{"id":3600,"date":"2025-10-20T16:16:28","date_gmt":"2025-10-20T15:16:28","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=3600"},"modified":"2025-11-06T16:19:16","modified_gmt":"2025-11-06T15:19:16","slug":"svaty-augustin-o-rozumu-case-a-dusi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2025\/10\/20\/svaty-augustin-o-rozumu-case-a-dusi\/","title":{"rendered":"Svat\u00fd Augustin o rozumu, \u010dase a du\u0161i"},"content":{"rendered":"\n<p>Co se pozn\u00e1v\u00e1 rozumem, a co pouze v\u00edrou? Co znamen\u00e1 Augustinovo tvrzen\u00ed, \u017ee B\u016fh je byt\u00ed? Jak teolog vykl\u00e1dal \u201eden\u201c stvo\u0159en\u00ed, m\u011b\u0159il \u201eneexistuj\u00edc\u00ed\u201c \u010das a dokazoval nesmrtelnost du\u0161e?<\/p>\n\n\n\n<p><strong>I. \u010d\u00e1st<\/strong>: <\/p>\n\n\n\n<blockquote class=\"wp-embedded-content\" data-secret=\"M89XKCpP4c\"><a href=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2025\/09\/26\/svaty-augustin-jak-filozofovat-teologicky-a-teologizovat-filozoficky\/\">Svat\u00fd Augustin. Jak filozofovat teologicky a teologizovat filozoficky<\/a><\/blockquote><iframe loading=\"lazy\" class=\"wp-embedded-content\" sandbox=\"allow-scripts\" security=\"restricted\" style=\"position: absolute; clip: rect(1px, 1px, 1px, 1px);\" title=\"&#8222;Svat\u00fd Augustin. Jak filozofovat teologicky a teologizovat filozoficky&#8220; &#8212; Hlas pravoslav\u00ed\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2025\/09\/26\/svaty-augustin-jak-filozofovat-teologicky-a-teologizovat-filozoficky\/embed\/#?secret=nwsvSFuqnm#?secret=M89XKCpP4c\" data-secret=\"M89XKCpP4c\" width=\"600\" height=\"338\" frameborder=\"0\" marginwidth=\"0\" marginheight=\"0\" scrolling=\"no\"><\/iframe>\n\n\n\n<p><strong>\u201eJestli\u017ee neuv\u011b\u0159\u00edte, jist\u011b\u017ee neobstoj\u00edte!\u201c<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Augustin si klade ot\u00e1zku: \u201eCo chce\u0161 poznat?\u201c A odpov\u00edd\u00e1: \u201eBoha a du\u0161i.\u201c Ov\u0161em Boha pozn\u00e1v\u00e1me v\u00edrou. Co s t\u00edm m\u00e1 spole\u010dn\u00e9ho filozofie? P\u0159ed Augustinem jako\u017eto k\u0159es\u0165anem s filozofick\u00fdm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm a l\u00e1skou k filozofii vyvst\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zka: \u201eJak spolu souvis\u00ed v\u00edra a rozum?\u201c A t\u00e9to ot\u00e1zce se Augustin neust\u00e1le v\u011bnuje, nahl\u00ed\u017e\u00ed ji z r\u016fzn\u00fdch \u00fahl\u016f pohledu a nevid\u00ed mezi v\u00edrou a rozumem \u017e\u00e1dn\u00fd rozpor.<\/p>\n\n\n\n<p>Podstatu rozumu lze toti\u017e ch\u00e1pat r\u016fzn\u011b, t\u0159eba jako d\u016fkazn\u00ed my\u0161len\u00ed. V tom p\u0159\u00edpad\u011b si v\u00edra a rozum odporuj\u00ed. Ale z druh\u00e9 strany je v\u00edra vlastnost\u00ed pouze rozumn\u00fdch bytost\u00ed, a proto si v\u00edra a rozum nemohou odporovat.<\/p>\n\n\n\n<p>V jednom ze sv\u00fdch pozdn\u00edch d\u011bl, \u201eO p\u0159edur\u010den\u00ed svat\u00fdch\u201c, Augustin p\u00ed\u0161e: \u201eA p\u0159ece je t\u0159eba, aby v\u0161emu, v co se v\u011b\u0159\u00ed, p\u0159edch\u00e1zelo rozva\u017eov\u00e1n\u00ed, aby bylo mo\u017en\u00e9 v to v\u011b\u0159it. V\u011b\u0159it znamen\u00e1 rozumov\u011b s&nbsp;n\u011b\u010d\u00edm souhlasit.