Evropsk\u00fd humanismus jako by zd\u00ed obehnal na\u0161i planetu \u010dlov\u011bkem. Obl\u00e9kl ji do \u010dlov\u011bka. A zmobilizoval v\u0161e, dokonce i to, co je do\u010dasn\u011b \u010di trvale neschopn\u00e9 boje, proti v\u0161emu nadlidsk\u00e9mu. Ka\u017ed\u00fd pr\u016fchod je zazd\u011bn \u010dlov\u011bkem, aby nic nadlidsk\u00e9ho neproniklo do sf\u00e9ry lidsk\u00e9ho \u017eivota. Na\u0161e planeta, oble\u010den\u00e1 v \u010dlov\u011bka, se kol\u00e9b\u00e1 jako opil\u00e1 na sv\u00e9 cest\u011b k\u2026 P\u0159esto nadpozemsk\u00e9 n\u00e1s st\u00e1le d\u011bs\u00ed. Sv\u00fdmi hroziv\u00fdmi z\u00e1hadami nadpozemsk\u00e9 jako ohniv\u00fdmi \u0161\u00edpy provrtalo t\u011blo i ducha \u010dlov\u011bka, j\u00edm\u017e je na\u0161e podivuhodn\u00e1 planeta obehn\u00e1na. \u010clov\u011bk je provrt\u00e1n z\u00e1hadami, jeho t\u011blo se stalo \u0159e\u0161etem \u2013 stejn\u011b jako jeho duch. A m\u016f\u017ee snad \u0159e\u0161eto zadr\u017eet urag\u00e1n nadpozemsk\u00fdch tajemstv\u00ed, kter\u00fd ve dne v noci zu\u0159iv\u011b vane na na\u0161i hv\u011bzdu z temn\u00fdch hlubin nekone\u010dna?<\/p>\n\n\n\n
Humanismus byl zalo\u017een na \u010dlov\u011bku jako na nov\u00e9m a spasiteln\u00e9m evangeliu, ani\u017e by tu\u0161il, \u017ee ka\u017ed\u00e9 evangelium kon\u010d\u00ed apokalypsou. Humanismus byl zalo\u017een na \u010dlov\u011bku, ale je to p\u016fda nanejv\u00fd\u0161 vulkanick\u00e1. A vulk\u00e1ny za\u010daly chrlit l\u00e1vu. Zde u\u017e m\u00e1me po\u010d\u00e1tek apokalypsy evropsk\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Humanismus jen roz\u0161kr\u00e1bal k\u016f\u017ei lidsk\u00e9 bytosti \u2013 a z ka\u017ed\u00e9ho p\u00f3ru za\u0159val netvor. V\u0161echny vulkanick\u00e9 j\u00edcny d\u00fdchaj\u00ed, s\u00edpaj\u00ed a t\u0159esou zem\u00ed. V jejich bl\u00edzkosti p\u0159eb\u00fdvaj\u00ed futurist\u00e9, dekadenti, anarchist\u00e9, nihilist\u00e9, satanist\u00e9, kte\u0159\u00ed dychtiv\u011b zapisuj\u00ed, po slabik\u00e1ch skl\u00e1daj\u00ed letopis apokalyptick\u00e9 epochy \u010dlov\u011bka. Nestyd\u00ed se za \u017e\u00e1dn\u00e9 ohavnosti, nebo\u0165 symbolem apokalyptick\u00e9 epochy je obna\u017een\u00ed v\u0161ech ohavnost\u00ed, v\u0161ech hnus\u016f, v\u0161ech hr\u016fz. Pr\u00e1vo na tuto sm\u011blost jim d\u00e1v\u00e1 jejich otec \u2013 humanismus, nebo\u0165 jsou jeho plody. A ani\u017e by to cht\u011bl, humanismus uspo\u0159\u00e1dal stra\u0161nou v\u00fdstavu \u010dlov\u011bka, vystavil ve\u0159ejn\u011b v\u0161echno lidsk\u00e9. Sv\u011bt nikdy nevid\u011bl v\u00fdstavu d\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e tuto. \u010clov\u011bk se zd\u011bsil, nebo\u0165 \u010dlov\u011bk je n\u011bco, \u010deho je t\u0159eba se b\u00e1t nejv\u00edce. Nev\u011b\u0159\u00edte? Otev\u0159ete nejhlub\u0161\u00ed skr\u00fd\u0161e jeho bytosti a usly\u0161\u00edte, jak odtud vyj\u00ed apokalypti\u010dt\u00ed netvorov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Apokalypsa