{"id":415,"date":"2021-10-20T18:23:30","date_gmt":"2021-10-20T17:23:30","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=415"},"modified":"2021-11-24T16:58:39","modified_gmt":"2021-11-24T15:58:39","slug":"preklady-bohosluzebnych-textu-do-cestiny-a-jejich-vyuziti-v-praxi-pravoslavne-cirkve-v-ceskych-zemich-a-na-slovensku-v-xix-xxi-stoleti-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2021\/10\/20\/preklady-bohosluzebnych-textu-do-cestiny-a-jejich-vyuziti-v-praxi-pravoslavne-cirkve-v-ceskych-zemich-a-na-slovensku-v-xix-xxi-stoleti-2\/","title":{"rendered":"P\u0158EKLADY BOHOSLU\u017dEBN\u00ddCH TEXT\u016e DO \u010cE\u0160TINY A JEJICH VYU\u017dIT\u00cd V PRAXI PRAVOSLAVN\u00c9 C\u00cdRKVE V \u010cESK\u00ddCH ZEM\u00cdCH A NA SLOVENSKU V XIX.\u2013XXI. STOLET\u00cd"},"content":{"rendered":"\n

KAPITOLA 3. P\u0159ekladatelsk\u00e1 \u010dinnost \u010ceskoslovensk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v letech 1946\u20131989<\/strong><\/h1>\n\n\n\n

3.4. P\u0159ekladatelsk\u00e9 aktivity archimandrity S\u00e1vvy (Nerudy)<\/strong><\/h2>\n\n\n\n

(Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed)<\/p>\n\n\n\n

V\u011bt\u0161inu p\u0159eklad\u016f o. S\u00e1vva zhotovil ve strojopisn\u00e9 form\u011b (\u010dasto v troj\u00edm proveden\u00ed), n\u011bkter\u00e9 se n\u00e1m zachovaly v rukopisech. Typografickou metodou publikov\u00e1ny nebyly.<\/p>\n\n\n\n

                N\u00e1sledn\u011b pod\u00e1v\u00e1 obecnou charakteristiku sv\u00fdch p\u0159eklad\u016f: \u201eC\u00edrkevn\u00ed liturgick\u00e9 texty ve v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch knih\u00e1ch jsou rozd\u011bleny do dvou typ\u016f. N\u011bkter\u00e9 (stichiry, sedalny, tropary a kondaky) jsou ps\u00e1ny v pr\u00f3ze, jin\u00e9 (k\u00e1nony na jit\u0159n\u00ed a na pove\u010de\u0159\u00ed) jsou v \u0159eck\u00e9m origin\u00e1lu ps\u00e1ny ve ver\u0161\u00edch, jedn\u00e1 se o nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed plody poetick\u00e9ho ducha c\u00edrkevn\u00edch spisovatel\u016f a b\u00e1sn\u00edk\u016f 6. \u20139. stolet\u00ed. \u010cesk\u00e9 k\u00e1nony proto nebyly p\u0159ekl\u00e1d\u00e1ny pr\u00f3zou jako jin\u00e9 stichiry, ale p\u0159eklad byl proveden ve stylu rytmick\u00e9ho ver\u0161e, kde byla pozornost zam\u011b\u0159ena na p\u0159\u00edzvuk a po\u010det slabik, aby se p\u0159izp\u016fsobily melodii.<\/p>\n\n\n\n

                Je t\u0159eba tak\u00e9 poznamenat, \u017ee sv\u00fdm obsahem a proveden\u00edm se \u010desk\u00fd p\u0159eklad liturgick\u00fdch knih li\u0161\u00ed od slovansk\u00e9ho. Jestli\u017ee je ve slovansk\u00fdch knih\u00e1ch uveden pouze n\u00e1pis ozna\u010duj\u00edc\u00ed hlas, podle kter\u00e9ho je t\u0159eba text zp\u00edvat, pak v \u010desk\u00e9 verzi je v\u017edy prvn\u00ed a posledn\u00ed stichira doprov\u00e1zena notov\u00fdm z\u00e1pisem. Je tomu tak z praktick\u00fdch d\u016fvod\u016f, aby se v pr\u016fb\u011bhu zp\u011bvu nemusela hledat pot\u0159ebn\u00e1 melodie (hlas) …<\/p>\n\n\n\n

                N\u011bkdo by mohl nam\u00edtnout, \u017ee by bylo lep\u0161\u00ed d\u00e1t p\u0159ednost sv\u00e1tk\u016fm, tedy knih\u00e1m 13 a 14, a v\u0161echno ostatn\u00ed odlo\u017eit. To by bylo nemo\u017en\u00e9, je to stejn\u00e9 jako cht\u00edt stav\u011bt od st\u0159echy k z\u00e1klad\u016fm. Bez \u017ealt\u00e1\u0159e, evangelia, apo\u0161tola, oktoichu a \u010dasoslovu nen\u00ed mo\u017en\u00e9 p\u0159elo\u017eit nejen texty sv\u00e1te\u010dn\u00edch bohoslu\u017eeb, ale ani \u017e\u00e1dnou jinou liturgickou knihu. Jedna kniha je propojena s druhou; sv\u00e1te\u010dn\u00ed bohoslu\u017eby stav\u00ed na v\u0161ech ostatn\u00edch. Krom\u011b toho ka\u017ed\u00e1 sv\u00e1te\u010dn\u00ed bohoslu\u017eba obsahuje historii a popis podstaty samotn\u00e9ho sv\u00e1tku, o kter\u00fdch se p\u00ed\u0161e ve Slov\u011b nebo v \u017eivot\u011b, pokud mluv\u00edme o sv\u00e1tku Krista, Bohorodi\u010dky nebo n\u011bjak\u00e9ho sv\u011btce. Proto bylo nutn\u00e9 se obr\u00e1tit na \u201e\u010ceti-Mineje\u201c a teprve potom pou\u017e\u00edt Anthologion \u2013 Sv\u00e1te\u010dn\u00ed mineju. Proto je na za\u010d\u00e1tku ka\u017ed\u00e9 slavnostn\u00ed bohoslu\u017eby uvedeno slovo nebo \u017eivot, kter\u00e9 vysv\u011btl\u00ed mnoh\u00e9 ze samotn\u00e9 bohoslu\u017eby. Potom n\u00e1sleduje samotn\u00fd ob\u0159ad ve\u010dern\u00ed nebo jit\u0159n\u00ed a tak\u00e9 liturgie. Ka\u017ed\u00e1 sv\u00e1te\u010dn\u00ed bohoslu\u017eba je tedy jednotn\u00fd celek souvisej\u00edc\u00ed s konkr\u00e9tn\u00edm sv\u00e1tkem nebo svat\u00fdm.\u201c<\/p>\n\n\n\n

