{"id":3119,"date":"2024-12-24T16:21:02","date_gmt":"2024-12-24T15:21:02","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=3119"},"modified":"2025-01-09T16:21:24","modified_gmt":"2025-01-09T15:21:24","slug":"pravoslavi-na-arabskem-poloostrove","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2024\/12\/24\/pravoslavi-na-arabskem-poloostrove\/","title":{"rendered":"Pravoslav\u00ed na Arabsk\u00e9m poloostrov\u011b"},"content":{"rendered":"\n

Svat\u00fd velkomu\u010dedn\u00edk Arethas<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u00davod<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Arabsk\u00fd poloostrov, kde se dneska nach\u00e1zej\u00ed modern\u00ed st\u00e1ty Sa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie, Jemen, Om\u00e1n, Bahrajn, Katar, Kuvajt a Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty, je nejv\u011bt\u0161\u00edm poloostrovem na sv\u011bt\u011b. Historicky byl rozd\u011blen do n\u011bkolika ur\u010dit\u00fdch oblast\u00ed, jako je Nad\u017ed v centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti poloostrova, Hid\u017e\u00e1z na z\u00e1pad\u011b, Hadramaut na jihu a Had\u017ear na v\u00fdchod\u011b. Navzdory tomu, \u017ee v\u011bt\u0161inu ter\u00e9nu poloostrova tvo\u0159\u00ed pou\u0161\u0165, je to starobyl\u00e9 centrum civilizace, kde se b\u011bhem stalet\u00ed da\u0159ilo mnoha odli\u0161n\u00fdm kultur\u00e1m.<\/p>\n\n\n\n

Z n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho hlediska je tato oblast sv\u011bta nejl\u00e9pe zn\u00e1m\u00e1 jako m\u00edsto vzniku isl\u00e1mu. P\u0159evaha isl\u00e1mu zde byla od doby jeho zrodu v 7. stolet\u00ed skute\u010dn\u011b tak ohromuj\u00edc\u00ed, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 zcela zakryla zbytek n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 historie Arabsk\u00e9ho poloostrova. Nestalo se to n\u00e1hodou, n\u00fdbr\u017e \u00fasil\u00edm muslimsk\u00fdch v\u016fdc\u016f. Jakmile isl\u00e1m povstal a za\u010dal se n\u00e1siln\u011b a pomoc\u00ed me\u010de \u0161\u00ed\u0159it, polo\u017eil si za \u00fakol vym\u00fdtit z tohoto \u00fazem\u00ed v\u0161echna ostatn\u00ed vyzn\u00e1n\u00ed. Jeden z had\u00eds\u016f p\u0159ipisuje Muhammadovi, \u00fadajn\u00e9mu zakladateli isl\u00e1mu, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed v\u00fdrok: \u201eA\u0165 v Ar\u00e1bii nejsou dv\u011b n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.\u201c To znamenalo, \u017ee v\u0161echno krom\u011b isl\u00e1mu muselo b\u00fdt odstran\u011bno, a prosazov\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed bylo v pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed r\u00e1zn\u00e9 a \u00fa\u010dinn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Potla\u010den\u00ed jin\u00fdch vyzn\u00e1n\u00ed v Ar\u00e1bii bylo tak \u00fapln\u00e9, \u017ee dne\u0161n\u00ed k\u0159es\u0165an, kter\u00fd m\u00e1 jen mlhavou p\u0159edstavu o d\u011bjin\u00e1ch t\u00e9to oblasti, si ani neuv\u011bdomuje, jak prosperuj\u00edc\u00ed a siln\u00e1 k\u0159es\u0165ansk\u00e1 civilizace zde existovala dlouho p\u0159ed vznikem isl\u00e1mu, a pokra\u010dovala i n\u011bjakou dobu pot\u00e9. Existuje cel\u00e1 \u0159ada pravoslavn\u00fdch sv\u011btc\u016f p\u0159\u00edmo spojen\u00fdch s dan\u00fdm regionem. Pomoc\u00ed t\u00e9to eseje se o nich n\u011bco dozv\u00edme.<\/p>\n\n\n\n