na\u0161\u00ed doby n\u00e1s sv\u00fdmi zjeven\u00edmi drt\u00ed na prach: v \u010dlov\u011bku se setkaly a sp\u0159\u00e1telily hr\u016fzy, kter\u00e9 se nikdy d\u0159\u00edve neznaly. Zd\u00e1 se, \u017ee se na\u0161e star\u00e1 planeta rozhodla ukon\u010dit svou existenci v \u010dlov\u011bku \u2013 ukon\u010dit ji apokalypticky, anarchicky a bou\u0159liv\u011b. Jej\u00ed atmosf\u00e9ra se stala p\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdbu\u0161nou: v\u0161echny kosmick\u00e9 protiklady se na n\u00ed setk\u00e1vaj\u00ed, aby p\u0159i setk\u00e1n\u00ed explodovaly. Nane\u0161t\u011bst\u00ed je postavena na nejproklet\u011bj\u0161\u00ed k\u0159i\u017eovatku vesm\u00edru. K\u0159\u00ed\u017e\u00ed se na n\u00ed v\u0161echny cesty: cesty sv\u011btla i tmy, bolesti i radosti, utrpen\u00ed i bla\u017eenosti, \u017eivota i smrti. Ka\u017ed\u00e9 nebesk\u00e9 t\u011bleso proch\u00e1z\u00ed jednou ze sv\u00fdch drah skrze ni. Proto se zem\u011b stala \u00fato\u010di\u0161t\u011bm v\u0161ech bolest\u00ed a k\u0159i\u017eovatkou v\u0161ech cest. \u017divot na zemi je tak bolestn\u00fd, \u017ee se \u010dlov\u011bk mus\u00ed s \u00fadivem pt\u00e1t: nesklouz\u00e1v\u00e1 n\u00e1hodou po ka\u017ed\u00e9m paprsku, kter\u00fd pronik\u00e1 na zem, i bolest? Nen\u00ed pr\u00e1v\u011b proto zem\u011b obrovsk\u00fdm oce\u00e1nem bolest\u00ed? Nekape snad po ka\u017ed\u00e9m paprsku kapka hnisu? Nen\u00ed pr\u00e1v\u011b proto na\u0161e zarmoucen\u00e1 planeta v\u0159edem vesm\u00edru, v n\u011bm\u017e se hromad\u00ed ve\u0161ker\u00e1 kosmick\u00e1 ne\u010distota, ve\u0161ker\u00e9 kosmick\u00e9 zlo, v\u0161echny kosmick\u00e9 ohavnosti?<\/p>\n\n\n\n
Hr\u016fza lidsk\u00e9ho \u017eivota je mnohostrann\u00e1 a krut\u00e1. Zd\u00e1 se, \u017ee je zem\u011b odsouzena b\u00fdt rozcest\u00edm p\u0159\u00edzrak\u016f, kter\u00e9 se na kr\u00e1tk\u00fd \u010das obl\u00e9kaj\u00ed do t\u011bla, zkoumaj\u00ed sebe, zkoumaj\u00ed hmotu, aby ji nakonec s v\u00fdk\u0159ikem a kletbami svrhly ze sebe jako t\u011blesnou sko\u0159\u00e1pku. Nesmyslnost pozemsk\u00e9ho kosmismu p\u0159iv\u00e1d\u00ed \u010dlov\u011bka k my\u0161lence, \u017ee jak\u00e1si vy\u0161\u0161\u00ed bytost \u00famysln\u011b vymyslela hru s hmotou, obl\u00e9kla do n\u00ed tyto p\u0159\u00edzraky a zkou\u0161\u00ed, zda se do n\u00ed dok\u00e1\u017eou vc\u00edtit a zda v n\u00ed dok\u00e1\u017eou \u017e\u00edt.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e se v\u0161ak v \u010dlov\u011bku hmota probouz\u00ed, p\u0159ich\u00e1z\u00ed k v\u011bdom\u00ed a sebev\u011bdom\u00ed, c\u00edt\u00ed se \u010dlov\u011bk m\u00edstem k\u0159\u00ed\u017een\u00ed nes\u010detn\u00fdch, neoby\u010dejn\u00fdch cest, jejich\u017e za\u010d\u00e1tek ani konec nezn\u00e1. Hmota je \u010dlov\u011bku bl\u00edzk\u00e1, je s n\u00edm jednot\u011blesn\u00e1, a p\u0159ece se nevejde do r\u00e1mc\u016f lidsk\u00e9 mysli. Nen\u00ed v n\u00ed nic jednoduch\u00e9ho, nic