                Jak o. S\u00e1vva (Neruda) pl\u00e1noval, p\u0159eklad v\u0161ech 20 knih trval p\u0159esn\u011b 20 let. Uskute\u010dnil tak sv\u016fj p\u0159ekladatelsk\u00fd program k 1100. v\u00fdro\u010d\u00ed p\u0159\u00edchodu svat\u00fdch brat\u0159\u00ed Cyrila a Metod\u011bje na Velkou Moravu. Ve sv\u00e9m slov\u011b rovn\u011b\u017e uv\u00e1d\u00ed, \u017ee zhotovil t\u0159i kopie p\u0159ekladu. Prvn\u00ed si ponechal Josef \u017d\u00eddek, druh\u00fd Vasilij Dani\u0161ka a t\u0159et\u00ed p\u0159ekladatel s\u00e1m. O. S\u00e1vva (Neruda) d\u00e1le p\u00ed\u0161e, \u017ee nevylu\u010duje \u201edal\u0161\u00ed opravy, lep\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed a v\u00fdb\u011br v\u00fdraz\u016f v \u010desk\u00e9m jazyce\u201c.<\/p>\n\n\n\n

                Na konci sv\u00e9ho \u201eSlova\u201c o. S\u00e1vva ozna\u010duje m\u00edsto a datum, kde sv\u00e9 slovo napsal: Str\u00e1\u017enice (dnes okres Hodon\u00edn v Jihomoravsk\u00e9m kraji \u010cesk\u00e9 republiky), roku 1963. Na stejn\u00e9m list\u011b, na jeho sam\u00e9m konci, dod\u00e1v\u00e1: \u201eK t\u011bmto p\u0159eklad\u016fm v roce 1964 p\u0159ibyl p\u0159eklad k\u00e1nonu sv. Ond\u0159eje Kr\u00e9tsk\u00e9ho, jako jedna z 21 pravoslavn\u00fdch liturgick\u00fdch knih \u201c[1]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

                Ze stru\u010dn\u00fdch koment\u00e1\u0159\u016f autora p\u0159eklad\u016f vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee n\u011bkter\u00e9 knihy nebyly p\u0159elo\u017eeny zcela. Nap\u0159\u00edklad kniha Velk\u00fd p\u016fst a Letnice jsou pouze vybran\u00fdmi \u010d\u00e1stmi Postn\u00edho a Kv\u011btn\u00e9ho triodu. K\u00e1non sv. Ond\u0159eje Kr\u00e9tsk\u00e9ho (podstatn\u00e1 \u010d\u00e1st Postn\u00edho triodu) byl p\u0159elo\u017een o rok pozd\u011bji.<\/p>\n\n\n\n

                Do roku 1964 tedy o. S\u00e1vva p\u0159elo\u017eil prakticky v\u0161echny liturgick\u00e9 knihy (krom\u011b m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed Mineje, Mineje obecn\u00e9 a Irmologionu). Seznam d\u011bl archimandrity S\u00e1vvy, kter\u00fd je ulo\u017een v knihovn\u011b Pravoslavn\u00e9 bohosloveck\u00e9 fakulty Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity, zmi\u0148uje tak\u00e9 \u201eMineju na ve\u010dern\u00ed na ka\u017ed\u00fd den\u201c. Tuto Mineju jmenuje v p\u0159edmluv\u011b i s\u00e1m p\u0159ekladatel Postn\u00edho triodu: \u201ePo liturgick\u00fdch knih\u00e1ch \u201eVe\u010dern\u00ed na ka\u017ed\u00fd den roku\u201c a \u201eOsmihlasn\u00edk (Oktoich) ve dvou \u010d\u00e1stech\u201c byla z c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tiny p\u0159elo\u017eena do sou\u010dasn\u00e9 \u010de\u0161tiny kniha s n\u00e1zvem Postn\u00ed trio\u010f neboli Tripisn\u011bc.\u201c Zde zm\u00edn\u011bn\u00e1 kniha \u201eVe\u010dern\u00ed na ka\u017ed\u00fd den roku\u201c jsou \u201eminejn\u00ed\u201c \u010d\u00e1st\u00ed ve\u010dern\u00ed na ka\u017ed\u00fd den.<\/p>\n\n\n\n

                Archimandrita S\u00e1vva, jak s\u00e1m pl\u00e1noval, sv\u00e9 texty d\u00e1le opravoval. V p\u0159edmluv\u011b k Postn\u00edmu triodu zmi\u0148uje \u010casoslov p\u0159elo\u017een\u00fd v roce 1978 nebo Slu\u017eebn\u00edk p\u0159elo\u017een\u00fd v roce 1979. Je t\u0159eba p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee se jedn\u00e1 o revidovan\u00e9 verze d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch p\u0159eklad\u016f.<\/p>\n\n\n\n

                Otec S\u00e1vva sv\u00e9 p\u0159eklady nejen opravoval, ale tak\u00e9 vytv\u00e1\u0159el nov\u00e9. V roce 1973 byl vyd\u00e1n p\u0159eklad \u201e\u010cty\u0159i akathisty k na\u0161im svat\u00fdm\u201c, v roce 1977 \u201eK\u00e1non sv. Ond\u0159eje Kr\u00e9tsk\u00e9ho\u201c, v roce 1978 \u201ePoh\u0159ebn\u00ed ob\u0159ady\u201c a \u201eVelikono\u010dn\u00ed ob\u0159ady\u201c, v roce 1979 \u201eKniha \u017ealm\u016f\u201c a ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Slu\u017eebn\u00edk. V roce 1981 p\u0159elo\u017eil Irmologion a \u201eVe\u010dern\u00ed na ka\u017ed\u00fd den roku\u201c, v roce 1982 vy\u0161la upraven\u00e1 verze Postn\u00edho triodu a v roce 1983 byl vyd\u00e1n Kv\u011btn\u00fd triod (P\u0159edmluva ke Kv\u011btn\u00e9mu triodu). V arch\u00edvu olomoucko-brn\u011bnsk\u00e9 eparchie se dochoval rukopis p\u0159ekladu \u201eSv\u00e1te\u010dn\u00ed mineje\u201c otce S\u00e1vvy, datovan\u00fd do roku 1984.<\/p>\n\n\n\n

                V p\u0159edmluv\u011b ke Kv\u011btn\u00e9mu triodu (1983) otec S\u00e1vva p\u00ed\u0161e: \u201eVid\u00edm p\u0159ed sebou spoustu pr\u00e1ce, co se t\u00fd\u010de p\u0159ekladu slovansk\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch knih do sou\u010dasn\u00e9 \u010de\u0161tiny. Jedn\u00e1 se o: Olt\u00e1\u0159n\u00ed evangelium, kniha Apo\u0161tola, Sv\u00e1te\u010dn\u00ed minea, 12 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch minej\u00ed, 12 minej\u00ed (\u010ceti-mineje) a Vybran\u00e9 \u017ealmy. Jedn\u00e1 se o velk\u00fd \u00fakol, kter\u00fd vy\u017eaduje mnoho let tvrd\u00e9 pr\u00e1ce, kterou mi v\u0161ak nedovol\u00ed uskute\u010dnit m\u016fj dosa\u017een\u00fd v\u011bk\u201c[2]<\/a>. Ve Slov\u011b z roku 1963 uv\u00e1d\u00ed otec S\u00e1vva Evangelium a Apo\u0161tola v seznamu j\u00edm po\u0159\u00edzen\u00fdch p\u0159eklad\u016f. Pravd\u011bpodobn\u011b tedy pl\u00e1noval prov\u00e9st opravy ji\u017e hotov\u00fdch p\u0159eklad\u016f. V budoucnu se n\u011bkter\u00e9 pl\u00e1ny naplnily. Nap\u0159\u00edklad v roce 1984 byl vytvo\u0159en p\u0159eklad Sv\u00e1te\u010dn\u00ed mineje.  Podle sv\u011bdectv\u00ed arcibiskupa Simeona (Jakovlevi\u010de) bylo v chr\u00e1mu sv. Vladim\u00edra v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch Olt\u00e1\u0159n\u00ed evangelium p\u0159ipraven\u00e9 o. S\u00e1vvou[3]<\/a>, jde tedy pravd\u011bpodobn\u011b tak\u00e9 o dal\u0161\u00ed dokon\u010den\u00fd projekt z pl\u00e1novan\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n

