Mezi st\u0159edov\u011bk\u00fdmi muslimsk\u00fdmi a \u017eidovsk\u00fdmi mysliteli jsou tac\u00ed, jejich\u017e my\u0161lenky byly odm\u00edtnuty spoluv\u011b\u0159\u00edc\u00edmi, ale p\u0159ijaty v c\u00edrkvi Kristov\u011b. Jedn\u00edm z nich je Fil\u00f3n Alexandrijsk\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
Konec panov\u00e1n\u00ed filozofie<\/strong><\/p>\n\n\n\n Antickou filozofii vyst\u0159\u00eddala filozofie st\u0159edov\u011bk\u00e1. Jak\u00fd je mezi nimi rozd\u00edl? Starov\u011bk je mo\u017en\u00e1 jedin\u00fdm obdob\u00edm v d\u011bjin\u00e1ch lidstva, kdy filozofie vl\u00e1dla zcela a bezprost\u0159edn\u011b. Byla kr\u00e1lovnou v\u011bd, kladla jak\u00e9koliv ot\u00e1zky, nic j\u00ed nebylo zak\u00e1z\u00e1no.<\/p>\n\n\n\n St\u0159edov\u011bk\u00e1 filozofie \u2013 pokud ji definujeme jako n\u00e1bo\u017eenskou \u2013 se omezuje na ur\u010dit\u00e9 postul\u00e1ty, kter\u00e9 p\u0159ij\u00edm\u00e1me na z\u00e1klad\u011b v\u00edry. O jak\u00fd druh n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 filozofie se jedn\u00e1 \u2013 k\u0159es\u0165anskou, \u017eidovskou, muslimskou \u2013 v tomto p\u0159\u00edpad\u011b nez\u00e1le\u017e\u00ed. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee filozofie si u\u017e nesm\u00ed polo\u017eit libovolnou ot\u00e1zku.<\/p>\n\n\n\n Odpov\u011bdi na n\u011bkter\u00e9 ot\u00e1zky jsou pro ni z\u0159ejm\u00e9 z hlediska v\u00edry. A v tom spo\u010d\u00edv\u00e1 nejhlub\u0161\u00ed rozd\u00edl mezi n\u00ed a antickou filozofi\u00ed. P\u0159ibli\u017en\u011b od 1. do 5. stolet\u00ed po Kristu zaznamen\u00e1v\u00e1me jak rozkv\u011bt antick\u00fdch filozofick\u00fdch sm\u011br\u016f (nap\u0159. novoplatonismu), tak vznik n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 filozofie (nap\u0159. sv. Augustina nebo kappadock\u00fdch otc\u016f).<\/p>\n\n\n\n Fil\u00f3n Alexandrijsk\u00fd je tradi\u010dn\u011b pova\u017eov\u00e1n za prvn\u00edho st\u0159edov\u011bk\u00e9ho filozofa.<\/p>\n\n\n\n Fil\u00f3n\u016fv \u017eivot<\/strong><\/p>\n\n\n\n O jeho \u017eivot\u011b v\u00edme velmi m\u00e1lo. P\u0159ibli\u017en\u00fd rok jeho narozen\u00ed je 20 p\u0159. n. l., p\u0159ibli\u017en\u00fd rok smrti je 50 n. l. V\u00edme, \u017ee \u017eil v Alexandrii a pat\u0159il k \u017eidovsk\u00e9 \u0161lecht\u011b, mo\u017en\u00e1 byl farizeem. V\u00edme, \u017ee m\u011bl bratra, velmi bohat\u00e9ho ob\u010dana \u0158\u00edma, jeho\u017e syn, Fil\u00f3n\u016fv synovec, opustil \u017eidovskou v\u00edru, o \u010dem\u017e filozof v jednom ze sv\u00fdch pojedn\u00e1n\u00ed s ho\u0159kost\u00ed p\u00ed\u0161e: \u201eje zcela romanizov\u00e1n\u201c. V\u00edme, \u017ee Fil\u00f3n byl velmi vlivn\u00fd u\u017e jen proto, \u017ee n\u011bkdy kolem roku 39 jel se skupinou p\u0159edn\u00edch \u017eidovsk\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed do \u0158\u00edma k c\u00edsa\u0159i Caligulovi, o \u010dem\u017e s\u00e1m