Stru\u010dn\u00e1 \u00favodn\u00ed pozn\u00e1mka: Tento \u010dl\u00e1nek nem\u00e1 za c\u00edl zkoumat cel\u00fd fenom\u00e9n arabsk\u00e9ho pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165anstv\u00ed, co\u017e je jist\u011b rozs\u00e1hl\u00e9 t\u00e9ma. Arabsk\u00e1 \u010d\u00e1st d\u011bjin pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve je obrovsk\u00e1 a star\u00e1, sah\u00e1 a\u017e k\u00a0po\u010d\u00e1tk\u016fm k\u0159es\u0165anstv\u00ed a zahrnuje n\u011bkter\u00e9 z\u00a0velik\u00fdch u\u010ditel\u016f c\u00edrkve a nejslavn\u011bj\u0161\u00edch jmen, jako je t\u0159eba sv. Jan z Dama\u0161ku. Geograficky je v\u0161ak z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti spojena s Levantou \u2013 S\u00fdri\u00ed a Palestinou. (Ve starov\u011bku term\u00edn \u201eAr\u00e1bie\u201c zahrnoval mnohem rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed oblast, ne\u017e je tomu dnes). Tato kr\u00e1tk\u00e1 esej je u\u017e\u0161\u00edho zam\u011b\u0159en\u00ed a zab\u00fdv\u00e1 se pouze n\u011bkter\u00fdmi aspekty pravoslavn\u00fdch d\u011bjin samotn\u00e9ho Arabsk\u00e9ho poloostrova a soust\u0159e\u010fuje se p\u0159edev\u0161\u00edm na \u017eivoty sv\u011btc\u016f.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"
Trosky Nad\u017er\u00e1nu<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Ran\u00e9 d\u011bjiny<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tradice p\u0159ipisuje prvn\u00ed zv\u011bstov\u00e1n\u00ed Kristova evangelia na arabsk\u00e9 p\u016fd\u011b svat\u00fdm apo\u0161tol\u016fm Tom\u00e1\u0161ovi a Bartolom\u011bjovi. Po\u010d\u00e1tky k\u0159es\u0165anstv\u00ed na Arabsk\u00e9m poloostrov\u011b se tedy datuj\u00ed do apo\u0161tolsk\u00fdch dob. Sv\u011btlo k\u0159es\u0165ansk\u00e9 zv\u011bsti zde z\u00e1\u0159ilo n\u011bkolik stalet\u00ed p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ho tma isl\u00e1mu t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b pohltila.<\/p>\n\n\n\n

Svat\u00fd apo\u0161tol Tom\u00e1\u0161 p\u0159i\u0161el do Ar\u00e1bie v\u00a0r\u00e1mci sv\u00e9 cesty na Malabarsk\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed Indie kolem roku 52 na\u0161eho letopo\u010dtu. N\u011bkte\u0159\u00ed badatel\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee se vracel z Palestiny. Po cest\u011b Rud\u00fdm mo\u0159em se na kr\u00e1tk\u00fd \u010das zastavil v Jemenu. Pot\u00e9 pokra\u010doval na ostrov u jemensk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed zvan\u00fd Sokotra. Kr\u00e1tce nato plul p\u0159es Arabsk\u00e9 mo\u0159e do jihoz\u00e1padn\u00ed Indie, kde vykonal sv\u00e9 nejslavn\u011bj\u0161\u00ed apo\u0161tolsk\u00e9 skutky. Podrobnosti o jeho \u010dinnosti v Ar\u00e1bii nejsou moc zn\u00e1m\u00e9, lze ale p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee se i zde aktivn\u011b zab\u00fdval hl\u00e1s\u00e1n\u00edm evangelia. Kolem roku 72 p\u0159ijal mu\u010dednickou smrt v Indii.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"
Apo\u0161tol Tom\u00e1\u0161<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Zde je t\u0159eba v souvislosti s\u00a0misijn\u00edmi cestami svat\u00e9ho Tom\u00e1\u0161e poznamenat, \u017ee existuje prastar\u00e1 ikona Matky Bo\u017e\u00ed zvan\u00e1 Arapet neboli Arabsk\u00e1. O p\u016fvodu ikony je zn\u00e1mo jen m\u00e1lo, tradice ji p\u0159ipisuje obdob\u00ed christianizace Ar\u00e1bie a Indie sv. Tom\u00e1\u0161em. Sv\u00e1tek ikony se slav\u00ed 6. z\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"
Ikona Matky Bo\u017e\u00ed Arabsk\u00e1<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Svat\u00fd Bartolom\u011bj je tak\u00e9 tradi\u010dn\u011b spojov\u00e1n s Arabsk\u00fdm poloostrovem. Stejn\u011b jako svat\u00fd Tom\u00e1\u0161 christianizoval \u010d\u00e1sti Indie a zd\u00e1 se, \u017ee jeho cesty zahrnovaly historickou oblast Arabia Felix, kter\u00e1 odpov\u00edd\u00e1 dne\u0161n\u00edmu Jemenu. Tak\u00e9 se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee k\u00e1zal v Hid\u017e\u00e1zu. K\u0159es\u0165ansk\u00e9 komunit\u011b, kterou zalo\u017eil v ji\u017en\u00ed Ar\u00e1bii, nechal kopii Matou\u0161ova evangelia v hebrej\u0161tin\u011b. Svat\u00fd Bartolom\u011bj byl umu\u010den kolem roku 70 bu\u010f ve m\u011bst\u011b Albanopolis v Arm\u00e9nii, nebo na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eitou postavou v ran\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch Arabsk\u00e9ho poloostrova je filozof Pantaenus Alexandrijsk\u00fd (\u2020200). Jeho misijn\u00ed \u010dinnost je stejn\u011b jako u apo\u0161tol\u016f Tom\u00e1\u0161e a Bartolom\u011bje v\u011bt\u0161inou spojena s Indi\u00ed. Alespo\u0148 n\u011bjak\u00fd \u010das v\u0161ak str\u00e1vil v ji\u017en\u00ed Ar\u00e1bii, kde se setkal s k\u0159es\u0165anskou komunitou, kter\u00e1 m\u011bla k dispozici hebrejskou kopii Matou\u0161ova evangelia, je\u017e jim nechal sv. Bartolom\u011bj.<\/p>\n\n\n\n

