Top 5 trendů pronásledování křesťanů v loňském roce

Na začátku roku byl zveřejněn World Watch List 2022, roční zpráva o padesáti zemích po celém světě, kde být křesťanem je nejnebezpečnější. Zpráva je plná údajů, statistik a příkladů o nebezpečí, ve kterém křesťané každý den žijí. Tyto informace jsou ohromující. Autoři zprávy také sestavili seznam pěti hlavních trendů v pronásledování křesťanů. Cílem je připomenout lidem žijícím v bezpečí, že jejích bratři a sestry v Kristu denně bojují za své právo vyznávat Krista, a vyzvat je k modlitbě za tyto ohrožené lidi.

# 1. Nový lídr v pronásledování  

Posledních 20 let na prvním místě mezi nejnebezpečnějšími zeměmi byla Severní Korea. Ta ovšem své prvenství letos ztratila ve prospěch Afghánistánu. Aby bylo jasno, neznamená to, že se situace pro křesťany v Severní Koreji zlepšuje. Ani náhodou. Znamená to jenom, že se situace v Afghánistánu zhoršila.

Po převzetí moci Talibanem v srpnu 2021 se Afghánistán stal pro křesťany pastí. Neodvažují se vycházet z domovů, nesmějí na nákup, k lékaři ani samozřejmě na modlitební setkání. Byli zahnáni do ilegality a bojují o přežití. Taliban získal seznamy křesťanů žijících v zemi a chodí od města k městu ve snaze je definitivně zničit.

Mnozí křesťané museli ze země uprchnout, aby zachránili své děti, ale někteří zůstali spoléhajíce na milosrdenství Boha. Křesťané v Afghánistánu jsou považováni za zrádce, nepřátelé státu, svých kmenů a rodin. Trestem je často smrt.

# 2. Nejnebezpečnější místa pro křesťany jsou ještě nebezpečnější

V roce 2020 bylo podle nejoptimističtějšího odhadu organizace Open Doors USA pro svou víru zabito 4 761 křesťanů. V roce 2021 se toto číslo zvýšilo o téměř 24 % na 5 898 (ve skutečnosti je mnohem vyšší). 4 650 z těchto zabití se odehrálo v Nigérii. V této zemi bylo loni umučeno průměrně 13 křesťanů denně.

Ve velké části severní Nigérie křesťané žijí pod neustálou hrozbou útoků ze strany Boko Haram, odvětví Islámského státu v západní Africe, bojovníků Fulbů, afrického etnika, provádějícího genocidu křesťanů, a zločinců, kteří unášejí a vraždí, aniž by pak nesli jakoukoliv zodpovědnost. Boko Haram má za cíl eliminovat přítomnost křesťanů v Nigérii a muslimští bojovníci Fulbové útočí konkrétně na křesťanské vesnice. Kromě stálého rizika násilí život křesťanů v některých severních oblastech Nigérie znesnadňuje to, že musí žít podle práva šaría, v důsledku čehož čelí diskriminaci a jsou považováni za občany druhé kategorie. Křesťanští konvertité také čelí vyhrožování ze strany svých rodin, které na ně tlačí, aby se zřekli Krista a vrátili se k muslimské víře.

Na Nigérii připadá téměř 80 procent vražd křesťanů, ale násilí se nadále rychle šíří po celé subsaharské Africe. V první desítce nejnebezpečnějších zemí pro křesťany si tato část Afriky ponechává sedm míst: Nigérie, Mosambik, Burkina Faso, Středoafrická republika, Kamerun, Tanzanie a Demokratická republika Kongo.

# 3. Pod neustálým dohledem

Čínský systém sledování po dlouhou dobu zasahoval do náboženských svobod křesťanů a dalších náboženských menšin. Teď je situace ještě horší. Existují zprávy, že kamery jsou přítomny ve všech státem schválených náboženských zařízeních. V roce 2021 byly staženy z internetových obchodů některé biblické aplikace, křesťanský obsah byl vymazáván ze sociálních sítí a omezení online činnosti se zpřísnila. Čína také zavedla program, v jehož rámci mohou občané hlásit vše „podezřelé“ policii.

Následkem kamerového sledování a hlášení občanů bývají zákazy bohoslužeb a zatýkání duchovních. V důsledku toho, že se čínská technologie dohledu šíří do zemí jako třeba Laos, Pákistán, Saúdská Arábie, a dokonce i do západních zemí, možnost dalšího pronásledování křesťanských církví stále roste.