                V p\u0159edmluv\u011b k Postn\u00edmu triodu otec S\u00e1vva s ho\u0159kost\u00ed poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee \u201emezi \u010desk\u00fdm duchovenstvem nena\u0161el jedin\u00e9ho spole\u010dn\u00edka, se kter\u00fdm by jeho pr\u00e1ce mohla b\u00fdt dokonalej\u0161\u00ed\u201c[4]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

                Pokus\u00edme se stru\u010dn\u011b charakterizovat v\u0161echny p\u0159eklady archimandrity S\u00e1vvy (Nerudy), kter\u00e9 jsme na\u0161li. Na z\u00e1klad\u011b toho, \u017ee otec S\u00e1vva sv\u00e9 texty neust\u00e1le opravoval, budeme posuzovat texty v jejich posledn\u00ed redakci.<\/p>\n\n\n\n

                U\u017e p\u0159ed rokem 1933 tedy otec S\u00e1vva p\u0159elo\u017eil a vydal \u201eKr\u00e1tkou modlitebn\u00ed knihu pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165ana\u201c. O n\u00ed se zmi\u0148uje vladyka Gorazd v p\u0159edmluv\u011b k \u201eLidov\u00e9mu sborn\u00edku\u201c[5]<\/a>. Tuto pr\u00e1ci se n\u00e1m naj\u00edt nepoda\u0159ilo. Stoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e existovala podobn\u00e1 modlitebn\u00ed kniha, kterou do \u010de\u0161tiny p\u0159elo\u017eil o. Nikolaj Apraksin a kter\u00e1 byla vyd\u00e1na ji\u017e v roce 1888. Zda o. S\u00e1vva vyu\u017eil n\u011bkter\u00e9 texty z t\u00e9to kn\u00ed\u017eky, nev\u00edme.<\/p>\n\n\n\n

                Ji\u017e bylo \u0159e\u010deno v\u00fd\u0161e, \u017ee se otec S\u00e1vva aktivn\u011b pod\u00edlel na p\u0159ekladatelsk\u00fdch prac\u00edch v obdob\u00ed prvn\u00ed republiky, tj. b\u011bhem obnovy pravoslav\u00ed \u00fasil\u00edm biskupa-mu\u010dedn\u00edka Gorazda a jeho spolupracovn\u00edk\u016f. Ve \u201eSlovu k p\u0159eklad\u016fm pravoslavn\u00fdch liturgick\u00fdch knih\u201c p\u0159ekladatel \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee s p\u0159ekladem liturgick\u00fdch knih za\u010dal v roce 1942. Pravd\u011bpodobn\u011b t\u00edm mysl\u00ed, \u017ee a\u017e do roku 1942 se \u00fa\u010dastnil kolektivn\u00edch prac\u00ed, kter\u00e9 se odrazily v ofici\u00e1ln\u00edch vyd\u00e1n\u00edch liturgick\u00fdch knih (Trebnik 1931 a \u201eLidov\u00fd sborn\u00edk\u201c 1933), jako\u017e i v n\u011bkter\u00fdch men\u0161\u00edch soukrom\u00fdch liturgick\u00fdch p\u0159\u00edru\u010dk\u00e1ch. Od roku 1942 projevuje otec S\u00e1vva svou vlastn\u00ed iniciativu a bere na sv\u00e1 bedra obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed pr\u00e1ce, kdy\u017e pl\u00e1nuje p\u0159elo\u017eit t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny liturgick\u00e9 knihy.<\/p>\n\n\n\n

                Prvn\u00ed knihou, kterou otec S\u00e1vva jmenuje ve sv\u00e9m \u201eSlovu k p\u0159eklad\u016fm pravoslavn\u00fdch liturgick\u00fdch knih\u201c, je \u017dalt\u00e1\u0159. Ten byl, p\u0159irozen\u011b, p\u0159elo\u017eeno p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e bylo toto \u201eSlovo\u201c naps\u00e1no, ale p\u0159eklad byl o\u010dividn\u011b pozd\u011bji je\u0161t\u011b upraven a vyd\u00e1n byl v roce 1979 ve form\u011b strojopisu. P\u0159eklad byl po\u0159\u00edzen z c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00e9ho textu z roku 1895. Stoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee se nejedn\u00e1 pouze o knihu bohoslu\u017eebnou, ale tak\u00e9 o biblickou, svatou knihu, a z toho d\u016fvodu \u017ealmy ji\u017e v \u010desk\u00e9m jazyce existovaly. Archimandrita S\u00e1vva v\u0161ak byl prvn\u00edm, kdo p\u0159elo\u017eil liturgickou \u010d\u00e1st \u017dalt\u00e1\u0159e, tj. tropary, modlitby a pokyny, jak se m\u00e1 tato kniha pou\u017e\u00edvat p\u0159i bohoslu\u017eb\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

                Dal\u0161\u00ed knihou je Evangelium. Ve Slov\u011b je tak\u00e9 jmenov\u00e1no jako p\u0159elo\u017een\u00e9 p\u0159ed rokem 1963. V p\u0159edmluv\u011b ke Kv\u011btn\u00e9mu triodu (1983) p\u00ed\u0161e otec S\u00e1vva o sv\u00e9 touze p\u0159ipravit \u201eOlt\u00e1\u0159n\u00ed evangelium\u201c. Jak ji\u017e bylo uvedeno v\u00fd\u0161e, exempl\u00e1\u0159 takov\u00e9ho Evangelia (strojopis) je ulo\u017een v chr\u00e1mu sv. Vladim\u00edra v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch. Evangelium bylo p\u0159elo\u017eeno z c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 vy\u0161lo v Moskv\u011b v roce 1890. P\u0159i p\u0159ekladu byly pou\u017eity tak\u00e9 v\u0161echny tehdy dostupn\u00e9 p\u0159eklady, v\u010detn\u011b nejnov\u011bj\u0161\u00edho \u201eekumenick\u00e9ho\u201c p\u0159ekladu. Vyd\u00e1no bylo v roce 1985 v Opav\u011b.<\/p>\n\n\n\n

