Dogmatický slovník. Nový Adam

Nový neboli druhý Adam je pojmenování Bohočlověka Ježíše Krista, jenž spasil lidstvo od nadvlády hříchu, ďábla a smrti.

Svatý apoštol Pavel dává do souvislosti uvedení smrti do světa hříchem prvního člověka Adama s překonáním moci smrti a vykoupením lidského rodu z otroctví hříchu posledním Adamem – naším Pánem Ježíšem Kristem: První člověk Adam se stal duší živou – poslední Adam je však Duchem oživujícím (1. Korintským 15:45).

V témž prvním listu Korintským apoštol Pavel vysvětluje: Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání. Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí (15:21–22). A dále: První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe. Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích. A jako jsme nesli podobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského (15:47–49).

První Adam, praotec lidstva, porušil Boží přikázání, podlehl ďáblovu pokušení a skrze hřích se podrobil moci smrti a rozkladu. Dobrovolným podrobením se hříchu utrpěl porážku a stal se hříšníkem a zároveň rozšířil vliv hříchu a jeho následků v podobě smrti a tlení na celé lidstvo.

V Janově evangeliu je popsáno, jak Pán Ježíš krátce před svým utrpením na kříži mluvil s učedníky o spasení a vysvětloval jim nezbytnost spojení s ním. K tomu použil obraz vinné révy: Já jsem ušlechtilá réva a můj Otec je vinař… Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně. Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic. Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří (Jan 15:1, 4–6).

Je zřejmé, že obraz vinné révy a ratolestí je založen na myšlence nejtěsnějšího, vnitřního, organického spojení kmene a ratolestí – Krista a těch, kteří v něj věří.

Myšlence jednoty věřících jako kmene a ratolestí je velmi podobná jiná myšlenka – Krista jako nového Adama, osvobozujícího lidstvo z pout prvotního hříchu, ďábla a smrti. Tato myšlenka vychází z výroku svatého apoštola Pavla v jeho listu Římanům: Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili… S milostí tomu však není tak jako s proviněním. Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu…  Jestliže proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista (Římanům 5:12,15,17).

Někteří badatelé v souvislosti s těmito verši mluví o přirozené jednotě všech lidí v Adamu a jednotě skrze milost v Ježíši Kristu. Ovšem nejen ve starém Adamovi lze vidět přirozenou jednotu všech lidí, ale také v Adamovi novém. Vždyť Pán je nositelem jediné lidské přirozenosti. Ale zároveň není běžným nositelem. Syn Boží se stal vůdcem lidské přirozenosti, když ji přijal do jednoty své Božské hypostaze. A přijetím lidské přirozenosti do jednoty s přirozeností Božskou ve své hypostazi Syn Boží přivedl lidskou přirozenost vzdálenou od Boha nejen do nejtěsnějšího společenství, ale také do jednoty s Bohem. Jinými slovy, jednota všech lidí v Kristu není jen jednotou skrze milost, ale také skutečně organickou, přirozenou jednotou.

Známý teologický postulát „Kristus je nový Adam“ lze tedy interpretovat minimálně dvěma způsoby. Na jedné straně může toto jmenování (Nový Adam) znamenat duchovního původce všech věřících, jejich hlavu; a na druhé straně můžeme mluvit o Kristu jako o obnoviteli přirozenosti padlého Adama (tedy přirozenosti společné všem lidem), jako o Osobě, která stála v čele lidské přirozenosti.

Citáty o novém Adamovi

Kde končí Adam, začíná Kristus. Adam končí v hrobě, Kristus začíná Vzkříšením z hrobu. Adamův rod je semenem v zemi, které hnije a rozkládá se, nevidí slunce a nevěří, že se může naklíčit a vynořit ze země, vyvinout se v zelenou rostlinu s listy, květy a plody. Kristův rod je zelené pole, na kterém roste pšenice, zelená se, vypouští klasy a přináší hojnou úrodu. Žít podle Adama znamená nejen to, že jednoho dne zemřeme, ale znamená to, že už jsme mrtví – každý z nás mrtvý. Žít podle Krista znamená nejen to, že jednoho dne budeme oživeni, ale že jsme již oživeni, tj. že semeno začalo klíčit v zemi a prorážet se ke světlu slunce.

Sv. Nikolaj Srbský

Pro spásu lidstvo potřebovalo nového Adama, jenž by byl nejen bez hříchu a zůstal by zcela neporazitelný, ale dokázal by odpouštět hříchy a osvobozovat od trestu ty, kdo jsou podrobeni hříchu. A nejen by měl v sobě život, ale i schopnost oživovat, aby se stali účastníky života ti, kteří jsou mu oddaní a patří k jeho rodu, a nejen ti, kteří patří dalším generacím po něm, ale i ti, kteří zemřeli dříve než on se vtělil. Ale kromě Boha samotného nemá nikdo dokonalou svatost, nikdo nedává život a nemůže odpouštět hříchy. Nový Adam tedy musel být nejen člověkem, ale také Bohem, aby on sám byl životem, moudrostí, pravdou, láskou a milosrdenstvím a vůbec veškerým dobrem, aby starého Adama přivedl k obnově a oživil ho.

Sv. Řehoř Palama

Nový Adam je jednorozený Syn Boží, věčné Slovo, narozené z Boha Otce, Zdroj života a nesmrtelnosti, který nám ukázal cestu života božského, který dal svatá přikázání, zaslíbil Království nebeské těm, kdo podle nich žijí, on prošel spasitelným utrpením, vstal z mrtvých, svou poslušností zrušil odsouzení hříchu prarodičů a svou smrtí zničil říši smrti.

Sv. Maxim Vyznavač

Adam se chtěl stát Bohem, ale chtěl nemožné. Jeho přání splnil Kristus. Ty ses chtěl stát tím, čím jsi nemohli být. Já se chci stát člověkem a dokážu to. Bůh učinil to, co bylo přesným opakem Adamovy chyby. Chtěl jsi to, co tě převyšuje, ale já přijímám to, co mě ponižuje. Chtěl jsi dosáhnout rovnosti s Bohem, já se stanu rovným člověku. Chtěl ses stát Bohem a já se na to nezlobím, protože chci, abys usiloval o rovnost s Bohem, ale rozhořčuje mě, že jsi chtěl získat tuto důstojnost proti vůli Hospodina. Chtěl ses stát Bohem, a nemohl jsi. Já se stanu člověkem a udělám nemožné možným.

Sv. Jan Zlatoústý

Redakce