V druh\u00e9 polovin\u011b 4. stolet\u00ed mision\u00e1\u0159i p\u0159inesli k\u0159es\u0165anskou zv\u011bst na severn\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed Persk\u00e9ho z\u00e1livu, do oblasti dne\u0161n\u00edho Kuvajtu, odkud se pozd\u011bji \u0161\u00ed\u0159ilo na jih. Ned\u00e1vno byl v pou\u0161ti Harrat al-\u0160am v severn\u00ed Ar\u00e1bii, v oblasti kolem jord\u00e1nsk\u00fdch hranic, nalezen n\u00e1pis ze 4. stolet\u00ed vytesan\u00fd ve sk\u00e1le. Tento n\u00e1pis ve starov\u011bk\u00e9m safaitsk\u00e9m p\u00edsmu je modlitbou vz\u00fdvaj\u00edc\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161ovo jm\u00e9no a volaj\u00edc\u00ed o jeho pomoc. Je sv\u011bdectv\u00edm k\u0159es\u0165ansk\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti v t\u00e9to oblasti v t\u00e9 ran\u00e9 dob\u011b. K\u0159es\u0165ansk\u00e9 komunity v ji\u017en\u00ed Ar\u00e1bii vznikly pom\u011brn\u011b brzy. Jemensk\u00e9 biskupstv\u00ed je dolo\u017eeno ze 3. stolet\u00ed. Mezi \u00fa\u010dastn\u00edky prvn\u00edho v\u0161eobecn\u00e9ho sn\u011bmu v Nikaji v roce 325 byl jist\u00fd biskup Markian z Jemenu. Biskupstv\u00ed ve v\u00fdchodn\u00ed Ar\u00e1bii existovalo ji\u017e od za\u010d\u00e1tku 5. stolet\u00ed. Je zn\u00e1mo, \u017ee biskup t\u00e9to oblasti se roku 410 z\u00fa\u010dastnil synody v Seleukii-Kt\u00e9sifonu. Je patrn\u00e9, \u017ee na cel\u00e9m poloostrov\u011b od ran\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch dob existoval dob\u0159e uspo\u0159\u00e1dan\u00fd c\u00edrkevn\u00ed \u017eivot s organizovanou c\u00edrkevn\u00ed hierarchi\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Tento n\u00e1\u010drt ran\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 historie Arabsk\u00e9ho poloostrova, i kdy\u017e velice stru\u010dn\u00fd, dokl\u00e1d\u00e1 \u00factyhodnou starobylost k\u0159es\u0165ansk\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti na tomto \u00fazem\u00ed. K\u0159es\u0165anstv\u00ed zde sah\u00e1 do doby samotn\u00fdch apo\u0161tol\u016f, z nich\u017e n\u011bkolik posv\u011btilo tuto zem sv\u00fdm p\u016fsoben\u00edm. I kdy\u017e k\u0159es\u0165anstv\u00ed nikdy nep\u0159evl\u00e1dalo na cel\u00e9m poloostrov\u011b, semeno, kter\u00e9 zaseli prvn\u00ed mision\u00e1\u0159i, p\u0159ineslo pozd\u011bji kr\u00e1sn\u00e9 ovoce.<\/p>\n\n\n\n

