Počet zemí s většinovým křesťanským obyvatelstvem se mezi lety 2010 a 2020 snížil

Ve většině zemí světa se více než polovina všech obyvatel hlásí ke křesťanství. Avšak podíl křesťanů na populaci v mnoha zemích v poslední době klesl. Některé země mezi lety 2010 a 2020 o křesťanskou většinu přišly, a to především proto, že miliony křesťanů po celém světě opustily své církve. Svědčí o tom nedávná zpráva amerického výzkumného centra Pew Research Center.

Všechny země, v nichž křesťané přestali tvořit většinu populace, zaznamenaly rostoucí podíl osob, které se nehlásí k žádnému náboženství. Tací obyvatelé se nábožensky identifikují jako ateisté, agnostici či uvádějí, že nevyznávají žádnou víru.

V roce 2020 většinově křesťanských zemí bylo 120 z 201 sledovaných, což je o čtyři méně než v roce 2010. Zároveň zemí, v nichž se většina obyvatel nehlásí k žádnému náboženství, bylo v roce 2020 o tři více než v roce 2010.

To znamená, že zemí s většinovým křesťanským obyvatelstvem bylo v roce 2020 60 % oproti 62 % o deset let dříve. Co se týče zemí, v nichž se většina populace nehlásí k žádnému náboženství, jejich počet v průběhu desetiletí vzrostl z 3 % na 5 %.

V jakých zemích klesl počet křesťanů a stoupl počet nevěřících?

Mezi lety 2010 a 2020 ztratili křesťané většinové postavení ve Spojeném království (kde v roce 2020 tvořili 49 % populace), v Austrálii (47 %), ve Francii (46 %) a v Uruguayi (44 %).

Ve třech z těchto zemí – ve Spojeném království, Austrálii a Francii – neměla v roce 2020 žádná náboženská skupina většinu. A kategorie nevěřících zůstala ve všech třech zemích druhou největší a velikostí se přibližovala křesťanům.

V Uruguayi kategorie nevěřících obyvatel začala být větší než skupina věřících křesťanů a v roce 2020 tvořila 52 % populace. A byla to jediná země na obou amerických kontinentech, kde křesťané přestali tvořit většinu populace.

Kromě Uruguaye nevěřící získali mezi lety 2010 a 2020 většinu ve dvou dalších zemích: Nizozemsku (54 % nevěřících v roce 2020) a Novém Zélandu (51 %). Tyto země se připojily k dalším sedmi, v nichž se většina obyvatel nehlásila k žádnému náboženství již v roce 2010: Číně (90 % nevěřících v roce 2020), Severní Koreji (73 %), České republice (73 %), Hongkongu (71 %), Vietnamu (68 %), Macau (68 %) a Japonsku (57 %).

Došlo v některých dalších zemích ke změně většinového náboženství?

Mezi lety 2010 a 2020 nedošlo ke změně v počtu zemí, kde většinu obyvatelstva tvoří muslimové (53), buddhisté (7), hinduisté (2), židé (1) nebo vyznavači jiných náboženství (1).

Počet zemí bez jakékoli náboženské většiny však vzrostl ze šesti na sedm. Patřily mezi ně Pobřeží slonoviny (kde jsou muslimové největší skupinou, ale netvoří většinu), Mauricius (hinduisté), Singapur (buddhisté) a Jižní Korea (bez vyznání). Dále sem patřily také Spojené království, Austrálie a Francie, které – jak bylo popsáno výše – přišly o křesťanskou většinu.

Podíl zemí s křesťanskou většinou výrazně převyšuje podíl křesťanů na světové populaci

Podíl zemí, v nichž má určitá náboženská skupina většinu, nemusí nutně odpovídat podílu této skupiny na celosvětové populaci.

Například pouze 1 % všech zemí nebo území mělo v roce 2020 hinduistickou většinu, přestože hinduisté tvořili 15 % světové populace. Je to proto, že 95 % všech hinduistů na světě žilo v Indii, která byla v roce 2020 druhou nejlidnatější zemí světa. Indie a Nepál byly v tom roce jedinými dvěma zeměmi s hinduistickou většinou.

Podobně mělo většinu obyvatel bez vyznání pouze 5 % zemí, přestože tato skupina tvořila 24 % světové populace. Je to do značné míry proto, že lidé bez vyznání byli silně koncentrováni v Číně, která byla v roce 2020 nejlidnatější zemí světa a kde žily dvě třetiny všech osob bez vyznání.

Oproti tomu křesťané tvořili většinu v 60 % všech sledovaných zemí, přestože v roce 2020 představovali pouze 29 % světové populace. Důvodem je to, že křesťané byli geograficky rovnoměrněji rozptýleni a tvořili většinu v zemích všech velikostí – od malinké Mikronésie až po Spojené státy, třetí nejlidnatější zemi světa. Křesťané také žijí ve dvou zemích s více než jednou miliardou obyvatel – v Indii a v Číně – i když jsou v těchto zemích menšinou.

Pokud jde o další dvě velká světová náboženství – islám a buddhismus – podíl zemí, v nichž jejich vyznavači tvořili v roce 2020 většinu, byl velmi blízký jejich podílu na světové populaci.