{"id":3513,"date":"2025-08-14T11:46:55","date_gmt":"2025-08-14T10:46:55","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=3513"},"modified":"2025-09-14T11:59:23","modified_gmt":"2025-09-14T10:59:23","slug":"kde-se-nachazel-biblicky-tarsis","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2025\/08\/14\/kde-se-nachazel-biblicky-tarsis\/","title":{"rendered":"Kde se nach\u00e1zel biblick\u00fd Tar\u0161\u00ed\u0161?"},"content":{"rendered":"\n

Kdy\u017e Hospodin povolal proroka Jon\u00e1\u0161e, aby \u0161el do Ninive, proto\u017ee zlo, kter\u00e9 p\u00e1chali jeho obyvatel\u00e9, vystoupilo p\u0159ed Bo\u017e\u00ed tv\u00e1\u0159, prorok ho neuposlechl. M\u00edsto toho \u201eJon\u00e1\u0161 vstal, aby uprchl do Tar\u0161\u00ed\u0161e, pry\u010d od Hospodina. Sestoupil do Jafy a vyhledal lo\u010f, kter\u00e1 plula do Tar\u0161\u00ed\u0161e. Zaplatil za cestu a vstoupil na lo\u010f, aby se s nimi plavil do Tar\u0161\u00ed\u0161e, pry\u010d od Hospodina\u201c (Jon\u00e1\u0161 1:3). Jak ten p\u0159\u00edb\u011bh dopadl, dob\u0159e v\u00edme. Nyn\u00ed n\u00e1s v\u0161ak zaj\u00edm\u00e1, kam Jon\u00e1\u0161 cht\u011bl ut\u00e9ct? Co je to za Tar\u0161\u00ed\u0161, do n\u011bho\u017e se chystal?<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Toponymum Tar\u0161\u00ed\u0161 se ve Star\u00e9m z\u00e1kon\u011b vyskytuje pom\u011brn\u011b \u010dasto. \u010cesk\u00fd p\u0159eklad v\u0161ak tuto skute\u010dnost ob\u010das zatem\u0148uje. Nap\u0159\u00edklad ve ver\u0161i: \u201eKr\u00e1l m\u011bl na mo\u0159i z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 lo\u010fstvo spolu s lod\u011bmi Ch\u00edramov\u00fdmi. Jednou za t\u0159i roky z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 lo\u010fstvo p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011blo a p\u0159iv\u00e1\u017eelo zlato a st\u0159\u00edbro, slonovinu, opice a p\u00e1vy\u201c (1. Kr\u00e1lovsk\u00e1 10:22, \u010cEP) se v hebrejsk\u00e9m textu pou\u017e\u00edv\u00e1 v\u00fdraz \u201elod\u011b Tar\u0161\u00ed\u0161e\u201c (\u05d0\u05b3\u05e0\u05d9 \u05ea\u05b7\u05e8\u05b0\u05e9\u05b4\u05d9\u05e9), kter\u00fd je do \u010de\u0161tiny p\u0159elo\u017een jako \u201ez\u00e1mo\u0159sk\u00e9 lo\u010fstvo\u201c.<\/p>\n\n\n\n

Av\u0161ak v 48. \u017ealmu je ponech\u00e1no origin\u00e1ln\u00ed ozna\u010den\u00ed t\u011bchto lod\u00ed: \u201eV\u011btrem od v\u00fdchodu t\u0159\u00ed\u0161t\u00ed\u0161 tar\u0161\u00ed\u0161sk\u00e9 lod\u011b\u201c (\u017dalm 48:8).<\/p>\n\n\n\n

Tar\u0161\u00ed\u0161 toti\u017e bylo m\u00edsto, odkud se dov\u00e1\u017eelo vz\u00e1cn\u00e9 zbo\u017e\u00ed: zlato, st\u0159\u00edbro, slonovina, opice a p\u00e1vi. Prorok Jeremi\u00e1\u0161 zmi\u0148uje, \u017ee z tohoto z\u00e1hadn\u00e9ho m\u00edsta kupci dov\u00e1\u017eeli st\u0159\u00edbro: \u201eJsou tup\u00ed a hloup\u00ed do jednoho, daj\u00ed se vodit p\u0159eludy, pouh\u00fdm d\u0159evem, tepan\u00fdm st\u0159\u00edbrem dovezen\u00fdm z Tar\u0161\u00ed\u0161e a zlatem z \u00dafazu…\u201c (Jeremi\u00e1\u0161 10:8\u20139).<\/p>\n\n\n\n