napsal zpr\u00e1vu. \u0160lo o to, \u017ee Caligula na\u0159\u00eddil, aby ve v\u0161ech chr\u00e1mech byly um\u00edst\u011bny sochy c\u00edsa\u0159e, proto\u017ee c\u00edsa\u0159e v \u0158\u00edm\u011b pova\u017eovali za boha. V\u00fdjimku neud\u011blal ani pro synagogy. \u017did\u00e9 t\u00edm byli pohor\u0161eni a vypravili k c\u00edsa\u0159i poselstv\u00ed, jeho\u017e \u00fa\u010dastn\u00edkem byl i Fil\u00f3n Alexandrijsk\u00fd. Caligula v\u0161ak zem\u0159el o rok pozd\u011bji, tak\u017ee \u017eid\u00e9 m\u011bli \u0161t\u011bst\u00ed. Ale Fil\u00f3n byl se v\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed docela odv\u00e1\u017en\u00fd mu\u017e. Caligula proslul svou ha\u0161te\u0159ivou povahou a tvrd\u00fdmi repres\u00e1liemi v\u016f\u010di sv\u00fdm protivn\u00edk\u016fm.<\/p>\n\n\n\n V\u00edme tak\u00e9, \u017ee Fil\u00f3n podnikl pou\u0165 do Jeruzal\u00e9ma, ale jinak cel\u00fd \u017eivot pro\u017eil v Alexandrii. To je pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161e, co je o tomto filozofovi zn\u00e1mo.<\/p>\n\n\n\n Mnohem v\u00edce v\u00edme o jeho spisech. Dochovalo se jich p\u0159ibli\u017en\u011b 50. P\u0159ekvapiv\u00e9 je, \u017ee \u017eidovsk\u00e1 komunita odm\u00edtla my\u0161lenky Fil\u00f3na Alexandrijsk\u00e9ho a jeho spisy se zachovaly dodnes d\u00edky… k\u0159es\u0165an\u016fm. To, \u017ee Fil\u00f3novy spisy se p\u0159episovaly v k\u0159es\u0165ansk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, sv\u011bd\u010d\u00ed o z\u00e1jmu k\u0159es\u0165an\u016f o tohoto \u017eidovsk\u00e9ho filozofa, kter\u00fd byl \u017eidovsk\u00fdm prost\u0159ed\u00edm odm\u00edtnut. To zase ukazuje, \u017ee pr\u00e1v\u011b k\u0159es\u0165anstv\u00ed zauj\u00edm\u00e1 v\u016f\u010di filozofii kladn\u00fd a p\u0159\u00e1telsk\u00fd postoj, i kdy\u017e se filozofie rod\u00ed v jin\u00e9m n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Co s t\u00edm m\u00e1 spole\u010dn\u00e9ho Septuaginta?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Pro\u010d byly Fil\u00f3novy spisy tak aktu\u00e1ln\u00ed? Dovol\u00edm si mo\u017en\u00e1 trochu neobvykl\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. V\u00edme, \u017ee v Alexandrii \u017eilo pom\u011brn\u011b velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u017did\u016f, kte\u0159\u00ed se ji\u017e helenizovali, zapomn\u011bli sv\u016fj rodn\u00fd jazyk a mluvili starov\u011bkou \u0159e\u010dtinou. Z tohoto d\u016fvodu vznikl p\u0159eklad Star\u00e9ho z\u00e1kona zn\u00e1m\u00fd jako Septuaginta, aby \u017did\u00e9 mohli \u010d\u00edst P\u00edsmo svat\u00e9 ve sv\u00e9m ji\u017e mate\u0159sk\u00e9m \u0159eck\u00e9m jazyce. P\u0159elo\u017eit pouze text ale nesta\u010dilo. Alexandrij\u0161t\u00ed \u017did\u00e9 se ji\u017e tak helenizovali, \u017ee se jim nejen jazyk, ale i kultura \u0158ek\u016f byla bli\u017e\u0161\u00ed ne\u017e jazyk a kultura P\u00edsma. Platon pro n\u011b byl