{"id":567,"date":"2021-06-03T15:12:53","date_gmt":"2021-06-03T14:12:53","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=567"},"modified":"2021-12-10T14:27:17","modified_gmt":"2021-12-10T13:27:17","slug":"k-80-narozeninam-otce-jaroslava-suvarskeho","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2021\/06\/03\/k-80-narozeninam-otce-jaroslava-suvarskeho\/","title":{"rendered":"K 80. NAROZENIN\u00c1M OTCE JAROSLAVA \u0160UVARSK\u00c9HO"},"content":{"rendered":"\n

Otec Jaroslav se narodil 25. kv\u011btna 1941 jako voly\u0148sk\u00fd \u010cech v Z\u00e1vidov\u011b na z\u00e1padn\u00ed Ukrajin\u011b.<\/p>\n\n\n\n

V t\u00e9 dob\u011b to byl malebn\u00fd kraj zvelebovan\u00fd od 19. stolet\u00ed \u010desk\u00fdmi emigranty. Dodnes se tam pracuje v jejich ml\u00fdnech a d\u00edln\u00e1ch nebo se u\u010d\u00ed v jejich \u0161kol\u00e1ch, jezd\u00ed se po kostkov\u00fdch cest\u00e1ch s odvod\u0148ovac\u00edmi p\u0159\u00edkopy. Kdy\u017e vypukla II. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka, tak jeho tat\u00ednek a str\u00fd\u010dkov\u00e9 narukovali a \u00fa\u010dastnili se boj\u016f v arm\u00e1d\u011b gener\u00e1la Svobody. Po v\u00e1lce \u0161\u0165astn\u011b reemigrovali do \u010ceskoslovenska a v \u00dadlic\u00edch u Chomutova si otev\u0159eli \u0161evcovskou d\u00edlnu. Z\u00e1hy ov\u0161em p\u0159i\u0161lo zn\u00e1rod\u0148ov\u00e1n\u00ed a jeho tat\u00ednek musel nastoupit do tov\u00e1rny. S t\u00edmto osudem a zklam\u00e1n\u00edm se nikdy nesm\u00ed\u0159il, a tak zem\u0159el v pouh\u00fdch 53 letech.<\/p>\n\n\n\n

     Pro sv\u016fj \u201emalobur\u017eoazn\u00ed p\u016fvod\u201c (otec \u017eivnostn\u00edk!) a proto\u017ee poch\u00e1zel z rodiny voly\u0148sk\u00fdch \u010cech\u016f, kte\u0159\u00ed z vlastn\u00ed zku\u0161enosti dob\u0159e v\u011bd\u011bli, kdo je Stalin a co to komunismus opravdu je, bylo maturantu Jaroslavovi znemo\u017en\u011bno studovat na vysok\u00e9 \u0161kole. Av\u0161ak Bo\u017e\u00ed v\u016fle tomu cht\u011bla jinak, kdy\u017e pos\u00edl\u00e1 \u017eateck\u00e9ho duchovn\u00edho otce Du\u0161ana Surmu, aby mlad\u00e9mu Jaroslavovi, v t\u00e9 dob\u011b d\u011bln\u00edku na meliorac\u00edch, pomohl p\u0159ihl\u00e1sit se v roce 1959 na pravoslavnou teologickou fakultu v Pre\u0161ov\u011b. Ani tady to nebylo snadn\u00e9, nebo\u0165 b\u011bhem prvn\u00edho roku studi\u00ed neobdr\u017eel tzv. st\u00e1tn\u00ed souhlas. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b vystudovat se mu poda\u0159ilo r. 1964 d\u00edky state\u010dnosti veden\u00ed fakulty (p. Kop\u010d\u00e1ka).<\/p>\n\n\n\n