oby\u010dejn\u00e9ho, nic nehodn\u00e9ho \u00fa\u017easu. Vtiskuje se do \u010dlov\u011bka se v\u0161emi sv\u00fdmi rozcest\u00edmi. Po nich se \u0159\u00edt\u00ed p\u0159\u00edzraky, kter\u00e9 se s nejv\u011bt\u0161\u00ed radost\u00ed zastavuj\u00ed u \u010dlov\u011bka a obl\u00e9kaj\u00ed se v \u010dlov\u011bka. \u010clov\u011bk jako by byl posl\u00e1n na mu\u010dednictv\u00ed: sv\u011bt je ar\u00e9na, na n\u00ed\u017e \u010dlov\u011bka trhaj\u00ed p\u0159\u00edzraky.<\/p>\n\n\n\n
V\u0161echna stvo\u0159en\u00ed mezi sebou sout\u011b\u017e\u00ed ve fantasti\u010dnosti: je t\u011b\u017ek\u00e9, a n\u011bkdy dokonce nemo\u017en\u00e9, ur\u010dit hranici mezi fantastick\u00fdm a re\u00e1ln\u00fdm. Fantasti\u010dnost je du\u0161\u00ed reality, v\u0161ech realit, kter\u00e9 m\u016f\u017ee lidsk\u00e1 bytost v\u011bdom\u011b vn\u00edmat. Proto reality, a\u0165 jsou jak\u00e9koli, p\u0159edstavuj\u00ed probl\u00e9my ne\u0159e\u0161iteln\u00e9 pro lidsk\u00fd rozum, probl\u00e9my p\u0159esahuj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bka. Jak je m\u00e1 tedy \u010dlov\u011bk \u0159e\u0161it? Pouze n\u011b\u010d\u00edm v\u011bt\u0161\u00edm, ne\u017e je on s\u00e1m, lep\u0161\u00edm ne\u017e \u010dlov\u011bk, moud\u0159ej\u0161\u00edm a siln\u011bj\u0161\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
Pro zmu\u010den\u00e9ho \u010dlov\u011bka se neoby\u010dejnost t\u011bchto realit rozr\u016fst\u00e1 v bo\u017estvo. Tragi\u010dnost, proklet\u00e1 tragi\u010dnost na\u0161ich fantastick\u00fdch realit nut\u00ed \u010dlov\u011bka vytv\u00e1\u0159et si bohy, hledat bohy tam, kde se ani neskr\u00fdvali. V\u0161echno, co je neoby\u010dejn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e \u010dlov\u011bk, co jej p\u0159evy\u0161uje a je svou p\u0159irozenost\u00ed slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, vnucuje se \u010dlov\u011bku jako bo\u017estvo. A proto je p\u0159irozen\u00e9, \u017ee \u010dlov\u011bk m\u00e1 mnoho boh\u016f, nen\u00ed divu, \u017ee je polyteistou. Mnohobo\u017estv\u00ed je d\u016fsledkem z\u00e1zra\u010dnosti sv\u011bta. Cel\u00fd sv\u011bt je mu\u010den\u00edm pro ducha \u2013 ka\u017ed\u00e1 jednotliv\u00e1 v\u011bc. Ani jedno utrpen\u00ed \u010dlov\u011bk nedok\u00e1\u017ee zcela vysv\u011btlit s\u00e1m, a proto se obrac\u00ed k boh\u016fm. Mnoh\u00e1 utrpen\u00ed vedou k mnoha boh\u016fm. Proto si \u010dlov\u011bk na sv\u00e9 bolestn\u00e9 historick\u00e9 cest\u011b stvo\u0159il mnoho boh\u016f. Je t\u011b\u017ek\u00e9 se v nich vyznat. V\u0161ichni se nab\u00edzej\u00ed a utrpen\u00ed nut\u00ed \u010dlov\u011bka je p\u0159ij\u00edmat.<\/p>\n\n\n\n