srozumiteln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Moj\u017e\u00ed\u0161 a stoikov\u00e9 srozumiteln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e proroci. Proto lze \u0159\u00edct, \u017ee Fil\u00f3n Alexandrijsk\u00fd do jist\u00e9 m\u00edry pokra\u010duje v pr\u00e1ci 70 p\u0159ekladatel\u016f Star\u00e9ho z\u00e1kona a \u201ep\u0159ekl\u00e1d\u00e1\u201c Moj\u017e\u00ed\u0161ovy knihy do jazyka \u0159eck\u00e9 filozofie, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ibli\u017euje P\u00edsmo sv\u00fdm sou\u010dasn\u00edk\u016fm. Pr\u00e1v\u011b proto ortodoxn\u00ed \u017eid\u00e9 jeho my\u0161lenky nep\u0159ijali \u2013 lp\u011bli na doslovn\u00e9m v\u00fdkladu posv\u00e1tn\u00fdch text\u016f.<\/p>\n\n\n\n V knih\u00e1ch Star\u00e9ho z\u00e1kona jsou n\u011bkter\u00e9 pro vzd\u011blan\u00e9ho \u0158eka zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a zcela nepochopiteln\u00e9 my\u0161lenky. Pro\u010d B\u016fh vyz\u00fdv\u00e1 k zab\u00edjen\u00ed lid\u00ed? Pro\u010d Abraham podv\u00e1d\u00ed S\u00e1ru se svou slu\u017eebnic\u00ed Hagar? Pro\u010d se jedin\u00fd spravedliv\u00fd \u010dlov\u011bk Noe po potop\u011b opije a jeho syn se jeho opilosti vysm\u00edv\u00e1? Fil\u00f3n Alexandrijsk\u00fd \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee podobn\u00e9 pas\u00e1\u017ee je t\u0159eba vykl\u00e1dat alegoricky. A na tom se zakl\u00e1d\u00e1 i jeho teologie.<\/p>\n\n\n\n Fil\u00f3n tvrd\u00ed, \u017ee B\u016fh je naprosto transcendentn\u00ed a nepoznateln\u00fd. Je nad ve\u0161kerou bytost\u00ed, nad jakoukoli schopnost\u00ed na\u0161eho pozn\u00e1n\u00ed. A proto, kdy\u017e n\u00e1m zjevuje cokoliv o sob\u011b, vyjad\u0159uje to na\u0161\u00edm jazykem, srozumiteln\u00fdm \u010dlov\u011bku. Mezi lidmi a Bohem je obrovsk\u00e1 propast: nem\u016f\u017eeme Bohu rozum\u011bt a B\u016fh n\u00e1m \u201enem\u016f\u017ee\u201c p\u0159edat znalosti o sob\u011b. A pak B\u016fh vytv\u00e1\u0159\u00ed prost\u0159edn\u00edka mezi sebou a sv\u011btem. To je Logos \u2013 \u201eprost\u0159edn\u00edk\u201c, kter\u00fd hraje roli filtru: Bo\u017e\u00ed zjeven\u00ed proch\u00e1zej\u00ed skrze n\u011bj a nab\u00fdvaj\u00ed hlubok\u00e9ho filozofick\u00e9ho v\u00fdznamu. Tento Logos, kter\u00fd lze pochopit pouze pomoc\u00ed filozofie, se nach\u00e1z\u00ed v textech P\u00edsma svat\u00e9ho \u2013 zvl\u00e1\u0161t\u011b tam, kde rozum klop\u00fdt\u00e1. Kdy\u017e se \u010dlov\u011bk zab\u00fdv\u00e1 filozofi\u00ed, tedy hled\u00e1 Logos, hled\u00e1 t\u00edm i Boha.