Slovo \u201etar\u0161\u00ed\u0161\u201c se jako obecn\u00e9 jm\u00e9no pou\u017e\u00edv\u00e1 tak\u00e9 pro ozna\u010den\u00ed ur\u010dit\u00e9ho drahokamu, kter\u00fd se v n\u011bkter\u00fdch ver\u0161\u00edch p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 do \u010de\u0161tiny jako chryzolit. Srovnejte ver\u0161 z P\u00edsn\u011b p\u00edsn\u00ed: \u201eJeho ruce jsou v\u00e1lce zlat\u00e9 tar\u0161\u00ed\u0161em (\u05d1\u05b7\u05bc\u05ea\u05b7\u05bc\u05e8\u05b0\u05e9\u05b4\u05c1\u05d9\u05e9\u05c1) pos\u00e1zen\u00e9, jeho b\u0159icho je mistrn\u00e9 d\u00edlo ze slonoviny saf\u00edry vykl\u00e1dan\u00e9\u201c (P\u00edse\u0148 p\u00edsn\u00ed 5:14) a z knihy proroka Daniela: \u201eT\u011blo m\u011bl jako chryzolit (\u05db\u05b0\u05ea\u05b7\u05e8\u05b0\u05e9\u05b4\u05c1\u05d9\u05e9\u05c1), tv\u00e1\u0159 jako blesk, o\u010di jako ho\u0159\u00edc\u00ed pochodn\u011b, pa\u017ee a nohy jako lesknouc\u00ed se bronz a zvuk jeho slov byl jako hrozn\u00fd hluk\u201c (Daniel 10:6).<\/p>\n\n\n\n

Ot\u00e1zka, kde se Tar\u0161\u00ed\u0161 nach\u00e1zel, dodnes vyvol\u00e1v\u00e1 spory mezi badateli. V knize Genesis je Tar\u0161\u00ed\u0161 za\u0159azen mezi \u201eSyny J\u00e1vanovy\u201c. J\u00e1van byl syn Jafeta, vnuk Noeho.<\/p>\n\n\n\n

Mnoz\u00ed badatel\u00e9 doch\u00e1zej\u00ed k z\u00e1v\u011bru, \u017ee Tar\u0161\u00ed\u0161 byl st\u0159edomo\u0159sk\u00fd p\u0159\u00edstav a ztoto\u017e\u0148uj\u00ed ho s Tarsem v oblasti Kilikie na jihu Mal\u00e9 Asie, nebo s Tart\u00e9ssem, kter\u00fd je v Herodotov\u00fdch \u201eD\u011bjin\u00e1ch\u201c (4:152) a ve spisech Strab\u00f3na a Plinia um\u00edst\u011bn na Ibersk\u00e9m (dnes Pyrenejsk\u00e9m) poloostrov\u011b, z\u00e1padn\u011b od Herkulov\u00fdch sloup\u016f (Gibraltarsk\u00e9ho pr\u016flivu).<\/p>\n\n\n\n

Posledn\u00ed domn\u011bnka je podlo\u017een\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee Tart\u00e9ssos byl f\u00e9nickou koloni\u00ed a v knize Izaj\u00e1\u0161e (23:6, 10, 14) je Tar\u0161\u00ed\u0161 zmi\u0148ov\u00e1n ve spojitosti s f\u00e9nick\u00fdm m\u011bstem T\u00fdrem. Krom\u011b toho se ve starov\u011bku nedaleko Tart\u00e9ssu t\u011b\u017eila r\u016fzn\u00e1 ruda i chryzolit.<\/p>\n\n\n\n

O Tart\u00e9ssu v\u00edme jen m\u00e1lo, a to p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z nepo\u010detn\u00fdch \u0159eck\u00fdch a \u0159\u00edmsk\u00fdch pramen\u016f, vz\u00e1cn\u00fdch poklad\u016f a nemnoh\u00fdch archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f. Dochovan\u00e9 informace o Tart\u00e9ssu jsou rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e9 \u2014 m\u00edsty fantastick\u00e9, m\u00edsty realistick\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Pr\u00e1v\u011b zde, na dalek\u00e9m z\u00e1pad\u011b, na konci sv\u011bta, vykon\u00e1val sv\u00e9 hrdinsk\u00e9 \u010diny neporaziteln\u00fd Herakl\u00e9s; pr\u00e1v\u011b zde vzty\u010dil sv\u00e9 slavn\u00e9 sloupy, aby vyzna\u010dil \u201ehranice sv\u011bta\u201c. Pro \u0159eck\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka Anakre\u00f3na byl Tart\u00e9ssos symbolem bohatstv\u00ed a hojnosti, zat\u00edmco jeho krajan, b\u00e1sn\u00edk St\u00e9sichoros, tvrdil, \u017ee vody stejnojmenn\u00e9 \u0159eky nesou skute\u010dn\u00e9 st\u0159\u00edbro.<\/p>\n\n\n\n

