O v\u011bt\u0161in\u011b kn\u011b\u017e\u00ed \u201egorazdovsk\u00e9\u201c generace obnovitel\u016f na\u0161eho pravoslav\u00ed se u n\u00e1s zachovalo alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 pov\u011bdom\u00ed. O otci Emili\u00e1nu Bo\u017eet\u011bchu Glocarovi, kter\u00fd se roku 1906 narodil v Lukavic\u00edch u \u0160umperka, to ale neplat\u00ed, p\u0159esto\u017ee pom\u00e1hal \u0161\u00ed\u0159it pravoslav\u00ed na dvou sv\u011btad\u00edlech.<\/p>\n\n\n\n
A mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto. U\u017e b\u011bhem gymnazi\u00e1ln\u00edch studi\u00ed v Z\u00e1b\u0159ehu p\u0159ijal pravoslav\u00ed a biskup Gorazd jej roku 1923 vyslal na vlastn\u00ed n\u00e1klady na kn\u011b\u017esk\u00fd semin\u00e1\u0159 v Sarajevu. Po n\u00e1vratu p\u016fsobil jako u\u010ditel n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v Praze a v Plzni a studoval na Karlov\u011b univerzit\u011b slovanskou literaturu. Srdce ho ale t\u00e1hlo na jih, a tak ode\u0161el do B\u011blehradu a studia tu zakon\u010dil doktor\u00e1tem. Jeho pr\u00e1ce o Solovjevov\u011b filosofii z\u00edskala ocen\u011bn\u00ed jako nejlep\u0161\u00ed disertace roku.<\/p>\n\n\n\n
Stejn\u011b jako jeho genera\u010dn\u00ed souputn\u00edk, mu\u010dedn\u00edk Stanislav Nasadil, se i Emili\u00e1n v Jugosl\u00e1vii o\u017eenil a roku 1930 byl vysv\u011bcen na kn\u011bze srbsk\u00e9 c\u00edrkve. P\u016fsobil jako far\u00e1\u0159 ve Vitojevci ve Sr\u011bmu, \u010dile publikoval a pod\u00edlel se na vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed teologick\u00e9ho \u017eurn\u00e1lu Svjatoslavje. Spolupracoval s vladykou Nikolajem (Velimirovi\u0107em), kter\u00e9ho nav\u0161t\u011bvoval v monast\u00fdru \u017di\u010da. Z\u00e1rove\u0148 v letech 1931 a 1932 vydal v Praze sv\u00e9 b\u00e1snick\u00e9 sb\u00edrky P\u00edsn\u011b sirotk\u016f a Vigilie.<\/p>\n\n\n\n
Glocar byl v\u00fdraznou postavou srbsk\u00e9ho pravoslav\u00ed. Proto bylo p\u0159ekvapiv\u00e9, \u017ee byl v kv\u011btnu 1939 odesl\u00e1n na misii mezi srbsk\u00fdmi krajany v USA. A tak se otec Emili\u00e1n s man\u017eelkou a dv\u011bma dcerami (syn Emil se narodil a\u017e v Americe) vypravil za oce\u00e1n. To mu zachr\u00e1nilo \u017eivot. Vyhnul se osudu mnoha pravoslavn\u00fdch biskup\u016f a kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed byli za 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky umu\u010deni.<\/p>\n\n\n\n
V USA p\u016fsobil otec Emili\u00e1n v duchovn\u00ed spr\u00e1v\u011b v Ohiu, nejprve v Clevelandu, od roku 1943 v Akronu. Rychle se nau\u010dil anglicky, a\u010dkoli p\u0159i p\u0159\u00edjezdu jazyk v\u016fbec neovl\u00e1dal. Ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech se anga\u017eoval v pomoci okupovan\u00e9 Jugosl\u00e1vii i \u010ceskoslovensku, psal \u010dl\u00e1nky i knihy a byl \u010dlenem humanit\u00e1rn\u00ed organizace Rada pro v\u00e1le\u010dnou podporu Jugosl\u00e1vie. Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky Glocar organizoval materi\u00e1ln\u00ed pomoc pro jugosl\u00e1vsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 sirotky, za co\u017e obdr\u017eel od hlavy st\u00e1tu, mar\u0161\u00e1la Tita, vysok\u00e9 vyznamen\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
A\u010dkoli byl otec Emili\u00e1n obvi\u0148ov\u00e1n ze sympati\u00ed k Titov\u00fdm komunistick\u00fdm partyz\u00e1n\u016fm, z\u016fstal s rodinou v USA. V roce 1956 byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti protojereje, z\u00e1rove\u0148 byl ale zbaven funkce ve farn\u00ed spr\u00e1v\u011b. Proto roku 1963 p\u0159e\u0161el do Rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve, kter\u00e1 mu umo\u017enila v\u011bnovat se duchovn\u00ed pr\u00e1ci. Stal se past\u00fd\u0159em dvou mal\u00fdch venkovsk\u00fdch obc\u00ed ve Wisconsinu. Man\u017eelka a t\u0159i dosp\u011bl\u00e9 d\u011bti ov\u0161em z\u016fstaly v Akronu. Na nov\u00e9m p\u016fsobi\u0161ti se Glocar naplno mohl v\u011bnovat sv\u00e9mu kon\u00ed\u010dku, malov\u00e1n\u00ed. Stal se uzn\u00e1van\u00fdm um\u011blcem, m\u011bl \u0159adu v\u00fdstav a malov\u00e1n\u00ed za\u010dal vyu\u010dovat. Napsal i n\u011bkolik ikon pro zdej\u0161\u00ed kostely.<\/p>\n\n\n\n
Roku 1982 se ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f vzdal m\u00edsta duchovn\u00edho spr\u00e1vce. Posledn\u00ed roky pro\u017eil v monast\u00fdru sv. S\u00e1vy v Libertiville (Illinois). Zde v ned\u011bli 10. \u00fanora 1985 otec Emili\u00e1n zesnul a byl pochov\u00e1n na zdej\u0161\u00edm h\u0159bitov\u011b. Od jeho smrti letos uplynulo pr\u00e1v\u011b 40 let.<\/p>\n\n\n\n
Glocar byl renesan\u010dn\u00edm \u010dlov\u011bkem, krom\u011b malov\u00e1n\u00ed psal i knihy v n\u011bkolika jazyc\u00edch: srb\u0161tin\u011b, angli\u010dtin\u011b a \u010de\u0161tin\u011b. Jeho bibliografie zahrnuje poezii i pr\u00f3zu, v\u010detn\u011b historick\u00fdch rom\u00e1n\u016f. Z nich p\u0159ipome\u0148me Olomouckou trilogii, odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v prvn\u00ed polovin\u011b 16. stolet\u00ed. Ta vy\u0161la v \u010ceskoslovensku v letech 1960\u20131970 a je jak\u00fdmsi autorov\u00fdm vyzn\u00e1n\u00edm rodn\u00e9 zemi.<\/p>\n\n\n\n
V\u00edce o \u017eivot\u011b otce Emili\u00e1na B. Glocara najdete na str\u00e1nk\u00e1ch www.emilglocar.com<\/a> (anglicky).<\/p>\n\n\n\n V\u011b\u010dn\u00e1 pam\u011b\u0165!<\/p>\n\n\n\n Jakub Ji\u0159\u00ed Jukl<\/p>\n\n\n\n