<\/p>\n\n\n\n Alegorick\u00fd v\u00fdklad<\/strong><\/p>\n\n\n\n V podstat\u011b v\u011bt\u0161ina Fil\u00f3nov\u00fdch spis\u016f je v\u011bnov\u00e1na hled\u00e1n\u00ed filozofick\u00e9ho porozum\u011bn\u00ed P\u00edsmu. Jedn\u00edm z p\u0159\u00edklad\u016f je spis \u201eO stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta\u201c. V knize Genesis je mnoho nejasn\u00e9ho. B\u016fh stvo\u0159il sv\u011bt za \u0161est dn\u00ed. Pro\u010d za \u0161est? Je p\u0159ece v\u0161emocn\u00fd! Mohl by to ud\u011blat i b\u011bhem okam\u017eiku. Fil\u00f3n Alexandrijsk\u00fd tak\u00e9 souhlas\u00ed s t\u00edm, \u017ee B\u016fh je v\u0161emocn\u00fd, proto\u017ee je dokonal\u00fd. Ov\u0161em sv\u011bt dokonal\u00fd nen\u00ed. Trv\u00e1n\u00ed v \u010dase je nezbytn\u00e9 pr\u00e1v\u011b pro sv\u011bt. Aby byl sv\u011bt kr\u00e1sn\u00fd, mus\u00ed B\u016fh nejprve vytvo\u0159it Logos \u2013 plat\u00f3nsk\u00fd sv\u011bt idej\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Fil\u00f3n\u016fv spis \u201eO stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta\u201c je velice ovlivn\u011bn Platonov\u00fdm dialogem Timaeus: B\u016fh nejprve stvo\u0159il sv\u011btovou du\u0161i. Fil\u00f3n m\u00e1 zhruba tot\u00e9\u017e: B\u016fh nejprve tvo\u0159\u00ed Logos, kter\u00fd je ch\u00e1p\u00e1n jako sv\u011bt idej\u00ed. Pak podle t\u011bchto idej\u00ed vznikaj\u00ed v\u011bci. Ale pro\u010d \u0161est dn\u00ed? Fil\u00f3n byl z\u0159ejm\u011b ovlivn\u011bn pythagorejstv\u00edm, proto\u017ee \u0161estka je podle Pythagora dokonal\u00e9 \u010d\u00edslo. Dvojka je vyj\u00e1d\u0159en\u00edm \u017eensk\u00e9ho principu, trojka je symbolem mu\u017esk\u00e9ho principu, dva kr\u00e1t t\u0159i je \u0161est. A \u0161est nen\u00ed jen jeden kr\u00e1t dva kr\u00e1t t\u0159i, je to jedna plus dva plus t\u0159i, to znamen\u00e1, \u017ee je to sou\u010det i sou\u010din stejn\u00fdch \u010d\u00edsel, tak\u017ee \u0161est je nejposv\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00edslo, proto B\u016fh tvo\u0159\u00ed sv\u011bt \u0161est dn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Fil\u00f3n toti\u017e nevytv\u00e1\u0159\u00ed vlastn\u00ed filozofii, ale bere si z \u0159eck\u00e9 filozofie to, co se mu l\u00edb\u00ed: od Pythagorejc\u016f, od Platona, od skeptik\u016f, od stoik\u016f \u2013 jen aby to helenizovan\u00fdm \u017did\u016fm pomohlo pochopit v\u00fdznam knih P\u00edsma svat\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n Logos je jedn\u00edm z \u00fast\u0159edn\u00edch princip\u016f Fil\u00f3nova my\u0161len\u00ed. Logos m\u00e1 mnoho r\u016fzn\u00fdch podob. Jeho filozofick\u00fdm v\u00fdznamem je plat\u00f3nsk\u00fd sv\u011bt idej\u00ed, podle teologick\u00e9ho v\u00fdznamu je to Archand\u011bl, Bo\u017e\u00ed Syn, Sofie, o n\u00ed\u017e \u010dteme v Knize moudrosti.<\/p>\n\n\n\n Fil\u00f3n nevytv\u00e1\u0159\u00ed ucelen\u00fd filozofick\u00fd syst\u00e9m; jeho teorie je pon\u011bkud pestr\u00e1, ale zaj\u00edmav\u00e1 pro sv\u016fj alegorick\u00fd p\u0159\u00edstup. Fil\u00f3n \u017eil v Alexandrii, a pr\u00e1v\u011b Alexandrijsk\u00e1 k\u0159es\u0165ansk\u00e1 \u0161kola je proslul\u00e1 sv\u00fdm alegorick\u00fdm p\u0159\u00edstupem \u2013 vid\u00edme ho u \u00d3rigena, u Klementa Alexandrijsk\u00e9ho a vrcholem alegorick\u00e9ho p\u0159\u00edstupu je svat\u00fd Maxim Vyznava\u010d.