![\"\"](\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/10\/230488.b-1-855x1024.jpg\")
<\/figure>\n<\/div>\n\n\nPro\u010d bohov\u00e9 bojuj\u00ed?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Aurelius Augustin se narodil v roce 354 na severu Afriky ve m\u011bst\u011b Thagaste, nedaleko Kart\u00e1ga. Jeho otec byl pohan, matka, Monika, byla k\u0159es\u0165anka \u2013 a pozd\u011bji byla svato\u0159e\u010dena. Z toho lze usoudit, \u017ee Augustin u\u017e od d\u011btstv\u00ed o k\u0159es\u0165anstv\u00ed n\u011bco v\u011bd\u011bl, ale otcova v\u00fdchova p\u0159ece jen p\u0159eva\u017eovala.<\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e bylo Augustinovi 16 let, ode\u0161el do Kart\u00e1ga, aby tam z\u00edskal d\u016fkladn\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Studoval pr\u00e1vo a r\u00e9toriku. Pozd\u011bji se Augustin stane vynikaj\u00edc\u00edm \u0159e\u010dn\u00edkem, bude se velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u011b \u00fa\u010dastnit soudn\u00edch proces\u016f. V devaten\u00e1cti letech si Augustin p\u0159e\u010dte Ciceron\u016fv dialog Hortensius<\/em>. Bohu\u017eel se tento dialog nedochoval, tak\u017ee nev\u00edme, co p\u0159esn\u011b na Augustina tak siln\u011b zap\u016fsobilo, \u017ee se na cel\u00fd \u017eivot stal zap\u00e1len\u00fdm zast\u00e1ncem a milovn\u00edkem filozofie obecn\u011b a obdivovatelem ciceronsk\u00e9 filozofie konkr\u00e9tn\u011b.<\/p>\n\n\n\n O v\u0161ech \u017eivotn\u00edch peripeti\u00edch Augustina v\u00edme od n\u011bj samotn\u00e9ho. Napsal toti\u017e slavn\u00e9 d\u00edlo Vyzn\u00e1n\u00ed<\/em>, kde se p\u0159ed Bohem kaje za sv\u00e9 h\u0159\u00edchy a rozeb\u00edr\u00e1 cel\u00fd sv\u016fj \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh. A n\u011bkdy, jak se zd\u00e1, posuzuje sv\u00e9 ml\u00e1d\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00edsn\u011b \u2013 ozna\u010duje se za prostop\u00e1\u0161n\u00edka, kter\u00fd v Kart\u00e1gu vedl h\u00fd\u0159iv\u00fd \u017eivot. Je pravda, \u017ee velk\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 m\u011bsto t\u00e9 doby mlad\u00e9ho \u010dlov\u011bka k takov\u00e9mu zp\u016fsobu \u017eivota p\u0159\u00edmo sv\u00e1d\u011blo. Ale zd\u00e1 se, \u017ee Augustin byl na sebe a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 tvrd\u00fd \u2013 sotva byl skute\u010dn\u011b takov\u00fdm h\u0159\u00ed\u0161n\u00edkem. U\u017e jen proto, \u017ee ho neust\u00e1le tr\u00e1pila ot\u00e1zka: \u201eOdkud se bere zlo na sv\u011bt\u011b?\u201c <\/em>Od sv\u00e9 matky jist\u011b sly\u0161el, \u017ee B\u016fh je jeden, dobr\u00fd a v\u0161emohouc\u00ed. Ale Augustinovi nebylo jasn\u00e9: pokud je B\u016fh dobr\u00fd a v\u0161emohouc\u00ed, pro\u010d existuje zlo, pro\u010d spravedliv\u00ed trp\u00ed a pro\u010d nevl\u00e1dne spravedlnost?<\/p>\n\n\n\n V Kart\u00e1gu se sezn\u00e1mil s manichejci, jejich u\u010den\u00ed mu p\u0159ipadalo logick\u00e9. Tato sekta byla pojmenov\u00e1na podle persk\u00e9ho mudrce M\u00e1n\u00edho. Manichejci tvrdili, \u017ee ve sv\u011bt\u011b p\u016fsob\u00ed dv\u011b protich\u016fdn\u00e9 s\u00edly \u2013 dobr\u00e1 a zl\u00e1. Dobro poch\u00e1z\u00ed z dobr\u00e9ho principu, kter\u00e9mu vl\u00e1dne laskav\u00fd b\u016fh, p\u00e1n sv\u011btla, zat\u00edmco zlo poch\u00e1z\u00ed ze zl\u00e9ho principu, ze sil temnoty. Tyto dv\u011b s\u00edly spolu neust\u00e1le bojuj\u00ed \u2013 a proto tak\u00e9 ve sv\u011bt\u011b neust\u00e1le z\u00e1pas\u00ed dobro a zlo.<\/p>\n\n\n\n To se Augustinovi zd\u00e1lo rozumn\u00e9, a tak se na n\u011bkolik let stal aktivn\u00edm \u010dlenem manichejsk\u00e9 sekty. Jednoho dne si v\u0161ak polo\u017eil ot\u00e1zku: \u201eJak\u00fd m\u00e1 ten boj smysl?