\u010c\u00edm siln\u011bj\u0161\u00ed je utrpen\u00ed, t\u00edm mocn\u011bj\u0161\u00edho boha vy\u017eaduje; drobn\u00e1 utrpen\u00ed si nach\u00e1zej\u00ed drobn\u00e9 bohy. Existuje v\u0161ak jedno utrpen\u00ed siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echna ostatn\u00ed, utrpen\u00ed, v n\u011bm\u017e jsou obsa\u017eena v\u0161echna ostatn\u00ed. B\u016fh, kter\u00fd mu d\u00e1 smysl a prom\u011bn\u00ed je v radost, ten je vpravd\u011b Bohem \u2013 a jin\u00e9ho nen\u00ed. T\u00edmto nejv\u011bt\u0161\u00edm utrpen\u00edm je smrt. A s n\u00ed jsou str\u00e1d\u00e1n\u00ed, dobro a zlo, pravda a le\u017e. To v\u0161e tvo\u0159\u00ed mu\u010dednick\u00e9 probl\u00e9my, nebo\u0165 ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho tyto proklet\u00e9 probl\u00e9my mu\u010d\u00ed, je mu\u010dedn\u00edkem.<\/p>\n\n\n\n
Mu\u010den t\u011bmito probl\u00e9my mus\u00ed \u010dlov\u011bk hledat \u010dlov\u011bka nebo Boha, kter\u00fd by je dok\u00e1zal vy\u0159e\u0161it \u00fapln\u011b a definitivn\u011b. Kdo je vy\u0159e\u0161\u00ed zcela a dokonale, ten je prav\u00fd B\u016fh; ostatn\u00ed jsou fale\u0161n\u00ed. Chce\u0161-li bohy vyzkou\u0161et, u\u010di\u0148 tot\u00e9\u017e. Slo\u017e na n\u011b sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed utrpen\u00ed; kdo mu d\u00e1 smysl a pravdu, ten si zaslou\u017e\u00ed b\u00fdt tv\u00fdm Bohem.<\/p>\n\n\n\n
Jestli\u017ee t\u011b ovl\u00e1dlo utrpen\u00ed a pron\u00e1sleduje t\u011b, p\u0159enes jej na sv\u00e9ho boha. Jestli\u017ee jej u\u010din\u00ed sv\u00fdm, napln\u00ed-li jej smyslem a pravdou, pak je to tv\u016fj prav\u00fd B\u016fh a nen\u00ed v n\u011bm l\u017ei ani bezmoci. Stejn\u011b tak je tv\u016fj B\u016fh prav\u00fd, jestli\u017ee \u017eil ve tv\u00e9m t\u011ble a dal smysl tv\u00e9 pom\u00edjivosti; jestli\u017ee \u017eil tvou du\u0161\u00ed a osladil ho\u0159k\u00e9 tajemstv\u00ed tv\u00e9ho \u017eivota; jestli\u017ee byl z\u0159\u00edtelnic\u00ed tv\u00e9ho uplakan\u00e9ho oka a spat\u0159il i nalezl smysl osudov\u00e9ho tajemstv\u00ed lidsk\u00e9ho \u017eivota, nad n\u00edm\u017e pl\u00e1\u010de\u0161.<\/p>\n\n\n\n
Mu\u010dednick\u00e9 probl\u00e9my p\u0159iv\u00e1d\u011bj\u00ed \u010dlov\u011bka na nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed rozcest\u00ed \u2013 rozcest\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9, na n\u011bm\u017e je B\u016fh zkou\u0161en a volen. Kdo nedo\u0161el k n\u00e1bo\u017eensk\u00e9mu rozcest\u00ed, toho mu\u010dednick\u00e9 probl\u00e9my dosud nenav\u0161t\u00edvily. St\u00e1t na n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m rozcest\u00ed znamen\u00e1 st\u00e1t na \u017ehav\u00fdch uhl\u00edc\u00edch. Vybrat si boha je neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u017ek\u00e9, vybrat si nejlep\u0161\u00edho Boha je je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed. \u010clov\u011bku je zn\u00e1m mech vesm\u00edru, v n\u011bm\u017e si stav\u00ed hn\u00edzdo, dokud nepozn\u00e1 nejlep\u0161\u00edho a jedin\u00e9ho prav\u00e9ho Boha. Bez Boha je ve\u0161ker\u00e9 jeho pozn\u00e1n\u00ed rozpt\u00fdlen\u00e9 a slab\u00e9, mal\u00e9 a povrchn\u00ed. Nev\u00ed nic tak, jak by se v\u011bd\u011bt m\u011blo. Nezn\u00e1 odpov\u011b\u010f na stra\u0161livou h\u00e1danku dobra a zla, kter\u00e1 nesm\u00edrn\u011b p\u0159esahuje v\u0161echno, \u010demu se \u0159\u00edk\u00e1 \u010dlov\u011bk. A proto ji nem\u016f\u017ee p\u0159isuzovat bo\u017estv\u016fm.<\/p>\n\n\n\n