                Jak jsme uvedli v prvn\u00ed \u010d\u00e1sti pr\u00e1ce, p\u0159elo\u017eil v letech 1892\u20131897. prot. Nikolaj Apraksin cel\u00fd Nov\u00fd z\u00e1kon, kter\u00fd byl pravd\u011bpodobn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1n p\u0159i bohoslu\u017eb\u00e1ch[6]<\/a>. Hlavn\u00ed odli\u0161nost\u00ed \u201eOlt\u00e1\u0159n\u00edho evangelia\u201c otce S\u00e1vvy nen\u00ed jenom sou\u010dasn\u011bj\u0161\u00ed jazyk, ale p\u0159edev\u0161\u00edm rozd\u011blen\u00ed textu na tzv. \u201eza\u010dala\u201c a uveden\u00ed pokyn\u016f, jak se Evangelium m\u00e1 \u010d\u00edst b\u011bhem c\u00edrkevn\u00edho roku podle pasch\u00e1ln\u00edho cyklu. Rovn\u011b\u017e je zde uvedeno, kter\u00e1 \u201eza\u010dala\u201c Evangelia se \u010dtou p\u0159i ud\u00edlen\u00ed r\u016fzn\u00fdch tajin a p\u0159i dal\u0161\u00edch bohoslu\u017eb\u00e1ch a ob\u0159adech.<\/p>\n\n\n\n

                \u201eSlovo\u201c zmi\u0148uje tak\u00e9 t\u0159et\u00ed pl\u00e1novanou knihu \u2013 \u201eApo\u0161tol\u201c, kterou jsme v\u0161ak nena\u0161li. V p\u0159edmluv\u011b ke Kv\u011btn\u00e9mu triodu, kter\u00fd otec S\u00e1vva vydal v roce 1983, autor p\u00ed\u0161e, \u017ee pl\u00e1nuje \u201ep\u0159elo\u017eit do sou\u010dasn\u00e9 \u010de\u0161tiny … knihu Apo\u0161tola\u201c[7]<\/a>. Zda se tak stalo, nen\u00ed zn\u00e1mo. Tyto t\u0159i knihy naz\u00fdv\u00e1 autor posv\u00e1tn\u00fdmi a v\u0161echny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed c\u00edrkevn\u00edmi[8]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

                Jako prvn\u00ed v seznamu \u201ec\u00edrkevn\u00edch knih\u201c uv\u00e1d\u00ed o. S\u00e1vva Oktoich. Autor t\u00e9to pr\u00e1ce objevil n\u011bkolik verz\u00ed p\u0159eklad\u016f Oktoichu, kter\u00e9 archimandrita S\u00e1vva (Neruda) vytvo\u0159il v r\u016fzn\u00fdch dob\u00e1ch. V knihovn\u011b Pravoslavn\u00e9 bohosloveck\u00e9 fakulty Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity jsou ulo\u017eeny p\u0159eklady Oktoichu z let 1962, 1972, 1980 (\u010d\u00e1st 1.) a 1982 (\u010d\u00e1st 2.). V p\u0159edmluv\u011b k Oktoichu z roku 1962 autor p\u0159ekladu p\u00ed\u0161e: \u201ePrvn\u00ed p\u0159eklad ve\u010dern\u00ed a jit\u0159n\u00ed (mysl\u00ed t\u00edm \u010d\u00e1sti Oktoichu – o. V. \u010c.<\/em>) byl vytvo\u0159en spole\u010dn\u011b s autorem notov\u00e9 \u010d\u00e1sti (mysl\u00ed t\u00edm o. Cyrila Nerudu – o. V. \u010c.<\/em>) v letech 1929\u20131932. V roce 1944 byl p\u0159epracov\u00e1n … \u201c[9]<\/a>. V dopise ze dne 9. z\u00e1\u0159\u00ed 1932 adresovan\u00e9m tehdy je\u0161t\u011b kn\u011bzi Josefu Nerudovi p\u00ed\u0161e vladyka Gorazd: \u201eNa\u0159\u00eddil jsem, aby V\u00e1m byl vr\u00e1cen p\u0159eklad Osmihlasn\u00edku. Je to skv\u011bl\u00e9 a cenn\u00e9 d\u00edlo. S n\u011bkter\u00fdmi body p\u0159ekladu nesouhlas\u00edm.\u201c<\/p>\n\n\n\n

                To v\u0161e sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee otec S\u00e1vva za\u010dal pracovat na p\u0159ekladech Oktoichu ji\u017e na konci 20. let a pokra\u010doval v oprav\u00e1ch sv\u00fdch text\u016f a\u017e do posledn\u00edho vyd\u00e1n\u00ed z roku 1982. P\u0159ipravil \u010dty\u0159i verze p\u0159ekladu: 1962, 1969, 1972, 1980 (\u010d\u00e1st 1.) a 1982 (\u010d\u00e1st 2.), p\u0159i\u010dem\u017e otec S\u00e1vva uv\u00e1d\u00ed v r\u016fzn\u00fdch vyd\u00e1n\u00edch r\u016fzn\u00e9 zdroje, z nich\u017e byly p\u0159eklady po\u0159\u00edzeny. Zm\u00edn\u011bny jsou Oktoich v c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tin\u011b vydan\u00fd v Kyjev\u011b v roce 1852[10]<\/a>,  Oktoich vydan\u00fd v Moskv\u011b v roce 1880[11]<\/a> a Oktoich publikovan\u00fd v Moskv\u011b v roce 1962[12]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

                Dal\u0161\u00ed knihou zm\u00edn\u011bnou ve \u201eSlov\u011b\u201c je \u201eModlitebn\u00ed pravidlo\u201c. Tento p\u0159eklad se tak\u00e9 dochoval v knihovn\u011b Pravoslavn\u00e9 bohosloveck\u00e9 fakulty Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity. Cel\u00fd n\u00e1zev zn\u00ed: \u201eModlitebn\u00ed pravidlo pro ty, kte\u0159\u00ed se p\u0159ipravuj\u00ed na svat\u00e9 p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed\u201c (strojopis). Na konci knihy otec S\u00e1vva dosv\u011bd\u010duje, \u017ee toto d\u00edlo bylo p\u0159elo\u017eeno ze stejnojmenn\u00e9 sb\u00edrky vydan\u00e9 v Moskv\u011b v roce 1894[13]<\/a>. Poprv\u00e9 jej o. S\u00e1vva p\u0159elo\u017eil v roce 1948 pod pseudonymem M. O. Vinogradskij a v roce 1969 byla kniha opravena a dopln\u011bna[14]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

                Je zn\u00e1mo, \u017ee u\u017e na konci 19. stolet\u00ed otec N. Apraksin p\u0159elo\u017eil n\u011bkter\u00e9 akathisty a k\u00e1nony (Modlitebn\u00ed kniha 1888), ale otec S\u00e1vva se vydal jinou cestou. D\u011blal p\u0159eklady cel\u00fdch knih, je ale mo\u017en\u00e9, \u017ee ve sv\u00e9 pr\u00e1ci pou\u017eil st\u00e1vaj\u00edc\u00ed p\u0159eklady.<\/p>\n\n\n\n

