{"id":3198,"date":"2025-03-27T12:53:58","date_gmt":"2025-03-27T11:53:58","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=3198"},"modified":"2025-04-08T12:54:12","modified_gmt":"2025-04-08T11:54:12","slug":"bozi-jmena-v-knize-janova-zjeveni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2025\/03\/27\/bozi-jmena-v-knize-janova-zjeveni\/","title":{"rendered":"Bo\u017e\u00ed jm\u00e9na v\u00a0knize Janova Zjeven\u00ed"},"content":{"rendered":"\n

U\u010den\u00ed o Bohu v knize Zjeven\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Na za\u010d\u00e1tku sv\u00e9 knihy Jan p\u00ed\u0161e o Bohu v jeho trojjedinosti: Milost v\u00e1m a pokoj od toho, kter\u00fd jest a kter\u00fd byl a kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed, i od sedmi duch\u016f p\u0159ed jeho tr\u016fnem a od Je\u017e\u00ed\u0161e Krista, v\u011brn\u00e9ho sv\u011bdka, prvorozen\u00e9ho z mrtv\u00fdch a vl\u00e1dce kr\u00e1l\u016f zem\u011b<\/em> (1:4b-5\u0430). Podobn\u00e9 pozdravy m\u016f\u017eeme naj\u00edt u apo\u0161tola Pavla: Milost v\u00e1m a pokoj od Boha Otce na\u0161eho a P\u00e1na Je\u017e\u00ed\u0161e Krista<\/em> (2. Korintsk\u00fdm 1:2). V nich apo\u0161tol stav\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista na \u00farove\u0148 Boha Otce. Sta\u0159\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b nem\u011bli ontologickou koncepci o Je\u017e\u00ed\u0161ov\u011b vztahu k Bohu, implicitn\u011b mluvili o Je\u017e\u00ed\u0161i jako o Bohu. Je bo\u017esk\u00fdm prost\u0159edn\u00edkem sp\u00e1sy, kter\u00e1 k lidem p\u0159ich\u00e1z\u00ed od Boha. Ale u Jana se setk\u00e1me s troji\u010dnost\u00ed. V Nov\u00e9m z\u00e1kon\u011b se trinit\u00e1rn\u00ed formule ob\u010das vyskytuj\u00ed (Matou\u0161 28:19; 2. Korintsk\u00fdm 13:13; 1. Petra 1:2), ale formule v knize Zjeven\u00ed je jedine\u010dn\u00e1. Jan nahradil v\u00fdrazy \u201eB\u016fh Otec\u201c a \u201eP\u00e1n Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus\u201c jejich popisy zp\u016fsobem charakteristick\u00fdm pro Zjeven\u00ed. Jan p\u0159em\u00fd\u0161lel o k\u0159es\u0165ansk\u00e9m pojet\u00ed Boha tv\u016fr\u010d\u00edm zp\u016fsobem. Ve sv\u00e9m specifick\u00e9m teologick\u00e9m jazyku kreativn\u011b vyu\u017eil zdroje \u017eidovsko-k\u0159es\u0165ansk\u00e9 tradice.<\/p>\n\n\n\n