# 4. Extremisté vítězí?

Když Tálibán v srpnu minulého roku ovládl Afghánistán, bylo to pro islámské extremisty velké vítězství. Po 20 letech americké okupace, zmatku a násilí se situace ještě zhoršila, radikálové byli nadšeni, že znovu dobyli hlavní město Kábul, vyvěsili svou vlajku nad vládními budovami a začali potlačovat práva žen a náboženských menšin.

Ale Tálibán nebyl jedinou extremistickou skupinou, která v roce 2021 udělala pokroky. Islámský extremismus se nadále přelévá z jedné země do druhé. V Nigérii a Kamerunu Boko Haram upevnilo své postavení, skupina Islámský stát je aktivní v západní Africe a Mosambiku a islamisté z al Shabab ovládají velkou část Somálska.

Radikální islámská ideologie je smrtelně nebezpečná pro věřící v Ježíše Krista. Ukázalo se to v Iráku a Sýrii. Když ISIS dobyl část Blízkého východu, křesťané byli popravováni, unášeni, sexuálně zneužíváni. Tam, kde jsou aktivní skupiny jako Boko Haram a al Shabab, jsou podobné hrozby nevyhnutelné. Když Tálibán převzal moc nad Afghánistánem, snažili se působit umírněně, ale nic nenasvědčuje tomu, že by křesťanská víra v této části světa mohla být něčím jiným než rozsudkem smrti.

I když extremisté vítězí a zdá se to vše docela beznadějné, Bůh je i nadále zdrojem nikdy nekončící naděje. Křesťané povstávají z popela a jejich víra roste. Boží církev nemůže být nikdy zničena, ani islámským extremismem. Církev se může dostat do katakomb, ale bude nadále existovat a rozvíjet se, protože jejím hlavou je Ježíš Kristus.

# 5. Nespočet lidí vyhnaných ze svých domovů pro Ježíše

V mnoha zemích světa byli křesťané vysídleni a stali se uprchlíky, vyhnáni ze svých domovů pronásledováním. V mnoha afrických zemích, jako jsou Nigérie a Mosambik, kde extremistické vojenské skupiny zvyšují svou aktivitu, je pro věřící bezpečnější uprchnout než zůstat. V Eritrei ženy křesťanky prchají, aby se vyhnuly povinné vojenské službě, kde by mohly být mláceny, znásilněny nebo i zabity.

Po loňském vojenském převratu čelí křesťané v Myanmaru zvýšenému nebezpečí a stále více jich je nuceno prchat ve snaze zachránit svůj život. Vzhledem k tomu, že boje probíhají v mnoha křesťanských provinciích, nemají věřící a jejich rodiny jinou možnost než hledat bezpečí v táborech pro vysídlené; v těchto táborech křesťanům často chybí jídlo a zdravotní péče.

Mnozí křesťané, kteří věděli, že jsou na seznamu Tálibánu, uprchli z Afghánistánu a zanechali vše, co vlastnili. V Íránu je to v podstatě stejné: radikální islámská vláda provádí razie v domech křesťanů a poté je odsoudí do vězení za „zločiny proti národní bezpečnosti“. Věřícím je ponechána volba: zůstat v Íránu a mlčet o Ježíši; být vězněni; nebo opustit zemi.

V zemích, kde jsou tradice a kultura vysoce ceněné, jako třeba ve Vietnamu, jsou křesťané nenáviděni proto, že jdou proti zvykům svých předků. Jsou považováni za zrádce. Pokud tito křesťané neutečou, jejich domy mohou být spáleny a jejich rodiny uneseny nebo zabity.

Církev je pod útokem po celém světě a křesťané jsou pronásledováni pouze proto, že následují Ježíše.

Tyto smutné trendy by nás však neměly odradit od Boha ani přimět k zoufalství. To, co se děje s Božím lidem, by nás mělo nabádat k modlitbě a posílení naší víry. Naši bratři a sestry po celém světě nehledě na nebezpečí nadále následují Krista. Tím spíš se my žijící v pohodlí musíme neustále modlit a žít v Kristu.

Tim Dustin

Zdroj: www.opendoorsusa.org

Foto: Open Doors USA