{"id":384,"date":"2017-05-19T18:38:54","date_gmt":"2017-05-19T17:38:54","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=384"},"modified":"2021-12-10T15:06:47","modified_gmt":"2021-12-10T14:06:47","slug":"pravoslavne-mnisstvi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2017\/05\/19\/pravoslavne-mnisstvi\/","title":{"rendered":"Pravoslavn\u00e9 mni\u0161stv\u00ed"},"content":{"rendered":"\n

I. M\u00edsto mni\u0161stv\u00ed v<\/strong> pravoslavn\u00e9 c\u00edrkvi<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Sou\u010dasn\u00e1 pravoslavn\u00e1 pojedn\u00e1n\u00ed o c\u00edrkvi jsou pom\u011brn\u011b odli\u0161n\u00e1 od t\u011bch, na kter\u00e9 b\u011b\u017en\u011b naraz\u00edme, a\u0165 ji\u017e z t\u00e1bora \u0159\u00edmskokatolick\u00e9ho, nebo reformovan\u00e9ho. Pro n\u011b je nap\u0159. odm\u00edt\u00e1n\u00ed, anebo p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed pape\u017estv\u00ed c\u00edrkevn\u011b a nakonec i v\u011brou\u010dn\u011b konstitutivn\u00ed, a proto je i nauka o c\u00edrkvi kl\u00ed\u010dovou kapitolou.<\/p>\n\n\n\n

Pravoslav\u00ed podrobn\u00e1 pojedn\u00e1n\u00ed o c\u00edrkvi nepot\u0159ebuje a sp\u00ed\u0161e c\u00edrkev \u017eije, ne\u017e by se o n\u00ed mluvilo. Typicky na ot\u00e1zku, co je c\u00edrkev, dostaneme odpov\u011b\u010f: \u201eP\u0159ij\u010f a uvid\u00ed\u0161.\u201c P\u0159esto p\u0159edev\u0161\u00edm auto\u0159i \u017eij\u00edc\u00ed na Z\u00e1pad\u011b reaguj\u00ed na podn\u011bty z\u00e1padn\u00edch eklesiologi\u00ed a diskutuj\u00ed s nimi.[1]<\/a> Nicm\u00e9n\u011b v sou\u010dasn\u00fdch dogmatick\u00fdch p\u0159\u00edru\u010dk\u00e1ch se p\u0159istupuje k eklesiologii z jist\u00e9ho fenomenologick\u00e9ho hlediska. Sna\u017e\u00ed se c\u00edrkev popsat na z\u00e1klad\u011b jej\u00edho \u017eivota, na z\u00e1klad\u011b jeho projev\u016f, co\u017e jsou p\u0159edev\u0161\u00edm sv\u00e1tosti (tajiny\/myst\u00e9ria). Tedy vlastn\u011b dogmatick\u00fd trakt\u00e1t[2]<\/a> De sacramentis <\/em>(O sv\u00e1tostech) je sou\u010d\u00e1st\u00ed trakt\u00e1tu De ecclesia<\/em> (O c\u00edrkvi).<\/p>\n\n\n\n

Nicm\u00e9n\u011b rozhodn\u011b se ji\u017e nem\u016f\u017eeme setkat s u\u010den\u00edm o 7 sv\u00e1tostech. Dnes se upozor\u0148uje na to, \u017ee jednak je to z\u00e1padn\u00ed (katolick\u00e9) u\u010den\u00ed, a jednak prost\u011b \u017eivot c\u00edrkve a Bo\u017e\u00ed p\u016fsoben\u00ed v n\u00ed nelze takto ohrani\u010dit po\u010dtem. Tedy vyjmenovan\u00fdch \u201ez\u00e1kladn\u00edch sv\u00e1tost\u00ed\u201c[3]<\/a> je v\u00edce ne\u017e 7 a nap\u0159. u Matsukase se setk\u00e1v\u00e1me s t\u00edm, \u017ee je ve v\u00fd\u010dtu uvedeno i mni\u0161stv\u00ed.[4]<\/a> Pro\u010d? Proto\u017ee mni\u0161stv\u00ed n\u00e1m ukazuje d\u016fle\u017eit\u00fd aspekt \u017eivota pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve. Mni\u0161sk\u00e9 post\u0159i\u017einy b\u00fdvaj\u00ed p\u0159irovn\u00e1v\u00e1ny ke k\u0159tu, konkr\u00e9tn\u011b ke k\u0159tu v slz\u00e1ch a k nov\u00e9mu narozen\u00ed. Kandid\u00e1t mni\u0161stv\u00ed um\u00edr\u00e1 pro tento sv\u011bt, aby se zrodil do Bo\u017e\u00ed sl\u00e1vy. \u0158eho\u0159 Nazianzsk\u00fd rozli\u0161uje 3 narozen\u00ed \u2013 1. t\u011blesn\u00e9; 2. ze k\u0159tu; 3. ze vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed, kter\u00e9 spojuje s and\u011blsk\u00fdm \u017eivotem, jen\u017e okou\u0161\u00ed mnich.<\/p>\n\n\n\n

Mni\u0161stv\u00ed je spjato s pok\u00e1n\u00edm, askez\u00ed a modlitbou mysli. T\u011bsn\u011b spjat je s mni\u0161stv\u00edm pojem penthos (\u03c0\u03ad\u03bd\u03b8\u03bf\u03c2)[5]<\/a>, kter\u00fd znamen\u00e1 smutek, ale je nutn\u00e9 ho odli\u0161it od h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9ho smutku (\u03bb\u03cd\u03c0\u03b7 \u2013 nap\u0159. smutek nad ztr\u00e1tou \u017eivota ve sv\u011bt\u011b). Tento penthos je smutkem nad h\u0159\u00edchem sv\u011bta a ztr\u00e1tou sp\u00e1sy. Nad t\u00edmto sv\u011btem mnich prol\u00e9v\u00e1 slzy a za n\u011bj se modl\u00ed. Proto i kdy\u017e jde o individu\u00e1ln\u00ed rozhodnut\u00ed a modlitby jednotlivce, jeho p\u016fsoben\u00ed je celoc\u00edrkevn\u00ed. Mnich se modl\u00ed za v\u0161echny, pl\u00e1\u010de nad cel\u00fdm sv\u011btem a v sob\u011b sv\u011bt zlep\u0161uje.<\/p>\n\n\n\n

U Ziziulase, kter\u00fd k t\u00e9matu p\u0159istupuje jinak, se ale setk\u00e1me s mni\u0161stv\u00edm tak\u00e9, a to p\u0159edev\u0161\u00edm v ot\u00e1zce identity c\u00edrkve. \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee na pravoslav\u00ed m\u011blo mni\u0161stv\u00ed obrovsk\u00fd vliv, a to p\u0159edev\u0161\u00edm v tzv. potrojn\u00e9 struktu\u0159e: o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed-osv\u00edcen\u00ed-zbo\u017e\u0161t\u011bn\u00ed, kter\u00e1 je vlastn\u011b osou \u017eivota v c\u00edrkvi a u (pseudo)Dionysia Areopagity tato struktura ur\u010duje cel\u00fd \u0159\u00e1d universa. Je t\u00edm ur\u010dena jeho nebesk\u00e1 a c\u00edrkevn\u00ed hierarchie. Pr\u00e1v\u011b to tak\u00e9 m\u011blo v\u00fdznamn\u00fd vliv, \u017ee za biskupy jsou vyb\u00edr\u00e1ni mni\u0161i. Nejde prim\u00e1rn\u011b o to, \u017ee nemaj\u00ed d\u011bti, ale p\u0159edev\u0161\u00edm o to, \u017ee na cest\u011b o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed-osv\u00edcen\u00ed-zbo\u017e\u0161t\u011bn\u00ed by m\u011bli m\u00edt za sebou minim\u00e1ln\u011b stupe\u0148 o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Mohlo by se zd\u00e1t, \u017ee je mni\u0161stv\u00ed privilegovanou cestou. Nen\u00ed tomu tak v\u0161ak z n\u011bkolika d\u016fvod\u016f. Jednak ide\u00e1l, kter\u00e9ho chce dos\u00e1hnout mni\u0161stv\u00ed, je smyslem \u017eivota i ve sv\u011bt\u011b, jenom jeho dosa\u017een\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt t\u011b\u017e\u0161\u00ed. A jednak v tradi\u010dn\u00edch pravoslavn\u00fdch zem\u00edch vid\u00edme dodnes, \u017ee si lid\u00e9 sv\u011btsk\u00e9ho \u017eivota jezd\u00ed do kl\u00e1\u0161ter\u016f odpo\u010dinout, mu\u017ei v\u0161ech vrstev konaj\u00ed pout\u011b na Athos a hlavn\u011b se v\u017edy st\u00e1valo, \u017ee man\u017eel\u00e9 po vychov\u00e1n\u00ed a zaji\u0161t\u011bn\u00ed d\u011bt\u00ed odch\u00e1zeli do kl\u00e1\u0161tera.<\/p>\n\n\n\n