Stejn\u011b jako ve Star\u00e9m z\u00e1kon\u011b se teologie v Nov\u00e9m z\u00e1kon\u011b z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti odr\u00e1\u017e\u00ed ve jm\u00e9nech Bo\u017e\u00edch. Je dob\u0159e zn\u00e1mo, jak\u00fd rozhoduj\u00edc\u00ed v\u00fdznam pro \u017eidovskou religiozitu m\u011blo zjeven\u00ed Bo\u017e\u00edho jm\u00e9na v knize Exodus 3:14. Proto\u017ee teologie Zjeven\u00ed je v z\u00e1sad\u011b monoteistick\u00e1, je velmi zaj\u00edmav\u00e9 analyzovat jm\u00e9na Bo\u017e\u00ed pou\u017eit\u00e1 v t\u00e9to knize. S prvn\u00edm z t\u011bchto titul\u016f jsme se ji\u017e setkali: Ten, kter\u00fd jest a kter\u00fd byl a kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed<\/em> (1:4). Dal\u0161\u00ed jm\u00e9na Boha se nach\u00e1z\u00ed na konci prologu: J\u00e1 jsem Alfa i Omega, prav\u00ed P\u00e1n B\u016fh, ten, kter\u00fd jest a kter\u00fd byl a kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed, V\u0161emohouc\u00ed<\/em> (1:8). Zde najdeme t\u0159i ze \u010dty\u0159 nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch Bo\u017e\u00edch jmen ve Zjeven\u00ed: Alfa i Omega, V\u0161emohouc\u00ed a Ten, kter\u00fd jest a kter\u00fd byl a kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed<\/em>. \u010ctvrt\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 jm\u00e9no Boha \u2013 Sed\u00edc\u00ed na tr\u016fnu<\/em> \u2013 se objevuje na za\u010d\u00e1tku 4. kapitoly knihy Zjeven\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Alfa i Omega<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Prolog ke Zjeven\u00ed kon\u010d\u00ed bo\u017esk\u00fdm prohl\u00e1\u0161en\u00edm: \u1f18\u03b3\u03ce \u03b5\u1f30\u03bc\u03b9 \u03c4\u1f78 \u1f0c\u03bb\u03c6\u03b1 \u03ba\u03b1\u1f76 \u03c4\u1f78 \u1f6e, \u03bb\u03ad\u03b3\u03b5\u03b9 \u03ba\u03cd\u03c1\u03b9\u03bf\u03c2, \u1f41 \u03b8\u03b5\u03cc\u03c2, \u1f41 \u1f62\u03bd \u03ba\u03b1\u1f76 \u1f41 \u1f26\u03bd \u03ba\u03b1\u1f76 \u1f41 \u1f10\u03c1\u03c7\u03cc\u03bc\u03b5\u03bd\u03bf\u03c2, \u1f41 \u03c0\u03b1\u03bd\u03c4\u03bf\u03ba\u03c1\u03ac\u03c4\u03c9\u03c1 (J\u00e1 jsem Alfa i Omega, prav\u00ed P\u00e1n B\u016fh, ten, kter\u00fd jest a kter\u00fd byl a kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed, V\u0161emohouc\u00ed<\/em>). Tento v\u00fdrok p\u0159edch\u00e1z\u00ed vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o Janov\u011b vizi. V\u00a021. kapitole se B\u016fh naz\u00fdv\u00e1: \u1f18\u03b3\u03ce \u03c4\u1f78 \u1f0c\u03bb\u03c6\u03b1 \u03ba\u03b1\u1f76 \u03c4\u1f78 \u1f6e, \u1f21 \u1f00\u03c1\u03c7\u1f74 \u03ba\u03b1\u1f76 \u03c4\u1f78 \u03c4\u03ad\u03bb\u03bf\u03c2 (J\u00e1 jsem Alfa i Omega, po\u010d\u00e1tek i konec<\/em>) (21:6). Je pozoruhodn\u00e9, \u017ee tato dv\u011b jmenov\u00e1n\u00ed Boha odpov\u00eddaj\u00ed dv\u011bma jmenov\u00e1n\u00edm Je\u017e\u00ed\u0161e Krista. B\u016fh: J\u00e1 jsem Alfa i Omega<\/em> (1:8). Kristus: J\u00e1 jsem prvn\u00ed i posledn\u00ed<\/em> (\u1f18\u03b3\u03ce \u03b5\u1f30\u03bc\u03b9 \u1f41 \u03c0\u03c1\u1ff6\u03c4\u03bf\u03c2 \u03ba\u03b1\u1f76 \u1f41 \u1f14\u03c3\u03c7\u03b1\u03c4\u03bf\u03c2<\/em>) (1:17). B\u016fh: J\u00e1 jsem Alfa i Omega, po\u010d\u00e1tek i konec<\/em> (21:6). Kristus: J\u00e1 jsem Alfa i Omega, prvn\u00ed i posledn\u00ed, po\u010d\u00e1tek i konec<\/em> (22:13).<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Alfa i Omega, prvn\u00ed i posledn\u00ed, po\u010d\u00e1tek i konec \u2013 tyto t\u0159i fr\u00e1ze jsou ekvivalentn\u00ed, v\u00fdznamov\u011b synonymn\u00ed. A pokud je to tak, Alfa i Omega se v sebejmenov\u00e1n\u00ed Boha a Krista opakuj\u00ed 7kr\u00e1t. \u010c\u00edslo 7 nen\u00ed n\u00e1hodn\u00e9. \u010c\u00edseln\u00e9 modely maj\u00ed ve Zjeven\u00ed teologick\u00fd v\u00fdznam. \u010c\u00edslo 7 je symbolem \u00faplnosti. 7 p\u0159\u00edklad\u016f jmenov\u00e1n\u00ed Boha ilustruje \u00faplnost bo\u017esk\u00e9 bytosti. Teologick\u00fd v\u00fdznam je veps\u00e1n do struktury liter\u00e1rn\u00ed kompozice.<\/p>\n\n\n\n

Vid\u00edme, \u017ee Jan d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost v\u00fdrazu Alfa i Omega. Je t\u00edm my\u0161leno, \u017ee B\u016fh je po\u010d\u00e1tek, prvotn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dina ve\u0161ker\u00e9ho byt\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 je tak\u00e9 koncem, kone\u010dn\u00fdm c\u00edlem ve\u0161ker\u00e9ho byt\u00ed. B\u016fh v\u0161e p\u0159edch\u00e1z\u00ed jako Stvo\u0159itel a v\u0161e p\u0159ivede k eschatologick\u00e9mu napln\u011bn\u00ed. Je po\u010d\u00e1tkem a c\u00edlem d\u011bjin. M\u00e1 prvn\u00ed slovo ve stvo\u0159en\u00ed a posledn\u00ed slovo v nov\u00e9m stvo\u0159en\u00ed. Proto se B\u016fh v liter\u00e1rn\u00ed struktu\u0159e Jana takto naz\u00fdv\u00e1 dvakr\u00e1t: p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem vid\u011bn\u00ed (1:8) a po dosa\u017een\u00ed kone\u010dn\u00e9ho c\u00edle: \u201eStalo se!\u201c (21:6)<\/p>\n\n\n\n

Ale Jan d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost tomuto jmenov\u00e1n\u00ed tak\u00e9 proto, \u017ee v\u00fdraz Alfa i Omega poch\u00e1z\u00ed z \u0159eck\u00e9ho p\u0159episu Bo\u017e\u00edho jm\u00e9na JHVH: I\u0391\u03a9. N\u011bkte\u0159\u00ed badatel\u00e9 tvrd\u00ed, \u017ee biblick\u00e9 jm\u00e9no Boha JHVH bylo d\u0159\u00edve vokalizov\u00e1no jako Jahoh a p\u0159episovalo se do \u0159e\u010dtiny, kter\u00e1 nem\u00e1 souhl\u00e1sku \u201eh\u201c jako IAO. Takov\u00e9 p\u0159e\u010dten\u00ed nach\u00e1z\u00edme u n\u011bkter\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch u\u010ditel\u016f, nap\u0159\u00edklad u \u00d3rigena a Theodoreta z Kyrrhu. Spojen\u00ed mezi IAO a posv\u00e1tn\u00fdm tetragramem je nepopirateln\u00e9. Na star\u00fdch gem\u00e1ch a amuletech stoj\u00ed toto IAO t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy ve spojen\u00ed se staroz\u00e1konn\u00edmi jm\u00e9ny, mezi nimi\u017e jsou i bo\u017esk\u00e1. Pravd\u011bpodobn\u011b tato zkratka byla p\u016fvodn\u011b vytvo\u0159ena speci\u00e1ln\u011b pro vyj\u00e1d\u0159en\u00ed tetragramu. P\u00edsmeno \u201eiota\u201c pro \u017eidovsk\u00e9 v\u011bdom\u00ed bylo spojeno s maxim\u00e1ln\u011b zkr\u00e1cen\u00fdm Bo\u017e\u00edm jm\u00e9nem. V kontextu \u017eidovsk\u00e9 teologie samotn\u00fd fakt, \u017ee se v p\u0159episu Bo\u017e\u00edho jm\u00e9na objevila prvn\u00ed a posledn\u00ed p\u00edsmena, je sv\u011bdectv\u00edm, \u017ee toto jm\u00e9no implicitn\u011b obsahuje my\u0161lenku v\u011b\u010dnosti. Ale i v hel\u00e9nistick\u00e9m pohanstv\u00ed byl v\u00fdraz Alfa i Omega \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1n v magick\u00fdch textech pro ozna\u010den\u00ed v\u011b\u010dnosti nebo jako jm\u00e9no bo\u017estva.<\/p>\n\n\n\n

