Maxim \u0158ek, ob\u010dansk\u00fdm jm\u00e9nem Michael Triboles, se narodil kolem roku 1470 do \u0159eck\u00e9 rodiny vzne\u0161en\u00e9ho p\u016fvodu. Jeden z jeho p\u0159edk\u016f byl konstantinopolsk\u00fdm patriarchou. Otec Emanuel a matka Irena byli lidmi velice vzd\u011blan\u00fdmi. Mlad\u00e9ho Michaela zna\u010dn\u011b ovlivnil jeho str\u00fdc Dimitrij Triboles \u2013 v\u00fdznamn\u00fd bibliofil a p\u0159ekladatel. Na ostrov\u011b Korfu, kam se p\u0159est\u011bhovala Maximova rodina, p\u0159evl\u00e1daly uniatsk\u00e9 n\u00e1lady. Tamn\u00ed duchovn\u00ed prost\u0159ed\u00ed pob\u00edzelo k sbl\u00ed\u017een\u00ed s \u0158\u00edmem.<\/p>\n\n\n\n
Touha pokra\u010dovat ve studiu zavedla Maxima do It\u00e1lie; v letech 1492 a\u017e 1496 \u017eil ve Florencii. Florencie byla v t\u00e9 dob\u011b \u201edruh\u00fdmi At\u00e9nami\u201c, centrem humanistick\u00e9ho hnut\u00ed cel\u00e9 Evropy. B\u011bhem tohoto obdob\u00ed se Maxim \u0158ek sezn\u00e1mil s filosofi\u00ed Plat\u00f3na, kter\u00e9ho bude v\u017edy pova\u017eovat za prvn\u00edho mezi filosofy. Zvl\u00e1\u0161t\u011b siln\u00fd vliv na Maxima \u0158eka m\u011bla osobnost a ohniv\u00e1 k\u00e1z\u00e1n\u00ed Girolama Savonaroly, jen\u017e nemilosrdn\u011b kritizoval o\u017eiven\u00ed pohanstv\u00ed v tehdej\u0161\u00edm \u0158\u00edm\u011b, jemu\u017e \u0159\u00edkal \u201enev\u011bstka na sedmi pahorc\u00edch\u201c. Mnoz\u00ed badatel\u00e9 srovn\u00e1vaj\u00ed tragick\u00fd osud Maxima \u0158eka s osudem Savonaroly.<\/p>\n\n\n\n
Z Florencie se Maxim \u0158ek p\u0159est\u011bhoval do Ben\u00e1tek, hodn\u011b cestoval po m\u011bstech severn\u00ed It\u00e1lie. Postupn\u011b se ze studenta a opisova\u010de \u0159eck\u00fdch rukopis\u016f Maxim st\u00e1v\u00e1 u\u010ditelem a dost\u00e1v\u00e1 se do okruhu italsk\u00fdch humanist\u016f. Jeho z\u00e1jmy se neomezuj\u00ed pouze na teologii a filozofii, v\u011bnuje se astrologii a dal\u0161\u00edm st\u0159edov\u011bk\u00fdm v\u011bd\u00e1m. Po ukon\u010den\u00ed studia Maxim vstoupil do slu\u017eeb \u0161lechtice Giovanniho Francesca Pico della Mirandoly, jednoho z nejhorliv\u011bj\u0161\u00edch obdivovatel\u016f Savonaroly.<\/p>\n\n\n\n
V roce 1502 Michael Triboles vstoupil do katolick\u00e9ho dominik\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera sv. Marka. 14. \u010dervna 1502 byl post\u0159i\u017een na mnicha v tomto kl\u00e1\u0161te\u0159e, kde byl kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm p\u0159edstaven\u00fdm Savonarola. Zde Michael prohloubil sv\u00e9 teologick\u00e9 znalosti, sezn\u00e1mil se s u\u010den\u00edm Tom\u00e1\u0161e Akvinsk\u00e9ho a pokra\u010doval ve studiu \u0159eck\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch otc\u016f.<\/p>\n\n\n\n
V dubnu 1504 kl\u00e1\u0161ter opustil. Jeho odchod souvisel se z\u00e1kazem Savonarolova u\u010den\u00ed v tomto kl\u00e1\u0161te\u0159e. Hlavn\u00edm d\u016fvodem ale byla nutnost n\u00e1vratu do rodn\u00e9ho \u0159eck\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. Michael byl vychov\u00e1n ve vysoce kultivovan\u00e9m prost\u0159ed\u00ed a byl p\u0159esv\u011bd\u010den o nad\u0159azenosti byzantsk\u00e9 kultury nad kulturou z\u00e1padoevropskou. I kdy\u017e byl v It\u00e1lii, studoval hel\u00e9nskou moudrost. <\/p>\n\n\n\n