                T\u0159et\u00ed knihou zm\u00edn\u011bnou ve Slov\u011b je \u010casoslov. Knihovna pravoslavn\u00e9 bohosloveck\u00e9 fakulty Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity m\u00e1 ve sv\u00e9m fondu \u010casoslov otce S\u00e1vvy vydan\u00fd v roce 1978 (strojopis). Ale \u201eSlovo\u201c, ve kter\u00e9m je \u010casoslov zm\u00edn\u011bn, bylo ale naps\u00e1no u\u017e v roce 1963. To nazna\u010duje, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed rokem 1963 otec S\u00e1vva po\u0159\u00eddil n\u011bjak\u00fd p\u0159eklad a \u201e\u010casoslov z roku 1978\u201c je pravd\u011bpodobn\u011b reprint s n\u011bkter\u00fdmi opravami a dodatky. Cel\u00fd n\u00e1zev zn\u00ed: \u201e\u010casoslov neboli denn\u00ed rozmluva se svat\u00fdm Bohem\u201c. Kniha byla vyd\u00e1na jako strojopis v roce 1978 v Opav\u011b[15]<\/a>. Jak\u00fd zdroj otec S\u00e1vva p\u0159i p\u0159ekladu pou\u017eil, nen\u00ed zn\u00e1mo.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed knihou ze seznamu uveden\u00e9ho ve \u201eSlov\u011b\u201c je slu\u017eebn\u00edk. Tuto knihu zvl\u00e1\u0161t\u011b studovala sou\u010dasn\u00e1 badatelka Jana Nov\u00e1kov\u00e1[16]<\/a>. Poukazuje na dv\u011b verze slu\u017eebn\u00edku v p\u0159ekladu archimandrity S\u00e1vvy, kter\u00e9 j\u00ed byly zn\u00e1my: z let 1956 a 1979. V knihovn\u011b Pravoslavn\u00e9 bohosloveck\u00e9 fakulty Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity se nach\u00e1z\u00ed slu\u017eebn\u00edk vznikl\u00fd v roce 1974, kter\u00fd nese n\u00e1zev \u201e\u0158\u00e1d posv\u00e1tn\u00e9 a bo\u017esk\u00e9 Liturgie svat\u00e9ho Jana Zlato\u00fast\u00e9ho“. Tento slu\u017eebn\u00edk obsahuje pouze liturgii sv. Jana Zlato\u00fast\u00e9ho. P\u0159eklad byl po\u0159\u00edzen s po\u017eehn\u00e1n\u00edm tehdej\u0161\u00ed hlavy \u010ceskoslovensk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve, Jeho Bla\u017eenosti metropolity pra\u017esk\u00e9ho a cel\u00e9ho \u010ceskoslovenska Doroteje. Slu\u017eebn\u00edk obsahuje rukou psan\u00fd liturgick\u00fd text, vysv\u011btlen\u00ed liturgick\u00fdch v\u00fdraz\u016f a doslov[17]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

Slu\u017eebn\u00edk 1979 (strojopis), obsahuje ob\u0159ady ve\u010dern\u00ed, jit\u0159n\u00ed, liturgie sv. Jana Zlato\u00fast\u00e9ho a sv. Basila Velk\u00e9ho, liturgii p\u0159edem posv\u011bcen\u00fdch Dar\u016f, n\u011bkolik modliteb a variant propou\u0161t\u011bn\u00ed. Slu\u017eebn\u00edk z roku 1956 autor t\u00e9to pr\u00e1ce nenalezl.<\/p>\n\n\n\n

Polo\u017eky \u010d\u00edslo osm a dev\u011bt v seznamu \u201eSlova\u201c ozna\u010duj\u00ed prvn\u00ed a druhou \u010d\u00e1st trebn\u00edku. Autor t\u00e9to pr\u00e1ce tyto p\u0159eklady nenalezl.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed kniha, pod \u010d\u00edslem deset, se jmenuje \u201eVelk\u00fd p\u016fst\u201c. V popisu t\u00e9to knihy otec S\u00e1vva \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se jedn\u00e1 o \u201evybranou \u010d\u00e1st z postn\u00edho triodu. Za\u010d\u00edn\u00e1 t\u00fddnem celn\u00edka a farizeje a kon\u010d\u00ed Kv\u011btnou ned\u011bl\u00ed\u201c[18]<\/a>. V knihovn\u011b pravoslavn\u00e9 bohosloveck\u00e9 fakulty Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity se dochoval p\u0159eklad Postn\u00edho triodu datovan\u00fd do roku 1983 (strojopis). P\u0159eklad byl po\u0159\u00edzen z c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00e9ho textu Postn\u00edho triodu vydan\u00e9ho v Moskv\u011b v roce 1894. V p\u0159edmluv\u011b autor p\u0159ekladu popisuje obsah knihy, shrnuje historii jej\u00edho vzniku a ukazuje, jak byly p\u0159eklady vytvo\u0159eny: \u201eStejn\u011b jako klasick\u00e1 \u0159eck\u00e1 d\u00edla Hom\u00e9ra nebo Ovidia nebo latinsk\u00e1 d\u00edla Vergiliova byla naps\u00e1na v hexametrech, mus\u00ed m\u00edt i jejich p\u0159eklad do \u017eiv\u00e9ho jazyka stejn\u00fd rytmus, aby byl p\u0159eklad ve v\u0161em podobn\u00fd origin\u00e1lu. Stejn\u011b tak p\u0159eklad k\u00e1non\u016f mus\u00ed zachovat jeho rytmus, by\u0165 ne stejn\u00fd, aby uk\u00e1zal kr\u00e1su celku. Proto jsem v\u0161echny k\u00e1nony p\u0159elo\u017eil rytmick\u00fdm ver\u0161em (i kdy\u017e se p\u0159izn\u00e1m, \u017ee \u010dasto ne zcela poveden\u011b), p\u0159i\u010dem\u017e jsem se sna\u017eil, abych co nejp\u0159esn\u011bji zachoval vnit\u0159n\u00ed obsah p\u00edsn\u011b.[19]<\/a>\u201c Samotn\u00fd p\u0159eklad vy\u0161el ve troj\u00edm vyhotoven\u00ed a byl v\u011bnov\u00e1n vzpom\u00ednce na \u201esv\u00e9ho \u010dasu rusk\u00e9ho pravoslavn\u00e9ho biskupa v Praze Sergije\u201c (m\u00edn\u011bn je arcibiskup Sergij (Koroljov), kter\u00fd v Praze p\u016fsobil v letech 1922\u20131946)[20]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