Ekvivalentem Alfa i Omega<\/em> je jmenov\u00e1n\u00ed Prvn\u00ed i posledn\u00ed<\/em> p\u0159evzat\u00e9 z Izaj\u00e1\u0161e 44:6: J\u00e1 jsem prvn\u00ed i posledn\u00ed, krom\u011b mne \u017e\u00e1dn\u00e9ho Boha nen\u00ed<\/em> (srov. Izaj\u00e1\u0161 48:12 a 41:4). V t\u011bchto kapitol\u00e1ch knihy proroka Izaj\u00e1\u0161e je B\u016fh Izraele pops\u00e1n jako jedin\u00fd B\u016fh, Stvo\u0159itel v\u0161eho a svrchovan\u00fd Hospodin d\u011bjin, kter\u00fd se stav\u00ed proti babyl\u00f3nsk\u00fdm modl\u00e1m. Na rozd\u00edl od boh\u016f vytvo\u0159en\u00fdch \u010dlov\u011bkem je tento B\u016fh nesrovnateln\u00fd, jsou mu pod\u0159\u00edzeny v\u0161echny n\u00e1rody, nikdo nem\u016f\u017ee naru\u0161it jeho pl\u00e1ny (Izaj\u00e1\u0161 40:12\u201326). Pr\u00e1v\u011b tato monoteistick\u00e1 v\u00edra ur\u010duje prorockou my\u0161lenku Zjeven\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Co se t\u00fd\u010de dal\u0161\u00edho v\u00fdrazu Po\u010d\u00e1tek i konec<\/em>, pou\u017e\u00edval se v \u0159eck\u00e9 filozofick\u00e9 tradici k ozna\u010den\u00ed v\u011b\u010dnosti nejvy\u0161\u0161\u00edho bo\u017estva. Tuto formulaci si vyp\u016fj\u010dili helenizovan\u00ed \u017eidov\u0161t\u00ed spisovatel\u00e9. Najdeme ji nap\u0159\u00edklad u Josefa Flavia, kter\u00fd naz\u00fdv\u00e1 Boha \u201epo\u010d\u00e1tkem a koncem v\u0161ech v\u011bc\u00ed\u201c (\u017didovsk\u00e9 staro\u017eitnosti<\/em> 8:280).<\/p>\n\n\n\n

Ten, kter\u00fd jest a kter\u00fd byl a kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Druh\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 jmenov\u00e1n\u00ed Boha se v knize Zjeven\u00ed objevuje s variacemi p\u011btkr\u00e1t: kter\u00fd jest a kter\u00fd byl a kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed<\/em> (1:4 a 1:8), kter\u00fd byl a kter\u00fd jest a kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed<\/em> (4:8), kter\u00fd jsi a kter\u00fds byl<\/em> (11:17 a 16:5).<\/p>\n\n\n\n

V tomto p\u0159\u00edpad\u011b tak\u00e9 vid\u00edme \u010d\u00edselnou symboliku. Variace se t\u0159emi \u010dasy (p\u0159\u00edtomn\u00fdm, minul\u00fdm a budouc\u00edm) se vyskytuje 3kr\u00e1t (1:4; 1:8; 4:8) a variace se dv\u011bma \u010dasy (p\u0159\u00edtomn\u00fdm a minul\u00fdm) se vyskytuje 2kr\u00e1t (11:17 a 16:5).<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Toto jmenov\u00e1n\u00ed je interpretac\u00ed stejn\u00e9ho bo\u017esk\u00e9ho jm\u00e9na JHVH. Ve Star\u00e9m z\u00e1kon\u011b bylo toto jm\u00e9no zjeveno Moj\u017e\u00ed\u0161ovi v Ex.3:14, kde je spojeno (v p\u0159ekladu LXX) se slovesem \u201eb\u00fdt\u201c v pon\u011bkud z\u00e1hadn\u00e9 v\u011bt\u011b: Jsem, kter\u00fd jsem<\/em> nebo Budu, kter\u00fd budu<\/em> (a pak jednodu\u0161e jako Jsem<\/em>). Pozdn\u011b \u017eidovsk\u00fd (alexandrijsk\u00fd) v\u00fdklad interpretuje toto jm\u00e9no jako potvrzen\u00ed v\u011b\u010dnosti Boha. Je tomu tak v p\u0159ekladu LXX, stejn\u011b jako u Fil\u00f3na Alexandrijsk\u00e9ho (\u017divot Moj\u017e\u00ed\u0161e 1,75), kter\u00fd ch\u00e1pe toto Bo\u017e\u00ed jm\u00e9no jako Jsouc\u00ed<\/em> (\u1f41 \u1f62\u03bd), co\u017e hel\u00e9nistick\u00fdm filozofick\u00fdm zp\u016fsobem vyjad\u0159uje bo\u017eskou v\u011b\u010dnost ve smyslu bez\u010das\u00ed. Ale v\u011b\u010dnost m\u016f\u017ee b\u00fdt vyj\u00e1d\u0159ena jako existence v minulosti, p\u0159\u00edtomnosti a budoucnosti. Tak Palestinsk\u00fd Targum vykl\u00e1d\u00e1 Bo\u017e\u00ed jm\u00e9no v Exodus 3:14 jako: \u201eJsem, kter\u00fd jsem byl a kter\u00fd budu.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Podobn\u00e9 formule \u0158ekov\u00e9 aplikovali na nejvy\u0161\u0161\u00edho boha nebo dokonce na ni\u017e\u0161\u00ed bohy, aby zd\u016fraznili jejich v\u011b\u010dnost nebo nad\u010dasovost. Existuje zn\u00e1my v\u00fdraz: \u201eZeus byl, Zeus je, Zeus bude\u201c \u2013 \u201eZeus en, Zeus estin, zeus estai\u201c. Podle Pl\u00fatarcha bohyn\u011b Eset o sob\u011b v jednom z chr\u00e1mov\u00fdch n\u00e1pis\u016f \u0159\u00edk\u00e1: \u201eEgo eimi pan to gegonos kai on kai esomenon\u201c \u2013 \u201eJsem v\u0161echno, co bylo, jest a bude\u201c. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b tyto formule ovlivnily pozd\u011bj\u0161\u00ed hel\u00e9nistick\u00fd \u017eidovsk\u00fd v\u00fdklad Bo\u017e\u00edho jm\u00e9na. Apo\u0161tol Jan zjevn\u011b z\u00e1vis\u00ed na tomto v\u00fdkladu, ale tak\u00e9 se v\u00fdrazn\u011b li\u0161\u00ed jak zn\u011bn\u00edm, tak smyslem.<\/p>\n\n\n\n