\u201c Jin\u00fdmi slovy, abychom mohli uv\u011b\u0159it, mus\u00edme nejprve p\u0159em\u00fd\u0161let. Nem\u016f\u017eeme p\u0159ece v\u011b\u0159it n\u011bjak\u00e9mu nesmyslu, n\u011bjak\u00e9mu paradoxu. Kdy\u017e tedy v\u011b\u0159\u00edme, souhlas\u00edme s t\u00edm, \u010demu v\u011b\u0159\u00edme. Z\u00e1rove\u0148 ale v\u00edra v\u017edy znamen\u00e1 p\u0159ijet\u00ed n\u011bjak\u00e9ho tvrzen\u00ed jako z\u0159ejm\u00e9ho, a to se pak st\u00e1v\u00e1 v\u00fdchoz\u00edm bodem na\u0161eho rozva\u017eov\u00e1n\u00ed. Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 dokazovat \u00fapln\u011b v\u0161e, mus\u00edme za\u010d\u00edt t\u00edm, co je o\u010dividn\u00e9. Ale pro\u010d v\u016fbec p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edme? Abychom poznali hloub\u011bji.<\/p>\n\n\n\n<p>Proto \u201eke studiu v\u011bd n\u00e1s vedou dv\u011b cesty \u2013 autorita (tedy v\u00edra) a rozum. Z hlediska \u010dasu m\u00e1 p\u0159ednost autorita, ale z hlediska samotn\u00e9 podstaty v\u011bci \u2013 rozum.\u201c Nejprve v\u011b\u0159\u00edm (u\u010diteli, autorovi knihy atd.), ale pak se sna\u017e\u00edm pochopit to, \u010demu jsem uv\u011b\u0159il \u2013 sna\u017e\u00edm se proniknout k podstat\u011b.<\/p>\n\n\n\n<p>Shrnut\u00ed sv\u00fdch \u00favah o v\u00ed\u0159e a rozumu Augustin uzav\u00edr\u00e1 odkazem na proroka Izaj\u00e1\u0161e, kter\u00fd \u0159ekl:<br>\u201eJestli\u017ee neuv\u011b\u0159\u00edte, jist\u011b\u017ee neobstoj\u00edte.\u201c V\u00edra je prvotn\u00ed, v\u00edra je z\u00e1kladem na\u0161eho rozumu. Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak Augustin velmi vysoko hodnot\u00ed i samotn\u00fd rozum. Ve sv\u00e9m d\u00edle \u201eO Bo\u017e\u00ed obci\u201c p\u00ed\u0161e: \u201eJak velk\u00e1 je l\u00e1ska k pozn\u00e1n\u00ed a nakolik lidsk\u00e1 p\u0159irozenost nechce b\u00fdt oklam\u00e1na, je vid\u011bt z toho, \u017ee ka\u017ed\u00fd rad\u011bji pl\u00e1\u010de ve zdrav\u00e9m rozumu, ne\u017e by se radoval v \u0161\u00edlenstv\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Vid\u011bt rozumem<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Pot\u00e9, co Augustin uk\u00e1zal, \u017ee rozum nen\u00ed v&nbsp;rozporu s v\u00edrou a \u017ee je tedy mo\u017en\u00e9, ba dokonce nutn\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161let, klade si dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku: \u201eJak p\u0159em\u00fd\u0161let spr\u00e1vn\u011b, abychom poznali pravdu a neud\u011blali chybu?\u201c<br>T\u00edm se zab\u00fdv\u00e1 teorie pozn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Pokud souhlas\u00edme s Augustinem, \u017ee pravdu \u2013 to jest Boha \u2013 je t\u0159eba poznat, pak mus\u00edme v\u011bd\u011bt, i jak k tomuto pozn\u00e1n\u00ed doj\u00edt. \u010clov\u011bk m\u00e1 dva zp\u016fsoby pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed: smyslov\u00fd a rozumov\u00fd. Pro Augustina jako pro k\u0159es\u0165ana je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee Boha nelze poznat smysly. Sv\u011btec ale z\u00e1rove\u0148 odm\u00edt\u00e1 pohrdav\u00fd postoj Platona a Pl\u00f3t\u00edna ke smyslov\u00e9mu pozn\u00e1n\u00ed. \u010clov\u011bk je stvo\u0159en jako t\u011blesn\u00e1 bytost, i materi\u00e1ln\u00ed sv\u011bt stvo\u0159il B\u016fh, proto i smyslov\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed odhaluje pravdu. Ale jak\u00fdm