      N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed l\u00e9ta, kdy v na\u0161\u00ed vlasti do\u0161lo k m\u00edrn\u00e9mu zlep\u0161en\u00ed politick\u00fdch pom\u011br\u016f, byla ve znamen\u00ed zahrani\u010dn\u00edch studi\u00ed. Roku 1968 zakon\u010dil studia na Leningradsk\u00e9 duchovn\u00ed akademii a pokra\u010doval rok ve studi\u00edch v Ekumenick\u00e9m institutu v Bossey ve \u0160v\u00fdcarsku (1969). T\u00e9ho\u017e roku se o\u017eenil s Evou roz. Bitalovou, (v letech 1966\u20131969) st\u0159edo\u0161kolskou profesorkou. Po s\u0148atku s budouc\u00edm kn\u011bzem j\u00ed komunistick\u00e9 \u00fa\u0159ady zak\u00e1zaly pracovat ve \u0161kolstv\u00ed, a tak postupn\u011b pracovala jako \u00fa\u0159ednice, suplentka a knihovnice. Teprve r. 1985 se mohla do \u0161kolstv\u00ed vr\u00e1tit jako st\u0159edo\u0161kolsk\u00e1 profesorka.<\/p>\n\n\n\n

Otec Jaroslav n\u00e1sledn\u011b studoval v Orient\u00e1ln\u00edm institutu v \u0158\u00edm\u011b, kde sv\u00e1 studia v roce 1973 zavr\u0161il obhajobou doktorsk\u00e9 pr\u00e1ce \u201eMat\u011bj Pavl\u00edk Gorazd, prvn\u00ed \u010desk\u00fd pravoslavn\u00fd biskup (1879\u20131942)\u201c.<\/p>\n\n\n\n

      Navzdory v\u0161em \u00fastrk\u016fm a n\u00e1tlak\u016fm z\u016fstala rodina Jaroslava a Evy \u0160uvarsk\u00fdch pevn\u00e1 a kompaktn\u00ed. Naopak pro\u017e\u00edvali spole\u010dn\u011b velikou radost, kdy\u017e jim Hospodin po\u017eehnal a postupn\u011b se jim narodily t\u0159i d\u011bti, Eva (1974), Jaroslav (1976) a Anast\u00e1zie (1982). Od po\u010d\u00e1tku sedmdes\u00e1t\u00fdch let za\u010dal otec Jaroslav s velk\u00fdm z\u00e1palem pracovat pro blaho svat\u00e9 c\u00edrkve pravoslavn\u00e9. V letech 1970\u20131980 zast\u00e1val funkci hlavn\u00edho redaktora m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku Hlas pravoslav\u00ed. Od roku 1977 do roku 1990 byl mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm docentem na Pravoslavn\u00e9 bohosloveck\u00e9 fakult\u011b v Pre\u0161ov\u011b. V letech 1983\u20131991 byl \u010dlenem \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru Sv\u011btov\u00e9<\/p>\n\n\n\n

rady c\u00edrkv\u00ed v \u017denev\u011b a sou\u010dasn\u011b v letech 1980\u20131990 zast\u00e1val funkci kancl\u00e9\u0159e \u00da\u0159adu metropolitn\u00ed rady.<\/p>\n\n\n\n

      V dal\u0161\u00edch dvou letech (1990\u20131992) byl spr\u00e1vcem pra\u017esk\u00e9 diec\u00e9ze. V r. 1992 byl zvolen \u0159editelem Pra\u017esk\u00e9 pravoslavn\u00e9 eparchie a od r. 1995 se stal \u0159editelem \u201eN\u00e1rodn\u00edho pam\u00e1tn\u00edku<\/p>\n\n\n\n

ob\u011bt\u00ed heydrichi\u00e1dy \u2013 m\u00edsta sm\u00ed\u0159en\u00ed\u201c. Ob\u011b tyto funkce zast\u00e1val a\u017e do sv\u00fdch 75. narozenin.<\/p>\n\n\n\n

Jako deleg\u00e1t pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve se z\u00fa\u010dastnil mnoha zahrani\u010dn\u00edch konferenc\u00ed Sv\u011btov\u00e9 rady c\u00edrkv\u00ed i pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve a dialog\u016f mezi c\u00edrkvemi. Zaslou\u017eil se o ustanoven\u00ed pravoslavn\u00e9ho biskupa na Morav\u011b (21. listopadu 1982), nebo\u0165 olomoucko-brn\u011bnsk\u00e1 eparchie byla bez biskupa ji\u017e od r. 1959.<\/p>\n\n\n\n