<\/p>\n\n\n\n Uve\u010fme p\u0159\u00edklad Fil\u00f3nova alegorick\u00e9ho v\u00fdkladu. Abraham a S\u00e1ra dlouho nem\u011bli d\u011bti. Abraham se t\u00edm tr\u00e1pil a moudr\u00e1 S\u00e1ra mu dovolila m\u00edt d\u00edt\u011b s jeho slu\u017eebnic\u00ed Hagar. Pot\u00e9, co Hagar porodila, porodila i S\u00e1ra. Zd\u00e1 se, \u017ee B\u016fh \u010dekal, a\u017e Abraham podvede svou z\u00e1konnou man\u017eelku. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed! Ale Fil\u00f3n vysv\u011btluje: S\u00e1ra symbolizuje teologii a Hagar symbolizuje filozofii. Nikdo nem\u016f\u017ee studovat teologii, dokud nepozn\u00e1 filozofii. Teologie v\u00e1m nep\u0159inese ovoce, dokud nez\u00edsk\u00e1te ovoce z filozofie. Stejn\u011b jako Hagar byla slu\u017eebnic\u00ed S\u00e1ry, tak filozofie je slu\u017eebnic\u00ed teologie. Zde je p\u016fvod tohoto zn\u00e1m\u00e9ho \u00faslov\u00ed, kter\u00e9 je p\u0159ipisov\u00e1no katolick\u00e9mu scholastiku Tom\u00e1\u0161i Akvinsk\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n Nebo dal\u0161\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sy\u017eet: Noe se opije po p\u0159ist\u00e1n\u00ed archy. Fil\u00f3n o tom p\u00ed\u0161e cel\u00fd trakt\u00e1t. V\u0161ichni jsme jako opilci. Opilec zpravidla nech\u00e1pe, \u017ee je opil\u00fd, mysl\u00ed si, \u017ee je st\u0159\u00edzliv\u00fd a dok\u00e1\u017ee v\u0161e dokonale posoudit. Stejn\u011b tak se chov\u00e1me i my: mysl\u00edme si, \u017ee v\u0161emu dokonale rozum\u00edme, ale ve srovn\u00e1n\u00ed s Bohem jsme jako opilci. Fil\u00f3n cituje velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed argument\u016f p\u0159evzat\u00fdch od Aenesidema (skeptick\u00e9 tropy) o tom, \u017ee \u010dlov\u011bk nem\u016f\u017ee spol\u00e9hat na sv\u00e9 smysly. Nem\u016f\u017eeme spr\u00e1vn\u011b poznat viditeln\u00fd hmotn\u00fd sv\u011bt, proto\u017ee n\u00e1s na\u0161e smysly klamou. Je\u0161t\u011b naivn\u011bj\u0161\u00ed je snaha poznat Boha, o kter\u00e9m nev\u00edme v\u016fbec nic.<\/p>\n\n\n\n Zde je dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad Fil\u00f3nova symbolick\u00e9ho v\u00fdklady. V knize Exodus \u010dteme: Zabijte ka\u017ed\u00fd sv\u00e9ho bratra, ka\u017ed\u00fd sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, ka\u017ed\u00fd sv\u00e9ho nejbli\u017e\u0161\u00edho. L\u00e9viovci vykonali, co jim Moj\u017e\u00ed\u0161 rozk\u00e1zal; toho dne padlo z lidu na t\u0159i tis\u00edce mu\u017e\u016f<\/em> (Exodus 32:27\u201328). K \u010demu je takov\u00e1 krutost? Fil\u00f3n Alexandrijsk\u00fd vysv\u011btluje: „Kn\u011b\u017e\u00ed nezab\u00edjej\u00ed lidi, jak si n\u011bkte\u0159\u00ed mysl\u00ed, ale odsek\u00e1vaj\u00ed ze sv\u00e9 mysli to, co je vlastn\u00ed a drah\u00e9 t\u011blu, proto\u017ee ti, kdo mus\u00ed b\u00fdt slu\u017eebn\u00edky Jedin\u00e9ho a V\u0161emoudr\u00e9ho, by se m\u011bli st\u00e1t ciz\u00edmi