zp\u016fsobem? Augustin se zde op\u00edr\u00e1 o logiku Pl\u00f3t\u00edna: vy\u0161\u0161\u00ed p\u016fsob\u00ed na ni\u017e\u0161\u00ed, ale ni\u017e\u0161\u00ed nem\u016f\u017ee p\u016fsobit na vy\u0161\u0161\u00ed, m\u016f\u017ee jej pouze kontemplovat. Pouze vy\u0161\u0161\u00ed \u00farove\u0148 byt\u00ed ovliv\u0148uje ni\u017e\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Proto\u017ee du\u0161e je vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e t\u011blo, smysly nejsou v&nbsp;procesu pozn\u00e1n\u00ed samostatn\u00e9 \u2013 du\u0161e vyu\u017e\u00edv\u00e1 t\u011blo k tomu, aby z\u00edskala pozn\u00e1n\u00ed o materi\u00e1ln\u00edm sv\u011bt\u011b. Nen\u00ed tedy spr\u00e1vn\u00e9 tvrdit, \u017ee materi\u00e1ln\u00ed v\u011bci na n\u00e1s p\u016fsob\u00ed. T\u011blo se nepohybuje samo od sebe, ale je uv\u00e1d\u011bno do pohybu du\u0161\u00ed \u2013 a p\u0159i smyslov\u00e9m pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed du\u0161e \u201eosah\u00e1v\u00e1\u201c p\u0159edm\u011bty pomoc\u00ed t\u011bla a t\u00edm je pozn\u00e1v\u00e1, z\u00edsk\u00e1v\u00e1 o nich ur\u010dit\u00e9 v\u011bd\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Nicm\u00e9n\u011b pozn\u00e1n\u00ed materi\u00e1ln\u00edho sv\u011bta je v\u017edy do\u010dasn\u00e9 a prom\u011bnliv\u00e9, a proto, i kdy\u017e p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed ur\u010ditou pravdu, tato pravda je mnohem ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e ta, kterou pozn\u00e1v\u00e1me rozumem. Rozum je toti\u017e schopnost poznat v\u011b\u010dn\u00fd, bo\u017esk\u00fd sv\u011bt. V\u011b\u010dn\u00fd sv\u011bt je nemateri\u00e1ln\u00ed, proto\u017ee v\u0161e, co je materi\u00e1ln\u00ed, je prom\u011bnliv\u00e9 \u2013 a tedy nev\u011b\u010dn\u00e9. Na z\u00e1klad\u011b antick\u00e9 z\u00e1sady, \u017ee podobn\u00e9 se pozn\u00e1v\u00e1 podobn\u00fdm, Augustin tvrd\u00ed, \u017ee nemateri\u00e1ln\u00ed sv\u011bt m\u016f\u017eeme poznat pouze nemateri\u00e1ln\u00edm rozumem.<\/p>\n\n\n\n<p>Ale i pozn\u00e1n\u00ed nemateri\u00e1ln\u00edho sv\u011bta je ur\u010dit\u00fd druh \u201evid\u011bn\u00ed\u201c (zde je patrn\u00fd vliv Pl\u00f3t\u00edna), jen\u017ee nejde o vid\u011bn\u00ed o\u010dima, ale mysl\u00ed. Augustin p\u00ed\u0161e: \u201eNen\u00ed nic absurdn\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e tvrdit, \u017ee to, co vid\u00edme o\u010dima, existuje, a to, co pozn\u00e1v\u00e1me mysl\u00ed, neexistuje.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p>Augustin se nesna\u017e\u00ed dokazovat existenci Boha, pro n\u011bj je to naprost\u00e1 samoz\u0159ejmost. Boha je t\u0159eba \u201euvid\u011bt\u201c \u2013 nahl\u00e9dnout vnit\u0159n\u00edm zrakem onen v\u011b\u010dn\u00fd, nem\u011bnn\u00fd, Bo\u017esk\u00fd sv\u011bt, ve kter\u00e9m existuj\u00ed v\u011b\u010dn\u00e9 pravdy. Nap\u0159\u00edklad pravdy matematiky, mor\u00e1lky nebo zjeven\u00ed. Ty jsou jednozna\u010dn\u011b poznateln\u00e9 rozumem, kter\u00fd jako jedin\u00fd m\u016f\u017ee obs\u00e1hnout v\u011b\u010dnou a nem\u011bnnou pravdu. A tato pravda je v na\u0161\u00ed du\u0161i.<br>Vn\u00edm\u00e1me ji proto, \u017ee s\u00e1m B\u016fh jako\u017eto pravda je p\u0159\u00edtomen v na\u0161\u00ed du\u0161i.