Studium na italsk\u00fdch univerzit\u00e1ch, p\u0159\u00e1telstv\u00ed s vynikaj\u00edc\u00edmi v\u011bdci a znalci starov\u011bku, \u010detba antick\u00fdch autor\u016f mu poskytly hlubok\u00e9 znalosti v oblasti sekul\u00e1rn\u00edch v\u011bd. Ale tyto sv\u011btsk\u00e9 znalosti byly pozd\u011bji o\u010di\u0161t\u011bny na Athose a prom\u011bn\u011bny v ide\u00e1l k\u0159es\u0165ansk\u00e9 humanistick\u00e9 renesance.<\/p>\n\n\n\n
V roce 1505 Michael Triboles p\u0159ijel na horu Athos, kde p\u0159ijal post\u0159ih v monast\u00fdru Vatopedi se jm\u00e9nem Maxim na po\u010dest svat\u00e9ho Maxima Vyznava\u010de. Zde mnich Maxim str\u00e1vil deset let v modlitb\u00e1ch a studiu kni\u017en\u00edch poklad\u016f nejbohat\u0161\u00ed knihovny na Athose.<\/p>\n\n\n\n
Pr\u00e1v\u011b zde, na ho\u0159e Athos, se ctihodn\u00e9mu Maximovi poda\u0159ilo p\u0159ekonat neortodoxn\u00ed vliv renesance, dokonale si osvojit zku\u0161enost patristick\u00e9 modlitby srdce a cel\u00fd komplex teologick\u00fdch n\u00e1zor\u016f charakteristick\u00fdch pro pozdn\u011b byzantsk\u00fd hesychasmus. B\u011bhem t\u011bchto let m\u011bla rozhoduj\u00edc\u00ed vliv na Maxima \u0158eka d\u00edla sv. Dionysia Areopagity, Jana Dama\u0161sk\u00e9ho a Maxima Vyznava\u010de.<\/p>\n\n\n\n
V Moskv\u011b se ctihodn\u00fd Maxim \u0158ek ocitl na pozv\u00e1n\u00ed velik\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Vasilije III., kter\u00fd po\u017e\u00e1dal duchovn\u00ed veden\u00ed Athosu, aby poslali do Ruska odborn\u00edka na opravu liturgick\u00fdch knih.<\/p>\n\n\n\n
D\u00edky c\u00edrkevn\u00edm a kulturn\u00edm vazb\u00e1m Ruska s Byzanc\u00ed, jihoslovansk\u00fdmi zem\u011bmi a z\u00e1padn\u00ed Evropou, Rusov\u00e9 jak v ran\u00e9m st\u0159edov\u011bku, tak v 14. a 15. st. disponovali zna\u010dn\u00fdm mno\u017estv\u00edm p\u0159elo\u017een\u00e9 literatury, z n\u00ed\u017e \u010derpali nejen teologick\u00e9 poznatky, ale i znalosti z oblasti sv\u011btsk\u00fdch humanitn\u00edch a p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd.<\/p>\n\n\n\n
V\u011bdeck\u00e1 a teologick\u00e1 \u010dinnost Maxima \u0158eka prob\u00edhala na dob\u0159e p\u0159ipraven\u00e9 p\u016fd\u011b. V 16. stolet\u00ed v Rusku byly bohat\u00e9 sb\u00edrky duchovn\u00edch i sv\u011btsk\u00fdch knih. V jeho osob\u011b se setk\u00e1v\u00e1me s prvn\u00edm v\u011bdcem \u2013 encyklopedistou v Rusku, jen\u017e byl p\u016fvodem \u0158ek, ale duchem Slovan.<\/p>\n\n\n\n
\u201eK rozkladu ontologick\u00e9ho sv\u011bton\u00e1zoru, naz\u00fdvan\u00e9ho na Z\u00e1pad\u011b renesance, v pon\u011bkud oslaben\u00e9 podob\u011b a s ur\u010dit\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm do\u0161lo i u n\u00e1s,\u201c p\u00ed\u0161e kn\u011bz Pavel Florensk\u00fd. \u201eTento proces je jasn\u00fd, sledujeme-li pam\u00e1tky c\u00edrkevn\u00edho um\u011bn\u00ed 15.\u201317. st. Duchovn\u00ed je nahrazeno t\u011blesn\u00fdm, pravda spekulac\u00ed, kontemplace racionalitou, bezprost\u0159ednost svatosti relativitou.\u201c<\/p>\n\n\n\n