      O. Jaroslav byl rovn\u011b\u017e inici\u00e1torem kanoniza\u010dn\u00edho procesu biskupa mu\u010dedn\u00edka Gorazda, kter\u00fd Posv\u00e1tn\u00fd synod na\u0161\u00ed c\u00edrkve zavr\u0161il v Olomouci dne 26. 3. 1987 rozhodnut\u00edm zasv\u011btit den 4. z\u00e1\u0159\u00ed jeho pam\u00e1tce. Samotn\u00e1 kanonizace prob\u011bhla 6. z\u00e1\u0159\u00ed 1987 v katedr\u00e1ln\u00edm chr\u00e1mu sv. Gorazda v Olomouci, hlavn\u00ed \u0159e\u010d p\u0159i n\u00ed p\u0159ednesl kancl\u00e9\u0159 o. ThDr. Jaroslav \u0160uvarsk\u00fd. Otec Jaroslav se rovn\u011b\u017e zaslou\u017eil o nav\u00e1z\u00e1n\u00ed u\u017e\u0161\u00edch vz\u00e1jemn\u00fdch styk\u016f s v\u011bt\u0161inou autokef\u00e1ln\u00edch c\u00edrkv\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e velk\u00fd v\u00fdznam pro na\u0161i c\u00edrkev m\u011bla cesta na\u0161\u00ed delegace do Ca\u0159ihradu a nav\u00e1z\u00e1n\u00ed styk\u016f s ekumenick\u00fdm patriarch\u00e1tem 6. kv\u011btna 1984. Velik\u00fd v\u00fdznam pro na\u0161i c\u00edrkev m\u011blo rovn\u011b\u017e st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed biskupu Gorazdovi in memoriam za vynikaj\u00edc\u00ed z\u00e1sluhy o demokracii a lidsk\u00e1 pr\u00e1va \u2013 \u0158\u00e1d T. G. Masaryka I. t\u0159\u00eddy, kter\u00fd ud\u011blil prezident \u010cR dne 28. 10. 1997 na n\u00e1vrh o. Jaroslava.<\/p>\n\n\n\n

      S\u00e1m otec Jaroslav byl za svou bohulibou a z\u00e1slu\u017enou pr\u00e1ci pro rozkv\u011bt svat\u00e9ho pravoslav\u00ed vyznamen\u00e1n celou \u0159adou c\u00edrkevn\u00edch a st\u00e1tn\u00edch vyznamen\u00e1n\u00ed, \u0159\u00e1d\u016f a medail\u00ed: \u0159\u00e1dem sv. Hrobu P\u00e1n\u011b patriarchou jeruzal\u00e9msk\u00fdm, \u0159\u00e1dem sv. Sergeje Radon\u011b\u017esk\u00e9ho patriarchou moskevsk\u00fdm, \u0159\u00e1dem sv. Niny patriarchou gruz\u00ednsk\u00fdm, \u0159\u00e1dem sv. Pavla arcibiskupem at\u00e9nsk\u00fdm, \u0159\u00e1dem sv. Inocenta metropolitou americk\u00fdm a kanadsk\u00fdm, \u0159\u00e1dem sv. Cyrila a Metod\u011bje \u2013 Zlatou hv\u011bzdou I. stupn\u011b metropolitou \u010desk\u00fdch zem\u00ed a Slovenska, pam\u011btn\u00ed medail\u00ed a zlat\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem patriarchou ca\u0159ihradsk\u00fdm, pam\u011btn\u00ed medail\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 obce legion\u00e1\u0159sk\u00e9 v uzn\u00e1n\u00ed z\u00e1sluh o obnovu a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed legion\u00e1\u0159sk\u00fdch tradic, pam\u011btn\u00ed medail\u00ed \u201eZa v\u011brnost 1939\u20131945\u201c \u010cesk\u00e9ho svazu bojovn\u00edk\u016f za svobodu a z\u00e1slu\u017en\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem Ministerstva obrany \u010cesk\u00e9 republiky II. stupn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