Ve \u201eSlovu\u201c po knize \u201eVelk\u00fd p\u016fst\u201c n\u00e1sleduje p\u0159eklad \u201eSvat\u00e9ho t\u00fddne\u201c. To je vybran\u00e1 \u010d\u00e1st Postn\u00edho triodu, kter\u00e1 obsahuje bohoslu\u017eebn\u00e9 texty Svat\u00e9ho t\u00fddne. Pozd\u011bji byla zahrnuta do \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu Postn\u00edho triodu (1983). Archim. S\u00e1vva napsal, \u017ee tento p\u0159eklad kontroloval odborn\u00edk na c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00fd jazyk dr. Vojt\u011bch Tkadl\u010d\u00edk[21]<\/a>. Jedn\u00e1 se o \u0159\u00edmskokatolick\u00e9ho kn\u011bze Vojt\u011bcha Tkadl\u010d\u00edka, 1915\u20131997) \u2013 zn\u00e1m\u00e9ho teologa a slavistu, odborn\u00edka na c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00fd jazyk. Od roku 1938 p\u0159edn\u00e1\u0161el na Teologick\u00e9 fakult\u011b univerzity Franti\u0161ka Palack\u00e9ho v Olomouci[22]<\/a>. Takov\u00fdmto zp\u016fsobem se archim. S\u00e1vva pokusil upoutat na sv\u00e9 p\u0159eklady pozornost seri\u00f3zn\u00edch v\u011bdc\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Pod \u010d\u00edslem dvan\u00e1ct uv\u00e1d\u00ed archim. S\u00e1vva vybranou \u010d\u00e1st Kv\u011btn\u00e9ho triodu nazvanou \u201ePades\u00e1tnice\u201c. V roce 1983 otec S\u00e1vva ve sv\u00e9 opavsk\u00e9 mni\u0161sk\u00e9 cele zve\u0159ejnil \u201ePentikostarion neboli Pades\u00e1tnici\u201c. Jde o kompletn\u00ed p\u0159eklad c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00e9ho Kv\u011btn\u00e9ho triodu vydan\u00e9ho v Moskv\u011b v roce 1975 (strojopis). V p\u0159edmluv\u011b autor p\u0159ekladu p\u00ed\u0161e, \u017ee pou\u017eil dva typy v\u00fdkladu textu \u2013 pr\u00f3zu a rytmick\u00fd ver\u0161. Tak\u00e9 vysv\u011btluje, co je to akrostich. Pl\u00e1nuje n\u011bkolik dal\u0161\u00edch p\u0159eklad\u016f, ale m\u00e1 pocit, \u017ee mu jeho v\u011bk jeho pl\u00e1ny nedovol\u00ed uskute\u010dnit. P\u0159eklad byl vytvo\u0159en na po\u010dest \u201et\u011bch Staro\u010dech\u016f, jejich\u017e z\u00e1sluhami bylo obnoveno Pravoslav\u00ed v \u010desk\u00e9m n\u00e1rod\u011b ve druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed\u201c, a byl vyd\u00e1n ve t\u0159ech v\u00fdtisc\u00edch[23]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u0159eklady, ve Slovu pod \u010d\u00edsly t\u0159in\u00e1ct a \u010dtrn\u00e1ct, se jmenuj\u00ed \u201eSv\u00e1tky\u201c: prvn\u00ed a druh\u00e1 \u010d\u00e1st. Jedn\u00e1 se o knihy obsahuj\u00edc\u00ed materi\u00e1ly z Mineje (ve\u010dern\u00ed a jit\u0159n\u00ed na sv\u00e1tky)[24]<\/a>. Proto\u017ee jsme tyto p\u0159eklady nena\u0161li, nem\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, o jak\u00e9 sv\u00e1tky se jednalo. Pravd\u011bpodobn\u011b tam byly texty slu\u017eeb sv\u00e1tk\u016f z dvan\u00e1ctera a dal\u0161\u00edch velk\u00fdch sv\u00e1tk\u016f. Proto\u017ee archim. S\u00e1vva uv\u00e1d\u00ed, \u017ee v t\u011bchto sb\u00edrk\u00e1ch jsou i bohoslu\u017eby n\u011bkter\u00fdm slovansk\u00fdm svat\u00fdm, m\u016f\u017eeme se domn\u00edvat, \u017ee p\u0159elo\u017eil p\u0159edev\u0161\u00edm bohoslu\u017eby na po\u010dest svat\u00fdch, spojen\u00fdch s d\u011bjinami k\u0159es\u0165anstv\u00ed v \u010cesk\u00fdch zem\u00edch. P\u00ed\u0161e, \u017ee prvn\u00ed \u010d\u00e1st sb\u00edrky pokr\u00fdv\u00e1 sv\u00e1tky od 1. z\u00e1\u0159\u00ed do 31. prosince a druh\u00e1 \u010d\u00e1st od 1. ledna do 31. srpna[25]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

Je t\u0159eba poznamenat, \u017ee zm\u00edn\u011bn\u00e9 sborn\u00edky nejsou jedin\u00fdmi p\u0159eklady text\u016f Mineje, kter\u00e9 po\u0159\u00eddil Archim. S\u00e1vva. Arch\u00edv olomoucko-brn\u011bnsk\u00e9 eparchie toti\u017e obsahuje i \u200b\u200bru\u010dn\u011b psanou Sv\u00e1te\u010dn\u00ed mineu z roku 1984. Seznam poz\u016fstalosti otce S\u00e1vvy, kter\u00fd je ulo\u017een v knihovn\u011b Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity, uv\u00e1d\u00ed tak\u00e9 knihu \u201eMineja ve\u010dern\u00ed na ka\u017ed\u00fd den\u201c. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b tato pr\u00e1ce v knihovn\u011b chyb\u00ed. Autor t\u00e9to pr\u00e1ce m\u00e1 ale elektronickou verzi \u201eMineja ve\u010dern\u00ed na ka\u017ed\u00fd den roku\u201c datovanou do roku 1966 (strojopis). Jej\u00ed tituln\u00ed str\u00e1nka uv\u00e1d\u00ed, \u017ee p\u0159eklad byl proveden ve Str\u00e1\u017enici. Jako autor je uveden \u201eM.O. Vinogradskij\u201c, co\u017e je tehdej\u0161\u00ed pseudonym otce S\u00e1vvy (Neruda). Jde o p\u0159eklad ve\u010dern\u00ed \u010d\u00e1sti Mineje na ka\u017ed\u00fd den, po\u0159\u00edzen\u00fd z c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00e9ho jazyka. Na konci p\u0159edmluvy autor p\u0159ekladu p\u00ed\u0161e, \u017ee bohoslu\u017ebu sv. Fotiovi nep\u0159ekl\u00e1dal, ale pouze ji po nezn\u00e1m\u00e9m p\u0159ekladateli opravil. To sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee existovali dal\u0161\u00ed, dosud nezn\u00e1m\u00ed, nad\u0161en\u00ed p\u0159ekladatel\u00e9. P\u0159eklad byl po\u0159\u00edzen s po\u017eehn\u00e1n\u00edm tehdej\u0161\u00edho metropolity pra\u017esk\u00e9ho a cel\u00e9ho \u010ceskoslovenska Doroteje.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00edm p\u0159ekladem v seznamu \u201eSlova\u201c jsou \u201eLiturgick\u00e9 zp\u011bvy\u201c. Tato kniha se velkou m\u011brou podob\u00e1 slovansk\u00e9mu Irmologionu. V knihovn\u011b Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity, v poz\u016fstalosti otce S\u00e1vvy (Nerudy), je tak\u00e9 n\u011bkolik kopi\u00ed tohoto p\u0159ekladu. Autorem sborn\u00edku z roku 1959 je v\u0161ak bratr otce S\u00e1vvy, kn\u011bz Cyril Neruda. Texty k not\u00e1m v\u0161ak pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159elo\u017eil otec S\u00e1vva, proto byla i tento sborn\u00edk zahrnut do seznamu jeho d\u011bl.<\/p>\n\n\n\n