V\u00fdznam svat\u00e9ho Maxima \u0158eka spo\u010d\u00edv\u00e1 pr\u00e1v\u011b v tom, \u017ee p\u016fsob\u00ed proti tomuto procesu rozkladu. Nebyl v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pr\u016fvodcem obrozeneck\u00fdch sm\u011br\u016f, ale mocn\u00fdm pil\u00ed\u0159em pravoslav\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Maxim \u0158ek, kter\u00fd dorazil do Moskvy jako tlumo\u010dn\u00edk, se stal propagandistou a obh\u00e1jcem \u201e\u0159eck\u00e9 my\u0161lenky\u201c p\u0159ed velik\u00fdm kn\u00ed\u017eetem Vasilijem III. a vyz\u00fdval ho, aby osvobodil Konstantinopol z tureck\u00e9ho jha. Ctihodn\u00fd Maxim vyjad\u0159oval my\u0161lenky o nutnosti n\u00e1vratu rusk\u00e9 c\u00edrkve do l\u016fna c\u00edrkve byzantsk\u00e9, jeho eklesiologick\u00e9 my\u0161lenky byly inspirov\u00e1ny touhou po sjednocen\u00ed v\u0161ech k\u0159es\u0165an\u016f kolem Konstantinopole.<\/p>\n\n\n\n
Jedn\u00edm z projev\u016f humanismu byl boj Maxima \u0158eka s p\u0159edsudky, kter\u00e9 sd\u00edleli nejen prost\u00ed lid\u00e9, ale i zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st rusk\u00e9ho kl\u00e9ru. Polemick\u00e1 d\u00edla ctihodn\u00e9ho vyvol\u00e1vala nep\u0159\u00e1telsk\u00fd postoj konzervativn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edho moskevsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Ostr\u00fd boj musel sv\u00e9st humanista Maxim \u0158ek ve filologick\u00e9 a exegetick\u00e9 sf\u00e9\u0159e sv\u00e9 \u010dinnosti, p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159i oprav\u011b posv\u00e1tn\u00fdch a liturgick\u00fdch knih. Mnoz\u00ed v Rusku byli p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee v c\u00edrkevn\u00edch liturgick\u00fdch knih\u00e1ch se nesm\u00ed nic m\u011bnit ani opravovat. \u0158eck\u00fd u\u010denec se proti tomu vzbou\u0159il pot\u00e9, co na\u0161el v knih\u00e1ch hrub\u00e9 omyly, absurdn\u00ed n\u00e1zory a p\u0159ekroucen\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00fdch dogmat.<\/p>\n\n\n\n
Sou\u010dasn\u011b mnich Maxim odsuzoval r\u016fzn\u00e9 nepo\u0159\u00e1dky v ka\u017edodenn\u00edm spole\u010densk\u00e9m \u017eivot\u011b rusk\u00e9 c\u00edrkve \u2013 chamtivost mnich\u016f, pov\u011br\u010divost a nev\u011bdomost lid\u00ed, \u00fatlak a krutost t\u011bch, kte\u0159\u00ed jsou u moci.<\/p>\n\n\n\n
Rusk\u00e1 c\u00edrkev, stejn\u011b jako \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b c\u00edrkve z\u00e1padn\u00ed i v\u00fdchodn\u00ed, inklinovala k aristotelismu a byla ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00e1 k Plat\u00f3novi a Pl\u00f3t\u00ednovi. Platonismus Maxima \u0158eka se stal d\u016fvodem k odsouzen\u00ed jeho teologick\u00fdch n\u00e1zor\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Mnich Maxim byl nespravedliv\u011b obvin\u011bn z ne\u00facty v\u016f\u010di velik\u00e9mu kn\u00ed\u017eeti a neuctiv\u00fdch nar\u00e1\u017eek na moskevsk\u00e9 metropolity-divotvorce, stanul v roce 1525 p\u0159ed soudem moskevsk\u00e9ho metropolity Daniela a byl p\u0159\u00edsn\u011b potrest\u00e1n. \u0160est let v\u011bzn\u011bn\u00ed v monast\u00fdru se staly nejt\u011b\u017e\u0161\u00edmi roky v jeho \u017eivot\u011b. Jeden ze sv\u00fdch nejpronikav\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdtvor\u016f, k\u00e1non k Parakl\u00e9tovi, \u201eskute\u010dn\u00fd chvalozp\u011bv pravd\u011b\u201c, kv\u016fli n\u00ed\u017e sn\u00e1\u0161el ve\u0161ker\u00e9 utrpen\u00ed, napsal svat\u00fd Maxim uhlem na st\u011bnu sv\u00e9ho \u017eal\u00e1\u0159e. V roce 1531 po opakovan\u00e9m a je\u0161t\u011b nespravedliv\u011bj\u0161\u00edm procesu byl Maxim \u0158ek posl\u00e1n do vyhnanstv\u00ed v monast\u00fdru m\u011bsta Tver, kde str\u00e1v\u00ed v\u00edce ne\u017e patn\u00e1ct let. Ale d\u00edky Bohu se zde t\u011b\u0161il sympati\u00edm tversk\u00e9ho biskupa Akakije, kter\u00fd ctihodn\u00e9mu dovolil \u010d\u00edst a ps\u00e1t. Teprve v letech 1547\u20131548, na \u017e\u00e1dost p\u0159edstaven\u00e9ho Trojicko-sergijevsk\u00e9 l\u00e1vry Artemije, byl Maxim p\u0159eveden do tohoto monast\u00fdru, kde osvobozen\u00fd od pout do\u017eil zbytek sv\u00e9ho \u017eivota (+ prosinec 1555 nebo leden 1556).<\/p>\n\n\n\n