<\/p>\n\n\n\n<p>\u201eB\u016fh, kter\u00fd stvo\u0159il v\u0161echno, je n\u00e1m bl\u00ed\u017e ne\u017e v\u0161echno stvo\u0159en\u00e9\u201c \u2013 v\u017edy\u0165 n\u00e1s osv\u011bcuje sv\u011btlem sv\u00e9 pravdy, a pr\u00e1v\u011b d\u00edky tomuto Bo\u017esk\u00e9mu sv\u011btlu nem\u016f\u017eeme pochybovat o v\u0161em. Jsme si jisti existenc\u00ed pravdy \u2013 a m\u016f\u017eeme ji pozn\u00e1vat. Bezprost\u0159edn\u011b c\u00edt\u00edme jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost v sob\u011b sam\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>B\u016fh jako byt\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Co je to B\u016fh? Co lze \u0159\u00edct o Bohu krom\u011b toho, \u017ee existuje? Jeliko\u017e B\u016fh je v\u011b\u010dn\u00fd, existuje v\u017edy, nem\u016f\u017ee neexistovat. Z toho plyne, \u017ee B\u016fh je byt\u00ed. \u201eB\u016fh je nejvy\u0161\u0161\u00ed a nem\u011bnn\u00e9 byt\u00ed,\u201c p\u00ed\u0161e Augustin ve sv\u00e9m d\u00edle \u201eO Bo\u017e\u00ed obci\u201c. K tomuto z\u00e1v\u011bru n\u00e1s vede filozofie, ale v\u00edme to tak\u00e9 d\u00edky Bo\u017esk\u00e9mu zjeven\u00ed. Augustin poukazuje na to, \u017ee B\u016fh n\u00e1m zjevil sv\u00e9 jm\u00e9no \u2013 Jsouc\u00ed. &nbsp;\u201eKdo jin\u00fd je v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e ten, kdo \u0159ekl sv\u00e9mu slu\u017eebn\u00edku Moj\u017e\u00ed\u0161ovi: \u201aJsem, kter\u00fd jsem\u2018 (Exodus 3:14)? A proto je to jedin\u00e1 nem\u011bnn\u00e1 substance\u201c (O Trojici, V, 3).<\/p>\n\n\n\n<p>B\u016fh je prvotn\u00ed z\u00e1klad sv\u011bta. B\u016fh je v\u011b\u010dn\u011b existuj\u00edc\u00ed byt\u00ed. B\u016fh je substance. \u201eM\u00e1 v sob\u011b sam\u00e9m p\u0159\u00ed\u010dinu byt\u00ed, jak bylo \u0159e\u010deno Moj\u017e\u00ed\u0161ovi: \u201eJsem, kter\u00fd jsem\u201c, tedy existuj\u00edc\u00ed zcela jinak ne\u017e v\u0161e ostatn\u00ed, co stvo\u0159il\u201c (O knize Genesis, V, 16).<\/p>\n\n\n\n<p>Zde m\u016f\u017ee vzniknout jist\u00fd zmatek. Podle Augustina je B\u016fh byt\u00ed, co\u017e by mohlo zd\u00e1t v rozporu s u\u010den\u00edm v\u00fdchodn\u00edch c\u00edrkevn\u00edch otc\u016f, nap\u0159\u00edklad Kapado\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed tvrdili, \u017ee B\u016fh je vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e byt\u00ed a jak\u00e1koliv substance. M\u016f\u017ee se zd\u00e1t, \u017ee Augustin nep\u0159ikl\u00e1d\u00e1 apofatick\u00e9 teologii velk\u00fd v\u00fdznam. Ale rozpor je jen zd\u00e1nliv\u00fd a pramen\u00ed z nepochopen\u00ed filozofick\u00fdch postoj\u016f Augustina a kapadock\u00fdch otc\u016f. Kapado\u010dt\u00ed otcov\u00e9, zejm\u00e9na svat\u00fd Basil Velik\u00fd, jen\u017e byl v\u00edce naklon\u011bn Aristotelovi, tvrdili, \u017ee byt\u00ed je n\u00e1\u0161 smyslov\u00fd materi\u00e1ln\u00ed sv\u011bt. Proto je B\u016fh, jako Stvo\u0159itel tohoto sv\u011bta, \u201evy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e byt\u00ed\u201c. Ale pro Augustina, jako pro platonika, byt\u00ed nem\u016f\u017ee b\u00fdt materi\u00e1ln\u00edm sv\u011btem, proto\u017ee ten je prom\u011bnliv\u00fd a existuje v \u010dase. Byt\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt pouze v\u011b\u010dn\u00e9 a nem\u011bnn\u00e9 \u2013 jako platonick\u00fd sv\u011bt idej\u00ed. Proto je byt\u00edm pouze B\u016fh.