Svat\u00fd Arethas, velkomu\u010dedn\u00edk z Nad\u017er\u00e1nu, a jeho spole\u010dn\u00edci<\/strong><\/p>\n\n\n\n

K\u0159es\u0165ansk\u00e1 komunita existovala ve m\u011bst\u011b Nad\u017er\u00e1n le\u017e\u00edc\u00edm pobl\u00ed\u017e hranice dne\u0161n\u00ed Sa\u00fadsk\u00e9 Ar\u00e1bie a Jemenu od 5. stolet\u00ed, n\u011bkte\u0159\u00ed badatel\u00e9 v\u0161ak p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee vznikla ji\u017e na po\u010d\u00e1tku 3. stolet\u00ed. Evangelium bylo v t\u00e9to oblasti hl\u00e1s\u00e1no ji\u017e od apo\u0161tolsk\u00fdch dob. Domorod\u00e9 pohanstv\u00ed zde bylo hluboce zako\u0159en\u011bno. Siln\u00e9 zastoupen\u00ed m\u011bl tak\u00e9 judaismus. K\u0159es\u0165ansk\u00e9 komunity byly obklopeny nek\u0159es\u0165ansk\u00fdmi sousedy, kte\u0159\u00ed se \u010dasto chovali nep\u0159\u00e1telsky, n\u011bkdy doch\u00e1zelo i k n\u00e1sil\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Na po\u010d\u00e1tku 20. let 6. stolet\u00ed slavn\u00fd mu\u017e jm\u00e9nem Arethas (arabsky al-\u1e24\u0101rith) byl guvern\u00e9rem m\u011bsta Nad\u017er\u00e1n. Narodil se kolem roku 427 a v\u00a0popisovan\u00e9 dob\u011b mu bylo kolem 95 let. Lid\u00e9 z Nad\u017er\u00e1nu si ho velmi v\u00e1\u017eili pro jeho poctivost a svatost \u017eivota.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"
Sv. mu\u010dedn\u00edk Arethas<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Kr\u00e1lem Himjarit\u016f neboli Ji\u017en\u00edch Arab\u016f byl tehdy jist\u00fd Dun\u00e1n neboli Dhu Nuwas. (Himjarsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed se rozkl\u00e1dalo na velk\u00e9 \u010d\u00e1sti ji\u017en\u00ed Ar\u00e1bie odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed modern\u00edmu Jemenu od 2. stolet\u00ed p\u0159. n. l. do 6. stolet\u00ed n. l., hlavn\u00edm m\u011bstem byl Zafar). Tento kr\u00e1l konvertoval k judaismu a byl velice netolerantn\u00ed v\u016f\u010di p\u0159edstavitel\u016fm jin\u00fdch n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