Kdyby byl tento sv\u011bt jen iluz\u00ed, dalo by se ho je\u0161t\u011b sn\u00e9st; on je v\u0161ak no\u010dn\u00ed m\u016frou, a proto jej \u010dlov\u011bk t\u011b\u017eko sn\u00e1\u0161\u00ed bez vzpoury. Spiritualistovi se hmota jev\u00ed jako iluze, materialistovi se jako iluze jev\u00ed duch. Skepticismus je proto nevyhnuteln\u00fdm v\u00fdsledkem lidsk\u00e9ho my\u0161len\u00ed. \u010c\u00edm jin\u00fdm se m\u00e1 zavr\u0161it moje my\u0161lenka o sv\u011bt\u011b ne\u017e skepticismem? A jestli\u017ee k n\u011bmu nedosp\u011bji, znamen\u00e1 to, \u017ee jsem svou my\u0161lenku, sv\u00e9 c\u00edt\u011bn\u00ed nedovedl do konce. A\u0165 \u010dlov\u011bk vy\u0161le jedinou svou my\u0161lenku do sv\u011bta. V jak\u00e9 podob\u011b se k n\u011bmu vr\u00e1t\u00ed? Nevr\u00e1t\u00ed se snad ze sv\u00e9 pouti mnohem slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a z\u00e1hadn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e byla p\u0159ed sv\u00fdm putov\u00e1n\u00edm?<\/p>\n\n\n\n
\u010clov\u011bk s\u00e1m sebe rozd\u011blil, putoval mnoha stezkami, aby se osvobodil od muk sv\u00e9ho byt\u00ed. Vytv\u00e1\u0159el n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, vytv\u00e1\u0159el kultury, aby uleh\u010dil stra\u0161n\u00e9 b\u0159emeno existence. P\u0159i hled\u00e1n\u00ed hodnot \u010dlov\u011bk nevyhnuteln\u011b p\u0159ich\u00e1zel ke k\u0159i\u017eovatce, na n\u00ed\u017e se l\u00e1mou kosti. Zde se jeho cesta v\u011btv\u00ed, rozd\u011bluje se v mnohoramennou deltu. \u010c\u00edm v\u0161ak kon\u010d\u00ed prvn\u00ed rameno nebo tis\u00edc\u00ed? Ne snad oce\u00e1nem nekone\u010dna?<\/p>\n\n\n\n
\u201eSkrze mnoh\u00e9 v\u011bci jsem \u0161el ke smyslu \u017eivota,\u201c \u0159\u00edkal jeden zoufal\u00fd mlad\u00fd mu\u017e, \u201eskrze mnoh\u00e9 v\u011bci i skrze mnoho lid\u00ed \u2013 ale b\u011bda! V\u011bci i lid\u00e9 m\u011b v\u017edy p\u0159iv\u00e1d\u011bli k proklet\u00e9mu rozcest\u00ed, ke k\u0159i\u017eovatce roz\u017ehaven\u00e9ho uhl\u00ed, a nech\u00e1vali m\u011b na n\u00ed samotn\u00e9ho, udiven\u00e9ho, ohromen\u00e9ho a zesm\u011b\u0161n\u011bn\u00e9ho. Ano, zesm\u011b\u0161n\u011bn\u00e9ho. Skrze v\u011bci i skrze lidi se mi n\u011bkdo odporn\u011b vysm\u00edval \u2013 n\u011bkdo, kdo je siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u011bci i lid\u00e9. A tuto tyranii jsem nemohl sn\u00e9st bez kleteb, nebo\u0165 to byla tyranie nejhor\u0161\u00edho druhu. Zesm\u011b\u0161n\u011bn jsem v samot\u011b ut\u00edkal po tv\u00fdch cest\u00e1ch, filozofie, i po tv\u00fdch, v\u011bdo, i po tv\u00fdch, kulturo \u2013 a v\u0161echny skon\u010dily bezcest\u00edm a hou\u0161tinami. Ano, bezcest\u00edm a hou\u0161tinami, v nich\u017e m\u00e1 du\u0161e v m\u00e9m t\u011bsn\u00e9m t\u011ble zdivo\u010dela. Pos\u00edlal jsem ji skrze mnoh\u00e9 