     27. kv\u011btna 2009 v 10 hodin 35 minut byl v Praze 8 \u2013 Libni, Zenklov\u011b ulici, v m\u00edst\u011b atent\u00e1tu na Heydricha, slavnostn\u011b odhalen pomn\u00edk Operace Antropoid. O. Jaroslav sv\u00fdmi odborn\u00fdmi znalostmi p\u0159isp\u011bl velkou m\u011brou k jeho realizaci, nebo\u0165 byl \u010dlenem organiza\u010dn\u00edho v\u00fdboru tohoto d\u00edla.<\/p>\n\n\n\n

    26. ledna 2011 se poda\u0159ilo N\u00e1rodn\u00edmu pam\u00e1tn\u00edku hrdin\u016f heydrichi\u00e1dy p\u0159i \u010desk\u00e9m pravoslavn\u00e9m katedr\u00e1ln\u00edm chr\u00e1mu sv. Cyrila a Metod\u011bje instalovat a odhalit na n\u00e1dvo\u0159\u00ed chr\u00e1mu dv\u011b mramorov\u00e9 st\u00e9ly se jm\u00e9ny 294 state\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f nekomunistick\u00e9ho odboje, kte\u0159\u00ed pom\u00e1hali para\u0161utist\u016fm J. Kubi\u0161ovi a J. Gab\u010d\u00edkovi v p\u0159\u00edprav\u011b atent\u00e1tu na Heydricha v r. 1942. Pam\u011btn\u00ed desky jsou postaveny d\u00edky iniciativ\u011b Archivu hl. m. Prahy, Magistr\u00e1tu hl. m. Prahy, N\u00e1rodn\u00edho pam\u00e1tn\u00edku hrdin\u016f heydrichi\u00e1dy a \u010dlen\u016f odbojov\u00fdch organizaci. Po\u017eehn\u00e1n\u00ed a posv\u011bcen\u00ed pam\u011btn\u00ed desky vykonal d\u011bkan katedr\u00e1ln\u00edho chr\u00e1mu ThDr. Jaroslav \u0160uvarsk\u00fd, kter\u00fd v z\u00e1v\u011bru tak\u00e9 slou\u017eil panychidu.<\/p>\n\n\n\n

      Dalo by se napsat mnohem v\u00edce o pr\u00e1ci a duchovensk\u00e9 \u010dinnosti o. Jaroslava \u0160uvarsk\u00e9ho. Ka\u017ed\u00fd, kdo jej zn\u00e1, v\u00ed, \u017ee nen\u00ed p\u0159\u00edvr\u017eencem ok\u00e1zal\u00fdch oslav a pr\u00e1zdn\u00fdch slov, nebo\u0165 se sv\u00fdm \u017eivotem sna\u017e\u00ed p\u0159idr\u017eovat odkazu vladyky mu\u010dedn\u00edka Gorazda, kter\u00fd mimo jin\u00e9 spo\u010d\u00edv\u00e1 v pracovitosti, zbo\u017enosti a skromnosti, tedy v atributech, kter\u00fdmi m\u00e1 c\u00edrkev a jej\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9<\/p>\n\n\n\n

