Bible a tradice

Bible

Bible, nebo jinými slovy Písmo svaté, je nejdůležitější kniha na světě. Byla psána mnohými lidmi – proroky a apoštoly v průběhu více než tisíce let. Bůh jim zjevoval to, co chtěl sdělit všem lidem. 

Bible je jediná kniha, jejímž autorem je Bůh. Má tak velkou moc, že dokázala změnit život mnohých lidí. Pamatuj si, že skrze Písmo svaté k tobě promlouvá sám Pán Bůh. Ale před čtením této svaté knihy je třeba se pomodlit, a po jejím čtení se zamyslet, jak můžeš uskutečnit to, co jsi přečetl.

Bible tě naučí, jak žít správný život, konat dobro a vyhýbat se zlu. Když nevíš, co máš dělat, slova této knihy ti ukážou správnou cestu. Člověk, který dobře zná Písmo, se podobá tomu, kdo jde cestou v noci a má v ruce lampičku. Svítí a vidí, kam jde. Ale ten, kdo lampičku nemá, zakopává, padá do jámy a ztrácí cestu. Pokud křesťan něčemu v Bibli nerozumí, hledá, jak to či ono místo vykládali svatí lidé, skrze něž Bůh objasnil své slovo. Tímto způsobem křesťan poznává pravdu.  

Svatá Tradice

Možná jsi slyšel od maminky nebo od táty příběhy o svém dědečkovi nebo pradědečkovi. Nebo se ve vaší rodině zachoval příběh o nějakém dalekém předkovi. V každé dobré rodině žije rodinná tradice. Lidé si po generace předávají příběhy o důležitých událostech v životě svého předka. Díky tomu si na něj pamatují i potomci, kteří ho nikdy neviděli.

Církev pro nás je také velkou rodinou, protože sjednocuje ty, kteří byli Bohem adoptováni a stali se syny a dcerami nebeského Otce. Proto se navzájem nazýváme bratři a sestry. V Kristu se všichni pravoslavní křesťané stávají duchovními bratry a sestrami. 

V církvi také existuje předávána z jedné generace na druhou svatá Tradice, která pochází od apoštolů. Apoštolové se stýkali se samotným Pánem Ježíšem a právě od něj se dozvěděli pravdu. To se pak stalo svatým Písmem Nového zákona. Ale to, co nebylo zapsáno a předávalo se jen ústně, je zachováno v církevní Tradici. 

Svaté Písmo se skládá nejenom ze slov a myšlenek apoštolů, ale také ze způsobu jejich svatého života. Proto když čteme životy svatých, vidíme tam stejné činy a stejnou lásku, jaké se vyskytovaly i u apoštolů.

Pokud jde o rodinnou tradici, časem něco může upadnout v zapomnění a část pravdy se může ztratit. Ale svatá Tradice neztrácí nic z té pravdy, kterou získala na začátku, protože v pravoslavné církvi vždy existuje ten, kdo ví, jak to doopravdy bylo – Duch Svatý.

V průběhu poslední večeře Pán Ježíš Kristus řekl svým učedníkům: „Já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky – Ducha pravdy… Přímluvce, Duch Svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl… ten o mně vydá svědectví.“

Duch Svatý sestoupil na apoštoly a od té doby přebývá v pravoslavné církvi. Starozákonní proroci a později apoštolové kázali pravdu, protože byli ve spojení s Bohem a Duch Svatý je všemu naučil. Tato Tradice nebyla po smrti apoštolů přerušena, svatí otcové také byli ve spojení s Bohem a byli naučeni stejným Duchem, který působil i skrze apoštoly.

Svatá Tradice je církevní pamětí. Svatý Duch působící skrze svaté otce a učitele ji chrání před veškerým omylem. Proto člověk žijící v pravoslavné církvi může poznat pravdu křesťanské víry a stát se svatým. Když někdo pátrá po odpovědi na jakoukoliv věroučnou otázku, obrací se na svaté otce a z jejich díla se všechno dozvídá. Kdo věří svatým otců více než sobě, nikdy neztratí cestu.

Jer. Vasyl Cherepko