Zpověď a přijímání

Když uděláš něco špatného, tvůj vnitřní hlas ti to vyčítá, nadává ti. Je to tvé svědomí, které ti našeptává, že tvůj skutek je hříchem a že není přijatelný pro Boha. Tvá duše se cítí být zatížena zlými skutky jako velkými kameny, když děláš něco nepatřičného. 

Co děláme, když jsou naše ruce zašpiněné? Umýváme je mýdlem. Když spácháš hřích, na tvé duši zůstává neviditelná špína, kterou je třeba z duše smýt. Špínu na rukou člověk vidí, ale špína duše je pro oči neviditelná, cítí ji srdce. Duše také potřebuje být omyta pokáním, zpovědí a dobrými skutky.

Když spácháme hřích tím, že někomu ublížíme, proviníme se nejen před tím, komu jsme ublížili, ale také před Bohem. Proto je za prvé třeba se smířit s tím, komu jsme ublížili, omluvit se mu, a za druhé zpovídat se a poprosit o odpuštění Boha.

Nauč se tomu, že omlouvat se musíš, jakmile pochopíš, že jsi udělal něco špatného. Čím déle to odkládáš, tím těžší je omluvit se. Viděl jsi možná potraviny, které hnijí a plesniví kvůli nesprávnému skladování. Stejně tak i lidská duše, když hřeší a nečiní pokání, začíná duchovně hnít a plesnivět.

Každý náš hřích nás oslabuje. Proto lidé, kteří se nezpovídají, se stávají otroky hříchu a hřeší, i když to nechtějí. 

Pravoslavní přijímají Tělo a Krev Krista a skrze přijímání získávají od Boha sílu zápasit s hříchem a vítězit nad ním. Někteří lidé si myslí, že být dobrým je nesmírně těžké a že Boží přikázání jsou nesplnitelná. Ale platí to jen pro ty, kteří spoléhají jenom na své síly. Ano, bez Boha se člověk nemůže stát skutečně dobrým a svatým, ale s Bohem může cokoliv. Když přijímáme Tělo a Krev Krista, působí v nás Bůh a získáváme sílu plnit jeho přikázání.

Pro smíření s Bohem člověk musí jednou provždy odmítnout konání zlých skutků, vyznat se z nich při zpovědi. Démoni chtějí, aby ses stal otrokem hříchu, proto tě budou přesvědčovat, aby ses nezpovídal nebo abys nevyprávěl při zpovědi o všech svých hříších.

Dělají to proto, že vědí, že pokud se z hříchu vyzpovídáš, přestane být tvým. Chtějí tě přesvědčit, že hřích je součást tebe samého, že je to právě to, co chceš. Ale hřích není naší součástí, je to nebezpečný parazit, který se v nás chce usadit a otravovat nás. Když se zpovídáme, oddělujeme hřích od sebe a unikáme jeho nadvládě. Proto je nesmírně důležité vyprávět knězi o všech svých zlých myšlenkách a činech. 

Tento řád byl stanoven samotným Pánem Ježíšem. Církev je nemocnice duše, hřích je nemoc, zpověď je léčba a kněz je lékař. Když onemocní tvé tělo, jdeš k lékaři, ale když onemocní duše, je třeba jít k Bohu, do chrámu, na zpověď.

Po zpovědi můžeme jít k přijímání. Tělo a Krev našeho Pána Ježíše Krista očišťuje naši duši od ran způsobených hříchem. Zbavena hříchu se duše uzdravuje, a člověk se vrací k Bohu. 

Přijímání je pravý zdroj života, protože při přijímání je Kristus v nás a my jsme v něm. Je to oheň, který spaluje všechny naše hříchy a dává nám síly čelit hříchu a démonům. Neboť přijímáme do sebe samotného Boha.

Spasitel říká: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný… Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.“

Ježíš Kristus dal moc svým učedníkům – apoštolům: „Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás… Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ Apoštolové tuto moc předali svým nástupcům, pastýřům Kristovy církve. Proto my můžeme dostat odpuštění svých hříchů skrze kněze.

Kněz je člověk, který věnoval svůj život sloužení Bohu. Koná bohoslužbu v chrámu a má moc připojovat lidi k církvi skrze křest, odpouštět hříchy u zpovědi, oddávat muže a ženu, sloužit panychidu za zesnulé, posvěcovat byt. Ale nejpodstatnější je to, že kněz může konat božskou liturgii a podávat přijímání věřícím. Skrze kněze působí Bůh.

Obvykle se kněžími stávají velmi dobří křesťané. Ale občas Bůh může jako trest poslat lidem zlého kněze. Ale skrze něj Boží milost stejně působí. Církevní svátosti vykonané zlým knězem jsou platné, protože kněz je jenom nástrojem v Božích rukou. 

Bůh miluje všechny lidi a stará se o jejich spasení. Proto jestli náhodou potkáš zlého kněze nebo nehodného křesťana, nezlob se na ně. Slituj se nad nimi a pros za ně Boha. Může se stát, že díky tvé modlitbě takový člověk již zítra učiní pokání a stane se dobrým, nebo dokonce svatým.

Zpracoval jer. Vasyl Čerepko