teorie a hypot\u00e9zy za nepom\u00edjej\u00edc\u00ed hodnotou, ale ona se ke mn\u011b vracela cel\u00e1 zbit\u00e1 a zran\u011bn\u00e1. Pos\u00edlal jsem ji zmu\u010denou \u2013 a ona se ke mn\u011b vracela je\u0161t\u011b v\u00edce zat\u00ed\u017een\u00e1 mukami, je\u0161t\u011b v\u00edce zat\u00ed\u017een\u00e1 hr\u016fzami a ve sv\u00e9 samot\u011b rodila stohlavou hydru zoufalstv\u00ed. A byl jsem nucen myslet, \u017ee tento novorozen\u00fd kluzk\u00fd \u010derv, nekone\u010dn\u011b dlouh\u00fd \u010derv, je osou vesm\u00edru. A ve sv\u00e9m \u0161\u00edlen\u00e9m zoufalstv\u00ed jsem s\u00e1m sto\u010dil a svinul svou du\u0161i kolem sv\u00e9ho t\u011b\u017ece trp\u00edc\u00edho t\u011bla \u2013 ach, svinul jsem ji kolem k\u0159\u00ed\u017ee. Nesymbolizuje snad m\u00e9 t\u011blo k\u0159\u00ed\u017e? Nejsou m\u00e1 hlava, m\u00e9 nohy a m\u00e9 do\u0161iroka rozta\u017een\u00e9 pa\u017ee k\u0159\u00ed\u017eem, na n\u011bm\u017e spo\u010d\u00edv\u00e1 p\u016flnoc a kolem n\u011bho\u017e tan\u010d\u00ed v kruhu p\u0159\u00edzraky?\u201c<\/p>\n\n\n\n
Psychofyzickou strukturou sv\u00e9 bytosti je \u010dlov\u011bk postaven na nejkrut\u011bj\u0161\u00ed rozcest\u00ed: mezi duchem a hmotou, dobrem a zlem, viditeln\u00fdm i neviditeln\u00fdm, smyslov\u00fdm i neposti\u017eiteln\u00fdm, \u201et\u00edmto\u201c a \u201eon\u00edm\u201c, mezi \u201ej\u00e1\u201c a \u201ety\u201c.<\/p>\n\n\n\n
\u010clov\u011bk je cestou k nov\u00fdm hr\u016fz\u00e1m a nov\u00fdm utrpen\u00edm. Skrze \u010dlov\u011bka kr\u00e1\u010d\u00ed jak\u00e9si monstrum \u2013 a kdo v\u00ed kam? Lidsk\u00e9 t\u011blo mu slou\u017e\u00ed jako dopravn\u00ed prost\u0159edek, jeho\u017e posledn\u00ed zast\u00e1vkou je smrt. Smrt je neproniknuteln\u00e1 ze\u010f; smrt je nemo\u017enost j\u00edt d\u00e1l\u2026 Kdy\u017e si \u010dlov\u011bk zvol\u00ed (a on si mus\u00ed zvolit) n\u011bco za smysl \u017eivota, pak a\u0165 toto n\u011bco p\u0159etne cestou smrti a ocitne se na rozcest\u00ed roz\u017ehaven\u00e9ho uhl\u00ed, na n\u00ed\u017e \u010dlov\u011bk nem\u016f\u017ee obst\u00e1t bez boha, bez alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9ho boha. Pr\u00fd kultura je smyslem \u017eivota. P\u0159eru\u0161 ji smrt\u00ed \u2013 co z tohoto smyslu z\u016fstane? P\u0159eru\u0161 smrt\u00ed v\u0161e, co stvo\u0159il \u010dlov\u011bk a co stvo\u0159il humanismus. M\u016f\u017ee b\u00fdt cokoli z toho smyslem \u017eivota?<\/p>\n\n\n\n
\u010clov\u011bk je m\u00edrou v\u0161ech v\u011bc\u00ed, viditeln\u00fdch i neviditeln\u00fdch \u2013 to je z\u00e1kladn\u00ed princip a krit\u00e9rium humanismu. Jeliko\u017e v\u0161ak \u010dlov\u011bk nevlastn\u00ed ani absolutn\u00ed smysl \u017eivota, ani absolutn\u00ed pravdu, je pak v\u0161echno lidsk\u00e9 relativn\u00ed. Relativismus je du\u0161\u00ed humanismu. Einsteinova teorie relativity je kone\u010dn\u00fdm, z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdm d\u016fsledkem humanismu a v\u0161ech jeho