V 1:4 (\u1f41 \u1f62\u03bd \u03ba\u03b1\u1f76 \u1f41 \u1f26\u03bd \u03ba\u03b1\u1f76 \u1f41 \u1f10\u03c1\u03c7\u03cc\u03bc\u03b5\u03bd\u03bf\u03c2) Jan souhlas\u00ed s Targumem a d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost p\u0159\u00edtomn\u00e9 existenci Boha p\u0159ed minulou a budouc\u00ed. Ov\u0161em ve t\u0159et\u00ed \u010d\u00e1sti formule m\u00edsto budouc\u00edho \u010dasu slovesa b\u00fdt<\/em> (estai<\/em> nebo esomenos<\/em>) pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159\u00edtomn\u00e9 participium slovesa p\u0159ich\u00e1zet<\/em> \u2013 erchomenos<\/em> \u2013 p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed<\/em>, kter\u00e9 m\u00e1 funkci budouc\u00edho \u010dasu. Ale Jan schv\u00e1ln\u011b zam\u011b\u0148uje sloveso, aby uk\u00e1zal, \u017ee nejde pouze o existenci Boha, ale o jeho p\u0159\u00edchod na sv\u011bt pro soud a spasen\u00ed. Pamatuje si p\u0159itom podobn\u00e9 v\u00fdroky ze Star\u00e9ho z\u00e1kona, nap\u0159. \u017ealm 96:13 (Tehdy zaplesaj\u00ed v\u0161echny stromy v lese vst\u0159\u00edc Hospodinu, \u017ee p\u0159ich\u00e1z\u00ed, \u017ee p\u0159ich\u00e1z\u00ed soudit zemi<\/em>). Ran\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9 v tom vid\u011bli proroctv\u00ed o parusii, druh\u00e9m p\u0159\u00edchodu Je\u017e\u00ed\u0161e Krista.<\/p>\n\n\n\n

Tento v\u00fdklad potvrzuje Zjeven\u00ed 11:17; 16:5. Zde chyb\u00ed t\u0159et\u00ed \u010d\u00e1st v\u00fdroku, nebo\u0165 Janovo vid\u011bn\u00ed ukazuje na Bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edchod, kter\u00fd se ji\u017e uskute\u010dnil. O budoucnosti se u\u017e nemluv\u00ed a hymny chv\u00e1l\u00ed Boha za eschatologick\u00e9 napln\u011bn\u00ed jeho z\u00e1m\u011bru. To je zvl\u00e1\u0161t\u011b patrn\u00e9 v 11:17: Dobro\u0159e\u010d\u00edme tob\u011b, Pane Bo\u017ee v\u0161emohouc\u00ed, kter\u00fd jsi a kter\u00fds byl, \u017ee ses chopil velik\u00e9 moci, kter\u00e1 ti n\u00e1le\u017e\u00ed, a ujal ses vl\u00e1dy<\/em>. P\u0159\u00edchod Boha je ekvivalentn\u00ed p\u0159\u00edchodu jeho eschatologick\u00e9ho Kr\u00e1lovstv\u00ed. Stejn\u00e1 my\u0161lenka se odr\u00e1\u017e\u00ed v 16:5: Tu jsem sly\u0161el, jak prav\u00ed and\u011bl, kter\u00fd m\u00e1 moc nad vodami: \u201eSpravedliv\u00fd jsi, Bo\u017ee, svat\u00fd, kter\u00fd jsi a kter\u00fds byl, \u017ee jsi vynesl tento rozsudek.\u201c<\/em> Podle t\u011bchto ver\u0161\u016f B\u016fh ji\u017e p\u0159i\u0161el, i kdy\u017e v p\u0159edchoz\u00edch ver\u0161\u00edch 1:4; 1:8; 4:8 je\u0161t\u011b teprve p\u0159ich\u00e1z\u00ed. Napln\u011bn\u00ed Bo\u017e\u00ed eschatologick\u00e9 vl\u00e1dy nad sv\u011btem za\u010d\u00edn\u00e1 jeho p\u0159\u00edchodem.<\/p>\n\n\n\n