\u201c <\/em>Ka\u017ed\u00fd boj m\u00e1 smysl pouze tehdy, pokud alespo\u0148 jedna ze stran douf\u00e1 ve v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Ale jak\u00fd smysl m\u00e1 boj sil temnot s dobr\u00fdm bohem, kdy\u017e je nesmrteln\u00fd a v\u011b\u010dn\u00fd? A pro\u010d by se v\u016fbec dobr\u00fd b\u016fh m\u011bl pou\u0161t\u011bt do boje se silami zla?<\/p>\n\n\n\n Tehdy polo\u017eil Augustin sv\u00fdm manichejsk\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm ot\u00e1zku: \u201eCo mohou s\u00edly temnot ud\u011blat dobr\u00e9mu bohu, kdy\u017e ten se rozhodne nebojovat?\u201c<\/em> Nemohou mu ubl\u00ed\u017eit, proto\u017ee nepodl\u00e9h\u00e1 cit\u016fm; t\u00edm sp\u00ed\u0161 ho nemohou zab\u00edt\u2026 Tak pro\u010d bojovat?<\/p>\n\n\n\n Manichejci na tuto ot\u00e1zku nedok\u00e1zali odpov\u011bd\u011bt. A Augustin se od jejich u\u010den\u00ed postupn\u011b odvrac\u00ed a vrac\u00ed se k Ciceronov\u011b skeptick\u00e9 filozofii. Postupn\u011b doch\u00e1z\u00ed ke skeptick\u00e9 odpov\u011bdi na svou ot\u00e1zku ohledn\u011b p\u016fvodu zla ve sv\u011bt\u011b. Jak\u00e1 byla ta odpov\u011b\u010f? \u017de \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f neexistuje.<\/p>\n\n\n \u201eVezmi a \u010dti!\u201c<\/strong><\/p>\n\n\n\n V Kart\u00e1gu se Augustin nud\u00ed, chce b\u00fdt prvn\u00edm v \u0158\u00edm\u011b, jako Cicero. Odj\u00ed\u017ed\u00ed do hlavn\u00edho m\u011bsta \u0159\u00ed\u0161e, ale u\u017e po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch se st\u011bhuje do Mediolana (dne\u0161n\u00edho Mil\u00e1na), kde se tehdy nach\u00e1zelo s\u00eddlo \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e.<\/p>\n\n\n\n V Mil\u00e1n\u011b sly\u0161\u00ed o k\u00e1z\u00e1n\u00edch biskupa Ambro\u017ee Mil\u00e1nsk\u00e9ho. Samoz\u0159ejm\u011b si je Augustin, jako znalec r\u00e9toriky, nem\u016f\u017ee nechat uj\u00edt. K\u00e1z\u00e1n\u00ed se mu velmi l\u00edb\u00ed pr\u00e1v\u011b po r\u00e9torick\u00e9 str\u00e1nce, ale z\u00e1rove\u0148 ho zaujme jin\u00fd \u2013 pro n\u011bj dosud nezn\u00e1m\u00fd \u2013 p\u0159\u00edstup ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed. Ukazuje se, \u017ee ud\u00e1losti popsan\u00e9 v Bibli, v n\u00ed\u017e Augustin d\u0159\u00edve vid\u011bl mnoho nesmysl\u016f a rozpor\u016f, lze ch\u00e1pat i jinak \u2013 ne tak doslovn\u011b.<\/p>\n\n\n\n Postupn\u011b se Augustin se svat\u00fdm Ambro\u017eem sp\u0159\u00e1tel\u00ed a nakonec mu pokl\u00e1d\u00e1 ot\u00e1zku, kter\u00e1 ho u\u017e dlouho tr\u00e1p\u00ed: \u201eOdkud se bere zlo, kdy\u017e existuje B\u016fh?\u201c<\/em> Svat\u00fd Ambro\u017e mu odpov\u00edd\u00e1: \u201eZlo nen\u00ed od Boha, ale z lidsk\u00e9 svobodn\u00e9 v\u016fle.\u201c <\/em>Jen\u017ee takov\u00e1 odpov\u011b\u010f Augustina neuspokoj\u00ed. \u010clov\u011bka stvo\u0159il B\u016fh, a B\u016fh p\u0159ece v\u011bd\u011bl, jak \u010dlov\u011bk s touto v\u016fl\u00ed nalo\u017e\u00ed \u2013 vlastn\u011b mu t\u00edm dal do rukou nebezpe\u010dnou zbra\u0148, kterou pak \u010dlov\u011bk zneu\u017eil.<\/p>\n\n\n\n A pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 dob\u011b se mu dost\u00e1vaj\u00ed do rukou spisy Pl\u00f3t\u00edna. Tuto zku\u0161enost Augustin popisuje ve sv\u00e9m Vyzn\u00e1n\u00ed<\/em>: \u201eTy jsi mi, Bo\u017ee, prost\u0159ednictv\u00edm jednoho \u010dlov\u011bka daroval knihu platonika, p\u0159elo\u017eenou z \u0159e\u010dtiny do latiny. \u010cetl jsem v n\u00ed \u2013 ne sice stejn\u00fdmi slovy, ale v podstat\u011b tot\u00e9\u017e \u2013 s mno\u017estv\u00edm r\u016fzn\u00fdch d\u016fkaz\u016f, kter\u00e9 potvrzuj\u00ed to, co je naps\u00e1no: \u2018Na po\u010d\u00e1tku bylo Slovo, a Slovo bylo u Boha, a Slovo bylo B\u016fh\u2019\u2026 \u010cetl jsem tam tak\u00e9, \u017ee Slovo \u2013 B\u016fh \u2013 se nenarodilo \u2018z krve, ani z v\u016fle mu\u017ee, ani z v\u016fle t\u011bla\u2019, ale z Boha\u2026 A v\u0161elijak\u00fdm zp\u016fsobem bylo v t\u011bch knih\u00e1ch \u0159e\u010deno, \u017ee Syn, maj\u00edc\u00ed vlastnosti Otce, nepova\u017eoval za drzost pokl\u00e1dat se za rovn\u00e9ho Bohu, nebo\u0165 svou p\u0159irozenost\u00ed je Bohem.