<\/p>\n\n\n\n<p>N\u00e1\u0161 sv\u011bt byl stvo\u0159en z nebyt\u00ed, m\u00e1 v sob\u011b tento prvek nebyt\u00ed, a pr\u00e1v\u011b proto se m\u011bn\u00ed. I du\u0161e se m\u011bn\u00ed v \u010dase: m\u016f\u017eeme n\u011bco zapom\u00ednat, z\u00edsk\u00e1vat nov\u00e9 poznatky a dojmy\u2026 Tato prom\u011bnlivost ukazuje, \u017ee i du\u0161e, a\u010d duchovn\u00ed, byla stvo\u0159ena z nebyt\u00ed. V Bohu v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e1 zm\u011bna nen\u00ed, je v\u011b\u010dn\u00fd. Ale sv\u011bt se m\u011bn\u00ed v&nbsp;\u010dase. Zde vyvst\u00e1v\u00e1 nov\u00e1 ot\u00e1zka: \u201eCo je \u010das? Jak vznikl?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><strong>\u010cas je v&nbsp;du\u0161i<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Augustinovi je samoz\u0159ejm\u011b jasn\u00e9, \u017ee ot\u00e1zka \u010dasu souvis\u00ed s ot\u00e1zkou stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta Bohem. Kdy\u017e o tom uva\u017euje, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 si posm\u011b\u0161nou ot\u00e1zku odp\u016frc\u016f k\u0159es\u0165anstv\u00ed: \u201eCo d\u011blal B\u016fh, ne\u017e se rozhodl stvo\u0159it sv\u011bt?\u201c Augustin p\u00ed\u0161e: \u201eNeodpov\u00edm tak, jak pr\u00fd kdosi odpov\u011bd\u011bl, kdy\u017e se \u017eertem vyh\u00fdbal dot\u011brn\u00e9mu dotazu: \u201aP\u0159ipravoval peklo pro ty, kdo se vypt\u00e1vaj\u00ed na takov\u00e9 v\u00fd\u0161iny.\u2018 Jedna v\u011bc je rozum\u011bt, druh\u00e1 zesm\u011b\u0161\u0148ovat. Tak tedy neodpov\u00edm.\u201c Augustinova odpov\u011b\u010f je velmi jednoduch\u00e1: pt\u00e1t se, co B\u016fh d\u011blal p\u0159ed stvo\u0159en\u00edm sv\u011bta, znamen\u00e1 umis\u0165ovat Boha do \u010dasu, ale B\u016fh je v\u011b\u010dn\u00fd, na n\u011bho nelze aplikovat ot\u00e1zku o tom, co bylo p\u0159ed nebo po. Kdy\u017e B\u016fh tvo\u0159\u00ed sv\u011bt, tvo\u0159\u00ed i \u010das, a tedy p\u0159ed stvo\u0159en\u00edm sv\u011bta nebyl ani \u010das. Proto je ot\u00e1zka \u201eCo d\u011blal B\u016fh, ne\u017e stvo\u0159il sv\u011bt?\u201c zcela nespr\u00e1vn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-full\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"999\" height=\"666\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/11\/231439.b.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-3601\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/11\/231439.b.jpg 999w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/11\/231439.b-300x200.jpg 300w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/11\/231439.b-768x512.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p>Ale i p\u0159esto\u017ee na tuto ot\u00e1zku odpov\u011bd\u011bl, Augustin se zase pt\u00e1: Co je vlastn\u011b \u010das? P\u0159izn\u00e1v\u00e1, \u017ee kdy\u017e o \u010dase nep\u0159em\u00fd\u0161lel, zd\u00e1l se mu zcela srozumiteln\u00fd, ale jakmile se nad n\u00edm za\u010dal skute\u010dn\u011b zam\u00fd\u0161let, objevilo se mnoho nejasnost\u00ed. Zd\u00e1lo by se, \u017ee ka\u017ed\u00fd v\u00ed, co je \u010das. Skl\u00e1d\u00e1 se z minulosti, p\u0159\u00edtomnosti a budoucnosti. Ale co je to minulost? Minulost u\u017e nen\u00ed. Co je budoucnost? Budoucnost je\u0161t\u011b nen\u00ed. A co je p\u0159\u00edtomnost? Je to jak\u00fdsi neposti\u017eiteln\u00fd okam\u017eik, kter\u00fd byl je\u0161t\u011b budoucnost\u00ed a u\u017e je minulost\u00ed. \u010cas neexistuje \u2013 existuje pouze p\u0159\u00edtomnost, kter\u00e1 n\u00e1m st\u00e1le unik\u00e1.