Deset následků ukřižování  

Proč my, křesťané, uctíváme Kristův kříž, když je nástrojem nespravedlivé a potupné popravy našeho Pána? Proč uctíváme kříž, když ukřižování Krista je největší tragédie a nespravedlnost ve světových dějinách? Kříž se zvláštním a paradoxním způsobem z nástroje mučení a smrti proměnil v nástroj života, spásy a vzkříšení.

Od dob apoštolských až dodnes je Kristova smrt na kříži „kamenem úrazu“ a „skálou pohoršení“ (Římanům 9:33) pro všechny nevěřící a někdy i pro věřící.

Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství, ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost. Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé (1. Korintským 1:22–25).

Křesťané se dívají na kříž nikoli z pohledu tohoto dočasného světa, ale z pohledu věčného Království nebeského; nikoli z hlediska historického faktu – hrozného a ohavného ve své nespravedlnosti a krutosti – ale z hlediska jeho konečného cíle, jeho zásadního smyslu a všech dobrých důsledků pro lidstvo a celé stvoření, pro každého z nás.

Z pozemského, historického hlediska je kříž strašlivým popravčím nástrojem, na kterém byly v dávných dobách mučeny a zabíjeny tisíce lidí, včetně našeho Pána.

Z nebeského a věčného hlediska je kříž nástrojem, který si Pán Ježíš z vůle Otce a s pomocí Ducha Svatého zcela dobrovolně a vědomě zvolil pro vykoupení a spásu lidského pokolení.

Kristus věděl, co ho čeká v Jeruzalémě, připravil na to své učedníky a mohl se snadno vyhnout smrti. Ale po těžkém vnitřním zápasu dobrovolně a vědomě podstoupil smrt pro dobro každého z nás. Svědčí o tom jeho modlitba s krvavým potem v Getsemanské zahradě, po níž byl zajat chrámovou stráží po zrádném Jidášově polibku.

Kříž je tedy nástrojem naší spásy, nástrojem v rukou Spasitele. Nepřátelé Krista si mysleli, že je to jejich zbraň, kterou použijí k zabití a zesměšnění Ježíše Nazaretského. Ale náš Pán použil kříž, aby zničil smrt a moc ďábla, aby dosáhl absolutního vítězství nad svými nepřáteli.

Tím, že Pán dobrovolně podstoupil smrt na kříži, odzbrojil nepřítele a poté obrátil jeho zbraň proti němu. „Smrtí smrt překonal a jsoucím v hrobech život daroval.“ Největší zločin v dějinách lidstva všemoudrá Prozřetelnost Boží proměnila v největší požehnání pro lidstvo a celé stvoření; z největší porážky vzešlo největší vítězství.

Následky ukřižování

Prvním následkem se stalo ukončení pozemského života našeho Pána Ježíše Krista, během něhož nespáchal žádný hřích, nepodlehl pokušení, neporušil Boží přikázání. Tímto Kristus zvítězil nad hříchem a zlem, překonal touhu těla, touhu očí, namyšlenost života (1. Janův 2:16). Bez kříže by nebylo vítězství nad hříšným světem.

Druhým následkem ukřižování bylo sestoupení Pána do pekla, kde od dob Adama přebývali všichni zesnulí, a to jak hříšníci, tak spravedliví, očekávajíce vysvobození zaslíbené Bohem. Píše o tom sv. apoštol Petr: Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení (1. Petrův 3:18–19). Díky tomu Pán pronikl do ďáblovy citadely zla, aby ji zničil. Bez kříže by nebylo sestoupení Krista do pekla.

Třetím následkem bylo Kristovo zmrtvýchvstání, kdy se jeho lidská duše opět spojila s jeho lidským tělem, které předtím po tři dny zůstalo bez života v hrobě. Tak byla poražena smrt a obnovena celistvost lidské přirozenosti. Bez kříže by nebylo vzkříšení.

Čtvrtým následkem ukřižování bylo zničení pekelné brány a osvobození všech duší zesnulých spravedlivých, včetně prarodičů lidstva, Adama a Evy. Satan byl poražen a zahanben. Proto je řečeno: ‚Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem.‘ (Efezským 4:8). Bez kříže by peklo nebylo zničeno.

Pátým následkem Kristovy smrti na kříži bylo přivedení duší všech spravedlivých do Království nebeského, kde od té doby přebývají v blaženosti a čekají na všeobecné vzkříšení mrtvých v poslední a slavný den druhého příchodu Kristova, kdy se konečně znovu spojí se svými těly. Ráj po vyhnání Adama a Evy zůstal prázdný. První duší, která vstoupila do ráje, byla duše lotra ukřižovaného po pravici Spasitele. A v okamžik Kristova zmrtvýchvstání se tam ocitly duše všech spravedlivých vysvobozených z pekla. Od té doby každý, kdo umírá tělesně, má možnost dostat se do Království nebeského. Před ukřižováním a zmrtvýchvstáním taková možnost neexistovala. Bez kříže by ráj nebyl naplněn.

Šestým následkem Kristovy oběti bylo vítězství nad ďáblem. Pán ho porazil jak na zemi svým svatým, bezúhonným životem, když odolal všem jeho pokušením, tak v samotné ďáblově říši, v pekle, když zničil jeho brány a vysvobodil všechny spravedlivé. Satan tak ztratil moc na zemi i v podsvětí, jeho říše byla zničena. Podle slov apoštola Pavla Kristus vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám… přibil jej na kříž. Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství (Koloským 2:14–15). Bez kříže by nebylo vítězství nad ďáblem.

Sedmým následkem Spasitelova díla se stalo věčné nesmíšené, neměnné, nerozdílné a neoddělitelné spojení lidské a božské přirozenosti v Kristu. Pán vystoupil na nebe a posadil se po pravici Otce. Bez kříže by nebylo nanebevzetí a zbožštění lidské přirozenosti.

Osmým následkem bylo seslání Ducha Svatého a vznik Kristovy církve – jediného, ​​svatého, všeobecného a apoštolského božsko-lidského organismu víry, naděje a lásky v Pánu. Církev je živé tělo řízené Kristem, oživené Duchem Svatým, který uděluje spásnou a zbožšťující milost všem věřícím. Bez kříže by nebyla Padesátnice ani zrození církve.

Devátým následkem Kristova ukřižování byla jeho shovívavost vůči nám, hříšníkům, které teologové říkají kenosis – sebevyprázdnění, sebezmaření. Pán nebes a země sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí (Filipským 2:7). Pro naši spásu se Syn Boží nejen stal člověkem, sestoupil z nebe na zem a vtělil se, ale dobrovolně se vydal do rukou hříšníků, byl odsouzen, ponížen, zahanben, mučen a ukřižován. Ukázal nám, že bez pokory nemůže být spása. Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost (Jakub 4:6).

A nakonec desátým následkem ukřižování Pána Ježíše bylo zjevení jeho absolutní lásky ke stvoření, lásky celé Svaté Trojice k lidem, k celému stvořenému světu. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný (Jan 3:16).

Ukřižovaný Kristus objímá svýma rukama celé lidstvo, celý svět, celé stvoření, chrání nás, utěšuje, uzdravuje a přivádí k sobě. A my tím, že s pokorou neseme každý svůj kříž, projevujeme lásku k Bohu, doufáme a věříme v něho.

Kvůli těmto deseti důvodům je Kristův kříž středem křesťanského života.

Redakce