\u201d<\/em> Je p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed, \u017ee Augustin \u010dte Pl\u00f3t\u00edna, ale, jak s\u00e1m p\u0159izn\u00e1v\u00e1, ve skute\u010dnosti \u010dte Janovo evangelium. Za\u010d\u00edn\u00e1 se mu odhalovat prav\u00fd smysl k\u0159es\u0165anstv\u00ed, prav\u00fd v\u00fdznam evangelia. Ale \u00fapln\u00fd vnit\u0159n\u00ed obrat v Augustinov\u011b du\u0161i se zat\u00edm je\u0161t\u011b neodehr\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n To p\u0159ijde a\u017e o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji. Bude to tajemn\u00e9 zjeven\u00ed, hlubok\u00fd duchovn\u00ed pro\u017eitek, o kter\u00e9m Augustin op\u011bt p\u00ed\u0161e ve sv\u00e9m Vyzn\u00e1n\u00ed<\/em>: \u201eJednoho dne jsem sed\u011bl na zahrad\u011b \u2013 a v m\u00e9 du\u0161i n\u00e1hle vypukla stra\u0161n\u00e1 bou\u0159e, kter\u00e1 se prom\u011bnila v p\u0159\u00edval slz\u2026 Nepamatuji si, jak jsem padl pod jak\u00fdsi f\u00edkovn\u00edk a dal pr\u016fchod pl\u00e1\u010di \u2013 slzy proudily z m\u00fdch o\u010d\u00ed jako ob\u011b\u0165 Tob\u011b mil\u00e1\u2026 A vtom jsem usly\u0161el hlas z bl\u00edzk\u00e9ho domu \u2013 nev\u00edm, zda chlapce, nebo d\u00edvky \u2013 kter\u00fd st\u00e1le dokola a zp\u011bvav\u011b opakoval: \u2018Vezmi a \u010dti! Vezmi a \u010dti!\u2019 Zadr\u017eel jsem vzlyk\u00e1n\u00ed, vstal jsem a ta slova jsem pochopil jako Bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edkaz: otev\u0159\u00edt knihu a p\u0159e\u010d\u00edst prvn\u00ed kapitolu, kter\u00e1 mi p\u0159ijde pod ruku\u2026 Popadl jsem ji (byla to apo\u0161tolsk\u00e1 Posl\u00e1n\u00ed), otev\u0159el a v tichu \u010detl prvn\u00ed ver\u0161, kter\u00fd mi padl do oka: \u2018Ne v h\u00fd\u0159en\u00ed a opilstv\u00ed, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sv\u00e1ru a z\u00e1visti,\u00a0n\u00fdbr\u017e oble\u010dte se v P\u00e1na Je\u017e\u00ed\u0161e Krista \u2026\u2019 D\u00e1l jsem u\u017e \u010d\u00edst necht\u011bl, ani nemusel: po t\u011bchto slovech moje srdce zalilo sv\u011btlo a pokoj, zmizela temnota m\u00fdch pochybnost\u00ed.\u201d<\/em><\/p>\n\n\n\n V Hippu<\/strong><\/p>\n\n\n\n Te\u010f u\u017e Augustin nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 pochybnosti. P\u0159ich\u00e1z\u00ed ke svat\u00e9mu Ambro\u017eovi, a ten ho k\u0159t\u00ed. Na m\u00edst\u011b, kde svat\u00fd Ambro\u017e pok\u0159til Augustina, byl pozd\u011bji postaven chr\u00e1m \u2013 slavn\u00e1 mil\u00e1nsk\u00e1 katedr\u00e1la Duomo.<\/p>\n\n\n\n Cel\u00fd Augustin\u016fv dal\u0161\u00ed \u017eivot bude zasv\u011bcen k\u0159es\u0165anstv\u00ed, c\u00edrkvi a teologii. Vrac\u00ed se do sv\u00e9 rodn\u00e9 zem\u011b \u2013 na sever Afriky, do m\u011bsta Hippo Regius (dne\u0161n\u00ed Annaba v Al\u017e\u00edrsku), nedaleko Kart\u00e1ga. Nejprve se st\u00e1v\u00e1 kn\u011bzem, pozd\u011bji p\u0159ij\u00edm\u00e1 biskupsk\u00fd \u00fa\u0159ad. Nap\u00ed\u0161e obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed spis\u016f, v nich\u017e bojuje proti r\u016fzn\u00fdm herez\u00edm a vytv\u00e1\u0159\u00ed nov\u00e9, filozoficky propracovan\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 u\u010den\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Aby bylo mo\u017en\u00e9 n\u011bjak uspo\u0159\u00e1dat obrovsk\u00e9 Augustinovo my\u0161lenkov\u00e9 d\u011bdictv\u00ed, d\u011bl\u00ed