T\u00edm kon\u010d\u00ed p\u0159eklady cel\u00fdch liturgick\u00fdch knih ze \u201eSlova o p\u0159ekladech …\u201c z roku 1963. Seznam pokra\u010duje uveden\u00edm p\u0159eklad\u016f jednotliv\u00fdch liturgick\u00fdch text\u016f (Tropary, kondaky a bohorodi\u010dny; prokimeny a Apo\u0161tol na v\u0161echny ned\u011ble, sv\u00e1tky a dal\u0161\u00ed dny; slu\u017eba sv. Konstantinovi a Metod\u011bjovi; slu\u017eba sv. Mikul\u00e1\u0161i, arcibiskupa Myr Lykijsk\u00fdch) a \u017eivot\u016f svat\u00fdch (\u201eHv\u011bzdy na nebi C\u00edrkve\u201c) pou\u017e\u00edvan\u00fdch p\u0159i bohoslu\u017eb\u00e1ch[26]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

V knihovn\u011b Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity v poz\u016fstalosti o. S\u00e1vvy (Nerudy) se nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 v\u00fd\u0148atek z Archijerejsk\u00e9ho \u010dinovn\u00edku s n\u00e1zvem \u201eChirotonie\u201c (rukopis)[27]<\/a>. Byl po\u0159\u00edzen k 50. v\u00fdro\u010d\u00ed kn\u011b\u017esk\u00e9ho sv\u011bcen\u00ed otce S\u00e1vvy a byl v\u011bnov\u00e1n tehdej\u0161\u00edmu metropolitovi pra\u017esk\u00e9mu a cel\u00e9ho \u010ceskoslovenska Dorotejovi. Rukopis obsahuje deset ob\u0159ad\u016f p\u0159i biskupsk\u00fdch bohoslu\u017eb\u00e1ch. Byl naps\u00e1n rukou otce S\u00e1vvy.<\/p>\n\n\n\n

M\u016f\u017eeme tedy doj\u00edt k z\u00e1v\u011bru, \u017ee archim. S\u00e1vva (Neruda) p\u0159elo\u017eil do tehdy \u010desk\u00e9ho \u201e\u017eiv\u00e9ho\u201c jazyka t\u00e9m\u011b\u0159 kompletn\u00ed soubor liturgick\u00fdch knih pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve (s v\u00fdjimkou rann\u00ed \u010d\u00e1sti M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed mineje).<\/p>\n\n\n\n

Popsali jsme deset p\u0159eklad\u016f o. S\u00e1vvy, ke kter\u00fdm jsme m\u011bli p\u0159\u00edstup. Minim\u00e1ln\u011b t\u0159i dal\u0161\u00ed z jeho p\u0159eklad\u016f cel\u00fdch knih jsme nena\u0161li. Jednotliv\u00e9 v\u00fd\u0148atky z liturgick\u00fdch knih, r\u016fzn\u00e9 akathist\u016f atd., kter\u00e9 p\u0159elo\u017eil archimandrita S\u00e1vva, jsou dodnes v ur\u010dit\u00e9m ob\u011bhu (ve form\u011b rukopis\u016f a strojopis\u016f).<\/p>\n\n\n\n

Otec S\u00e1vva (Neruda) zem\u0159el 16. listopadu 1989. Byl prakticky jedin\u00fdm \u010dlov\u011bkem v obdob\u00ed socialistick\u00e9ho \u010ceskoslovenska, kter\u00fd se v\u011bnoval pro c\u00edrkev tak d\u016fle\u017eit\u00e9mu d\u00edlu.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1v\u011bry ke 3. kapitole<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Shrneme-li t\u0159et\u00ed \u010d\u00e1st pr\u00e1ce, je t\u0159eba poznamenat, \u017ee postaven\u00ed pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v letech 1945\u20131989 nep\u0159\u00e1lo rozvoji p\u0159ekladatelsk\u00e9 \u010dinnosti. Ofici\u00e1ln\u011b byla Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v tomto obdob\u00ed schopna vydat pouze t\u0159i knihy, kter\u00e9 mohly b\u00fdt pou\u017eity jak pro ve\u0159ejn\u00e9 bohoslu\u017eby, tak pro soukromou modlitbu: \u201eLidov\u00fd sborn\u00edk\u201c (1951), \u201eOt\u010den\u00e1\u0161\u201c (1953) a Trebnik (1980). \u201e\u201eLidov\u00fd sborn\u00edk\u201c a Trebnik byly nav\u00edc p\u0159etisky knih vydan\u00fdch u\u017e za \u017eivota svat\u00e9ho Gorazda. Pouze sborn\u00edk \u201eOt\u010de n\u00e1\u0161\u201c obsahoval nov\u00e9 p\u0159eklady.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak existovaly soukrom\u00e9 p\u0159ekladatelsk\u00e9 iniciativy. V\u00fdrazn\u00fdm p\u0159\u00edkladem takov\u00e9 iniciativy je d\u00edlo archimandrity S\u00e1vvy (Nerudy). S p\u0159ekladem liturgick\u00fdch knih za\u010dal ji\u017e ve 30. letech, ale jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ekladatelsk\u00e1 aktivita se v\u00e1\u017ee k 60. a\u017e 80. let\u016fm. A\u010dkoli byl duchovn\u00edm \u010deskoslovensk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve a p\u0159eklady p\u0159ipravoval s po\u017eehn\u00e1n\u00edm Jeho Bla\u017eenosti metropolity pra\u017esk\u00e9ho a cel\u00e9ho \u010ceskoslovenska Doroteje, jeho p\u0159eklady nedostaly ofici\u00e1ln\u00ed c\u00edrkevn\u00ed schv\u00e1len\u00ed a za jeho \u017eivota nebyly nikdy vyd\u00e1ny tiskem.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159itom se archim. S\u00e1vva pokusil vyvinout vlastn\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed strategii p\u0159ekladu. Zkou\u0161el nap\u0159\u00edklad b\u00e1snick\u00e9 p\u0159eklady liturgick\u00fdch text\u016f. P\u0159ekladov\u00e1 poz\u016fstalost archim. S\u00e1vvy pot\u0159ebuje dnes kvalifikovan\u00e9 filologick\u00e9 a teologick\u00e9 posouzen\u00ed. A\u010dkoli sou\u010dasn\u00e9 p\u0159ekladatelsk\u00e9 zku\u0161enosti Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku si d\u00edla archim. S\u00e1vvy cen\u00ed, nebyly jeho texty v pln\u00e9m rozsahu zavedeny do \u0161irok\u00e9ho c\u00edrkevn\u00edho pou\u017eit\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Prot. Mgr. Vasil \u010cerepko<\/p>\n\n\n\n