II. Historick\u00e9 mezn\u00edky<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Zastavme se nyn\u00ed u d\u016fle\u017eit\u00fdch historick\u00fdch mezn\u00edk\u016f pravoslavn\u00e9ho mni\u0161stv\u00ed. Nejprve mus\u00edme up\u0159esnit za\u017eitou p\u0159edstavu, \u017ee pravoslavn\u00ed mni\u0161i jsou tzv. basili\u00e1ni. To je toti\u017e velmi nep\u0159esn\u00e9. Na k\u0159es\u0165ansk\u00e9m V\u00fdchod\u011b neexistuje mno\u017estv\u00ed \u0159ehol\u00ed jako na Z\u00e1pad\u011b, a prost\u011b jde o z\u00e1padn\u00ed pojmenov\u00e1n\u00ed v\u00fdchodn\u00edch mnich\u016f,[6]<\/a> aby byli n\u011bjak za\u0159azeni do pestr\u00e9ho spektra na Z\u00e1pad\u011b zn\u00e1m\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f. Tzn. pravoslavn\u00ed mni\u0161i sami sebe nenaz\u00fdvaj\u00ed basili\u00e1ny, nicm\u00e9n\u011b, jak uvid\u00edme, nen\u00ed tento n\u00e1zev zcela nahodil\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

K\u0159es\u0165ansk\u00fd V\u00fdchod je kol\u00e9bkou k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho mni\u0161stv\u00ed. Jakkoliv se st\u00e1v\u00e1 mni\u0161stv\u00ed masovou z\u00e1le\u017eitost\u00ed a\u017e ve 4. stolet\u00ed, odchod do \u00fastran\u00ed a radik\u00e1ln\u00ed \u017eivot podle evangelia je zn\u00e1m v k\u0159es\u0165anstv\u00ed od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku a nap\u0159. P\u0159edch\u016fdce P\u00e1n\u011b \u2013 Jan K\u0159titel je v Matou\u0161ov\u011b evangeliu pops\u00e1n jako asketa: \u201eJan m\u011bl na sob\u011b \u0161at z velbloud\u00ed srsti, ko\u017een\u00fd p\u00e1s kolem bok\u016f a potravou mu byly kobylky a med divok\u00fdch v\u010del.\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n

1. Ant\u00f3nios a Athanasios<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Jedn\u00edm z pravd\u011bpodobn\u00fdch d\u016fvod\u016f vzestupu a zmasov\u011bn\u00ed mni\u0161stv\u00ed byla reakce na legalizaci k\u0159es\u0165anstv\u00ed a jeho konformizaci a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b vymizen\u00ed mu\u010dednictv\u00ed. Proto nastupuje touha po opravdovosti a \u201enekrvav\u00e9m\u201c mu\u010dednictv\u00ed. Nezapome\u0148me, \u017ee krom\u011b toho, \u017ee c\u00edrkev po t\u0159ech stolet\u00edch mohla \u017e\u00edt ve svobod\u011b, \u0159e\u0161it v\u011brou\u010dn\u00e9 ot\u00e1zky a prom\u011bnit se z pron\u00e1sledovan\u00e9 na za\u010d\u00e1tku 4. stolet\u00ed na st\u00e1tn\u00ed na konci 4. stolet\u00ed, tak\u00e9 \u010delila n\u00e1valu konvertit\u016f, o jejich\u017e opravdovosti a up\u0159\u00edmnosti mohly panovat opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 pochybnosti. Proto nen\u00ed nepochopiteln\u00e9, \u017ee lid\u00e9 hledali ethos, opravdovost a \u010distotu v\u00edry a \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n

Do t\u00e9to doby tak\u00e9 spad\u00e1 \u017eivot sv. Ant\u00f3nia, kter\u00fd se narodil kolem r. 250 a zem\u0159el r. 357. Cel\u00fd \u017eivot str\u00e1vil v Egypt\u011b. Ant\u00f3nios se po 20. roce \u017eivota rozhodl \u017e\u00edt podle p\u0159\u00edkazu z evangelia, rozdal majetek a ode\u0161el poustevni\u010dit. Stal se sou\u010d\u00e1st\u00ed rod\u00edc\u00edho se mni\u0161stv\u00ed a nejprve s\u00e1m \u017e\u00e1dal o rady zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed, aby pozd\u011bji jin\u00ed k n\u011bmu za\u010dali pro rady chodit.<\/p>\n\n\n\n

Ant\u00f3ni\u016fv \u017eivotopis sepsal nedlouho po jeho smrti sv. Athanasios Alexandrijsk\u00fd (295\u2013373) a od t\u011bch dob je duchovn\u00edm bestsellerem. Ji\u017e kolem roku 380 sv. \u0158eho\u0159 Nazianzsk\u00fd (Teolog, 325\/330\u2013389\/390) \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jde o \u0159eholi formou vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Nejde v\u0161ak jen o vstup mni\u0161stv\u00ed do literatury, ale i o prvn\u00ed k\u0159es\u0165anskou hagiografii, kter\u00e1 tv\u016fr\u010d\u00edm zp\u016fsobem, ale nepochybn\u011b i polemicky navazuje na antickou tradici \u017eivotopis\u016f duchovn\u00edch veli\u010din. Tento druh literatury se stal v k\u0159es\u0165anstv\u00ed jedn\u00edm z kl\u00ed\u010dov\u00fdch pro p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed tradice, mor\u00e1lky, ale i pro p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed duchovn\u00ed zku\u0161enosti. Nem\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eitou skute\u010dnost\u00ed je, \u017ee autor sv. Athanasios za\u010dlenil \u017eivot sv. Ant\u00f3nia do teologick\u00e9 koncepce.<\/p>\n\n\n\n

Sv. Athanasios \u2013 zn\u00e1m\u00fd bojovn\u00edk proti ari\u00e1n\u016fm[7]<\/a>, jemu\u017e se \u0159\u00edk\u00e1 otec orthodoxie, ve sv\u00fdch ran\u00fdch d\u00edlech za\u010d\u00edn\u00e1 od stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta a \u010dlov\u011bka Bohem skrze Logos. \u010clov\u011bk jako ostatn\u00ed stvo\u0159en\u00ed je ex nihilo, ale pouze on je stvo\u0159en \u201epodle Bo\u017e\u00edho obrazu a podobenstv\u00ed\u201c. \u010clov\u011bk pak p\u0159irozen\u011b \u2013 podle zn\u00e1m\u00e9ho Aristotelova axiomu \u201eco m\u00e1 po\u010d\u00e1tek, mus\u00ed m\u00edt i konec\u201c (\u03b5\u1f30 \u03b3\u03b5\u03bd\u03b7\u03c4\u1f78\u03bd \u03b4\u03ae, \u03c6\u03b8\u03b1\u03c1\u03c4\u1f78\u03bd \u1f00\u03bd\u03ac\u03b3\u03ba\u03b7)[8]<\/a> \u2013 podl\u00e9h\u00e1 z\u00e1niku.[9]<\/a> Proto\u017ee je stvo\u0159en z nejsouc\u00edho, je smrteln\u00fd.[10]<\/a> B\u016fh se nad n\u00edm v\u0161ak smiloval, dal mu velk\u00fd dar, a u\u010dinil ho podle sv\u00e9ho obrazu, aby byl mimo z\u00e1nik. Stvo\u0159en\u00ed \u201epodle obrazu\u201c a tak\u00e9 nesmrtelnost[11]<\/a> \u010dlov\u011bka, jak Athanasios p\u0159\u00edmo \u0159\u00edk\u00e1, spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee ho B\u016fh \u201estvo\u0159il k tomu, aby nahl\u00ed\u017eel Boha a byl j\u00edm osv\u011bcov\u00e1n\u201c.[12]<\/a> \u010clov\u011bk ve sv\u00e9 nevinnosti a \u010distot\u011b neust\u00e1le naz\u00edral Logos, obraz Boha Otce, nebo\u0165 s\u00e1m je stvo\u0159en podle obrazu tohoto Obrazu. B\u016fh tak stvo\u0159il \u010dlov\u011bka, aby \u017eil mimo z\u00e1nik v nesmrtelnosti a v obrazu jeho v\u011b\u010dnosti.[13]<\/a><\/p>\n\n\n\n