se obvykle do n\u011bkolika obdob\u00ed. Prvn\u00ed obdob\u00ed je filozofick\u00e9. Augustin je zat\u00edm p\u0159edev\u0161\u00edm filozofem, sna\u017e\u00ed se pochopit k\u0159es\u0165anstv\u00ed skrze filozofickou reflexi, op\u00edraj\u00edc se samoz\u0159ejm\u011b o Plat\u00f3na a Pl\u00f3t\u00edna. Do tohoto obdob\u00ed pat\u0159\u00ed takov\u00e1 d\u00edla jako Proti akademik\u016fm<\/em>, O \u0159\u00e1du<\/em>, O velikosti du\u0161e<\/em>, O u\u010diteli<\/em> a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Z\u00e1rove\u0148 Augustin p\u00ed\u0161e tak\u00e9 n\u011bkolik spis\u016f proti manichejc\u016fm, pot\u0159ebuje vyvr\u00e1tit u\u010den\u00ed, s n\u00edm\u017e byl kdysi tak t\u011bsn\u011b spojen. Postupn\u011b, jak s\u00e1m p\u0159izn\u00e1v\u00e1, se za\u010d\u00edn\u00e1 od filozofie vzdalovat, c\u00edt\u00ed toti\u017e, \u017ee filozofie ho omezuje a sv\u00e1d\u00ed z cesty, po n\u00ed\u017e ho vede prav\u00e1 v\u00edra.<\/p>\n\n\n\n Ale Augustin nedok\u00e1\u017ee nefilozofovat. Je to patrn\u00e9 z ka\u017ed\u00e9ho obdob\u00ed jeho liter\u00e1rn\u00ed \u010dinnosti. \u0158ekl bych to takto: filozofie nen\u00ed povol\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 lze vym\u011bnit \u2013 filozofie je zp\u016fsob \u017eivota, zp\u016fsob my\u0161len\u00ed. V dosp\u011blosti pak Augustin p\u00ed\u0161e sv\u00e1 nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed d\u00edla: Vyzn\u00e1n\u00ed<\/em>, O Bo\u017e\u00ed obci <\/em>a O Trojici<\/em>.<\/p>\n\n\n\n Posledn\u00ed obdob\u00ed jeho \u017eivota je spojeno s bojem proti pelagi\u00e1nsk\u00e9 herezi. Pelagi\u00e1nstv\u00ed podle Augustina velmi v\u00e1\u017en\u00e9 ohro\u017eovalo k\u0159es\u0165anskou c\u00edrkev, proto\u017ee podce\u0148ovalo d\u00edlo Spasitele. Prakticky odsouvalo Krista na vedlej\u0161\u00ed kolej. \u201e\u010clov\u011bk se m\u016f\u017ee spasit s\u00e1m,\u201c tvrdil Pelagius. B\u016fh podle n\u011bj jen odm\u011b\u0148uje nebo trest\u00e1 za dobr\u00e9 \u010di zl\u00e9 skutky. B\u016fh tedy nen\u00ed Spasitel, ale \u201epouh\u00fd\u201c soudce.<\/p>\n\n\n\n Augustin zem\u0159el v roce 430 ve v\u011bku 76 let. M\u011bsto Hippo bylo v t\u00e9 dob\u011b obl\u00e9h\u00e1no G\u00f3ty. Takov\u00fd byl jeho pom\u011brn\u011b slo\u017eit\u00fd a dramatick\u00fd \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh.<\/p>\n\n\n Teologizovat filozoficky<\/strong><\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e \u010dteme Augustinovy spisy, je t\u0159eba m\u00edt na pam\u011bti, \u017ee Augustin byl myslitel neust\u00e1le hledaj\u00edc\u00ed pravdu, proto se \u010dasto z\u0159\u00edk\u00e1 n\u00e1zor\u016f, kter\u00e9 d\u0159\u00edve zast\u00e1val. Proto je jeho my\u0161len\u00ed docela slo\u017eit\u00e9. Tato vlastnost Augustinova d\u011bdictv\u00ed se stala dramatem evropsk\u00fdch d\u011bjin.<\/p>\n\n\n\n Nap\u0159\u00edklad v 16. stolet\u00ed, v dob\u011b reformace, vyz\u00fdval Martin Luther, aby se k\u0159es\u0165an\u00e9 v\u00edce op\u00edrali o pozdn\u00ed spisy Augustina \u2013 o toho Augustina, kter\u00fd se z\u0159ekl filozofie, odsuzoval svou d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1libu ve filozofov\u00e1n\u00ed a tvrdil, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 dobr\u00e9 skutky nemaj\u00ed vliv na sp\u00e1su \u010dlov\u011bka \u2013 \u010dlov\u011bk je spasen pouze v\u00edrou a pouze d\u00edky Bo\u017e\u00edmu p\u0159edur\u010den\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Katol\u00edci, mezi nimi nap\u0159\u00edklad Erasmus Rotterdamsk\u00fd, Lutherovi odporovali, \u017ee by se sp\u00ed\u0161e m\u011bly \u010d\u00edst ran\u00e9 a zral\u00e9 Augustinovy spisy, proto\u017ee ve st\u00e1\u0159\u00ed Augustin u\u017e nemyslel tak jasn\u011b. A v ran\u00fdch d\u00edlech, kter\u00e1 byla Erasmovi jako katol\u00edkovi velmi bl\u00edzk\u00e1, Augustin tvrdil, \u017ee \u010dlov\u011bk je spasen mimo jin\u00e9 i skrze svobodnou v\u016fli. To je jen jeden p\u0159\u00edklad toho, jak r\u016fzn\u011b byl Augustin ch\u00e1p\u00e1n.