P\u0159eklad do \u010de\u0161tiny: Vladim\u00edr \u0160t\u011bp\u00e1nek<\/p>\n\n\n\n

\n\n\n\n

[1]<\/a>  Knihovna PBF PU. Mikul\u00e1\u0161 Ostupov-Vinohradsk\u00fd (Jozef Neruda)<\/em>. Slovo. Str\u00e1\u017enice, 1963<\/p>\n\n\n\n

[2]<\/a> Knihovna PBF PU. Kv\u011btn\u00e1 Triod\u2018.Opava, 1983.<\/p>\n\n\n\n

[3]<\/a>29 let od smrti otce archimandrity S\u00e1vvy [Elektronick\u00fd zdroj] \/\/ Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v Hodon\u00edn\u011b [str\u00e1nka]. URL: https:\/\/www.pravoslavi-hodonin.cz\/2018\/11\/29-let-od-smrti-otce-archimadrity-savvy.html<\/p>\n\n\n\n

[4]<\/a>Knihovna PBF PU. Postn\u00ed Triod. Opava, 1982.<\/p>\n\n\n\n

[5]<\/a>Lidov\u00fd sborn\u00edk. S. 7.<\/p>\n\n\n\n

[6]<\/a>Nov\u00fd Z\u00e1kon P\u00e1na na\u0161eho Je\u017e\u00ed\u0161e Krista na c\u00edrkevn\u011b-slovansk\u00e9m i \u010desk\u00e9m jazyce. Svazek I: Sv. Evangelium. Petrohrad: Synod\u00e1ln\u00ed tisk\u00e1rna, 1892. Svazek II: Skutkov\u00e9 a epi\u0161toly sv. Apo\u0161tol\u016f se zjeven\u00edm sv. Jana. Petrohrad:<\/p>\n\n\n\n

[7]<\/a>Knihovna PBF PU. Kv\u011btn\u00e1 Triod\u2018.Opava, 1983.<\/p>\n\n\n\n

[8]<\/a>Knihovna PBF PU. Mikul\u00e1\u0161 Ostupov-Vinohradsk\u00fd (Jozef Neruda)<\/em>. Slovo. Str\u00e1\u017enice, 1963.<\/p>\n\n\n\n

[9]<\/a>Knihovna PBF PU. Oktoich. Opava, 1962. S. 11.<\/p>\n\n\n\n

[10]<\/a>Knihovna PBF PU. Oktoich. Opava, 1980. S. 1.<\/p>\n\n\n\n

[11]<\/a>Knihovna PBF PU. Oktoich. Opava, 1980. S. 1.<\/p>\n\n\n\n

[12]<\/a>Knihovna PBF PU. Oktoich. Opava, 1980. S. 1.<\/p>\n\n\n\n

[13]<\/a> Knihovna PBF PU. Modlitebn\u00ed pravidlo. Opava, 1969.<\/p>\n\n\n\n

[14]<\/a>Knihovna PBF PU<\/a>. Modlitebn\u00ed pravidlo. Opava, 1969.<\/p>\n\n\n\n

[15]<\/a> Knihovna PBF PU. \u010casoslov neboli denn\u00ed rozmluva se svat\u00fdm Bohem. Opava, 1978. S. 1.<\/p>\n\n\n\n

[16]<\/a>Nov\u00e1kov\u00e1 Jana<\/em>. Slu\u017eebn\u00edk z r. 1979 \u2013 ojedin\u011bl\u00fd pokus o p\u0159eklad v \u010desk\u00e9m pravoslavn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed\/\/ Problematika prekladov bohoslu\u017eobn\u00fdch textov do \u017eiv\u00e9ho jazyka. S\u00fabor \u0161tudi\u00ed. Ko\u0161ice, 2010. S. 182-193.<\/p>\n\n\n\n

[17]<\/a> Knihovna PBF PU. \u0158\u00e1d posv\u00e1tn\u00e9 a bo\u017esk\u00e9 Liturgie svat\u00e9ho Jana Zlatoust\u00e9ho. 1974.<\/p>\n\n\n\n

[18]<\/a> Knihovna PBF PU. Mikul\u00e1\u0161 Ostupov-Vinohradsk\u00fd (Jozef Neruda)<\/em>. Slovo. Str\u00e1\u017enice, 1963.<\/p>\n\n\n\n

[19]<\/a>Mikul\u00e1\u0161 Ostupov-Vinohradsk\u00fd (Jozef Neruda)<\/em>. Slovo. Str\u00e1\u017enice, 1963.<\/p>\n\n\n\n

[20]<\/a> Knihovna PBF PU. Postn\u00ed Triod\u2018. Opava 1983.<\/p>\n\n\n\n

[21]<\/a> Knihovna PBF PU. Mikul\u00e1\u0161 Ostupov-Vinohradsk\u00fd (Jozef Neruda)<\/em>. Slovo. Str\u00e1\u017enice, 1963.<\/p>\n\n\n\n

[22]<\/a>V\u00edce o n\u011bm: Tome\u0161 Josef a kol<\/em>. \u010cesk\u00fd biografick\u00fd slovn\u00edk XX. stolet\u00ed. D\u00edl III. : Q\u2013\u017d. Praha – Litomy\u0161l, 1999. S. 358; Encyklopedick\u00fd slovn\u00edk k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho V\u00fdchodu \/ Edward de Farrugia; odpov\u011bdn\u00fd redaktor \u010desk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed Pavel Ambros. Olomouc, 2010. S. 903\u2013905.<\/p>\n\n\n\n

[23]<\/a> Knihovna PBF PU. Pentikostarion neboli Pades\u00e1tnice. Opava 1983.<\/p>\n\n\n\n

[24]<\/a> Knihovna PBF PU. Mikul\u00e1\u0161 Ostupov-Vinohradsk\u00fd (Jozef Neruda)<\/em>. Slovo. Str\u00e1\u017enice, 1963.<\/p>\n\n\n\n

[25]<\/a> Knihovna PBF PU. Mikul\u00e1\u0161 Ostupov-Vinohradsk\u00fd (Jozef Neruda)<\/em>. Slovo. Str\u00e1\u017enice, 1963.<\/p>\n\n\n\n

[26]<\/a> Knihovna PBF PU. Mikul\u00e1\u0161 Ostupov-Vinohradsk\u00fd (Jozef Neruda)<\/em>. Slovo. Str\u00e1\u017enice, 1963.<\/p>\n\n\n\n

[27]<\/a> Knihovna PBF PU. Chirotonie. Opava, 1974.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

KAPITOLA 3. P\u0159ekladatelsk\u00e1 \u010dinnost \u010ceskoslovensk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v letech 1946\u20131989 3.4. P\u0159ekladatelsk\u00e9 aktivity archimandrity S\u00e1vvy (Nerudy) (Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed) V\u011bt\u0161inu p\u0159eklad\u016f o. S\u00e1vva zhotovil ve strojopisn\u00e9 form\u011b…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[11,1],"tags":[30],"class_list":["post-415","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-liturgika","category-uncategorized","tag-2021-10"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/415","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=415"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/415\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":416,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/415\/revisions\/416"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=415"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=415"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=415"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}