Jan vykl\u00e1d\u00e1 Bo\u017esk\u00e9 jm\u00e9no dynamicky, ne jako znamen\u00ed jeho transcendentn\u00ed v\u011b\u010dnosti bez ohledu na sv\u011bt, ale jako znamen\u00ed jeho v\u011b\u010dn\u00e9ho byt\u00ed ve vztahu ke sv\u011btu. Tento v\u00fdklad se dokonale shoduje s v\u00fdznamem Exodus 3:14, kde B\u016fh o sob\u011b nemluv\u00ed ve smyslu hel\u00e9nistick\u00fdch filozofick\u00fdch abstrakc\u00ed, ale ukazuje na sv\u00e9 p\u016fsoben\u00ed v d\u011bjin\u00e1ch, mluv\u00ed o sv\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti mezi sv\u00fdm n\u00e1rodem. Jan rozv\u00edj\u00ed tuto ranou izraelskou v\u00edru v Boha d\u011bjin vyvolen\u00e9ho lidu v eschatologickou v\u00edru v Boha konce d\u011bjin.<\/p>\n\n\n\n

Je t\u0159eba zd\u016fraznit i zjevnou gramatickou nep\u0159esnost \u0159eck\u00e9ho textu 1:4. Po p\u0159edlo\u017ece \u1f00\u03c0\u1f78<\/em> \u2013 od<\/em> nen\u00e1sleduje genitiv, ale nominativ: \u1f00\u03c0\u1f78 <\/em>\u1f41 \u1f62\u03bd \u03ba\u03b1\u1f76 \u1f41 \u1f26\u03bd \u03ba\u03b1\u1f76 \u1f41 \u1f10\u03c1\u03c7\u03cc\u03bc\u03b5\u03bd\u03bf\u03c2. Doslovn\u011b bychom to p\u0159elo\u017eili jako od jsouc\u00ed a byl a p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed<\/em>. V t\u00e9to \u201enep\u0159esnosti\u201c se skr\u00fdv\u00e1 hlubok\u00fd smysl: transcendence, v\u011b\u010dnost a nem\u011bnnost Boha je gramaticky zd\u016frazn\u011bna nesklonnost\u00ed jeho jm\u00e9na.<\/p>\n\n\n\n

Hospodin B\u016fh V\u0161emohouc\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Jmenov\u00e1n\u00ed \u039a\u03cd\u03c1\u03b9\u03bf\u03c2, \u1f41 \u03b8\u03b5\u03cc\u03c2, \u1f41 \u03c0\u03b1\u03bd\u03c4\u03bf\u03ba\u03c1\u03ac\u03c4\u03c9\u03c1 se v knize Zjeven\u00ed objevuje sedmkr\u00e1t (1:8; 4:8; 11:17; 15:3; 16:7; 19:6; 21:22). Pr\u00e1v\u011b v Apokalypse se na rozd\u00edl od jin\u00fdch knih Nov\u00e9ho z\u00e1kona vyskytuje nej\u010dast\u011bji. Jm\u00e9no V\u0161emohouc\u00ed jinde najdeme pouze ve 2. Korintsk\u00fdm 6:18. Zkr\u00e1cen\u00fd v\u00fdraz B\u016fh V\u0161emohouc\u00ed se vyskytuje dvakr\u00e1t (16:14; 19:15).<\/p>\n\n\n\n

Toto jm\u00e9no, stejn\u011b jako ty, o kter\u00fdch jsme hovo\u0159ili v\u00fd\u0161e, je standardn\u00edm p\u0159ekladem roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 formy posv\u00e1tn\u00e9ho tetragramu: JHVH `elohe zeb\u00e0ot \u2013 Hospodin B\u016fh z\u00e1stup\u016f (nap\u0159\u00edklad 2. Samuelova 5:10; Jeremi\u00e1\u0161 5:14; Oze\u00e1\u0161 12:5; Amos 3:13, 4:13). Jan ho pou\u017e\u00edv\u00e1 tak\u00e9 jako ekvivalent krat\u0161\u00ed formy JHVH zeb\u00e0ot (Hospodin z\u00e1stup\u016f) velmi b\u011b\u017en\u00e9 u staroz\u00e1konn\u00edch prorok\u016f (nap\u0159\u00edklad u Izaj\u00e1\u0161e 6:3 Svat\u00fd, svat\u00fd, svat\u00fd je Hospodin z\u00e1stup\u016f<\/em>). Formule znamen\u00e1 nespornou moc JHVH nad v\u0161emi v\u011bcmi, a tedy i jeho nadvl\u00e1du nad pr\u016fb\u011bhem historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed. Jan pou\u017e\u00edv\u00e1 toto jm\u00e9no ve Zjeven\u00ed, aby se uk\u00e1zal jako pokra\u010dovatel prorock\u00e9 v\u00edry v Boha. \u0158eck\u00e9 slovo Pantokrator (v latinsk\u00e9m p\u0159ekladu Omnipotens) nehovo\u0159\u00ed ani tak o abstraktn\u00ed v\u0161emohoucnosti Boha, ale sp\u00ed\u0161e o jeho skute\u010dn\u00e9 kontrole nad v\u0161emi v\u011bcmi (V\u0161edr\u017eitel). V\u0161emocnost Boha v Apokalypse ukazuje na jeho nadvl\u00e1du nad cel\u00fdm stvo\u0159en\u00edm, na moc, kterou si uzurpuj\u00ed s\u00edly zla, ji\u017e se stav\u00ed proti Bohu. Je t\u0159eba tak\u00e9 poznamenat, \u017ee o Hospodinu Bohu V\u0161emohouc\u00edm se mluv\u00ed jak na sam\u00e9m za\u010d\u00e1tku knihy (1:8), tak na jej\u00edm konci (21:22), kde se prav\u00ed o nov\u00e9m stvo\u0159en\u00ed ve vid\u011bn\u00ed Nov\u00e9ho Jeruzal\u00e9ma.<\/p>\n\n\n\n