<\/p>\n\n\n\n Celkov\u011b jde o osobnost, kter\u00e1 m\u011bla obrovsk\u00fd vliv na evropsk\u00e9 d\u011bjiny. V katolick\u00e9m sv\u011bt\u011b je Augustin pova\u017eov\u00e1n za otce c\u00edrkve \u010d. 1 a jeho vliv na celou z\u00e1padn\u00ed my\u0161lenkovou tradici je zcela nedoceniteln\u00fd. Mysl\u00edm, \u017ee dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj evropsk\u00e9 filozofie byl do velk\u00e9 m\u00edry ur\u010den pr\u00e1v\u011b Augustinem.<\/p>\n\n\n\n Augustin byl filozof, a pr\u00e1v\u011b proto bylo v pozd\u011bj\u0161\u00ed teologii, zejm\u00e9na ve scholastice, nemo\u017en\u00e9 uva\u017eovatjinak ne\u017e filozoficky. Proto\u017ee tak p\u0159ece uva\u017eoval i bla\u017een\u00fd Augustin.<\/p>\n\n\n\n Ale uva\u017eovat filozoficky? To je ot\u00e1zka, kterou si klade i s\u00e1m Augustin, a v\u011bnuje j\u00ed celou osmou knihu sv\u00e9ho d\u00edla O Bo\u017e\u00ed obci<\/em>. Tato kniha je stru\u010dn\u00fdm p\u0159ehledem d\u011bjin \u0159eck\u00e9 filozofie. Augustin ho vytv\u00e1\u0159\u00ed proto, aby pochopil, co to vlastn\u011b filozofie je, jak se k n\u00ed maj\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9 stav\u011bt a co z n\u00ed mohou p\u0159evz\u00edt.<\/p>\n\n\n\n Nebudeme se v\u011bnovat podrobnostem tohoto pom\u011brn\u011b rozs\u00e1hl\u00e9ho p\u0159ehledu. Uve\u010fme alespo\u0148, \u017ee podle Augustina je k\u0159es\u0165anstv\u00ed skute\u010dnou filozofi\u00ed. V\u017edy\u0165 \u2013 \u201ejestli\u017ee Moudrost je B\u016fh, skrze n\u011bho\u017e bylo v\u0161echno stvo\u0159eno, jak o tom sv\u011bd\u010d\u00ed P\u00edsmo a pravda, pak prav\u00fd filozof je milovn\u00edk Boha.\u201c<\/p>\n\n\n\n Z cel\u00e9 antick\u00e9 filozofie Augustin nejv\u00edce vyzdvihuje Pythagora jako prvn\u00edho, kdo nasm\u011broval lidsk\u00fd rozum ke kontemplaciBoha, tedy k pozn\u00e1n\u00ed objektivn\u00ed pravdy, kter\u00e1 existuje mimo \u010dlov\u011bka. Zmi\u0148uje tak\u00e9 Sokrata, kter\u00fd jako prvn\u00ed obr\u00e1til filozofii k praktick\u00e9mu \u017eivotu a u\u010dil, \u017ee je t\u0159eba \u017e\u00edt podle pravdy.<\/p>\n\n\n\n \u201eNej\u010dist\u0161\u00ed a nejjasn\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159 filozofa Platona\u201c<\/strong><\/p>\n\n\n\n Ale nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je pro Augustina Platon, kter\u00fd, jak se domn\u00edv\u00e1, ve sv\u00e9 filozofii spojuje kontemplativn\u00ed cestu Pythagorovy filozofie s aktivn\u00ed, praktickou cestou filozofie Sokrata. O Platonovi Augustin p\u00ed\u0161e jako o filozofovi, kter\u00fd se nejv\u00edce ze v\u0161ech p\u0159ibl\u00ed\u017eil k\u0159es\u0165ansk\u00e9mu u\u010den\u00ed, a vysv\u011btluje to zcela filozoficky, podle klasick\u00e9ho rozd\u011blen\u00ed filozofie na t\u0159i \u010d\u00e1sti: ontologii, gnoseologii a etiku nebo, jak se tehdy \u0159\u00edkalo, fyziku, logiku a etiku.<\/p>\n\n\n\n V oblasti fyziky (ontologie)<\/strong> Platon jako prvn\u00ed pochopil, \u017ee \u2013 jak cituje Augustin apo\u0161tola Pavla \u2013 \u201eJeho neviditeln\u00e9 znaky \u2013 jeho v\u011b\u010dnou moc a bo\u017estv\u00ed \u2013 lze u\u017e od stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta rozumem post\u0159ehnout v jeho d\u00edle\u201c<\/em> (\u0158\u00edman\u016fm 1:20). Platon p\u0159i pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed smyslov\u00e9ho, materi\u00e1ln\u00edho sv\u011bta dosp\u00edv\u00e1 k pozn\u00e1n\u00ed existence bo\u017esk\u00e9ho, prvotn\u00edho a v\u011b\u010dn\u00e9ho sv\u011bta idej\u00ed.