Symbol bohatstv\u00ed a hojnosti<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tart\u00e9ssos je nejstar\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e1 civilizace na \u00fazem\u00ed Ibersk\u00e9ho poloostrova (dne\u0161n\u00edho \u0160pan\u011blska). V\u011bdci uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee kolem roku 3000 p\u0159. n. l. p\u0159i\u0161la do t\u00e9to oblasti ze severn\u00ed Afriky \u010detn\u00e1 kmenov\u00e1 seskupen\u00ed, zn\u00e1m\u00e1 pod souhrnn\u00fdm n\u00e1zvem \u201eIbe\u0159i\u201c. Mezi nimi vynikali Tartessov\u00e9, kte\u0159\u00ed se usadili v \u00fast\u00ed a pod\u00e9l b\u0159eh\u016f \u0159eky Guadalquivir. \u017dili v opevn\u011bn\u00fdch m\u011bstech, sv\u00e9 mrtv\u00e9 poh\u0159b\u00edvali ve vyt\u0159\u00edben\u00fdch hrobk\u00e1ch a t\u011b\u017eili z bohat\u00fdch nalezi\u0161\u0165 st\u0159\u00edbra, zlata a c\u00ednu.<\/p>\n\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n

Geograf Strab\u00f3n, kter\u00fd nav\u0161t\u00edvil Hisp\u00e1nii kolem roku 30 p\u0159. n. l., poznamenal, \u017ee Ibe\u0159i se vyzna\u010dovali pohostinnost\u00ed, u\u0161lechtil\u00fdm chov\u00e1n\u00edm, p\u00fdchou a odolnost\u00ed v\u016f\u010di \u00fatrap\u00e1m. On i dal\u0161\u00ed starov\u011bc\u00ed auto\u0159i umis\u0165ovali m\u011bsto Tart\u00e9ssos do doln\u00edho toku \u0159eky Betis (dne\u0161n\u00ed Guadalquivir). P\u0159edstava o jeho bohatstv\u00ed byla spojena p\u0159edev\u0161\u00edm se st\u0159\u00edbrn\u00fdmi doly.<\/p>\n\n\n\n

\u201eOtec d\u011bjepisu\u201c H\u00e9rodotos popisuje plavbu obchodn\u00edka Kolea z ostrova Samos. Jeho lo\u010f zastihla prudk\u00e1 bou\u0159e, kter\u00e1 ji zanesla daleko na z\u00e1pad. \u201eV\u00edtr neutichal, tak\u017ee p\u0159epluli Herkulovy sloupy a na pokyn bo\u017estva dopluli do Tart\u00e9ssu,\u201c p\u00ed\u0161e H\u00e9rodotos. \u201eToto obchodn\u00ed m\u00edsto tehdy je\u0161t\u011b nikdo neovl\u00e1dl, a kupci p\u0159i n\u00e1vratu m\u011bli takov\u00fd zisk z prodeje zbo\u017e\u00ed, jak\u00fd se nepoda\u0159il \u017e\u00e1dn\u00e9mu jin\u00e9mu \u0158ekovi.\u201c Slavn\u00fd historik popisuje obyvatele Tart\u00e9ssu jako civilizovan\u00fd n\u00e1rod, kter\u00fd v\u0161ak vojensky zaost\u00e1val za jin\u00fdmi Ibersk\u00fdmi kmeny, a proto si naj\u00edmal \u017eoldn\u00e9\u0159e pro veden\u00ed v\u00e1lek.<\/p>\n\n\n\n

Pozd\u011bji se do t\u00e9to oblasti vydala v\u00fdprava \u0158ek\u016f z maloasijsk\u00e9 kolonie F\u00f3kaia. Tartessk\u00fd kr\u00e1l Argantonios je p\u0159ijal p\u0159\u00e1telsky a \u0158ekov\u00e9 zde zalo\u017eili sv\u00e9 kolonie a uzav\u0159eli s kr\u00e1lem vojensk\u00e9 spojenectv\u00ed proti F\u00e9ni\u010dan\u016fm.<\/p>\n\n\n\n

Samotn\u00fd Argantonios, jeho\u017e jm\u00e9no znamen\u00e1 \u201est\u0159\u00edbrn\u00fd mu\u017e\u201c, vl\u00e1dl p\u0159ibli\u017en\u011b v letech 630\u2013550 p\u0159. n. l. H\u00e9rodotos tvrdil, \u017ee se do\u017eil 120 let a na tr\u016fn usedl a\u017e ve v\u011bku \u010dty\u0159iceti let. Sou\u010dasn\u00ed badatel\u00e9 v\u0161ak nevylu\u010duj\u00ed mo\u017enost, \u017ee \u0161lo o n\u011bkolik kr\u00e1l\u016f se stejn\u00fdm jm\u00e9nem, kte\u0159\u00ed se v kolektivn\u00ed pam\u011bti pozd\u011bj\u0161\u00edch generac\u00ed spojili v jednu legend\u00e1rn\u00ed postavu.<\/p>\n\n\n\n

Tart\u00e9ssos vzkv\u00e9tal a bohatl d\u00edky obchodu s barevn\u00fdmi kovy: m\u011bd\u00ed, st\u0159\u00edbrem, c\u00ednem a olovem. Proto byl ve starov\u011bk\u00e9m sv\u011bt\u011b pr\u00e1vem pova\u017eov\u00e1n za symbol bohatstv\u00ed a hojnosti.<\/p>\n\n\n\n

\n
Z\u00e1hadn\u00e1 kumr\u00e1nsk\u00e1 komunita a jej\u00ed rukopisy<\/a><\/blockquote>