B\u016fh stvo\u0159il \u010dlov\u011bka se svobodnou v\u016fl\u00ed, tzn. s mo\u017enost\u00ed svobodn\u011b se rozhodovat, zda zvol\u00ed dobr\u00e9, \u010di ne,[14]<\/a> a \u010dlov\u011bk nezachoval dar, kter\u00fd dostal od Boha, odvr\u00e1til se od sv\u00e9ho Stvo\u0159itele, obr\u00e1til se ke zlu a propadl smrti. Po sv\u00e9m p\u00e1du \u010dlov\u011bk p\u0159estal pat\u0159it na Obraz Boha (Logos) a za\u010dal soust\u0159edit mysl na zlo, tj. na nejsouc\u00ed, kter\u00e9 nem\u00e1 sv\u016fj obraz v Bohu, n\u00fdbr\u017e je lidsk\u00fdm v\u00fdmyslem a v\u00fdtvorem. Tak do\u0161lo k odpadnut\u00ed lidsk\u00e9 mysli od sv\u00e9ho Bo\u017esk\u00e9ho po\u010d\u00e1tku a lid\u00e9 se stali pod\u0159\u00edzeni zanik\u00e1n\u00ed a z\u00e1hub\u011b a ztratili schopnost byt\u00ed podle Bo\u017e\u00edho obrazu.[15]<\/a><\/p>\n\n\n\n

Lid\u00e9 tedy, kdy\u017e z vlastn\u00ed viny ztratili to, co je \u010dinilo nesmrteln\u00fdmi \u2013 p\u0159\u00edtomnost Logu, tj. duchovn\u00edho naz\u00edr\u00e1n\u00ed (\u03ba\u03b1\u03c4\u03b1\u03bd\u03cc\u03b7\u03c3\u03b9\u03bd, \u03b8\u03b5\u03c9\u03c1\u03af\u03b1) obr\u00e1cen\u00e9ho k Bohu \u2013 propadli z\u00e1niku. Z\u00e1nik v nich pot\u00e9 nab\u00fdval st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed moci a lid\u00e9 jako pono\u0159eni v hlubin\u011b za\u010dali pova\u017eovat d\u00e9mony a lidi za bohy, p\u00e1chali velk\u00e9 nemravnosti, v\u00e1lkami naplnili celou zemi a naprosto se dostali pod vl\u00e1du z\u00e1niku. B\u016fh lidi, kdy\u017e se od n\u011bho odvr\u00e1tili, jako spravedliv\u00fd, nechal podle sv\u00e9ho z\u00e1kona um\u00edrat. Na druh\u00e9 stran\u011b v\u0161ak bylo t\u0159eba nedopustit, aby lid\u00e9 zanikali a vraceli se v nebyt\u00ed, z kter\u00e9ho byli stvo\u0159eni, proto\u017ee by to bylo ned\u016fstojn\u00e9 Bo\u017e\u00ed dobroty.[16]<\/a> Pok\u00e1n\u00ed lid\u00ed by nic nevy\u0159e\u0161ilo. \u010clov\u011bk by p\u0159i prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti op\u011bt upadl do h\u0159\u00edchu a nav\u00edc by se jeho, z\u00e1niku podl\u00e9haj\u00edc\u00ed, stav nezm\u011bnil.[17]<\/a><\/p>\n\n\n\n

Logos kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee je t\u0159eba zachr\u00e1nit stvo\u0159en\u00ed sv\u00e9ho Otce, ale \u017ee nesm\u00ed b\u00fdt kv\u016fli jeho d\u016fv\u011bryhodnosti zru\u0161en z\u00e1kon smrti, p\u0159ij\u00edm\u00e1 lidstv\u00ed za sv\u00e9.[18]<\/a> Proto\u017ee byla smrt spletena s \u010dlov\u011bkem, musel p\u0159ij\u00edt \u017divot, p\u0159ijmout \u010dlov\u011bka, aby v n\u011bm smrt byla vymaz\u00e1na. Logos, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed mo\u017en\u00e9 z\u00e1nik lid\u00ed zru\u0161it jinak ne\u017e dokonalou a \u00faplnou smrt\u00ed za v\u0161echny, a proto\u017ee s\u00e1m je nesmrteln\u00fd, p\u0159ij\u00edm\u00e1 na sebe lidsk\u00e9 smrteln\u00e9 t\u011blo[19]<\/a> a p\u0159ij\u00edm\u00e1 ho proto, \u201eaby (1.) tak v sob\u011b mohl zni\u010dit smrt, a (2.) lid\u00e9 se obnovili znovu podle obrazu.\u201c[20]<\/a> P\u0159ijal podobn\u00e9 \u2013 tj. t\u011blo, aby je p\u0159inesl kv\u016fli z\u00e1niku lid\u00ed jako ob\u011b\u0165 za v\u0161echny. Spasitel musel zem\u0159\u00edt, aby mohl b\u00fdt vzk\u0159\u00ed\u0161en[21]<\/a> a \u010dlov\u011bk tak ji\u017e nav\u017edy m\u011bl mo\u017enost b\u00fdt mimo z\u00e1nik, \u017e\u00edt s Bohem a podle Boha. Athanasios p\u0159\u00edzna\u010dn\u011b cituje apo\u0161tola Pavla: \u201eproto\u017ee smrt p\u0159i\u0161la skrze \u010dlov\u011bka, p\u0159ijde skrze \u010dlov\u011bka tak\u00e9 vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed mrtv\u00fdch.\u201c <\/em>(1K 15,21-22) Po Spasitelov\u011b v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad smrt\u00ed \u2013 po jeho vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed ji\u017e nejsme pod vl\u00e1dou smrti a z\u00e1niku. B\u016fh cel\u00fdm sv\u00fdm d\u00edlem posv\u011bcuje lidsk\u00e9 t\u011blo a \u010dlov\u011bka v\u016fbec.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 na z\u00e1v\u011br sv\u00e9ho d\u00edla O Vt\u011blen\u00ed \u0159\u00edk\u00e1 Athanasios n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed a dnes asi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed slova, shrnuje v nich to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ze sv\u00e9ho u\u010den\u00ed: \u201eOn se stal \u010dlov\u011bkem, abychom byli zbo\u017e\u0161t\u011bni. Zjevil se skrze t\u011blo, abychom p\u0159ijali pozn\u00e1n\u00ed neviditeln\u00e9ho Otce. Snesl hanoben\u00ed od lid\u00ed, abychom zd\u011bdili nesmrtelnost.\u201c<\/em>[22]<\/a> Kristus p\u0159i\u0161el, aby zru\u0161il smrt a z\u00e1nik lid\u00ed, p\u0159i\u0161el, aby obnovil jejich stvo\u0159en\u00ed \u201epodle obrazu a podobenstv\u00ed\u201c, vysvobodil je z otroctv\u00ed smrti a h\u0159\u00edchu a daroval jim mo\u017enost zbo\u017e\u0161t\u011bn\u00ed. Ono zbo\u017e\u0161t\u011bn\u00ed \u2013 theose \u2013 nen\u00ed mo\u017en\u00e9 bez toho, \u017ee by Kristus nebyl skute\u010dn\u00fdm Bohem a stejn\u011b tak Duch Svat\u00fd. Tak se Athanasiova koncepce odr\u00e1\u017e\u00ed i v jeho postoj\u00edch b\u011bhem spor\u016f 4. stolet\u00ed. A o tom jsou jeho r\u016fzn\u00e9 dal\u0161\u00ed spisy.<\/p>\n\n\n\n

Ale jak je to se \u017divotem sv. Ant\u00f3nia? Tento spis pr\u00e1v\u011b ukazuje, \u017ee onen uzdraven\u00fd, vykoupen\u00fd \u010dlov\u011bk re\u00e1ln\u011b existuje a sp\u00e1sa nen\u00ed n\u011bjakou abstraktn\u00ed filosofickou nebo n\u00e1bo\u017eenskou p\u0159edstavou. \u017divot sv. Ant\u00f3nia je sp\u00e1sa, kter\u00e1 se stala skute\u010dnost\u00ed, je and\u011blsk\u00fdm \u017eivotem, kter\u00fdm \u017eili prvn\u00ed lid\u00e9 v R\u00e1ji p\u0159ed p\u00e1dem, nebo\u0165 obnovuje duchovn\u00ed naz\u00edr\u00e1n\u00ed (\u03ba\u03b1\u03c4\u03b1\u03bd\u03cc\u03b7\u03c3\u03b9\u03bd, \u03b8\u03b5\u03c9\u03c1\u03af\u03b1) obr\u00e1cen\u00e9 k Bohu.<\/p>\n\n\n\n

Ur\u010dit\u00fdm systematiz\u00e1torem a zakladatelem cenobitsk\u00e9ho (od koinos bios \u2013 spole\u010dn\u00fd \u017eivot) mni\u0161stv\u00ed byl Pachomios (cca 292\u2013346), kter\u00fd poustevn\u00edky soust\u0159edil do jednoho m\u00edsta a sna\u017eil se d\u00e1t pravidla tomuto spole\u010dn\u00e9mu \u017eivotu. Bohu\u017eel jeho projekt po jeho smrt\u00ed nem\u011bl pokra\u010dov\u00e1n\u00ed, a tak se systematiz\u00e1torem a vlastn\u011b skute\u010dn\u00fdm zakladatelem mni\u0161sk\u00e9ho \u017eivota ve spole\u010denstv\u00ed stal sv. Basil Velik\u00fd, proto tak\u00e9 b\u00fdvaj\u00ed v\u00fdchodn\u00ed (pravoslavn\u00ed) mni\u0161i naz\u00fdv\u00e1ni basili\u00e1ny.<\/p>\n\n\n\n