filozofick\u00fdch, v\u011bdeck\u00fdch, n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch a kulturn\u00edch odno\u017e\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Av\u0161ak nejen to: ve sv\u00e9 fin\u00e1ln\u00ed f\u00e1zi se humanismus st\u00e1v\u00e1 nihilismem. M\u016f\u017ee snad \u010dlov\u011bk neb\u00fdt nihilistou, jestli\u017ee neuzn\u00e1v\u00e1 \u017e\u00e1dnou absolutn\u00ed hodnotu? Dojdeme-li logickou cestou a\u017e do konce, nutn\u011b dosp\u011bjeme k z\u00e1v\u011bru: relativismus je otcem anarchismu. Jsou-li v\u0161echny hodnoty relativn\u00ed, m\u00e1 pak n\u011bkter\u00e1 z nich pr\u00e1vo vyd\u00e1vat se za nejvy\u0161\u0161\u00ed, svrchovanou a nejz\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed? V\u0161echny ostatn\u00ed maj\u00ed pr\u00e1vo vzbou\u0159it se proti n\u00ed. Nen\u00ed pochyb, \u017ee nihilismus a anarchismus jsou nevyhnutelnou, z\u00e1v\u011bre\u010dnou, apokalyptickou podobou humanismu a jeho relativismu.<\/p>\n\n\n\n
Humanismus d\u016fsledn\u011b n\u00e1sleduje svou vlastn\u00ed logiku, kdy\u017e se z\u0159\u00edk\u00e1 Boha, proto\u017ee prohl\u00e1sil \u010dlov\u011bka Bohem. Av\u0161ak tato logika, doveden\u00e1 do krajnosti, pop\u00edr\u00e1 jak sv\u011bt, tak \u010dlov\u011bka. Akosmismus je nejp\u0159irozen\u011bj\u0161\u00edm a nejlogi\u010dt\u011bj\u0161\u00edm d\u016fsledkem ateismu. Nebo\u0165 \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se v\u011bdom\u011b z\u0159\u00edk\u00e1 Boha, nem\u016f\u017ee neskon\u010dit pop\u0159en\u00edm sv\u011bta i \u010dlov\u011bka, pokud je nedok\u00e1\u017ee naplnit smyslem a pravdou. A \u017ee toho nen\u00ed schopen, \u010dlov\u011bk ji\u017e nevyvratiteln\u011b prok\u00e1zal nejrozmanit\u011bj\u0161\u00edmi zp\u016fsoby.<\/p>\n\n\n\n
\u010clov\u011bk r\u00e1d b\u00fdv\u00e1 Bohem. To ukazuje humanismus. Av\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00fd z boh\u016f se nezdiskreditoval tak stra\u0161liv\u011b jako \u010dlov\u011bk, kter\u00fd si n\u00e1rokuje bo\u017estv\u00ed. Nedok\u00e1zal d\u00e1t smysl ani smrti, ani utrpen\u00ed, ani \u017eivotu. M\u016f\u017ee pak b\u00fdt \u010dlov\u011bk klidn\u00fd a spokojen\u00fd s takov\u00fdm bohem? Nec\u00edt\u00ed snad, jak pijavice smrti la\u010dn\u011b saje j\u00e1dro jeho du\u0161e \u2013 i du\u0161e ka\u017ed\u00e9ho jin\u00e9ho \u010dlov\u011bka? A p\u0159esto se je\u0161t\u011b \u010dlov\u011bkem chlub\u00ed!<\/p>\n\n\n\n
Kdo se jako zd\u00ed obehnal \u010dlov\u011bkem, nenajde klid ani m\u00edr pro sv\u016fj vzbou\u0159en\u00fd rozum: nevstoupil do tich\u00e9ho p\u0159\u00edstavu. V\u0161echny lidsk\u00e9 cesty vedou ke hrobu; v n\u011bm se sb\u00edhaj\u00ed, v n\u011bm z\u016fst\u00e1vaj\u00ed a v n\u011bm se i uzav\u00edraj\u00ed; v n\u011bm z\u016fst\u00e1vaj\u00ed v\u0161echny uzly nerozv\u00e1z\u00e1ny. Teprve zde \u010dlov\u011bk naplno poci\u0165uje slabost sv\u00e9ho rozumu, sv\u00e9 v\u016fle i sv\u00e9ho srdce. Slabost a zhroucen\u00ed. A pr\u00e1v\u011b