v\u0161emu, co m\u00e1 jak\u00fdkoliv p\u016fvod. Proto zabijeme bratra, nikoliv v\u0161ak \u010dlov\u011bka, ale bratra du\u0161e \u2013 t\u011blo. Odd\u011bl\u00edme od toho, kdo miluje ctnost a v\u0161e bo\u017esk\u00e9, v\u00e1\u0161n\u011b a v\u0161e smrteln\u00e9…\u201c a tak d\u00e1le (O opilosti<\/em>, 67-70). Tak\u017ee podle Fil\u00f3na v tomto biblick\u00e9m \u00faryvku jde o zab\u00edjen\u00ed l\u00e1sky k pozemsk\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n Takov\u00fdm zp\u016fsobem Fil\u00f3n alegoricky vykl\u00e1d\u00e1 P\u00edsmo ve v\u0161ech sv\u00fdch spisech. Bible je kniha, kterou nelze \u010d\u00edst bez filozofie, nebo\u0165 je d\u00e1na Bohem skrze Logos, tedy jako by pro\u0161la s\u00edtem rozumu.<\/p>\n\n\n\n Vliv stoik\u016f se u Fil\u00f3na projevuje v oblasti etiky. Proch\u00e1z\u00ed v\u0161ak tak\u00e9 prizmatem jeho n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed. Ano, stoici mluvili o apatii a Fil\u00f3n o boji proti v\u00e1\u0161n\u00edm, o odseknut\u00ed v\u0161eho, co je spojeno s t\u011blem, s na\u0161\u00edm sv\u011btem. T\u00edm se ale Fil\u00f3n na rozd\u00edl od stoik\u016f neomezuje. Jde d\u00e1le a mluv\u00ed o posv\u00e1tn\u00e9m opojen\u00ed, o v\u00fdstupu k Bohu.<\/p>\n\n\n\n Proto je Fil\u00f3n na jedn\u00e9 stran\u011b d\u016fsledn\u00fd asketa, kter\u00fd tvrd\u00ed, \u017ee t\u011blesn\u00e9 mus\u00ed b\u00fdt omezeno. Ale z\u00e1rove\u0148 je mystik, kter\u00fd \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u010dlov\u011bk p\u0159itom mus\u00ed vystoupit celou du\u0161\u00ed k Bohu.<\/p>\n\n\n\n Vliv na k\u0159es\u0165any<\/strong><\/p>\n\n\n\n Fil\u00f3novy spisy se \u010detly a kop\u00edrovaly v k\u0159es\u0165ansk\u00fdch kruz\u00edch, tak\u017ee postoj k n\u011bmu byl velice uctiv\u00fd.<\/p>\n\n\n\n Alexandrijsk\u00e1 teologick\u00e1 \u0161kola byla jednozna\u010dn\u011b ovlivn\u011bna Fil\u00f3nov\u00fdm p\u0159\u00edstupem. Nap\u0159\u00edklad Klement Alexandrijsk\u00fd, jen\u017e byl \u0159editelem alexandrijsk\u00e9 katechetick\u00e9 \u0161koly, cituje Fil\u00f3na a ozna\u010duje ho za autoritu. Na z\u00e1klad\u011b Fil\u00f3nov\u00fdch knih se stav\u011bla alexandrijsk\u00e1 teologie. A pak z t\u00e9to \u0161koly vze\u0161el \u00d3rigen\u00e9s, kter\u00fd pozd\u011bji st\u00e1l v jej\u00edm \u010dele. \u00d3rigenovy spisy studovali kappado\u010dt\u00ed otcov\u00e9 Basil Velik\u00fd, \u0158eho\u0159 Teolog a \u0158eho\u0159 z Nyssy, kte\u0159\u00ed tak\u00e9 pou\u017e\u00edvali alegorickou metodu. Alegorick\u00fd zp\u016fsob v\u00fdkladu P\u00edsma svat\u00e9ho pou\u017e\u00edvali i dal\u0161\u00ed slavn\u00ed Alexandrijci \u2013 svat\u00ed Athanasios a Cyril.<\/p>\n\n\n\n Podobn\u00fd p\u0159\u00edstup vid\u00edme i u sv. Maxima Vyznava\u010de. Nev\u00edme v\u0161ak, zda sv. Maxim byl ovlivn\u011bn p\u0159\u00edmo Fil\u00f3nem nebo prost\u0159ednictv\u00edm ran\u00fdch otc\u016f.