2. Basil Velik\u00fd<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Sv. Basil Velik\u00fd (329\/30\u2212379), je po Athanasiovi dal\u0161\u00edm ze z\u00e1sadn\u00edch otc\u016f c\u00edrkve, je mj. jedn\u00edm ze t\u0159\u00ed tzv. ekumenick\u00fdch u\u010ditel\u016f a hierarch\u016f c\u00edrkve (Basil Velik\u00fd, \u0158eho\u0159 Nazianzsk\u00fd, Jan Zlato\u00fast\u00fd), jeden ze t\u0159\u00ed Kappado\u010dan\u016f \u2013 \u201etrojice, kter\u00e1 oslavila Trojici\u201c. V d\u011bjin\u00e1ch teologie je tedy neodmysliteln\u011b spjat s troji\u010dn\u00ed naukou a pneumatologi\u00ed. Jako v\u011bt\u0161ina i on ve 4. stolet\u00ed propadl mni\u0161sk\u00e9mu \u017eivotu, kter\u00fd pova\u017eoval za radik\u00e1ln\u00ed realizaci evangelia, realizaci l\u00e1sky, kter\u00e1 ale pot\u0159ebuje spole\u010denstv\u00ed, aby se mohla realizovat. Samotu pova\u017eoval za nebezpe\u010dnou. Proto Basil organizoval spole\u010denstv\u00ed, kter\u00e9 bylo ur\u010dit\u00fdm kompromisem mezi poustevnick\u00fdm \u017eivotem a \u017eivotem anga\u017eovan\u00fdm. Napsal n\u011bkolik text\u016f, kter\u00e9 se v\u011bnuj\u00ed ot\u00e1zk\u00e1m mni\u0161sk\u00e9ho \u017eivota \u2013 Malou a Velkou \u0159eholi, kter\u00e9 dopln\u011bn\u00e9 o dal\u0161\u00ed pr\u00e1ce b\u00fdvaj\u00ed naz\u00fdv\u00e1ny Velk\u00e9 asketikon. Ve v\u0161ech spisech dominuje P\u00edsmo, nebo\u0165 je to pokus skute\u010dn\u011b realizovat \u017eivot podle P\u00edsma. P\u00edsmo je tak z\u00e1kladn\u00ed \u0159ehol\u00ed[23]<\/a>. D\u016fle\u017eit\u00fdmi pojmy jsou l\u00e1ska, sebezap\u00edr\u00e1n\u00ed, zdr\u017eenlivost, modlitba a pr\u00e1ce. Velik\u00fd d\u016fraz klade na odchod z tohoto sv\u011bta a zp\u0159etrh\u00e1n\u00ed vazeb, kter\u00e9 zabra\u0148uj\u00ed odpout\u00e1n\u00ed se od h\u0159\u00edchu. Pracovat se m\u00e1 natolik a tak, aby \u010dlov\u011bk zbyte\u010dn\u011b do sv\u011bta neodch\u00e1zel a nebyl rozptylov\u00e1n a vtahov\u00e1n zp\u011bt do poku\u0161en\u00ed. Mnich vede duchovn\u00ed boj, kter\u00fd m\u00e1 b\u00fdt zavr\u0161en ve zbo\u017e\u0161t\u011bn\u00ed. V\u011bt\u0161ina motiv\u016f ji\u017e zazn\u00edv\u00e1 u p\u0159edchoz\u00edch teoretik\u016f, Basil Velik\u00fd z nich \u010din\u00ed celek, kter\u00fd je vhodn\u00fd pro \u017eivot spole\u010denstv\u00ed. Na rozd\u00edl od direktivn\u011bj\u0161\u00edho Pachomia respektuje svobodu a individualitu ka\u017ed\u00e9ho, ne\u0159\u00edk\u00e1 direktivn\u011b, \u017ee to m\u00e1 b\u00fdt tak a tak, ale sp\u00ed\u0161e, \u017ee by m\u011blo b\u00fdt, ov\u0161em s ohledem na dispozice ka\u017ed\u00e9ho. Zde je jasn\u00e9, pro\u010d nen\u00ed zapot\u0159eb\u00ed mno\u017estv\u00ed \u0159ehol\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

3. Theodor Studita<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V 9. stolet\u00ed doch\u00e1z\u00ed k reform\u011b mni\u0161sk\u00e9ho \u017eivota, je\u017e je spjata se jm\u00e9nem Theodora Studity (759\u2013826). Jde v n\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm o n\u00e1vrat k Basilovi, ale i k dal\u0161\u00edm teoretik\u016fm duchovn\u00edho \u017eivota. Mni\u0161sk\u00fd \u017eivot tehdy do jist\u00e9 m\u00edry t\u00edhl k idiorytmii. Ka\u017ed\u00fd byl tak trochu sv\u00fdm p\u00e1nem. Bylo to ov\u0161em obdob\u00ed ikonoboreck\u00fdch spor\u016f, tak\u017ee des\u00edtky let pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed zanech\u00e1valy sv\u00e9 stopy. B\u011bhem bou\u0159liv\u00e9ho \u017eivota Theodora Studity se kolem n\u011bho shrom\u00e1\u017edily stovky mnich\u016f, a tedy ne\u0161lo o n\u011bjak\u00e9 komunity v \u0159\u00e1dech des\u00edtek. Takov\u00fd \u017eivot ale pot\u0159eboval pevn\u00fd \u0159\u00e1d, tak\u017ee Theodor zd\u016fraz\u0148uje pot\u0159ebu po\u0159\u00e1dku a pod\u0159\u00edzenosti. Jde o odvr\u017een\u00ed vlastn\u00edch ambic\u00ed a vlastn\u00ed v\u016fle a pod\u0159\u00edzen\u00ed se Bo\u017e\u00ed v\u016fli a tak\u00e9 duchovn\u00edmu veden\u00ed. Jde o opu\u0161t\u011bn\u00ed vlastn\u00ed svobody pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed svobody, svobody od h\u0159\u00edchu, svobody spole\u010denstv\u00ed l\u00e1sky. P\u0159edstaven\u00fd tak nen\u00ed n\u011bjak\u00fd velitel \u010di despota, ale p\u0159edev\u0161\u00edm duchovn\u00ed otec, \u010dlov\u011bk obda\u0159en\u00fd duchovn\u00edmi dary. Theodor tak\u00e9 zd\u016fraz\u0148oval pot\u0159ebu pr\u00e1ce, a to jak pr\u00e1ce duchovn\u00ed, tak i pr\u00e1ce t\u011blesn\u00e9. V souvislosti s Theodorem je zapot\u0159eb\u00ed \u0159\u00edci, \u017ee \u0159\u00e1d (\u0159ehole) postaven\u00fd na Theodorovi byl p\u0159ijat na Athosu i na Rusi. Zd\u00e1 se ale, \u017ee zvl\u00e1\u0161t\u011b v rusk\u00e9m pravoslav\u00ed se extr\u00e9mn\u011b zd\u016fraz\u0148uje pod\u0159\u00edzenost a poslu\u0161nost, co\u017e v souvislosti s oslabenou duchovn\u00ed tradic\u00ed p\u016fsob\u00ed pon\u011bkud orient\u00e1ln\u011b.<\/p>\n\n\n\n

4. Hesychasmus<\/strong><\/p>\n\n\n\n

a. Pojem a m\u00edsto v d\u011bjin\u00e1ch<\/p>\n\n\n\n

Jm\u00e9nem hesychasmus je obvykle ozna\u010dov\u00e1n sm\u011br v\u00fdchodn\u00edho mni\u0161stv\u00ed, kter\u00e9 se pln\u011b zam\u011b\u0159ilo na \u010distou kontemplaci a modlitebn\u00ed jednotu s Bohem, nebo je j\u00edm ozna\u010dov\u00e1n prost\u011b jen specifick\u00fd zp\u016fsob modlitby. P\u0159esto\u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt slovo \u1f21\u03c3\u03c5\u03c7\u03af\u03b1 (hesychia \u2013 klid, pokoj, ticho, ml\u010den\u00ed) ch\u00e1p\u00e1no r\u016fzn\u00fdm zp\u016fsobem, v na\u0161em kontextu m\u00e1 specifick\u00fd v\u00fdznam. Nejde o n\u011bjak\u00fd vn\u011bj\u0161\u00ed klid \u010di jak se dnes \u0159\u00edk\u00e1 pohodu. Jde o duchovn\u00ed cestu, jej\u00edm\u017e z\u00e1kladn\u00edm rysem je snaha o dokonalost, kter\u00e1 je podporov\u00e1na hesychi\u00ed nebo l\u00e9pe \u0159e\u010deno pot\u0159ebuje hesychii. Hesychie znamen\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed samoty, ml\u010den\u00ed, neust\u00e1l\u00e9 modlitby mu\u017e\u016f i \u017een, kte\u0159\u00ed se vzd\u00e1lili do pustiny, aby tam pro\u017e\u00edvali klid, jak\u00fd jim nem\u016f\u017ee d\u00e1t sv\u011bt, aby tam pracovali na modlitebn\u00edm sjednocen\u00ed se s Bohem a pro\u017e\u00edvali tam jeho \u017eivou p\u0159\u00edtomnost.<\/p>\n\n\n\n