<\/p>\n\n\n\n<p>Ale i kdyby \u010das existoval, nelze jej zm\u011b\u0159it. Kdy\u017e n\u011bco m\u011b\u0159\u00edme, pou\u017e\u00edv\u00e1me ur\u010dit\u00fd vzor \u2013 nap\u0159\u00edklad d\u00e9lku p\u0159edm\u011btu m\u011b\u0159\u00edme metrem. Ale jak p\u0159ilo\u017eit m\u011b\u0159\u00edtko k \u010dasov\u00e9mu \u00faseku? Za\u010d\u00e1tek tohoto \u00faseku je v minulosti, kter\u00e1 u\u017e nen\u00ed, konec je v budoucnosti, kter\u00e1 je\u0161t\u011b nen\u00ed. Tak\u017ee za prv\u00e9 \u2013 \u010das neexistuje, a za druh\u00e9 \u2013 i kdyby existoval, nelze jej zm\u011b\u0159it. \u010cas je zcela paradoxn\u00ed. Nelze si p\u0159edstavit, \u017ee by existoval objektivn\u011b, nez\u00e1visle na \u010dlov\u011bku, jako jak\u00fdsi proud, kter\u00fd bychom mohli m\u011b\u0159it.<\/p>\n\n\n\n<p>Augustin proto doch\u00e1z\u00ed k jedin\u00e9mu mo\u017en\u00e9mu z\u00e1v\u011bru: \u010das existuje v du\u0161i. Budoucnost je na\u0161e o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, minulost na\u0161e vzpom\u00ednka, a to v\u0161echno existuje vlastn\u011b jen v p\u0159\u00edtomnosti, kterou \u010dlov\u011bk bezprost\u0159edn\u011b pro\u017e\u00edv\u00e1. \u010cas je tedy prom\u011bnlivost du\u0161e. \u201eV tob\u011b, m\u00e1 du\u0161e, m\u011b\u0159\u00edm \u010das,\u201c p\u00ed\u0161e Augustin.<\/p>\n\n\n\n<p>Tyto Augustinovy \u00favahy o \u010dase jsou nejhlub\u0161\u00ed reflex\u00ed o \u010dase v d\u011bjin\u00e1ch filozofie. Pro Augustina v\u0161ak jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 kv\u016fli u\u010den\u00ed o Bohu a jeho vztahu ke sv\u011btu.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Cel\u00fdch \u0161est dn\u00ed!<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Sou\u010dasn\u00ed v\u011bdci neberou v\u00e1\u017en\u011b biblick\u00fd popis stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta. Zd\u00e1 se jim, \u017ee \u0161est dn\u00ed je m\u00e1lo. Augustin v\u0161ak to vid\u00ed trochu jinak: Pro\u010d se B\u016fh stvo\u0159en\u00edm sv\u011bta zab\u00fdv\u00e1 cel\u00fdch \u0161est dn\u00ed? V\u017edy\u0165 je v\u0161emohouc\u00ed! Pro\u010d mu to trvalo tak dlouho? V\u017edy\u0165 mohl stvo\u0159it sv\u011bt v jedin\u00e9m okam\u017eiku. A vlastn\u011b \u2013 tak se i stalo. Promyslel v\u0161e do nejmen\u0161\u00edch detail\u016f. Ale hmota nen\u00ed schopna okam\u017eit\u011b p\u0159ijmout Bo\u017eskou moudrost, pot\u0159ebuje \u010das. Sv\u011bt se mus\u00ed postupn\u011b p\u0159izp\u016fsobit Bo\u017esk\u00fdm idej\u00edm. Zde se op\u011bt projevuje vliv Platona na Augustina, ov\u0161em Augustin s Platonem nesouhlas\u00ed v tom, \u017ee by ideje existovaly jako samostatn\u00fd a na Bohu nez\u00e1visl\u00fd sv\u011bt. Ideje jsou v\u011b\u010dn\u00e9 Bo\u017e\u00ed my\u0161lenky, kter\u00e9 B\u016fh m\u00e1 v sob\u011b, a podle nich tvo\u0159\u00ed sv\u011bt. P\u0159i stvo\u0159en\u00ed hmoty tyto ideje vlo\u017e\u00ed do sv\u011bta jako semena, kter\u00e1 se postupn\u011b zakl\u00ed\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Augustin nev\u00ed, jak dlouho trvaly dny stvo\u0159en\u00ed, ale p\u0159ipou\u0161t\u00ed, \u017ee ne\u0161lo o \u0161est oby\u010dejn\u00fdch dn\u00ed, proto\u017ee slunce bylo stvo\u0159eno v&nbsp;\u010dtvrt\u00fd den. Tak\u017ee v prvn\u00edch t\u0159ech dnech nebylo ani r\u00e1no, ani ve\u010der. Augustin proto p\u00ed\u0161e: \u201eSlovem \u2018den\u2019 se mysl\u00ed ur\u010dit\u00e9 druhy tvo\u0159en\u00fdch v\u011bc\u00ed, a slovem \u2018noc\u2019 jejich absence.