Sed\u00edc\u00ed na tr\u016fnu<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Nakonec \u010dtvrt\u00fd a posledn\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd titul Boha ve Zjeven\u00ed je \u1f41 \u03ba\u03b1\u03b8\u03ae\u03bc\u03b5\u03bd\u03bf\u03c2 \u1f10\u03c0\u1f76 \u03c4\u03bf\u1fe6 \u03b8\u03c1\u03cc\u03bd\u03bf\u03c5 \u2013 Ten, kter\u00fd sed\u00ed na tr\u016fnu. V t\u00e9to podob\u011b se vyskytuje 7kr\u00e1t (4:9; 5:1, 7, 13; 6:16; 7:15; 21:5). Pou\u017e\u00edvaj\u00ed se tak\u00e9 variace (4:2,3; 7:10; 19:4; 20:11). Samotn\u00fd tr\u016fn se v knize zmi\u0148uje velmi \u010dasto. B\u016fh sed\u00ed na tr\u016fnu, kter\u00fd je jedn\u00edm z \u00fast\u0159edn\u00edch symbol\u016f cel\u00e9 knihy Zjeven\u00ed. Tento symbol ukazuje na d\u016fle\u017eitost v\u00edry v moc Bo\u017e\u00ed nad cel\u00fdm stvo\u0159en\u00edm pro teologickou a eschatologickou perspektivu knihy.<\/p>\n\n\n\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed d\u016fle\u017eitost tohoto obrazu je odhalena ve vizi bo\u017esk\u00e9ho tr\u016fnn\u00edho s\u00e1lu v kapitole 4. Pot\u00e9, co Jan vid\u011bl oslaven\u00e9ho Krista na zemi (1:9\u20133:22), je vzat do nebe (4:1). S\u00edly zla na zemi vzdoruj\u00ed Bohu, p\u0159eb\u00edraj\u00ed jeho roli, nasazuj\u00ed si masku moci a n\u00e1rokuj\u00ed si bo\u017estv\u00ed. Ale nebe je sf\u00e9rou nejvy\u0161\u0161\u00ed reality. Co je pravda v nebi, mus\u00ed se st\u00e1t pravdou na zemi. Jan, vzat\u00fd do nebe, vid\u00ed tr\u016fn Bo\u017e\u00ed. Tento tr\u016fn je nejvy\u0161\u0161\u00ed realitou oproti v\u0161em pozemsk\u00fdm zd\u00e1n\u00edm. Pot\u00e9, co vid\u011bl svrchovanost Boha v nebi, bude nyn\u00ed moci vid\u011bt, jak bude tato svrchovanost uzn\u00e1na na zemi. Pohled z nebesk\u00e9ho tr\u016fnn\u00edho s\u00e1lu d\u00e1v\u00e1 Janovi p\u0159\u00edle\u017eitost roz\u0161\u00ed\u0159it obzor sv\u00fdch \u010dten\u00e1\u0159\u016f z jejich konkr\u00e9tn\u00ed situace na obecn\u011bj\u0161\u00ed kontext Bo\u017e\u00edho univerz\u00e1ln\u00edho z\u00e1m\u011bru: p\u0159ekonat ve\u0161ker\u00fd odpor a nastolit sv\u00e9 Kr\u00e1lovstv\u00ed na zemi.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Vid\u011bn\u00ed bo\u017esk\u00e9ho tr\u016fnu najdeme ji\u017e ve staroz\u00e1konn\u00ed prorock\u00e9 tradici (srov. 1. Kr\u00e1lovsk\u00e1 22:19\u201323). Tento obraz se \u010dasto opakuje v mnoha \u017eidovsk\u00fdch apokalyps\u00e1ch (po\u010d\u00ednaje knihou Daniela 7:9). Jan z\u016fst\u00e1v\u00e1 v t\u00e9to tradici. Stejn\u011b jako v\u011bt\u0161ina apokalyps se op\u00edr\u00e1 o dv\u011b velk\u00e9 vize bo\u017esk\u00e9ho tr\u016fnu v Izaj\u00e1\u0161ovi 6 a Ezechielovi 1. Nebesk\u00e9 bytosti obklopuj\u00ed tr\u016fn a neust\u00e1le slav\u00ed Boha. Vlastn\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00fd prvek ve vid\u011bn\u00ed kapitoly 4 chyb\u00ed. Pouze v kapitole 5, kde se zjevuje Ber\u00e1nek, Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus, uskute\u010d\u0148uj\u00edc\u00ed Kr\u00e1lovstv\u00ed Bo\u017e\u00ed na zemi, se projevuje specificky \u017eidovsko-k\u0159es\u0165ansk\u00fd charakter Zjeven\u00ed. Ale samoz\u0159ejm\u011b absence v\u00fdrazn\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch rys\u016f ve 4. kapitole nijak nesni\u017euje jej\u00ed v\u00fdznam pro k\u0159es\u0165anskou teologii Zjeven\u00ed, proto\u017ee zde, stejn\u011b jako v cel\u00e9m Nov\u00e9m z\u00e1kon\u011b, \u017eidovsk\u00fd monoteismus je z\u00e1kladem k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry v Boha.<\/p>\n\n\n\n