Tento sm\u011br dos\u00e1hl jednoho z nejvy\u0161\u0161\u00edch bod\u016f sv\u00e9ho rozkv\u011btu ve 14. stolet\u00ed. Je spojen s tzv. hesychastick\u00fdmi spory, na kter\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed c\u00edrkev reagovala synodami mezi lety 1341\u20131352. M\u011bl za sv\u00e9 centrum Athoskou horu a jej\u00ed mni\u0161stv\u00ed. Jednou z hlavn\u00edch postav tohoto obdob\u00ed byl \u0158eho\u0159 Palama (Gr\u00e9gorios Palamas \u20201359; r. 1368 byl kanonizov\u00e1n. Jeho pam\u00e1tku slav\u00ed pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev ka\u017ed\u00fd rok druhou ned\u011bli velk\u00e9ho postu)[24]<\/a>. Athosk\u00fd hesychasmus 14. stolet\u00ed nebyl v historii v\u00fdchodn\u00edho mni\u0161stv\u00ed nov\u00fdm jevem, proto\u017ee vedle mni\u0161stv\u00ed cenobitsk\u00e9ho, z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti aktivn\u00edho (jeho ide\u00e1ly jsou nejjasn\u011bji vyj\u00e1d\u0159eny v regul\u00edch sv. Basila Velik\u00e9ho a ve spisech sv. Theodora Studity) ve v\u00fdchodn\u00ed c\u00edrkvi odprad\u00e1vna existoval (od sam\u00e9ho vzniku mni\u0161sk\u00e9ho \u017eivota v Egypt\u011b ve III.\u2013IV. stolet\u00ed) a nikdy \u00fapln\u011b nevymizel jin\u00fd, kontemplativn\u011bj\u0161\u00ed, \u010dist\u011b modlitebn\u00ed \u2013 anachor\u00e9tsk\u00fd (hesychastick\u00fd) sm\u011br. O tom sv\u011bd\u010d\u00ed nejenom mnoh\u00e9 \u017eivoty svat\u00fdch v pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed historie a vypravov\u00e1n\u00ed d\u00e1vn\u00fdch paterik\u016f, ale i asketick\u00e9 spisy \u201ehesychastick\u00e9ho ducha\u201c, kter\u00e9 se zachovaly, takov\u00fdch osob, jak\u00fdmi jsou sv. Ant\u00f3nios Velik\u00fd, Eaagrios Pontsk\u00fd, sv. Makarios Egyptsk\u00fd (4. stolet\u00ed), Nil Sinajsk\u00fd, Marek Asketa a bl. Diadoch (5. stol), Iz\u00e1k Syrsk\u00fd (6. stol), Hesychios a Filotheos Sinaj\u0161t\u00ed (7.\u20139. stol). D\u00e1le tato duchovn\u00ed linie p\u0159es sv. Symeona Nov\u00e9ho Theologa a Nik\u00e9tu St\u00e9thata (11. stol) a Nik\u00e9fora Mnicha (13. stol) p\u0159iv\u00e1d\u00ed k athosk\u00fdm hesychast\u016fm (14. stol) \u2013 sv. \u0158eho\u0159i Sinajsk\u00e9mu (\u2020 1346) a sv. \u0158eho\u0159i Palamovi[25]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

b. Hesychastick\u00e1 modlitba<\/p>\n\n\n\n

Asketick\u00e9 u\u010den\u00ed hesychast\u016f nen\u00ed ve skute\u010dnosti nic jin\u00e9ho ne\u017e prastar\u00e9 u\u010den\u00ed vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Euagria Pontsk\u00e9ho (345\u2013399) a Makaria Egyptsk\u00e9ho cca (330\u2013390) o cest\u00e1ch kontemplativn\u00edho, sjednocen\u00e9ho \u017eivota. Zvl\u00e1\u0161t\u011b u\u010den\u00ed \u0158eho\u0159e Palamy o modlitb\u011b mysli, jej\u00ed metod\u011b a vy\u0161\u0161\u00edch duchovn\u00edch stavech je velice bl\u00edzk\u00e9 u\u010den\u00ed sv. Jana Klimaka (7. stol.), Hesychia a Filothea Sinajsk\u00e9ho, Symeona Nov\u00e9ho Theologa (949\u20131022) a \u0158eho\u0159e Sinajsk\u00e9ho (1275\u20131346).<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1kladn\u00ed rysy hesychastick\u00e9 modlitby m\u016f\u017eeme popsat kr\u00e1tce. Mnich se sna\u017e\u00ed setrvat bez p\u0159eru\u0161en\u00ed ve vzpom\u00ednce na Boha. Jeho c\u00edlem je napl\u0148ovat v\u011bty z Nov\u00e9ho z\u00e1kona. \u201eBu\u010fte tedy dokonal\u00ed, jako je dokonal\u00fd v\u00e1\u0161 nebesk\u00fd Otec.\u201c<\/em> (Mt 5,48) \u201eBez p\u0159est\u00e1n\u00ed se modlete.\u201c<\/em> (1Sol 5,17) \u201eV\u017edycky a p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti proste a modlete se, jak to duch vnuk\u00e1.\u201c<\/em> (Ef 6,18) ad. Jeliko\u017e k tomuto ide\u00e1lu se m\u016f\u017eeme t\u011b\u017eko p\u0159ibl\u00ed\u017eit mezi sv\u011btsk\u00fdmi v\u011bcmi, je t\u0159eba hledat jeho uskute\u010d\u0148ov\u00e1n\u00ed v samot\u011b. T\u00edmto \u00fat\u011bkem od lid\u00ed, v\u0161eho sv\u011btsk\u00e9ho a zl\u00fdch my\u0161lenek dosahuje mnich vnit\u0159n\u00edho klidu, m\u00edru a zti\u0161en\u00ed se \u2013 hesychie, kter\u00e1 je podm\u00ednkou dosa\u017een\u00ed \u201e\u010dist\u00e9 modlitby\u201c, jak ji naz\u00fdv\u00e1 Euagrios.<\/p>\n\n\n\n

Tato \u010dist\u00e1 modlitba m\u00e1 n\u011bkolik stup\u0148\u016f. Prvn\u00ed stupe\u0148 je z\u0159eknut\u00ed se v\u0161ech v\u011bc\u00ed, druh\u00fd je odporov\u00e1n\u00ed zl\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m a t\u0159et\u00ed je osvobozen\u00ed se i od dobr\u00fdch a svat\u00fdch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jsou pro svou mnoho\u010detnost a rozmanitost p\u0159ek\u00e1\u017ekou pro sjednocen\u00ed se s Bohem. Mysl (\u03bd\u03bf\u1fe6\u03c2) se mus\u00ed st\u00e1t nahou, nehmotnou, beztvarou, aby se stala \u010dist\u00fdm sv\u011btlem.<\/p>\n\n\n\n