\u201c Na jin\u00e9m m\u00edst\u011b p\u00ed\u0161e: \u201eVe\u010dery v\u0161ech prvn\u00edch t\u0159\u00ed dn\u016f, ne\u017e byla stvo\u0159ena sv\u011btla, znamenaj\u00ed ukon\u010den\u00ed ur\u010dit\u00e9ho tv\u016fr\u010d\u00edho aktu, a r\u00e1na \u2013 za\u010d\u00e1tek nov\u00e9ho.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p>Pro Augustina je den ontologick\u00fdm pojmem, aktem stvo\u0159en\u00ed n\u011b\u010deho nov\u00e9ho. Sedm\u00e9ho dne B\u016fh p\u0159est\u00e1v\u00e1 tvo\u0159it \u2013 a sedm\u00fd den tak trv\u00e1 dodnes. Pro Augustina den klidn\u011b m\u016f\u017ee trvat neur\u010dit\u011b dlouho \u2013 rozhodn\u011b to nemus\u00ed b\u00fdt jeden pozemsk\u00fd den.<\/p>\n\n\n\n<p>Dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1 Augustinova my\u0161lenka o stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta bude m\u00edt obrovsk\u00fd vliv na evropskou kulturu, p\u0159edev\u0161\u00edm v 17. stolet\u00ed. Kdy\u017e B\u016fh \u201ezam\u00fd\u0161lel\u201c sv\u011bt, neuva\u017eoval jen o mno\u017estv\u00ed r\u016fzn\u00fdch v\u011bc\u00ed, ale tak\u00e9 o jejich harmonii. V Knize moudrosti \u0160alomounovy je \u0159e\u010deno, \u017ee B\u016fh v\u0161echno uspo\u0159\u00e1dal s&nbsp;m\u00edrou, po\u010dtem a&nbsp;v\u00e1hou. B\u016fh tvo\u0159\u00ed sv\u011bt podle \u010d\u00edseln\u00e9 z\u00e1konitosti. V Bo\u017e\u00edm rozumu je \u010d\u00edslo. Augustin \u0159\u00edk\u00e1: \u201eJe \u010d\u00edslo, podle n\u011bho\u017e je v\u0161echno uspo\u0159\u00e1d\u00e1no.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p>Tato Augustinova my\u0161lenka se pozd\u011bji stane z\u00e1kladem modern\u00edho matematick\u00e9ho p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9ho my\u0161len\u00ed. Galileo Galilei prohl\u00e1s\u00ed: \u201eKniha p\u0159\u00edrody je naps\u00e1na jazykem matematiky.\u201c A v t\u00e9to v\u011bt\u011b je ozv\u011bna Augustinovy my\u0161lenky. Ale kdo je autorem t\u00e9to knihy? B\u016fh ji napsal jazykem matematiky.<br>Na\u0161\u00edm \u00fakolem je, p\u0159i pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrody, nau\u010dit se tento bo\u017esk\u00fd matematick\u00fd jazyk \u010d\u00edst.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Jak dok\u00e1zat nesmrtelnost?<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Vrcholem stvo\u0159en\u00ed je \u010dlov\u011bk, kter\u00fd m\u00e1 jak du\u0161i, tak t\u011blo. Augustin nesouhlas\u00ed s Platonem, kter\u00fd tvrdil, \u017ee t\u011blo je hrobem a v\u011bzen\u00edm du\u0161e. Jak by mohl \u010dlov\u011bk milovat sv\u016fj hrob? A p\u0159ece \u010dlov\u011bk sv\u00e9 t\u011blo miluje. \u201eJestli\u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee si rozhodn\u011b p\u0159ej\u00ed b\u00fdt bez t\u011bla, rozhodn\u011b se m\u00fdl\u00ed. Neodm\u00edtaj\u00ed t\u011blo samotn\u00e9, ale jeho nemoci a slabost.