vynikat.<\/p>\n\n\n\n

      Otec Jaroslav \u0160uvarsk\u00fd je autorem n\u011bkolika publikac\u00ed. St\u011b\u017eejn\u00edm d\u00edlem je kniha \u201eBiskup Gorazd\u201c (Praha, 1979), \u201eN\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tn\u00edk ob\u011bt\u00ed heydrichi\u00e1dy \u2013 m\u00edsto sm\u00ed\u0159en\u00ed\u201c (Praha, 1995), d\u00e1le \u010dl\u00e1nky v c\u00edrkevn\u00edm tisku Hlas pravoslav\u00ed a Pravoslavn\u00fd kalend\u00e1\u0159. Na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch lze st\u00e1le \u010d\u00edst jeho slova pok\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 p\u0159ednesl jm\u00e9nem duchovn\u00edch Pra\u017esk\u00e9 pravoslavn\u00e9 eparchie v prohl\u00e1\u0161en\u00ed z \u201ePracovn\u00ed porady pravoslavn\u00fdch duchovn\u00edch pra\u017esk\u00e9 eparchie, kter\u00e1 se konala v Praze v \u00fater\u00fd 2. \u010dervence 1991 za p\u0159edsednictv\u00ed metropolity Doroteje. Poradu \u0159\u00eddil spr\u00e1vce eparchie ThDr. Jaroslav \u0160uvarsk\u00fd, kter\u00fd vyzval p\u0159\u00edtomn\u00e9, aby se pod\u00edvali zp\u011bt a zamysleli se nad uplynul\u00fdm obdob\u00edm p\u0159ed listopadovou revoluc\u00ed a aby ka\u017ed\u00fd dle sv\u00fdch mo\u017enost\u00ed a pot\u0159eby zpytoval sv\u011bdom\u00ed a projevil l\u00edtost <\/em>nad t\u00edm, co<\/em> nebylo dob\u0159e a co poru\u0161ilo  n\u00e1\u0161 pom\u011br k Bohu, jeho z\u00e1konu, ke k\u0159es\u0165ansk\u00fdm povinnostem, ke sv\u011btu a v\u0161emu, co v n\u011bm \u017eije, i k sob\u011b sam\u00fdm. Po v\u00e1lce byli duchovn\u00ed a v\u011b\u0159\u00edc\u00ed zesl\u00e1bl\u00ed a vy\u010derpan\u00ed jak z\u00e1kazem \u010dinnosti pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v obdob\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, tak <\/em>popravou<\/em> sv\u00e9ho arcipast\u00fd\u0159e Gorazda a jeho druh\u016f. Jen s velk\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi se zacelovaly r\u00e1ny a p\u0159i\u0161el dal\u0161\u00ed \u00fader v podob\u011b ateistick\u00e9ho re\u017eimu po \u00fanorov\u00e9m pu\u010di v roce 1948. V <\/em>tomto<\/em> t\u011b\u017ek\u00e9m a nerovn\u00e9m<\/em><\/p>\n\n\n\n

boji jsme nem\u011bli dostatek sil i odvahy ubr\u00e1nit se. Jsme si toho <\/em>v\u011bdomi. Proto<\/em> pokorn\u011b a kaj\u00edcn\u011b vyzn\u00e1v\u00e1me a pros\u00edme na\u0161eho P\u00e1na, aby byl milostiv\u00fd k <\/em>n\u00e1m h\u0159\u00ed\u0161n\u00fdm biskup\u016fm, kn\u011b\u017e\u00edm i \u0159adov\u00fdm c\u00edrkevn\u00edm pracovn\u00edk\u016fm. Litujeme, \u017ee jsme \u010dasto umdl\u00e9vali a byli nehodn\u00fdmi Bo\u017e\u00edmi slu\u017eebn\u00edky. Pros\u00edme za odpu\u0161t\u011bn\u00ed na\u0161eho Otce nebesk\u00e9ho, sv\u011b\u0159en\u00fd Bo\u017e\u00ed lid, bratry a sestry v\u0161ech k\u0159es\u0165ansk\u00fdch sm\u011br\u016f. V\u011b\u0159\u00edme, \u017ee P\u00e1n p\u0159ijal na\u0161e up\u0159\u00edmn\u00e9 pok\u00e1n\u00ed a smyje ve\u0161kerou ne\u010distotu du\u0161e. Apo\u0161tol Petr t\u0159ikr\u00e1t zap\u0159el Krista (Mt 26,69\u201375), oplakal sv\u016fj h\u0159\u00edch<\/em><\/p>\n\n\n\n

a vyznal svou l\u00e1sku k P\u00e1nu, znova byl <\/em>ustanoven apo\u0161tolem. (J 21,15\u201317).\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n