Athanasios ve sv\u00e9m d\u00edle O Vt\u011blen\u00ed \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se \u010dlov\u011bk po p\u00e1du vydal do moci \u010f\u00e1bla a d\u00e9mon\u016f, a ti ho ve sv\u00e9m podru\u010d\u00ed dr\u017e\u00ed skrze strach ze smrti. Ono otroctv\u00ed Athanasios popisuje jako d\u00e9monskou vl\u00e1du \u201ebludu\/oblouzn\u011bn\u00ed\u201c (\u03c6\u03b1\u03bd\u03c4\u03b1\u03c3\u03af\u03b1\u03c2), pod n\u00ed\u017e lid\u00e9 trp\u00ed. Po\u010d\u00e1tkem v\u00e1\u0161n\u00ed je, \u1f21 \u1f04\u03b3\u03bd\u03bf\u03b9\u03b1 \u03c4\u03bf\u1fe6 \u0398\u03b5\u03bf\u1fe6 (zapomenut\u00ed na Boha), kter\u00e1 zatem\u0148uje lidskou mysl (\u03bd\u03bf\u1fe6\u03c2) a obrac\u00ed pozornost ke smyslov\u00fdm v\u011bcem. Po pod\u0159\u00edzen\u00ed se mysli smyslov\u00fdm v\u011bcem n\u00e1sleduje poroba ostatn\u00edch du\u0161evn\u00edch mohutnost\u00ed. T\u00edmto zp\u016fsobem doch\u00e1z\u00ed k poru\u0161en\u00ed p\u0159irozen\u00fdch funkc\u00ed du\u0161e a jej\u00edmu onemocn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 je vznikem v\u00e1\u0161n\u00ed. Tato nemoc poch\u00e1z\u00ed od nespr\u00e1vn\u00e9 \u010dinnosti du\u0161e, resp. protip\u0159irozen\u00e9 \u010dinnosti v\u00e1\u0161niv\u00e9 \u010d\u00e1sti du\u0161e. Jako v\u00e1\u0161e\u0148 je ozna\u010dov\u00e1n pohyb du\u0161evn\u00edch mohutnost\u00ed proti jejich p\u0159irozenosti[26]<\/a>. V\u00e1\u0161n\u00ed je potom naz\u00fdv\u00e1na jak nep\u0159irozen\u00e1 \u010dinnost du\u0161e, tak jej\u00ed uskute\u010d\u0148ov\u00e1n\u00ed skrze skutky. V\u00e1\u0161e\u0148 (\u03c0\u03ac\u03b8\u03bf\u03c2, \u0441\u0442\u0440\u0430\u0441\u0442\u044c) je spjata s h\u0159\u00edchem. Asketick\u00e9 my\u0161len\u00ed se podrobn\u011b v\u011bnovalo teorii v\u00e1\u0161n\u00ed. Proces realizace v\u00e1\u0161n\u011b je popisov\u00e1n n\u00e1sledovn\u011b: nejprve p\u0159ich\u00e1z\u00ed vnuknut\u00ed (\u03c0\u03c1\u03bf\u03c3\u03b2\u03bf\u03bb\u03ae, \u043f\u0440\u0438\u043b\u043e\u0433), a to prost\u0159ednictv\u00edm \u0161patn\u00e9 my\u0161lenky (\u03bb\u03bf\u03b3\u03b9\u03c3\u03bc\u03cc\u03c2, \u043f\u043e\u043c\u044b\u0441\u043b), pak n\u00e1sleduje nav\u00e1z\u00e1n\u00ed styku (\u03c3\u03c5\u03bd\u03b4\u03c5\u03b1\u03c3\u03bc\u03cc\u03c2, \u0441\u043e\u0447\u0435\u0442\u0430\u043d\u0438\u0435), souhlas (\u03c3\u03c5\u03b3\u03ba\u03b1\u03c4\u03ac\u03b8\u03b5\u03c3\u03b9\u03c2, \u0441\u043e\u0441\u043b\u043e\u0436\u0435\u043d\u0438\u0435), \u017e\u00e1dostivost (\u1f10\u03c0\u03b9\u03b8\u03c5\u03bc\u03af\u03b1, \u0436\u0435\u043b\u0430\u043d\u0438\u0435) a uskute\u010dn\u011bn\u00ed (\u03c0\u03c1\u03ac\u03be\u03b9\u03c2, \u0434\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0438\u0435). Realizovan\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148 je potom vlastn\u011b opakovan\u00e9 uskute\u010d\u0148ov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 \u010dlov\u011bka postupn\u011b ovl\u00e1dne a z\u00edsk\u00e1 nad n\u00edm moc. Zbran\u00ed proti v\u00e1\u0161n\u00edm a logism\u016fm (zl\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m) je hesychie (\u1f21\u03c3\u03c5\u03c7\u03af\u03b1, \u0431\u0435\u0437\u043c\u043e\u043b\u0432\u0438\u0435, \u0438\u0441\u0438\u0445\u0438\u044f) \u2013 pokoj srdce, stav, v n\u011bm\u017e mysl (\u03bd\u03bf\u1fe6\u03c2) nen\u00ed znepokojov\u00e1na. Je to osvobozen\u00ed srdce od \u0161patn\u00fdch my\u0161lenek, od v\u00e1\u0161n\u00ed a od p\u016fsoben\u00ed okoln\u00edho sv\u011bta. Je to stav p\u0159eb\u00fdv\u00e1n\u00ed u Boha.<\/p>\n\n\n\n

Proto byly u\u017e\u00edv\u00e1ny ji\u017e ran\u00fdmi pou\u0161tn\u00edmi otci tzv. st\u0159eln\u00e9 modlitby. V\u011bt\u0161inou to byl kr\u00e1tk\u00fd ver\u0161 z P\u00edsma, kter\u00fd opakov\u00e1n\u00edm p\u016fsobil jako odporov\u00e1n\u00ed zl\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m a sjednocoval a o\u010di\u0161\u0165oval mysl. U hesychast\u016f se prosadila jedna jedin\u00e1 st\u0159eln\u00e1 modlitba \u2013 modlitba Je\u017e\u00ed\u0161ova (resp. modlitba k Je\u017e\u00ed\u0161i): \u201ePane Je\u017e\u00ed\u0161i Kriste, Synu Bo\u017e\u00ed, smiluj se nade mnou (h\u0159\u00ed\u0161n\u00fdm).\u201c Tato modlitba m\u00e1 dle tradi\u010dn\u00edho u\u010den\u00ed t\u0159i stupn\u011b. Prvn\u00edm je \u00fastn\u00ed modlitba, kdy je mechanicky opakov\u00e1na \u00fasty a mysl do n\u00ed nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 zapojena. Druh\u00fdm stupn\u011bm je modlitba mysli (ment\u00e1ln\u00ed), kdy je ve\u0161ker\u00e1 pozornost mysli soust\u0159ed\u011bna na opakov\u00e1n\u00ed formule, a t\u0159et\u00edm stupn\u011bm je srde\u010dn\u00ed modlitba, kdy rozum (\u03bd\u03bf\u1fe6\u03c2) sestupuje do srdce, kter\u00e9 je v u\u010den\u00ed v\u00fdchodn\u00edch asket\u016f centrum \u010dlov\u011bka, kde se setk\u00e1v\u00e1 B\u016fh s \u010dlov\u011bkem. Tehdy se st\u00e1v\u00e1 modlitba ustavi\u010dnou a \u010dlov\u011bk za\u017e\u00edv\u00e1 r\u016fzn\u00e9 stavy milosti.<\/p>\n\n\n\n

Jako pomocn\u00e9ho prost\u0159edku u\u017e\u00edvali mni\u0161i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozice t\u011bla, kdy sed\u00ed modlitebn\u00edk ve ztemn\u011bl\u00e9 cele na n\u00edzk\u00e9 stoli\u010dce a pohled m\u00e1 up\u0159en\u00fd do jednoho m\u00edsta, n\u011bkam pod levou bradavku. P\u0159i modlitb\u011b zpomalen\u011b d\u00fdch\u00e1, harmonizuje sv\u016fj dech s rytmem modlitby. Kv\u016fli tomu je n\u011bkdy hesychastick\u00e1 modlitba naz\u00fdv\u00e1na psychosomatickou, nebo se o n\u00ed hovo\u0159\u00ed jako o k\u0159es\u0165ansk\u00e9 j\u00f3ze.<\/p>\n\n\n\n

Tyto metody modlitby mysli byly na pravoslavn\u00e9m V\u00fdchod\u011b relativn\u011b \u0161iroce zn\u00e1my je\u0161t\u011b dlouho p\u0159ed sv. \u0158eho\u0159em Palamou a athosk\u00fdmi hesychasty 14. stolet\u00ed a tvo\u0159ily sou\u010d\u00e1st jeho asketick\u00e9 tradice. Popis metod tohoto modlitebn\u00edho um\u011bn\u00ed nenal\u00e9z\u00e1me se v\u0161emi podrobnostmi u ran\u00fdch Otc\u016f, i kdy\u017e n\u011bkter\u00e9 n\u00e1znaky m\u016f\u017eeme nal\u00e9zt ji\u017e u sv. Jana Klimaka (7. stol) a Hesychia Sinajsk\u00e9ho (7.\u20138. stol). Nejzevrubn\u011bji je metoda pops\u00e1na v \u0159e\u010di sv. Symeona Nov\u00e9ho Theologa o t\u0159ech zp\u016fsobech modlitby (z\u0159ejm\u011b d\u00edlo Nik\u00e9fora), u Nik\u00e9fora Mnicha (13. stol) a u sv. \u0158eho\u0159e Sinaity (14. stol).<\/p>\n\n\n\n