Jako u v\u011bt\u0161iny apokalyptick\u00fdch viz\u00ed Bo\u017e\u00edho tr\u016fnu, Janova vize ned\u00e1v\u00e1 vizu\u00e1ln\u00ed, viditelnou podobu toho, kdo sed\u00ed na tr\u016fnu. \u010cteme pouze o vid\u011bn\u00ed Bo\u017e\u00ed sl\u00e1vy. O Bohu se \u0159\u00edk\u00e1 jen to, \u017ee na pohled je jako lesk drahokam\u016f. To je jeden z tradi\u010dn\u00edch zp\u016fsob\u016f, jak uk\u00e1zat vzne\u0161enost nebesk\u00e9ho obrazu. Nepostihnuteln\u00e1 Bo\u017e\u00ed transcendence se ukazuje i v tom, \u017ee pozornost nen\u00ed zam\u011b\u0159ena na samotn\u00fd tr\u016fn, ale na d\u011bn\u00ed kolem n\u011bj. Zvl\u00e1\u0161t\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 je neust\u00e1l\u00e9 klan\u011bn\u00ed 4 \u017eiv\u00fdch bytost\u00ed a 24 starc\u016f. Do t\u00e9to bohoslu\u017eby se zapojuje i Jan\u016fv \u010dten\u00e1\u0159. Tak se n\u00e1m p\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee prav\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed toho, kdo je B\u016fh, je neodd\u011bliteln\u00e9 od vzd\u00e1v\u00e1n\u00ed \u00facty, od slu\u017eby Bohu. P\u00edse\u0148 \u010dty\u0159 \u017eiv\u00fdch bytost\u00ed a hymnus \u010dty\u0159iadvaceti starc\u016f vyjad\u0159uj\u00ed dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed formy uzn\u00e1n\u00ed Boha: uctiv\u00e9 p\u0159ijet\u00ed Bo\u017e\u00ed svatosti (Svat\u00fd, svat\u00fd, svat\u00fd Hospodin, B\u016fh v\u0161emohouc\u00ed<\/em> \u2013 4:8) a v\u011bdom\u00ed \u00fapln\u00e9 z\u00e1vislosti cel\u00e9ho byt\u00ed na Bohu (Jsi hoden, Pane a Bo\u017ee n\u00e1\u0161, p\u0159ijmout sl\u00e1vu, \u010dest i moc, nebo\u0165 ty jsi stvo\u0159il v\u0161echno a tvou v\u016fl\u00ed v\u0161echno povstalo a jest<\/em> 4:11). Tyto nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed formy vn\u00edm\u00e1n\u00ed Boha se vyjad\u0159uj\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm bohoslu\u017eby, mimo bohoslu\u017ebu je nelze skute\u010dn\u011b za\u017e\u00edt.<\/p>\n\n\n\n

Ve vid\u011bn\u00ed se prol\u00ednaj\u00ed kultovn\u00ed a politick\u00e9 obrazy. P\u0159evl\u00e1d\u00e1 kultovn\u00ed obraznost, proto\u017ee tr\u016fnn\u00edm s\u00e1lem v nebi je chr\u00e1m (pozd\u011bji je to vyj\u00e1d\u0159eno v 11:19; 15:5\u20138), prototyp pozemsk\u00e9ho chr\u00e1mu. \u017div\u00e9 bytosti (sm\u011bs rys\u016f seraf\u00edn\u016f z Izaj\u00e1\u0161e 6:2 a cherub\u00edn\u016f z Ezechiela 1:5\u201314) jsou nebesk\u00fdmi prototypy dvou cherub\u00edn\u016f, kte\u0159\u00ed st\u0159e\u017e\u00ed archu \u00famluvy ve velesvatyni pozemsk\u00e9ho chr\u00e1mu (Exodus 25:18\u201322). Cel\u00e1 existence t\u011bchto nebesk\u00fdch bytost\u00ed se skl\u00e1d\u00e1 ze vzd\u00e1v\u00e1n\u00ed \u00facty. Jejich neust\u00e1l\u00e9 slou\u017een\u00ed p\u0159edstavuje teocentrickou podstatu t\u00e9 reality, kter\u00e1 spo\u010d\u00edv\u00e1 v oslavov\u00e1n\u00ed Boha. Proto jsou ve st\u0159edu a jejich slou\u017een\u00ed se p\u0159ed\u00e1v\u00e1 \u0161ir\u0161\u00edm kruh\u016fm. Tyto kruhy d\u00e1le zasahuj\u00ed do vesm\u00edru (5:13). V t\u00e9to slu\u017eb\u011b cel\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed Bohu a Ber\u00e1nkovi je zachycen eschatologick\u00fd c\u00edl Bo\u017e\u00edho pl\u00e1nu. Kdy\u017e je c\u00edle dosa\u017eeno, \u017eiv\u00e9 bytosti \u0159\u00edkaj\u00ed \u201eamen\u201c (5:14). Stoj\u00ed za zm\u00ednku, jak daleko od antropocentrismu je tato bohoslu\u017eba. Lidstvo je radik\u00e1ln\u011b vzd\u00e1leno st\u0159edu. \u010cty\u0159i \u017eiv\u00e9 bytosti nejsou antropomorfn\u00ed, jak tomu b\u00fdv\u00e1 u and\u011bl\u016f. Pouze t\u0159et\u00ed z nich m\u00e1 obli\u010dej podobn\u00fd lidsk\u00e9mu. Jin\u00e9 jsou podobn\u00e9 lvu, b\u00fdku a orlu. \u0160est k\u0159\u00eddel a myri\u00e1dy o\u010d\u00ed je povy\u0161uj\u00ed nad pozemsk\u00e9 bytosti (4:6\u20138). Jejich \u00fakolem je vykon\u00e1vat bohoslu\u017ebu jm\u00e9nem cel\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed. Jejich \u00fakol je spln\u011bn, kdy\u017e se kruh bohoslu\u017eby roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed tak, aby zahrnoval nejen lidi, ale tak\u00e9 v\u0161echno stvo\u0159en\u00ed na nebi, na zemi, pod zem\u00ed i v mo\u0159i<\/em> (5:13).<\/p>\n\n\n\n