<\/p>\n\n\n\n V logice (gnoseologii)<\/strong> Platon dok\u00e1zal, \u017ee to, co je pozn\u00e1v\u00e1no rozumem, je nad\u0159azeno tomu, co je pozn\u00e1v\u00e1no smysly. A jak\u00fd to m\u00e1 vztah ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed? Pro k\u0159es\u0165ana je B\u016fh Duchem a nikdo Boha nikdy nevid\u011bl, tak\u017ee je jasn\u00e9, \u017ee Boha nelze poznat smysly, ale pouze rozumem. A k tomu, jak p\u00ed\u0161e Augustin, \u201eje zapot\u0159eb\u00ed sv\u011btla rozumu \u2013 a t\u00edmto sv\u011btlem je B\u016fh, skrze n\u011bho\u017e bylo v\u0161echno stvo\u0159eno\u201c<\/em>.<\/p>\n\n\n\n V oblasti etiky<\/strong> Platon podle Augustina u\u010d\u00ed, \u017ee nejvy\u0161\u0161\u00edm c\u00edlem \u010dlov\u011bka je nejvy\u0161\u0161\u00ed Dobro, ke kter\u00e9mu se m\u00e1me obracet jen kv\u016fli n\u011bmu sam\u00e9mu. Proto i uspokojen\u00ed a radost nem\u00e1me hledat ve v\u011bcech materi\u00e1ln\u00edho sv\u011bta, ale v Bohu. A pr\u00e1v\u011b d\u00edky l\u00e1sce k Bohu a touze po n\u011bm najde \u010dlov\u011bk prav\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Ale ve sv\u00e9m posledn\u00edm d\u00edle, kter\u00e9 nazval pon\u011bkud neobvykle \u2013 \u201eRetractationes\u201c, se Augustin vrac\u00ed ke sv\u00fdm d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm spis\u016fm. Jako by tu\u0161il, \u017ee je budou lid\u00e9 \u010d\u00edst a vytrh\u00e1vat z nich cit\u00e1ty bez ohledu na kontext. V tomto spisu velmi pe\u010dliv\u011b p\u0159ehodnocuje to, co napsal d\u0159\u00edve, a s\u00e1m sebe kritizuje za sv\u00e9 omyly, v\u010detn\u011b p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9ho obdivov\u00e1n\u00ed Platona. P\u0159esto v\u0161ak Plat\u00f3n\u016fv vliv vid\u00edme prakticky ve v\u0161ech Augustinov\u00fdch spisech.<\/p>\n\n\n\n Augustinovy d\u011bjiny filozofie<\/strong><\/p>\n\n\n\n Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee i kdy\u017e jsou aristotelsk\u00e9 prvky v Augustinov\u011b u\u010den\u00ed velmi patrn\u00e9, o Aristotelovi t\u00e9m\u011b\u0159 nic nep\u00ed\u0161e, pouze zmi\u0148uje, \u017ee Aristoteles byl \u201enejlep\u0161\u00edm \u017e\u00e1kem Platona\u201c. Z\u0159ejm\u011b proto se mu podrobn\u011bji nev\u011bnuje.<\/p>\n\n\n\n N\u011bkter\u00e9 filozofick\u00e9 \u0161koly, nap\u0159\u00edklad kyniky a epikurejce, Augustin vykresluje v siln\u011b negativn\u00edm sv\u011btle \u2013 pova\u017euje je za zka\u017een\u00e9 lidi a kazatele nev\u00e1zan\u00fdch t\u011blesn\u00fdch po\u017eitk\u016f. Naopak stoiky si vysoce cen\u00ed, ov\u0161em pouze v oblasti jejich etiky a mor\u00e1ln\u00ed filozofie.<\/p>\n\n\n\n V Pl\u00f3t\u00ednovi, v tom filozofovi, kter\u00fd mu pomohl p\u0159ehodnotit cel\u00fd \u017eivot a porozum\u011bt smyslu k\u0159es\u0165anstv\u00ed, vid\u00ed Augustin \u201epouze\u201c nejlep\u0161\u00edho Platonova \u017e\u00e1ka. P\u00ed\u0161e o n\u011bm: \u201eNej\u010dist\u0161\u00ed a nejjasn\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159 filozofa Platona, kter\u00e1 prorazila mraky blud\u016f, zaz\u00e1\u0159ila p\u0159edev\u0161\u00edm v Pl\u00f3t\u00ednovi. Tento filozof byl platonikem do takov\u00e9 m\u00edry, \u017ee byl pova\u017eov\u00e1n za podobn\u00e9ho Platonovi \u2013 jako by byli sou\u010dasn\u00edci. A s ohledem na dlouh\u00e1 stolet\u00ed, kter\u00e1 je odd\u011blovala, to p\u016fsob\u00ed, jako by jeden z nich znovu o\u017eil v tom druh\u00e9m.\u201c <\/em>Tedy pro Augustina byl Pl\u00f3t\u00edn \u201ejen\u201c \u017e\u00e1kem, kter\u00fd sv\u00e9ho u\u010ditele nejl\u00e9pe pochopil.