{"id":634,"date":"2017-07-10T15:28:41","date_gmt":"2017-07-10T14:28:41","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=634"},"modified":"2021-12-10T15:28:56","modified_gmt":"2021-12-10T14:28:56","slug":"pout-do-zakarpati","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2017\/07\/10\/pout-do-zakarpati\/","title":{"rendered":"Pou\u0165 do Zakarpat\u00ed"},"content":{"rendered":"\n

S po\u017eehn\u00e1n\u00edm Jeho Vysokop\u0159eosv\u00edcenosti arcibiskupa pra\u017esk\u00e9ho a \u010desk\u00fdch zem\u00ed Michala se \u017e\u00e1ci Pravoslavn\u00e9 \u0161koly sv. Cyrila a Metod\u011bje 25. \u010dervna vydali na duchovn\u00ed pozn\u00e1vac\u00ed pou\u0165 do Zakarpat\u00ed. Po nedlouh\u00e9 cest\u011b n\u00e1s potkalo prvn\u00ed poku\u0161en\u00ed. Autobus se zastavil (n\u011bjak\u00e1 porucha) a museli jsme \u010dekat na n\u00e1hradn\u00ed. S pomoc\u00ed Bo\u017e\u00ed jsme se v 5 hodin r\u00e1no dostali do monast\u00fdru v Muka\u010devu a \u0161li jsme odpo\u010d\u00edvat. Kr\u00e1sn\u011b n\u00e1s ubytovali a po odpo\u010dinku bylo setk\u00e1n\u00ed s arcibiskupem muka\u010devo-u\u017ehorodsk\u00e9 eparchie vladykou Feodorem a matkou p\u0159edstavenou tohoto monast\u00fdru, igumenou Epistimi\u00ed. Dostaly jsme po\u017eehn\u00e1n\u00ed cestovat po cel\u00e9m Zakarpat\u00ed. Hned jsme \u0161li na prohl\u00eddku m\u011bsta Muka\u010deva. Moji dva spolu\u017e\u00e1ci ze semin\u00e1\u0159e, kn\u011b\u017e\u00ed o. Jurij Kova\u010d a otec Michal Haly\u010d, n\u00e1m zajistili dopravu a pr\u016fvodce. Nejd\u0159\u00edv jsme nav\u0161t\u00edvili hrad Palanok. Je to zaj\u00edmav\u00e1 nep\u0159\u00edstupn\u00e1 pevnost, kter\u00e1 nikdy v d\u011bjin\u00e1ch nebyla dobyta. Potom jsme \u0161li do samotn\u00e9ho m\u011bsta a nav\u0161t\u00edvili jsme katedr\u00e1ln\u00ed chr\u00e1m a dal\u0161\u00ed historick\u00e9 pam\u00e1tky m\u011bsta. Ve\u010der jsme se z\u00fa\u010dastnili ve\u010dern\u00ed bohoslu\u017eby a ve\u010de\u0159e.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed den po rann\u00ed bohoslu\u017eb\u011b a sn\u00eddani jsme jeli do hlavn\u00edho m\u011bsta Zakarpat\u00ed U\u017ehorodu. Nav\u0161t\u00edvili jsme prvn\u00ed pravoslavn\u00fd chr\u00e1m U\u017ehorodu, vybudovan\u00fd ruskou emigrac\u00ed na za\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Stavitelem tohoto chr\u00e1mu byl zn\u00e1m\u00fd otec Andrej Kolomack\u00fd. Na Zakarpat\u00ed se pod\u00edlel na vybudov\u00e1n\u00ed kolem 40 chr\u00e1m\u016f. D\u00e1le jsme nav\u0161t\u00edvili katedr\u00e1ln\u00ed chr\u00e1m sv. Cyrila a Metod\u011bje, kter\u00fd je moment\u00e1ln\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edm pravoslavn\u00fdm chr\u00e1mem ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b. Vid\u011bli jsme budovy, kter\u00e9 byly postaveny za prvn\u00ed republiky, kdy Podkarpatsk\u00e1 Rus pat\u0159ila \u010ceskoslovensku. Nav\u0161t\u00edvili jsme U\u017ehorodsk\u00e9 muzeum, kde moment\u00e1ln\u011b prob\u00edhala v\u00fdstava nejdra\u017e\u0161\u00edch korun r\u016fzn\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Sezn\u00e1mili jsme se s histori\u00ed cel\u00e9ho Zakarpat\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Na ob\u011bd jsme zajeli do mu\u017esk\u00e9ho monast\u00fdru ve vesnici Rako\u0161ino. Je to m\u00edsto, kde o. Andrej Kolomack\u00fd tak\u00e9 postavil chr\u00e1m a vedle chr\u00e1mu byly poh\u0159beny jeho man\u017eelka a dcera (zem\u0159ely na tyfus). Mni\u0161i n\u00e1s pohostili a uk\u00e1zali n\u00e1m sv\u016fj monast\u00fdr.<\/p>\n\n\n\n