Duchovn\u00ed svoboda a nez\u00e1vislost Maxima \u0158eka, \u0161\u00ed\u0159e jeho my\u0161len\u00ed a tak\u00e9 humanismus, kter\u00fd ho inspiroval, byly d\u011bdictv\u00edm, kter\u00e9 p\u0159evzal z renesan\u010dn\u00ed \u0161koly. Ale tolerance doby renesance byla v Rusku nezn\u00e1m\u00e1, zde bylo jak\u00e9koli nez\u00e1visl\u00e9 my\u0161len\u00ed pova\u017eov\u00e1no za kac\u00ed\u0159stv\u00ed. Pr\u00e1v\u011b to je d\u016fvodem odsouzen\u00ed Maxima \u0158eka, k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho humanisty, na moskevsk\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch sn\u011bmech v letech 1525 a 1531. Trag\u00e9die ctihodn\u00e9ho Maxima je \u201eho\u0159e z rozumu\u201c v Rusku 16. stolet\u00ed. Nedok\u00e1zal prolomit hr\u00e1z p\u0159edsudk\u016f, nedok\u00e1zal p\u0159ekonat intelektu\u00e1ln\u00ed sp\u00e1nek, kter\u00e9mu musel \u010delit, ale d\u00edky jeho trval\u00e9mu vlivu byla alespo\u0148 p\u0159ipravena p\u016fda pro budoucnost.<\/p>\n\n\n\n
Svat\u00e1 Rus ho nakonec svato\u0159e\u010dila, rusk\u00fd lid se sklonil p\u0159ed jeho mu\u010dednickou korunou, p\u0159ed hrdinskou vytrvalost\u00ed, s jakou Maxim \u0158ek sn\u00e1\u0161el \u017eivotn\u00ed zkou\u0161ky.<\/p>\n\n\n\n
Svato\u0159e\u010den\u00ed ctihodn\u00e9ho Maxima \u0158eka se konalo v roce 1988. V roce 1996 byl proveden archeologick\u00fd v\u00fdzkum a odkryt\u00e9 ostatky sv\u011btce byly ulo\u017eeny do relikvi\u00e1\u0159e v chr\u00e1mu Svat\u00e9ho Ducha Trojicko-sergijevsk\u00e9 l\u00e1vry.<\/p>\n\n\n\n
Svat\u00fd Maxim po sob\u011b zanechal \u010detn\u00e9 teologick\u00e9, apologetick\u00e9, duchovn\u00ed a mravn\u00ed spisy a tak\u00e9 dopisy soukrom\u00fdm osob\u00e1m.<\/p>\n\n\n\n
Maxim \u0158ek je naz\u00fdv\u00e1n \u201eprvn\u00edm intelektu\u00e1lem Ruska\u201c.<\/p>\n\n\n\n
Redakce<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Maxim \u0158ek, ob\u010dansk\u00fdm jm\u00e9nem Michael Triboles, se narodil kolem roku 1470 do \u0159eck\u00e9 rodiny vzne\u0161en\u00e9ho p\u016fvodu. Jeden z jeho p\u0159edk\u016f byl konstantinopolsk\u00fdm patriarchou. Otec Emanuel a…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":938,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7],"tags":[51],"class_list":["post-934","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-svatky-a-svetci","tag-2022-02","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/934","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=934"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/934\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":937,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/934\/revisions\/937"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/938"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=934"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=934"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=934"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}