Krom\u011b kultovn\u00ed obraznosti je zde p\u0159\u00edtomna i obraznost politick\u00e1. Tr\u016fnn\u00ed s\u00e1l je m\u00edstem, odkud B\u016fh vl\u00e1dne sv\u011btu. \u010cty\u0159iadvacet starc\u016f je sp\u00ed\u0161e politick\u00fd ne\u017e kultovn\u00ed obraz. \u0158eck\u00e9 \u03c0\u03c1\u03b5\u03c3\u03b2\u03cd\u03c4\u03b5\u03c1\u03bf\u03c2 odpov\u00edd\u00e1 latinsk\u00e9mu senior<\/em>. Starci tvo\u0159\u00ed jakoby bo\u017eskou radu neboli sen\u00e1t (srov. Izaj\u00e1\u0161 24:23; Daniel 7:9). Jejich koruny ze zlata ukazuj\u00ed, \u017ee oni sami jsou vl\u00e1dci (4:4), vl\u00e1dnou nebesk\u00e9mu sv\u011btu a konaj\u00ed Bo\u017e\u00ed v\u016fli. Bohoslu\u017eba popsan\u00e1 Janem se vykon\u00e1v\u00e1 v aktu klan\u011bn\u00ed, p\u0159i kter\u00e9m sestupuj\u00ed ze sv\u00fdch tr\u016fn\u016f, sund\u00e1vaj\u00ed sv\u00e9 koruny a pokl\u00e1daj\u00ed je p\u0159ed bo\u017esk\u00fd tr\u016fn (4:10). Potvrzuj\u00ed tak, \u017ee jejich moc je druho\u0159ad\u00e1 a zcela z\u00e1visl\u00e1 na Bohu. Pouze jemu se lze klan\u011bt jako jedin\u00e9mu zdroji svatosti, autority a moci.<\/p>\n\n\n\n

Kombinace kultovn\u00edch a politick\u00fdch obraz\u016f v zobrazov\u00e1n\u00ed Boha byla b\u011b\u017en\u00e1 pro apokalyptick\u00e9 vize. Tato kombinace ale tak\u00e9 odr\u00e1\u017e\u00ed politick\u00fd a n\u00e1bo\u017eensk\u00fd kontext konce 1. stolet\u00ed. \u0158\u00edmsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, stejn\u011b jako v\u011bt\u0161ina politick\u00fdch st\u00e1t\u016f ve starov\u011bk\u00e9m sv\u011bt\u011b, roz\u0161\u00ed\u0159ila svou moc na n\u00e1bo\u017eenskou sf\u00e9ru a terminologii. \u0158\u00edmsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e reprezentovala a propagovala svou politickou moc pomoc\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch pojm\u016f. St\u00e1tn\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed \u0158\u00edma vy\u017eadovalo slou\u017een\u00ed a klan\u011bn\u00ed jak zbo\u017e\u0161t\u011bn\u00fdm c\u00edsa\u0159\u016fm, tak tradi\u010dn\u00edm bo\u017estv\u00edm \u0158\u00edma. Politick\u00e1 loajalita se vyjad\u0159ovala skrze bohoslu\u017ebu.<\/p>\n\n\n\n

Imp\u00e9rium absolutizovalo svou moc a n\u00e1rokovalo si bo\u017eskou nejvy\u0161\u0161\u00ed autoritu nad sv\u011btem. Kniha Zjeven\u00ed zobrazuje \u0158\u00edmskou \u0159\u00ed\u0161i jako syst\u00e9m n\u00e1sil\u00ed, v\u00e1lek a tyranie. Symbolicky je \u0159\u00ed\u0161e zobrazena v postav\u00e1ch \u0161elmy vystupuj\u00edc\u00ed z mo\u0159e, \u0161elmy vystupuj\u00edc\u00ed ze zem\u011b (kapitoly 13\u201317) a babylonsk\u00e9 nev\u011bstky (kapitoly 17\u201318). P\u0159\u00edchod Bo\u017e\u00edho kr\u00e1lovstv\u00ed na zemi mus\u00ed nahradit zd\u00e1nlivou \u0159\u00edmskou nejvy\u0161\u0161\u00ed moc skute\u010dnou svrchovanost\u00ed toho, kdo sed\u00ed na nebesk\u00e9m tr\u016fnu. Tento konflikt suverenit bude ve Zjeven\u00ed \u010dasto popisov\u00e1n ve form\u011b bohoslu\u017eby. \u0158\u00edmsk\u00e9 uzurpov\u00e1n\u00ed bo\u017esk\u00e9 moci je zn\u00e1zorn\u011bno klan\u011bn\u00edm \u0161elm\u011b (13:4, 8, 12) a p\u0159\u00edchod Kr\u00e1lovstv\u00ed Bo\u017e\u00edho klan\u011bn\u00edm Bohu (15:4; 19:5\u20136). V tomto konfliktu je hranice mezi uct\u00edva\u010di \u0161elmy a uct\u00edva\u010di Boha. T\u00e9ma prav\u00e9ho a fale\u0161n\u00e9ho klan\u011bn\u00ed je z\u00e1sadn\u00ed pro Jan\u016fv prorock\u00fd pohled na mocensk\u00e9 struktury sv\u011bta, ve kter\u00e9m jeho \u010dten\u00e1\u0159i \u017eij\u00ed. Obecn\u011b cel\u00e1 kniha sv\u011bd\u010d\u00ed o neslu\u010ditelnosti monoteistick\u00e9ho klan\u011bn\u00ed Bohu (kapitola 4) s jak\u00fdmkoli druhem modloslu\u017eby \u2013 politick\u00e9, soci\u00e1ln\u00ed, ekonomick\u00e9 i n\u00e1bo\u017eensk\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Archimandrita Iannuarij (Ivlev)<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

U\u010den\u00ed o Bohu v knize Zjeven\u00ed Na za\u010d\u00e1tku sv\u00e9 knihy Jan p\u00ed\u0161e o Bohu v jeho trojjedinosti: Milost v\u00e1m a pokoj od toho, kter\u00fd jest a kter\u00fd…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3202,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[2],"tags":[98,99],"class_list":["post-3198","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-biblistika","tag-2025-02","tag-2025-03","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3198","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3198"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3198\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3203,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3198\/revisions\/3203"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3202"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3198"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3198"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3198"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}