     Otec Jaroslav \u0160uvarsk\u00fd pro\u017e\u00edval a st\u00e1le se svou c\u00edrkv\u00ed pro\u017e\u00edv\u00e1 v\u0161echny jej\u00ed \u00fasp\u011bchy i p\u00e1dy velice intenzivn\u011b. V katedr\u00e1ln\u00edm chr\u00e1mu svat\u00fdch Cyrila a Metod\u011bje, na svat\u00e9m m\u00edst\u011b n\u00e1roda \u010desk\u00e9ho, kde byla prolita krev mu\u010dedn\u00edk\u016f, sjednocoval pravoslavn\u00e9 v\u011b\u0159\u00edc\u00ed v\u0161ech tradic a sna\u017eil se jim v\u0161t\u011bpovat prav\u00e9 cyrilometod\u011bjsk\u00e9 hodnoty tak, aby se v\u0161ichni stali v\u011brn\u00fdmi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky na\u0161\u00ed autokef\u00e1ln\u00ed c\u00edrkve, d\u016fstojn\u011b se integrovali do na\u0161\u00ed spole\u010dnosti a stali se \u0159\u00e1dn\u00fdmi ob\u010dany na\u0161\u00ed vlasti. Tak tomu ostatn\u011b cht\u011bli i sv. kn\u00ed\u017ee Rostislav, samotn\u00ed svat\u00ed solu\u0148\u0161t\u00ed brat\u0159i Cyril a Metod\u011bj a jejich u\u010dedn\u00edci \u2013 Gorazd, Kliment, Angel\u00e1r, Naum a S\u00e1va a v\u0161ichni, kte\u0159\u00ed st\u00e1li u zrodu na\u0161\u00ed vlasti, hl\u00e1sali tyto hodnoty, kte\u0159\u00ed za svobodu, pravdu, vlast a svoji c\u00edrkev polo\u017eili \u017eivot, v \u010dele se svat\u00fdm mu\u010dedn\u00edkem biskupem Gorazdem.<\/p>\n\n\n\n

     Svou past\u00fd\u0159skou \u010dinnost\u00ed a sv\u00fdmi vlasteneck\u00fdmi postoji se otec Jaroslav \u0160uvarsk\u00fd nesmazateln\u011b zapsal do d\u011bjin na\u0161\u00ed vlasti i na\u0161\u00ed c\u00edrkve. Je \u010dasto citov\u00e1n autory v\u011bdeck\u00fdch publikac\u00ed doma i v zahrani\u010d\u00ed. Nap\u0159. v 5. vyd\u00e1n\u00ed encyklopedie KDO JE KDO (Who is who), Osobnosti \u010desk\u00e9 sou\u010dasnosti z r. 2005, jej auto\u0159i encyklopedie na str. 665 uv\u00e1d\u011bj\u00ed jako \u201e\u010desk\u00e9ho pravoslavn\u00e9ho teologa\u201c. V encyklopedii Osobnosti \u010cesko, Ott\u016fv slovn\u00edk (Praha 2008), je na str. 713 uveden pod heslem \u201eteolog\u201c. Je rovn\u011b\u017e citov\u00e1n v publikaci \u201ePravoslavn\u00ed v \u010ceskoslovensku v letech 1918\u20131953\u201c, autor\u016f Volodymyra Burehy a Pavla Marka, Brno 2008.<\/p>\n\n\n\n

K jeho kr\u00e1sn\u00fdm 80. narozenin\u00e1m bychom mu r\u00e1di pop\u0159\u00e1li hojnost Bo\u017e\u00edho po\u017eehn\u00e1n\u00ed, pevn\u00e9ho zdrav\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed a l\u00e1sky, a\u0165 n\u00e1s je\u0161t\u011b dlouho v dal\u0161\u00edch letech sv\u00e9ho \u017eivota obohacuje sv\u00fdm bystr\u00fdm post\u0159ehem, logick\u00fdm \u00fasudkem a dobrou radou. Nech\u0165 mu je man\u017eelka Eva podobn\u011b jako doposud pevnou a miluj\u00edc\u00ed oporou, a\u0165 se spole\u010dn\u011b mohou v kruhu rodinn\u00e9m je\u0161t\u011b dlouh\u00e1<\/p>\n\n\n\n

l\u00e9ta radovat ze sv\u00fdch d\u011bt\u00ed a vnou\u010dat. \u201eMnoh\u00e1 l\u00e9ta!\u201c<\/p>\n\n\n\n

Prot. Mgr. Josef Hauzar<\/em><\/p>\n\n\n\n