toto zhroucen\u00ed ho nut\u00ed j\u00edt za hranice \u010dlov\u011bka, nad \u010dlov\u011bka, k bytosti vy\u0161\u0161\u00ed a siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e je \u010dlov\u011bk \u2013 k Byt\u00ed v\u0161eho, ke Smyslu v\u0161eho a k tomu, kdo v\u0161emu d\u00e1v\u00e1 smysl. Tehdy bolestn\u011b a s ve\u0161kerou silou c\u00edt\u00ed, \u017ee \u010dlov\u011bk je t\u00edm, co vy\u017eaduje dovr\u0161en\u00ed, dopln\u011bn\u00ed. \u010clov\u011bk je zapo\u010dat, ale nen\u00ed dovr\u0161en. Ve\u0161ker\u00e9 lidsk\u00e9 \u00fasil\u00ed o pokrok, o pozn\u00e1n\u00ed, ve\u0161ker\u00e9 hled\u00e1n\u00ed n\u011b\u010deho, co \u010dlov\u011bka p\u0159esahuje, ukazuje, \u017ee \u010dlov\u011bk, z\u016fst\u00e1v\u00e1-li s\u00e1m sebou pouze se svou p\u0159irozenost\u00ed, nesta\u010d\u00ed s\u00e1m sob\u011b a je neuspokojen\u00fd. Tou\u017e\u00ed po onom b\u0159ehu, po onom \u010dlov\u011bku pln\u011bj\u0161\u00edm a dokonalej\u0161\u00edm \u2013 po Boho\u010dlov\u011bku.<\/p>\n\n\n\n
Jak se m\u00e1 \u010dlov\u011bk dovr\u0161it? Neochota \u010dlov\u011bka dovr\u0161it se, dostav\u011bt se, znamen\u00e1 rezignaci na pokrok, nemo\u017enost vyj\u00edt z beznad\u011bje, ze skepticismu, ze solipsistick\u00e9ho pekla. Tato neochota poch\u00e1z\u00ed z pora\u017een\u00e9ho humanismu.<\/p>\n\n\n\n
Humanismus \u010dlov\u011bka t\u011b\u017ece umu\u010dil a zoufale zklamal. Evropsk\u00fd \u010dlov\u011bk se unavil modloslu\u017ebou. Kdy\u017e \u010dlov\u011bka vy\u010derpal hr\u016fzou, humanismus s\u00e1m vydechl naposledy v dosud nev\u00eddan\u00e9m \u0161\u00edlenstv\u00ed \u2013 v evropsk\u00e9 v\u00e1lce. A zanechal evropsk\u00e9ho \u010dlov\u011bka na h\u0159bitov\u011b, na evropsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b. A on, vy\u010derpan\u00fd pohromami, obt\u00ed\u017een\u00fd b\u0159emenem existence, p\u0159itla\u010den\u00fd evropsk\u00fdm h\u0159bitovem, pl\u00e1\u010de a \u010dek\u00e1, \u017ee jej n\u011bkdo ut\u011b\u0161\u00ed a zbav\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9ho b\u0159emene. A zat\u00edmco \u017ealostn\u011b pl\u00e1\u010de a \u010dek\u00e1, nad evropsk\u00fdm h\u0159bitovem zn\u00ed tich\u00e1 a dobrotiv\u00e1 v\u00fdzva Boho\u010dlov\u011bka: \u201ePoj\u010fte ke mn\u011b, v\u0161ichni, kdo se nam\u00e1h\u00e1te a jste obt\u00ed\u017eeni b\u0159emeny, a j\u00e1 v\u00e1m d\u00e1m odpo\u010dinout. Vezm\u011bte na sebe m\u00e9 jho a u\u010dte se ode mne, nebo\u0165 jsem tich\u00fd a pokorn\u00e9ho srdce: a naleznete odpo\u010dinut\u00ed sv\u00fdm du\u0161\u00edm. V\u017edy\u0165 m\u00e9 jho netla\u010d\u00ed a b\u0159emeno net\u00ed\u017e\u00ed.\u201c (Matou\u0161 11:28\u201330).<\/p>\n\n\n\n
Tak dobr\u00fd a jedin\u00fd prav\u00fd Lidumil zve k sob\u011b ne\u0161\u0165astn\u00e9ho evropsk\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Usly\u0161\u00ed ho? Usly\u0161\u00ed? Bude cht\u00edt sly\u0161et?<\/p>\n\n\n\n
Sv. Justin Popovi\u010d<\/p>\n\n\n\n