Vr\u00e1tili jsme se do Muka\u010deva a \u0161li jsme nav\u0161t\u00edvit jeden nov\u00fd chr\u00e1m, ve kter\u00e9m p\u016fsob\u00ed o. Michal Haly\u010d, kter\u00fd se o n\u00e1s staral. V chr\u00e1m\u011b se maluji fresky, tak\u017ee jsme m\u011bli mo\u017enost vid\u011bt tuto pr\u00e1ci. Otec n\u00e1s kr\u00e1sn\u011b uv\u00edtal a pohostil. Po odpo\u010dinku jsme \u0161li na ve\u010dern\u00ed bohoslu\u017ebu a ve\u010de\u0159i.<\/p>\n\n\n\n

Ve st\u0159edu r\u00e1no jsme se z\u00fa\u010dastnili bo\u017esk\u00e9 liturgie. V\u011bt\u0161ina z n\u00e1s byla u zpov\u011bdi a p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed. Po sn\u00eddani jsme se rozlou\u010dili s t\u00edmto monast\u00fdrem a vydali jsme se na dlouhou pou\u0165. Tento den jsme m\u011bli v pl\u00e1nu nav\u0161t\u00edvit dva monast\u00fdry, muzeum, rezervaci pro medv\u011bdy a dostat se a\u017e k jezeru Senevir. Ta cesta je velmi dlouh\u00e1, v\u00edc ne\u017e 200 kilometr\u016f po horsk\u00fdch silnic\u00edch. Bylo to n\u00e1ro\u010dn\u00e9, ale zaj\u00edmav\u00e9. V prvn\u00ed \u0159ad\u011b jsme nav\u0161t\u00edvili \u017eensk\u00fd monast\u00fdr zasv\u011bcen\u00fd sv. Trojci a sv. Cyrilu a Metod\u011bji v Svaljave. Je to obrovsk\u00fd nov\u00fd a kr\u00e1sn\u00fd monast\u00fdr.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed m\u00edsto na\u0161eho putov\u00e1n\u00ed byl monast\u00fdr zasv\u011bcen\u00fd \u00fact\u011b obrazu Matky Bo\u017e\u00ed Kaza\u0148sk\u00e9, jen\u017e se nach\u00e1z\u00ed vysoko v hor\u00e1ch. Brat\u0159i u\u017e na n\u00e1s \u010dekali a p\u0159ipravili n\u00e1m kr\u00e1lovsk\u00fd ob\u011bd. Hodn\u011b jsme se divili, \u017ee sami jsou chud\u00ed a n\u00e1s tak bohat\u011b pohostili. Odtamtud jsme jeli do zn\u00e1m\u00e9 historick\u00e9 vesnice Kolo\u010davy a nav\u0161t\u00edvili jsme muzeum \u201eStar\u00e9 Selo\u201c. V Kolo\u010dav\u011b na n\u00e1s \u010dekala jedna na\u0161e zn\u00e1m\u00e1, kter\u00e1 n\u00e1s doprov\u00e1zela do m\u00edsta na\u0161eho ubytovan\u00ed. Ale po cest\u011b n\u00e1s pozvala do sv\u00e9ho domu, kde n\u00e1s kr\u00e1sn\u011b pohostila a uk\u00e1zala n\u00e1m jejich chr\u00e1m. Byl obrovsk\u00fd a n\u00e1dhern\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

Jeli jsme d\u00e1l. Do m\u00edsta na\u0161eho p\u0159esp\u00e1van\u00ed bylo asi 20 km. Po cest\u011b jsme zajeli do p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace pro medv\u011bdy. Je to evropsk\u00fd projekt na rehabilitaci medv\u011bd\u016f, kte\u0159\u00ed byli po\u0161kozeni p\u016fsoben\u00edm \u010dlov\u011bka. D\u011bti m\u011bly radost, \u017ee mohly z bl\u00edzka vid\u011bt tohoto hrozn\u00e9ho \u017eivo\u010dicha.<\/p>\n\n\n\n

Dojeli jsme v klidu, byl u\u017e ve\u010der. Hned n\u00e1s pozvali na ve\u010de\u0159i do restaurace \u201eKol\u00edb\u00e1\u201c. Majitelka restaurace a penzionu, ve kter\u00e9m n\u00e1s ubytovali, byla moc laskav\u00e1. Je to sestra dlouhodob\u00e9 nav\u0161t\u011bvovatelky na\u0161\u00ed \u0161koly Olgy Nirody. A ta pan\u00ed, kter\u00e1 n\u00e1s potkala v Kolo\u010dav\u011b a zavedla do sv\u00e9ho domu, je jejich maminka. Z cel\u00e9ho srdce jim d\u011bkujeme. Restaurace \u201eKol\u00edb\u00e1\u201c vypadala moc hezky, byla cel\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 a ozdoben\u00e1 r\u016fzn\u00fdmi symboly Zakarpat\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

