájmu dvojitá kaple sv. Václava. O její vysvěcení byl požádán metropolita Jelevferij, exarcha moskevského patriarchátu. Svěcení provedl 12. října 1947 zástupce metropolity mitroforní protojerej Čestmír Kráčmar, pozdější biskup olomoucko-brněnský. V padesátých letech do života obce dramaticky zasáhl státní ateismus. Výuka náboženství byla znemožněna, počet věřících klesal.
Od r. 1975 obec neměla stálého kněze. V r. 1986 byl vysvěcen na kněze pro Znojmo Alexandr Novák − syn o. Jiřího Antonína Nováka, dlouholetého ředitele Úřadu eparchiální rady pražské eparchie a kancléře metropolitní rady Pravoslavné církve v Československu. Otec Jiří Antonín Novák byl spolupracovníkem svatého mučedníka vladyky Gorazda. V r. 1942 byl zatčen a vyslýchán gestapem a poté odsouzen k nuceným pracím v nacistickém Německu.
Otec Alexandr zahájil opravu zchátralých budov chrámu a fary. Znojemská církevní obec se obnovila, v chrámu se začali scházet lidé. V r. 1995 dostala církevní obec ve Znojmě od husitské církve evangelický kostel postavený mezi lety 1910 a 1911. Otec Alexandr zajistil prostředky na opravu chrámu a provedl jeho adaptaci pro potřeby pravoslavné bohoslužby. Jako nadšený ctitel cyrilometodějské tradice nechal tento chrám zasvětit sv. knížeti Rostislavovi. Je to vůbec první chrám jemu zasvěcený. Chrám byl vysvěcen 6. července r. 2004 olomoucko-brněnským vladykou Simeonem.
Současnost
Od r. 2016 je duchovním správcem znojemské církevní obce jerej Cyril Bočkarev, jenž byl vysvěcen na kněze 31. ledna 2016 biskupem šumperským vladykou Izaiášem. Při bohoslužbách zpívá mátuška Marie. Na žalmistu se připravuje nově pokřtěný věřící bratr Martin.
Život této farnosti se skládá z pravidelných bohoslužeb, modliteb, radostných i smutných událostí v životě věřících, zápasů s viditelnými i neviditelnými protivníky pravé víry. Otec Cyril se čas od času vydává s farníky na pouť, třeba na Ukrajinu nebo do Ochridu, jež se kdysi dávno stal útočištěm žáků sv. Cyrila a Metoděje vyhnaných z Velkomoravské říše. Na chrámový svátek věřící vítají vzácné návštěvy. Tak třeba v loňském roce na svátek sv. Rostislava obec navštívili vladyka Simeon a vladyka Izaiáš. Pro věřící bylo velkou radostí dostat požehnání od svých arcipastýřů.
Na svátek Obětování Páně pravoslavné obci ve Znojmě byly darovány částečky ostatků tří svatých římských mučedníků z prvokřesťanských dob – sv. Bonifáce, sv. Severa a sv. Olympia. Ostatky těchto světců byly roku 1741 vyzvednuty z Kalistových katakomb v Římě a převezeny do římsko-katolického kostela sv. Mikuláše ve Znojmě.
Otec Cyril, jenž nosí jméno jednoho ze svatých soluňských bratří, cítí svou spojitost s historií pravoslavné církve. Na jeho podnět bylo založeno tzv. Vojsko Velkomoravské, kde se věřící věnují zkoumání starých slovanských tradic, například slovanského boje a tance.
Ve znojemské obci se křtí děti a dospělí, zakládají se rodiny. Lidé žijí běžným životem a často si ani neuvědomují, že mají ve svém životě to, co bylo nejpodstatnější na úsvitu křesťanství a je nezbytné i teď – pravou víru, která přivádí k Bohu. A dokud si budeme vážit duchovního dědictví svých předků, pravoslaví na našem území se nestane pouhou vzpomínkou na minulost či muzejním exponátem, ale bude žít a otevírat bránu věčnosti dalším pokolením.
Redakce Hlasu pravoslaví děkuje Antonínu za krásnou procházku Znojmem a poutavý výklad velkomoravských dějin.
Naděžda Skvarnik