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159esto\u017ee t\u011blo tvo\u0159\u00ed nezbytnou a velmi d\u016fle\u017eitou \u010d\u00e1st lidsk\u00e9 p\u0159irozenosti, z\u016fst\u00e1v\u00e1 materi\u00e1ln\u00ed a smrteln\u00e9, zat\u00edmco du\u0161e je duchovn\u00ed a nesmrteln\u00e1 \u2013 a pr\u00e1v\u011b tato nesmrteln\u00e1 \u010d\u00e1st lidsk\u00e9 p\u0159irozenosti je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed v\u0161ak o nesmrtelnosti du\u0161e pochybuj\u00ed, a proto Augustin, podobn\u011b jako p\u0159ed n\u00edm Pl\u00f3t\u00ednos, p\u00ed\u0161e trakt\u00e1t <em>O nesmrtelnosti du\u0161e<\/em>, v n\u011bm\u017e p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 r\u016fzn\u00e9 d\u016fkazy, jejich\u017e logika p\u0159ipom\u00edn\u00e1 argumenty Platona a Pl\u00f3t\u00edna. S jedn\u00edm z t\u011bchto argument\u016f jsme se u\u017e setkali: pokud m\u00e1me schopnost pozn\u00e1vat v\u011b\u010dn\u00e9 pravdy, \u010d\u00e1st na\u0161\u00ed p\u0159irozenosti m\u00e1 v\u011b\u010dn\u00e9 byt\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Du\u0161e nem\u016f\u017ee b\u00fdt smrteln\u00e1, proto\u017ee nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 nep\u0159\u00e1tele. V\u0161echno, co um\u00edr\u00e1, um\u00edr\u00e1 vlivem vn\u011bj\u0161\u00edho p\u016fsoben\u00ed, n\u011bjak\u00e9ho nep\u0159\u00edtele. Nejv\u011bt\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem du\u0161e je le\u017e, ale le\u017e nem\u016f\u017ee du\u0161i zab\u00edt, proto\u017ee \u010dlov\u011bk se ze sv\u00e9 p\u0159irozenosti m\u016f\u017ee m\u00fdlit. M\u00fdlit se znamen\u00e1 myslet. Myslet znamen\u00e1 hledat pravdu. A tedy \u2013 m\u00fdl\u00ed se jen ten, kdo \u017eije. I le\u017e je tedy vlastnost\u00ed jen \u017eiv\u00e9, mysl\u00edc\u00ed bytosti. Jak by mohla le\u017e du\u0161i zni\u010dit, kdy\u017e je vlastnost\u00ed mysl\u00edc\u00ed bytosti?<\/p>\n\n\n\n<p>Augustin byl v\u017edy uprost\u0159ed aktu\u00e1ln\u00edho d\u011bn\u00ed, na kter\u00e9 reagoval. Reagoval i na nov\u00e9 hereze, za nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed pova\u017eoval herezi Pelagia. O tom, jak Augustin pomoc\u00ed sv\u00e9 propracovan\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 filozofie odpov\u00edd\u00e1 na v\u00fdzvy pelagi\u00e1n\u016f, si pov\u00edme p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.<\/p>\n\n\n\n<p>Viktor Lega<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Co se pozn\u00e1v\u00e1 rozumem, a co pouze v\u00edrou? Co znamen\u00e1 Augustinovo tvrzen\u00ed, \u017ee B\u016fh je byt\u00ed? Jak teolog vykl\u00e1dal \u201eden\u201c stvo\u0159en\u00ed, m\u011b\u0159il \u201eneexistuj\u00edc\u00ed\u201c \u010das a&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3602,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[90],"tags":[107],"class_list":["post-3600","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-filozofie-a-nabozenstvi","tag-2025-10","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3600","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3600"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3600\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3606,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3600\/revisions\/3606"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3602"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3600"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3600"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3600"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}