<\/p>\n\n\n\n Fil\u00f3na \u010detl svat\u00fd Ambro\u017e Mil\u00e1nsk\u00fd, u\u010ditel svat\u00e9ho Augustina. V Augustinov\u011b d\u00edlu \u201eO Bo\u017e\u00ed obci\u201c, kter\u00e9 je v\u00fdkladem knihy Genesis, lze naj\u00edt hodn\u011b podobn\u00e9ho s Fil\u00f3nov\u00fdm spisem \u201eO stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta\u201c. Mo\u017en\u00e1 Augustin do\u0161el k mnoha z\u00e1v\u011br\u016fm s\u00e1m, nebo se k n\u011bmu Fil\u00f3novy v\u00fdklady dostaly prost\u0159ednictv\u00edm svat\u00e9ho Ambro\u017ee.<\/p>\n\n\n\n V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b lze \u0159\u00edci, \u017ee Fil\u00f3n byl v podstat\u011b zakladatelem jednoho ze sm\u011br\u016f exegeze P\u00edsma svat\u00e9ho. Jeho vliv na tuto metodu je skute\u010dn\u011b kolos\u00e1ln\u00ed. A je to \u00fa\u017easn\u00fd fakt. Ve st\u0159edov\u011bk\u00e9 filozofii existuje \u0159ada zaj\u00edmav\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch myslitel\u016f (Fil\u00f3n Alexandrijsk\u00fd, Mo\u0161e Maimonides), kter\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 prost\u0159ed\u00ed nep\u0159ijalo, ale jejich trakt\u00e1ty byly hojn\u011b \u0161\u00ed\u0159eny v k\u0159es\u0165ansk\u00e9 c\u00edrkvi. Jsou tak\u00e9 n\u011bkte\u0159\u00ed muslim\u0161t\u00ed myslitel\u00e9 (Ibn S\u00edn\u00e1, Al-F\u00e1r\u00e1b\u00ed, Ibn Ru\u0161d), kter\u00e9 muslimov\u00e9 prohl\u00e1sili za kac\u00ed\u0159e, ale jejich spisy m\u011bly v k\u0159es\u0165ansk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed velk\u00fd v\u00fdznam. To v\u0161e sv\u011bd\u010d\u00ed o l\u00e1sce k\u0159es\u0165an\u016f k filozofii a moudrosti, a\u0165 u\u017e je jej\u00ed p\u016fvod jak\u00fdkoli.<\/p>\n\n\n\n Viktor Lega<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Mezi st\u0159edov\u011bk\u00fdmi muslimsk\u00fdmi a \u017eidovsk\u00fdmi mysliteli jsou tac\u00ed, jejich\u017e my\u0161lenky byly odm\u00edtnuty spoluv\u011b\u0159\u00edc\u00edmi, ale p\u0159ijaty v c\u00edrkvi Kristov\u011b. Jedn\u00edm z nich je Fil\u00f3n Alexandrijsk\u00fd. Konec…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3243,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[90],"tags":[100],"class_list":["post-3242","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-filozofie-a-nabozenstvi","tag-2025-04","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3242","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3242"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3242\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3244,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3242\/revisions\/3244"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3243"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3242"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3242"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3242"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}