<\/p>\n\n\n\n Je p\u0159ekvapiv\u00e9, \u017ee Porfyria stav\u00ed Augustin v\u00fd\u0161e ne\u017e Pl\u00f3t\u00edna. V Porfyriovi vid\u00ed platonika, kter\u00fd odporuje Platonovi ku prosp\u011bchu v\u011bci. Jak u Platona, tak u Pl\u00f3t\u00edna najdeme \u0159adu tvrzen\u00ed, kter\u00e1 jsou s k\u0159es\u0165anstv\u00edm neslu\u010diteln\u00e1 \u2013 nap\u0159. u\u010den\u00ed o subordinaci hypostaz\u00ed, o preexistenci du\u0161\u00ed \u010di o p\u0159evt\u011blov\u00e1n\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed postaven\u00ed u Augustina maj\u00ed skeptici. S\u00e1m byl d\u0159\u00edve ovlivn\u011bn Ciceronem, a proto se k t\u00e9matu skepticismu \u010dasto vrac\u00ed, jak ve sv\u00fdch ran\u00fdch spisech (nap\u0159. Proti akademik\u016fm<\/em>), tak i v pozd\u011bj\u0161\u00edch.<\/p>\n\n\n\n Ve spise Proti akademik\u016fm<\/em> Augustin polemizuje s n\u00e1zory pozdn\u00edch \u017e\u00e1k\u016f Platonovy Akademie \u2013 skeptiky, kte\u0159\u00ed tvrdili, \u017ee pravdu nelze poznat, \u017ee v nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b m\u016f\u017eeme dos\u00e1hnout pouze n\u011b\u010deho, co se pravd\u011b podob\u00e1. Augustin, jako\u017eto k\u0159es\u0165an, s t\u00edmto postojem nesouhlas\u00ed. V\u00ed toti\u017e, \u017ee pravda je Kristus, a \u017ee m\u00e1me povinnost pravdu pozn\u00e1vat a \u017e\u00edt podle n\u00ed. Proto je spis Proti akademik\u016fm<\/em> pln\u00fd argument\u016f dokazuj\u00edc\u00edch, \u017ee pravda existuje. Mnoh\u00e9 z t\u011bchto argument\u016f p\u0159eb\u00edr\u00e1 od Platona, nap\u0159. ukazuje, \u017ee matematick\u00e9 pravdy jsou v\u017edy platn\u00e9. \u0158\u00edk\u00e1 t\u0159eba, \u017ee t\u0159i kr\u00e1t t\u0159i je dev\u011bt, a \u017ee to z\u016fstane pravdiv\u00e9 i tehdy, a\u017e cel\u00fd lidsk\u00fd rod upadne do hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku. Tak\u00e9 z\u00e1kony logiky, d\u00edky nim\u017e uva\u017eujeme, jsou podle Augustina pravdiv\u00e9 a obecn\u011b uzn\u00e1van\u00e9 v\u0161emi v\u010detn\u011b skeptik\u016f.<\/p>\n\n\n\n Skepticismus je podle n\u011bj vnit\u0159n\u011b rozporn\u00fd. Skeptik tvrd\u00ed, \u017ee pozn\u00e1n\u00ed pravdy nen\u00ed mo\u017en\u00e9, a z\u00e1rove\u0148 pokl\u00e1d\u00e1 toto tvrzen\u00ed za pravdiv\u00e9. Jin\u00fdmi slovy: tvrd\u00edm, \u017ee pravda je v tom, \u017ee pozn\u00e1n\u00ed pravdy nen\u00ed mo\u017en\u00e9, co\u017e je logick\u00fd rozpor.<\/p>\n\n\n\n U\u017e ve sv\u00e9m prvn\u00edm filozofick\u00e9m trakt\u00e1tu se Augustin rozlou\u010dil se svou n\u00e1klonnost\u00ed ke skepticismu. Ale jak se zd\u00e1, n\u011bco ho po\u0159\u00e1d tr\u00e1pilo, proto se k t\u011bmto ot\u00e1zk\u00e1m znovu a znovu vrac\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Ve spisu O Bo\u017e\u00ed obci<\/em>, stejn\u011b jako v dal\u0161\u00edch \u2013 nap\u0159\u00edklad v O Trojici<\/em> nebo O<\/em> K\u0159es\u0165ansk\u00e9m u\u010den\u00ed<\/em>, kter\u00e9 napsal ve v\u011bku 40\u201350 let, na p\u0159elomu 4. a 5. stolet\u00ed \u2013 se Augustin neust\u00e1le vrac\u00ed k ot\u00e1zce: \u201eA co kdy\u017e mi i zde skeptici budou oponovat? Co kdy\u017e \u0159eknou, \u017ee i o pravd\u00e1ch matematiky a logiky je mo\u017en\u00e9 pochybovat? Odpov\u00edm jim takto: \u201eJestli\u017ee pochybuji o v\u0161em, pak p\u0159ece nepochybuji o tom, \u017ee pochybuji o v\u0161em. A abych mohl o v\u0161em pochybovat, mus\u00edm p\u0159ece existovat. Na druhou stranu abych mohl pochybovat o v\u0161em, mus\u00edm myslet. Dosp\u00edv\u00e1me tak k z\u00e1v\u011bru, \u017ee pokud o v\u0161em pochybuji, pak nepochybuji o tom, \u017ee pochybuji. Nepochybuji o tom, \u017ee mysl\u00edm. Nepochybuji o tom, \u017ee existuji. A krom\u011b toho nepochybuji o tom, \u017ee miluji svou vlastn\u00ed existenci a sv\u00e9 my\u0161len\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n V 17. stolet\u00ed francouzsk\u00fd filozof Ren\u00e9 Descartes pronese svou slavnou v\u011btu: \u201eMysl\u00edm, tedy jsem\u201c (Cogito, ergo sum<\/em>). Vyj\u00e1d\u0159\u00ed se stejn\u011b jako Augustin: \u201eI kdybych o v\u0161em pochyboval, nepochybuji o tom, \u017ee mysl\u00edm, a tedy \u017ee jsem.