Texty o hesychastick\u00e9 modlitb\u011b byly v r. 1782 vyd\u00e1ny Nikod\u00e9mem Hagioritou v Ben\u00e1tk\u00e1ch v antologii pod n\u00e1zvem Filokalia a obsahuje \u0161k\u00e1lu autor\u016f od sv. Ant\u00f3nia Velik\u00e9ho po hesychasty 14. stol. O jeden\u00e1ct let pozd\u011bji moldavsk\u00fd mnich Paisij Veli\u010dkovskij vyd\u00e1v\u00e1 v Petrohrad\u011b p\u0159eklad t\u011bchto text\u016f ve staroslov\u011bn\u0161tin\u011b pod n\u00e1zvem Dobrotoljubije. Do ru\u0161tiny bylo p\u0159elo\u017eeno Theofanem Zatvornikem v druh\u00e9 polovin\u011b 19. stol, kter\u00fd p\u0159i sv\u00e9m p\u0159ekladu vynechal n\u011bkter\u00e9 texty t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se pr\u00e1v\u011b psychosomatick\u00e9 metody. Hesychastickou metodu zpopularizoval na Z\u00e1pad\u011b p\u0159eklad \u2018Up\u0159\u00edmn\u00fdch vypr\u00e1v\u011bn\u00ed rusk\u00e9ho poutn\u00edka\u2019 (poprv\u00e9 vyd\u00e1no r. 1870) nezn\u00e1m\u00e9ho autora, kter\u00fd vy\u0161el v r. 1945 francouzsky a brzy potom ve v\u011bt\u0161in\u011b evropsk\u00fdch jazyk\u016f, \u010desky Up\u0159\u00edmn\u00e1 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed poutn\u00edka sv\u00e9mu duchovn\u00edmu otci, Velehrad 2001.<\/p>\n\n\n\n

V Rusku byla Je\u017e\u00ed\u0161ova modlitba zn\u00e1ma nejpozd\u011bji od 15. stol., kdy o n\u00ed hovo\u0159\u00ed nap\u0159. Nil Sorsk\u00fd (\u20201515) ve sv\u00e9m \u2018Ustavu\u2019. Velk\u00fdmi propag\u00e1tory modlitby jm\u00e9na byli Dmitrij Rostovsk\u00fd (\u20201709), optin\u0161t\u00ed starci, Seraf\u00edm S\u00e1rovsk\u00fd (\u20201883), Jan Kron\u0161tadsk\u00fd (1829\u20131908), Ignatij Brjan\u010daninov (1807\u20131867) ad. P\u0159i ob\u0159adu post\u0159i\u017een\u00ed na mnicha tak dost\u00e1v\u00e1 ka\u017ed\u00fd modlitebn\u00ed \u0161\u0148\u016frku s uzl\u00edky (\u0159ecky: \u03ba\u03bf\u03bc\u03c0\u03bf\u03c3\u03ba\u03bf\u03af\u03bd\u03b9, komboskiny; rusky: \u0447\u0451\u0442\u043a\u0438, \u010dotky), kter\u00e1 se pou\u017e\u00edv\u00e1 pr\u00e1v\u011b k Je\u017e\u00ed\u0161ov\u011b modlitb\u011b. Hesychastick\u00e1 synt\u00e9za (synt\u00e9za, proto\u017ee nejde o n\u011bco nov\u00e9ho) z\u00e1sadn\u011b ur\u010duje sou\u010dasnou podobu pravoslav\u00ed a pravoslavn\u00e9ho mni\u0161stv\u00ed zvl\u00e1\u0161t\u011b.<\/p>\n\n\n\n

III. Geografie pravoslavn\u00e9ho mni\u0161stv\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Jak jsme si mohli v\u0161imnout, d\u016fle\u017eit\u00e1 st\u0159ediska po\u010d\u00e1tku pravoslavn\u00e9ho mni\u0161stv\u00ed byla v Alexandrii, S\u00fdrii a Palestin\u011b. Ka\u017ed\u00e9 z t\u011bchto center m\u011blo sv\u016fj specifick\u00fd p\u0159\u00edstup i geografii. Alexandrie je spjata se samotn\u00fdmi po\u010d\u00e1tky poustevnick\u00e9ho mni\u0161stv\u00ed. Odch\u00e1zelo se do pou\u0161t\u011b, ale nebylo to p\u0159\u00edli\u0161 hluboko a duchovn\u00ed \u017eivot se soust\u0159edil na modlitbu, duchovn\u00ed boj a duchovn\u00ed v\u00fdstup. Antiochie (S\u00fdrie) a jej\u00ed nehostinnost je n\u00e1m zn\u00e1ma ze sou\u010dasn\u00e9 v\u00e1lky. To bylo asi jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f, pro\u010d byla mnohem v\u00edce zam\u011b\u0159ena na t\u011blesn\u00e9 formy askeze, typick\u00e9 pro ni bylo nap\u0159. tzv. sloupnictv\u00ed. Zde m\u011bl odchod do \u00fastran\u00ed mnohem drsn\u011bj\u0161\u00ed podobu. Tato dv\u011b st\u0159ediska n\u00e1m dala tak\u00e9 dv\u011b odli\u0161n\u00e9 formy exegese \u2013 Alexandrie duchovn\u00ed, anagogickou, typologickou a alegorickou; Antiochie mor\u00e1ln\u00ed a historicko-gramatickou a tak\u00e9 dva odli\u0161n\u00e9 christologick\u00e9 bludy \u2013 Alexandrie monofyzitismus, zd\u016fraz\u0148uj\u00edc\u00ed bo\u017estv\u00ed Krista, a Antiochie nestori\u00e1nstv\u00ed, kter\u00e9 akcentuje Kristovo lidstv\u00ed a hlavn\u011b jeho autonomii.<\/p>\n\n\n\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed status pat\u0159\u00ed palestinsk\u00e9mu mni\u0161stv\u00ed, kde se samoz\u0159ejm\u011b projevovaly ob\u011b \u0161koly, ale m\u011blo tam zvl\u00e1\u0161tn\u00ed m\u00edsto intelektu\u00e1ln\u00ed mni\u0161stv\u00ed a pr\u00e1v\u011b z tohoto prost\u0159ed\u00ed \u010dasto vych\u00e1zela korekce nespr\u00e1vn\u00fdch u\u010den\u00ed v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch dvou st\u0159edisek. Vzpomenout m\u016f\u017eeme nap\u0159. Maxima Vyznava\u010de nebo Jana z Dama\u0161ku.<\/p>\n\n\n\n

Nejstar\u0161\u00edm dodnes funguj\u00edc\u00edm kl\u00e1\u0161terem je kl\u00e1\u0161ter sv. Kate\u0159iny na Sinaji, kter\u00fd za\u010dal fungovat n\u011bkdy ve 4. stolet\u00ed. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm sou\u010dasn\u00fdm centrem pravoslavn\u00e9ho mni\u0161stv\u00ed je Svat\u00e1 hora Athos na severu \u0158ecka[27]<\/a>, srdcem rusk\u00e9ho pravoslav\u00ed je Trojicko-sergijevsk\u00e1 l\u00e1vra. Ka\u017ed\u00e1 m\u00edstn\u00ed pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev m\u00e1 takov\u00e9 sv\u00e9 srdce, bez n\u011bho nem\u016f\u017ee fungovat. Je tak\u00e9 p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee \u010deskoslovensk\u00e9 pravoslav\u00ed, kter\u00e9 se posledn\u00ed roky ut\u00e1p\u00ed ve sv\u00fdch probl\u00e9mech, n\u011bco takov\u00e9ho postr\u00e1d\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

V t\u00e9to souvislosti je nutn\u00e9 poznamenat, \u017ee vedle r\u016fzn\u00fdch nezdrav\u00fdch jev\u016f jsou v Rusku v\u011bci, kter\u00e9 jsou zaznamen\u00e1n\u00ed hodn\u00e9. Nap\u0159\u00edklad, \u017ee v dne\u0161n\u00ed dob\u011b, kter\u00e1 je naz\u00fdv\u00e1na postk\u0159es\u0165anskou a je pro ni typick\u00e9 odsv\u011bcov\u00e1n\u00ed a ru\u0161en\u00ed kostel\u016f, naopak za posledn\u00edch 25 let v Rusku vznikly des\u00edtky tis\u00edc chr\u00e1m\u016f a v protikladu k pr\u00e1zdn\u00fdm a zanikaj\u00edc\u00edm kl\u00e1\u0161ter\u016fm se tu za posledn\u00edch 25 let zv\u00fd\u0161il po\u010det z 20 na v\u00edce ne\u017e 800 s po\u010dtem mnich\u016f p\u0159esahuj\u00edc\u00edm 10000 lid\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se nelze vyhnout omyl\u016fm, ale proto\u017ee n\u011bco takov\u00e9ho, jako je duchovn\u00ed \u017eivot a duchovn\u00ed boj, vyr\u016fst\u00e1 z p\u0159ed\u00e1van\u00e9 zku\u0161enosti, m\u011blo na n\u011bj obdob\u00ed bol\u0161evick\u00e9 nadvl\u00e1dy ni\u010div\u00fd dopad a za\u010d\u00ednalo se od nuly, tak\u017ee chyb se nelze vyvarovat.<\/p>\n\n\n\n