R\u00e1no ve \u010dtvrtek jsme vyjeli k jezeru Senevir. Byla to n\u00e1dhera. R\u00e1no tam nikdo nen\u00ed, jenom tich\u00e1, kr\u00e1sn\u00e1 p\u0159\u00edroda. Toto m\u00edsto se pova\u017euje za jedno ze sedmi z\u00e1zrak\u016f Ukrajiny. A je to opravdu z\u00e1zrak. D\u011bti byly velmi pot\u011b\u0161eny. Nasn\u00eddali jsme se a vyjeli na dal\u0161\u00ed pou\u0165.<\/p>\n\n\n\n

Zam\u011b\u0159ili jsme se na zn\u00e1m\u00e9 m\u011bsto Chust. Chust byl kdysi hlavn\u00edm m\u011bstem Zakarpat\u00ed, a dnes se pova\u017euje za hlavn\u00ed m\u011bsto pro horn\u00ed \u010d\u00e1st tohoto regionu. V Chustu jsme nav\u0161t\u00edvili katedr\u00e1ln\u00ed chr\u00e1m sv. Cyrila a Metod\u011bje a metropolitu chustsk\u00e9ho Marka. Dostali jsme od n\u011bho d\u00e1rky a prosbu chr\u00e1nit v Evrop\u011b pravoslavnou v\u00edru. Zav\u00edtali jsme do monast\u00fdru v Nankov\u011b, kde odpo\u010d\u00edvaj\u00ed ostatky ctihodn\u00e9ho Alexije Karpatorusk\u00e9ho. Odtamtud jsme jeli do \u017eensk\u00e9ho monast\u00fdru ve vesnici Lyp\u0161a. Kdysi to byl nejv\u011bt\u0161\u00ed monast\u00fdr na Zakarpat\u00ed. Mni\u0161ky n\u00e1s nakrmily a jeli jsme do dal\u0161\u00edho monast\u00fdru, ve kter\u00e9m jsme m\u011bli sp\u00e1t posledn\u00ed noc, a to ve stanech. D\u011bti se moc t\u011b\u0161ily, ale pr\u0161elo, tak jsme se b\u00e1li, \u017ee se n\u00e1m to nepovede. Na\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159estalo pr\u0161et a my jsme m\u011bli radost, ale z\u00e1rove\u0148 i dost pr\u00e1ce. M\u011bli jsme rozlo\u017eit t\u0159i stany a p\u0159ipravit v\u0161e ke span\u00ed a ve\u010dern\u00edmu posezen\u00ed. Hodn\u011b n\u00e1m pomohli m\u00edstn\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed a zn\u00e1m\u00ed. N\u011bkde nachytali ryby a poto\u010dn\u00ed raky. Bylo to mil\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed a kr\u00e1sn\u00fd no\u010dn\u00ed z\u00e1\u017eitek. Po r\u00e1nu jsme \u0161li na liturgii, kde n\u00e1s uv\u00edtala matka igumena Serafima a v\u0161em n\u00e1m rozdala d\u00e1rky: ikonu ctihodn\u00e9ho Serafima Sarovsk\u00e9ho a sladkosti.<\/p>\n\n\n\n

Po sn\u00eddani jsme jeli do m\u00e9 rodn\u00e9 vesnice Pribor\u017eavsk\u00e9. Nav\u0161t\u00edvili jsme m\u00edstn\u00ed chr\u00e1m a muzeum. Ob\u011bd jsme m\u011bli v restauraci, kter\u00e1 byla postavena za \u010ceskoslovenska jako \u0161kola. Po ob\u011bd\u011b jsme vyjeli na autobusov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed a po cest\u011b jsme se zastavili v \u017eensk\u00e9m monast\u00fdru v Dubrivce a nav\u0161t\u00edvili jsme muzeum v okresn\u00edm m\u011bst\u011b, ve kter\u00e9m pracuje n\u00e1\u0161 pr\u016fvodce.<\/p>\n\n\n\n

Str\u00e1vili jsme na Zakarpat\u00ed jenom 5 dn\u00ed, ale vid\u011bli jsme toho hodn\u011b. Pot\u0159ebujeme \u010das, abychom to v\u0161echno vst\u0159ebali. Je to kraj velmi bohat\u00fd na v\u0161echno. Hodn\u011b svat\u00fdch m\u00edst, zaj\u00edmav\u00e1 historie, kr\u00e1sn\u00e1 p\u0159\u00edroda a hlavn\u011b dob\u0159\u00ed lid\u00e9. Jsou tam probl\u00e9my se servisem a silnicemi, ale to v\u0161e pokr\u00fdv\u00e1 bohat\u00e1 du\u0161e Zakarpat\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

D\u011bkujeme Bohu a v\u0161em, kte\u0159\u00ed n\u00e1m pom\u00e1hali, a douf\u00e1me, \u017ee to byl jenom za\u010d\u00e1tek pozn\u00e1n\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 Podkarpatsk\u00e9 Rusi.<\/p>\n\n\n\n

Jer. Vasyl \u010cerepko<\/p>\n\n\n\n