\u201c Mnoz\u00ed budou Descartovi pozd\u011bji vy\u010d\u00edtat, \u017ee jde o \u010dist\u00fd plagi\u00e1t, a \u017ee se m\u011bl alespo\u0148 ze slu\u0161nosti na Augustina odk\u00e1zat. Pro\u010d to Descartes neud\u011blal a pro\u010d ani nikdy nereagoval na tato obvin\u011bn\u00ed, to je t\u00e9ma, ke kter\u00e9mu se je\u0161t\u011b m\u016f\u017eeme n\u011bkdy vr\u00e1tit.<\/p>\n\n\n\n Ka\u017edop\u00e1dn\u011b Augustin skeptick\u00e9 pochybnosti p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 a otev\u00edr\u00e1 cestu k pozn\u00e1n\u00ed pravdy, kter\u00e1 je B\u016fh, kter\u00e1 je Kristus. A tuto pravdu st\u00e1le hled\u00e1. V jednom ze sv\u00fdch ran\u00fdch spis\u016f si klade ot\u00e1zku: \u201eCo chce\u0161 vlastn\u011b poznat?\u201c A s\u00e1m sob\u011b odpov\u00edd\u00e1: \u201eBoha a du\u0161i.\u201c \u2013 \u201eA nic v\u00edc?\u201c \u2013 \u201eNic v\u00edc.\u201c A pr\u00e1v\u011b pozn\u00e1n\u00ed Bohaa lidsk\u00e9 du\u0161e je podle Augustina j\u00e1drem jeho d\u011bdictv\u00ed \u2013 a\u0165 u\u017e teologick\u00e9ho, nebo filozofick\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.<\/p>\n\n\n\n Viktor Lega<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Svat\u00fd Augustin, jeden z nejuzn\u00e1van\u011bj\u0161\u00edch otc\u016f c\u00edrkve, vytvo\u0159il ucelen\u00fd syst\u00e9m k\u0159es\u0165ansk\u00e9 filozofie. Jak\u00e9 prvky antick\u00e9ho filozofick\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed m\u011bly zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vliv na formov\u00e1n\u00ed Augustina jako myslitele?…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3581,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[90],"tags":[106],"class_list":["post-3576","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-filozofie-a-nabozenstvi","tag-2025-09","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3576","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3576"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3576\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3582,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3576\/revisions\/3582"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3581"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3576"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3576"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3576"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/10\/230486.b-700x1024.jpg\")
<\/figure>\n<\/div>\n\n\n
I ve sv\u00fdch pozdn\u00edch trakt\u00e1tech si Augustin s\u00e1m vy\u010d\u00edt\u00e1, \u017ee je na filozofii a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1zan\u00fd \u2013 ozna\u010duje to jako \u017e\u00e1dostivost rozumu<\/em>. Ale p\u0159esto neust\u00e1le vyu\u017e\u00edv\u00e1 filozofick\u00e9 argumenty, jinak prost\u011b uva\u017eovat neum\u00ed.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/10\/209108.b-666x1024.jpg\")
<\/figure>\n<\/div>\n\n\n
Augustin si v\u0161\u00edm\u00e1, \u017ee u Porfyria tyto n\u00e1zory chyb\u00ed. Mo\u017en\u00e1 Porfyrios se z\u0159ekl t\u011bchto n\u00e1zor\u016f, proto\u017ee byl v ml\u00e1d\u00ed k\u0159es\u0165anem. Ov\u0161em pozd\u011bji odstoupil od k\u0159es\u0165anstv\u00ed a stal se Pl\u00f3t\u00ednov\u00fdm \u017e\u00e1kem. Ale Augustin se domn\u00edval, \u017ee si n\u011bkter\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 pravdy uchoval.<\/p>\n\n\n\n