Pro dal\u0161\u00ed \u010detbu lze doporu\u010dit dvousvazkovou Spiritualitu k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho mni\u0161stv\u00ed 1\u20133 (Praha 2006 a 2010) od V\u00e1clava Ventury a celou \u0159adu knih z edice Pietas benedictina Benediktinsk\u00e9ho arciopatstv\u00ed sv. Vojt\u011bcha a sv. Mark\u00e9ty (Apofthegmata I-III; Jan Cassiuanus, Zvyky cenobit\u016f a l\u00e9ky na osm z\u00e1kladn\u00edch ne\u0159est\u00ed; Palladios, Pou\u010dn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy pro komo\u0159\u00edho Lausa; The\u00f3dor\u00e9tos z Kyrru, Historia religiosa: bohumil\u00e1 historie mnich\u016f syrsk\u00fdch).<\/p>\n\n\n\n

jer. doc. ThLic. Pavel Milko, Ph.D.<\/p>\n\n\n\n

\n\n\n\n

[1]<\/a> Srov. nap\u0159. John. D. Zizoulas, Lectures in Christian Dogmatics, London 2008 ad.<\/p>\n\n\n\n

[2]<\/a> Dogmatika se tradi\u010dn\u011b d\u011bl\u00ed do n\u011bkolika trakt\u00e1t\u016f: De Deo Uno, De Deo Trino, De Deo Creatore, De Deo<\/p>\n\n\n\n

Redemptore, De Ecclesia, De Gratia, De Sacramentis, Eschatologia.<\/p>\n\n\n\n

[3]<\/a> Srov. P. Korman\u00edk, Z\u00e1kladn\u00e9 sv\u00e4t\u00e9 tajiny pravosl\u00e1vnej cirkvi, Pre\u0161ov 1996.<\/p>\n\n\n\n

[4]<\/a> N. A. Matsukas, \u0394\u03bf\u03b3\u03bc\u03b1\u03c4\u03b9\u03ba\u03ae \u03ba\u03b1\u1f76 \u03a3\u03c5\u03bc\u03b2\u03bf\u03bb\u03b9\u03ba\u03ae \u0398\u03b5\u03bf\u03bb\u03bf\u03b3\u03af\u03b1 II, \u0398\u03b5\u03c3\u03c3\u03b1\u03bb\u03bf\u03bd\u03af\u03ba\u03b7 1996, s. 499\u2013501.<\/p>\n\n\n\n

[5]<\/a> N\u011bkdy variov\u00e1n se slovem \u03ba\u03b1\u03c4\u03ac\u03bd\u03c5\u03be\u03b9\u03c2, kter\u00e9 znamen\u00e1 l\u00edtost nad \u010dlov\u011bkem a nad stavem, v kter\u00e9m se po p\u00e1du<\/p>\n\n\n\n

nach\u00e1z\u00ed. K pojmu penthos viz T. \u0160pidl\u00edk, Spiritualita k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho V\u00fdchodu. Systematick\u00e1 p\u0159\u00edru\u010dka, Velehrad, 2002, s. 254\u2013259.<\/p>\n\n\n\n

[6]<\/a> N\u011bkdy se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee toto pojmenov\u00e1n\u00ed poch\u00e1z\u00ed z 11. stolet\u00ed z \u00fazem\u00ed It\u00e1lie, ale pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed je, \u017ee za\u010dalo b\u00fdt masov\u011bji u\u017e\u00edv\u00e1no v souvislosti s tlakem na p\u0159echod pravoslavn\u00e9ho obyvatelstva pod \u0158\u00edm p\u0159i (n\u00e1siln\u00e9m) zav\u00e1d\u011bn\u00ed tzv. unie v 16.\u201317. stolet\u00ed na v\u00fdchod\u011b Evropy.<\/p>\n\n\n\n

[7]<\/a> Odsouzen\u00e9 u\u010den\u00ed, kter\u00e9 pop\u00edralo bo\u017estv\u00ed Krista.<\/p>\n\n\n\n

[8]<\/a> Arist. De Caelo I, 12, 282b 4.<\/p>\n\n\n\n

[9]<\/a> De Inc. 3, 3.<\/p>\n\n\n\n

[10]<\/a> \u2026 \u1f14\u03c4\u03c3\u03b9 \u03bc\u03ad\u03bd \u03ba\u03b1\u03c4\u03ac \u03c6\u03cd\u03c3\u03b9\u03bd \u1f04\u03bd\u03b8\u03c1\u03c9\u03c0\u03bf\u03c2 \u03b8\u03bd\u03b7\u03c4\u03cc\u03c2, \u1f05\u03c4\u03b5 \u03b4\u03ae \u1f10\u03be \u03bf\u1f50\u03ba \u1f44\u03bd\u03c4\u03c9\u03bd \u03b3\u03b5\u03b3\u03bf\u03bd\u03ce\u03c2. De Inc. 4, 6.<\/p>\n\n\n\n

[11]<\/a> Ji\u017e Ireneos (cca \u2020202) \u0159\u00edk\u00e1: \u201e\u017eivotem \u010dlov\u011bka vid\u011bn\u00ed Boha\u2026 Logos d\u00e1v\u00e1 \u017eivot t\u011bm, kte\u0159\u00ed vid\u00ed Boha.\u201c (Gloria enim<\/p>\n\n\n\n

Dei vivens homo: vita autem hominis visio Dei. Si enim quae est per conditionem ostensio Dei vitam praestat<\/p>\n\n\n\n

omnibus in terra viventibus, multo magis ea quae per Verbum manifestatio Patris, vitam praestat his qui vident<\/p>\n\n\n\n

Deum. Adv. haer. IV, 20, 7).<\/p>\n\n\n\n

[12]<\/a> Contra Gentes 7 \u2013 PG 25, 16B.<\/p>\n\n\n\n

[13]<\/a> De Inc. 4-5.<\/p>\n\n\n\n

[14]<\/a> De Inc. 3, 4.<\/p>\n\n\n\n

[15]<\/a> De Inc. 7, 4. A\u010dkoliv to m\u016f\u017ee cel\u00e9 vypadat sp\u00ed\u0161e na n\u011bjakou filosofickou koncepci, rozhodn\u011b, hovo\u0159\u00ed-li se o ztr\u00e1t\u011b kontemplace u lid\u00ed, vid\u00edme za t\u00edm exegesi Gn 1-3.<\/p>\n\n\n\n

[16]<\/a> De Inc. 6, 10.<\/p>\n\n\n\n

[17]<\/a> De Inc. 7, 3.<\/p>\n\n\n\n

[18]<\/a> De Inc. 8, 2.<\/p>\n\n\n\n

[19]<\/a> De Inc. 9, 1.<\/p>\n\n\n\n

[20]<\/a> De Inc. 13, 8.<\/p>\n\n\n\n

[21]<\/a> De Inc. 21, 7.<\/p>\n\n\n\n

[22]<\/a> De Inc. 54, 3.<\/p>\n\n\n\n

[23]<\/a> V. Ventura, Spiritualitu k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho mni\u0161stv\u00ed 1, Praha 2006, s. 245.<\/p>\n\n\n\n

[24]<\/a> V\u00edce \u010desky o jeho \u017eivot\u011b viz nap\u0159. Orthodox revue 2 (1998), s. 9\u201311.<\/p>\n\n\n\n

Metropolita Hierotheos, \u039c\u03b9\u03ba\u03c1\u03ac \u03b5\u1f34\u03c3\u03bf\u03b4\u03bf\u03c2 \u03c3\u03c4\u03ae\u03bd \u1f48\u03c1\u03b8\u03cc\u03b4\u03bf\u03be\u03b7 \u03a0\u03bd\u03b5\u03c5\u03bc\u03b1\u03c4\u03b9\u03ba\u03cc\u03c4\u03b7\u03c4\u03b1, \u1f08\u03b8\u03ae\u03bd\u03b1 1998.<\/p>\n\n\n\n

[25]<\/a> B. Krivoch\u00e9ine, \u2018Asketick\u00e9 a theologick\u00e9 u\u010den\u00ed sv. \u0158eho\u0159e Palamy\u2019 in: Orthodox revue 1., Praha 1997, s. 89.<\/p>\n\n\n\n

[26]<\/a> Metropolita Hierotheos (Vlachos), Pravoslavn\u00e1 spiritualita, Pre\u0161ov 2006, s. 115.<\/p>\n\n\n\n

[27]<\/a> V \u010de\u0161tin\u011b existuje ojedin\u011bl\u00fd text S\u00e1vy Chilandarce, Kniha o svat\u00e9 ho\u0159e Athonsk\u00e9, Praha 1911.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

I. M\u00edsto mni\u0161stv\u00ed v pravoslavn\u00e9 c\u00edrkvi Sou\u010dasn\u00e1 pravoslavn\u00e1 pojedn\u00e1n\u00ed o c\u00edrkvi jsou pom\u011brn\u011b odli\u0161n\u00e1 od t\u011bch, na kter\u00e9 b\u011b\u017en\u011b naraz\u00edme, a\u0165 ji\u017e z t\u00e1bora \u0159\u00edmskokatolick\u00e9ho, nebo reformovan\u00e9ho.…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":385,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[23],"tags":[33,34,40],"class_list":["post-384","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-verouka","tag-2017-05","tag-2017-06","tag-2017-07","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/384","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=384"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/384\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":386,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/384\/revisions\/386"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/385"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=384"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=384"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=384"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}