V roce 523 nebo 524 kr\u00e1l Dun\u00e1n rozpoutal krvav\u00e9 pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed k\u0159es\u0165an\u016f z Nad\u017er\u00e1nu, co\u017e m\u011blo dalekos\u00e1hl\u00e9 n\u00e1sledky pro politickou situaci cel\u00e9ho regionu, vyvolalo v\u0161eobecn\u00e9 rozho\u0159\u010den\u00ed a p\u0159ineslo bohatou \u00farodu mu\u010dedn\u00edk\u016f pro Nebesk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed. Kr\u00e1l s obrovskou arm\u00e1dou, kter\u00e1 se \u00fadajn\u011b skl\u00e1dala ze 120 000 voj\u00e1k\u016f, obklopil m\u011bsto. Sl\u00edbil oble\u017een\u00fdm obyvatel\u016fm, \u017ee je nech\u00e1 na pokoji a nebude je nutit, aby se vzdali sv\u00e9 v\u00edry, pokud mu otev\u0159ou br\u00e1ny a budou souhlasit se zaplacen\u00edm tributu. Svat\u00fd Arethas, kter\u00fd byl moudr\u00fdm, bystr\u00fdm a hluboce zbo\u017en\u00fdm \u010dlov\u011bkem, vyz\u00fdval sv\u00e9 spoluob\u010dany, aby se \u00fato\u010dn\u00edk\u016fm postavili. Ti v\u0161ak ignorovali jeho rady a doufali v milosrdenstv\u00ed tyrana. Otev\u0159eli br\u00e1ny m\u011bsta a nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 arm\u00e1da zah\u00e1jila masakr obyvatel\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Nejd\u0159\u00edv \u00fato\u010dn\u00edci znesv\u011btili ostatky velmi uct\u00edvan\u00e9ho m\u00edstn\u00edho biskupa Pavla. Tento biskup Nad\u017er\u00e1nu byl p\u0159ed n\u011bkolika lety ukamenov\u00e1n v Zafaru. Vyznava\u010di judaismu sp\u00e1lili jeho kosti p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed m\u00edstn\u00edho chr\u00e1mu. Kdy\u017e se o tom doslechla sestra biskupa Pavla, di\u00e1konka Al\u017eb\u011bta, sm\u011ble vb\u011bhla do chr\u00e1mu a prohl\u00e1sila, \u017ee se chce p\u0159idat ke sv\u00e9mu bratrovi a Kristu. Neboj\u00e1cn\u011b vyznala svou v\u00edru a byla vystavena hrozn\u00e9mu mu\u010den\u00ed. Mu\u010ditel\u00e9 ji sv\u00e1zali, na hlavu j\u00ed polo\u017eili fale\u0161nou korunu z hl\u00edny a nalili do n\u00ed vrouc\u00ed olej. Po celou dobu mu\u010den\u00ed se svat\u00e1 \u017eena modlila. Nakonec ji p\u0159iv\u00e1zali k noh\u00e1m velblouda a pustili ho b\u011b\u017eet do pou\u0161t\u011b. Tak byla umu\u010dena sv\u011btice, kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b bylo 47 let.<\/p>\n\n\n\n

Pot\u00e9 byl ke zl\u00e9mu kr\u00e1li p\u0159iveden svat\u00fd Arethas. Nehled\u011b na sv\u016fj pokro\u010dil\u00fd v\u011bk a d\u011bsivost situace sta\u0159ec mluvil s velkou odvahou. Panovn\u00edk se ho sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby se vzdal k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry a konvertoval k\u00a0judaismu. Star\u00fd k\u0159es\u0165an ale odpov\u011bd\u011bl, \u017ee zem\u0159\u00edt pro Krista znamen\u00e1 z\u00edskat \u017eivot. \u0158ekl tak\u00e9, \u017ee snahy kr\u00e1le vyhladit k\u0159es\u0165anstv\u00ed v\u00a0tomto regionu jsou marn\u00e9 a \u017ee chr\u00e1my budou obnoveny. Svat\u00fd Arethas state\u010dn\u011b povzbuzoval sv\u00e9 spoluv\u011b\u0159\u00edc\u00ed, aby z\u016fstali v\u011brn\u00ed Kristu a p\u0159ijali mu\u010dednickou korunu. S mnoha dal\u0161\u00edmi k\u0159es\u0165any byl s\u0165at a jeho du\u0161e vstoupila do nebesk\u00e9 sl\u00e1vy.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"
Sv. mu\u010dedn\u00edk Arethas<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Celkem asi 4 300 k\u0159es\u0165an\u016f p\u0159ijalo toho dne mu\u010dednickou smrt v Na\u017edr\u00e1nu. Traduje se, \u017ee \u010detn\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00ed a duchovn\u00ed byli vhozeny do ohn\u011b. Masakr uskute\u010dn\u011bny vyznava\u010di judaismu byl nepopsateln\u00fd, ten den p\u0159inesl c\u00edrkvi obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed svat\u00fdch mu\u010dedn\u00edk\u016f, mezi nimi\u017e bylo po\u010detn\u00e9 mno\u017estv\u00ed odv\u00e1\u017en\u00fdch \u017een a d\u011bt\u00ed. P\u011btilet\u00fd chlapec jm\u00e9nem Qarazat, kdy\u017e vid\u011bl, jak up\u00e1lili jeho matku, vyznal p\u0159ed kr\u00e1lem svou v\u00edru a byl tak\u00e9 umu\u010den. \u0160lechti\u010dna jm\u00e9nem Ruhr bunt Azma se svou dcerou a vnu\u010dkou povzbuzovaly dal\u0161\u00ed \u017eeny a p\u0159ijaly mu\u010dednickou smrt. Zahynula tak\u00e9 Habsa, dcera m\u00edstn\u00edho kupce Hayj\u00e1na, jen\u017e konvertoval ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed b\u011bhem sv\u00e9 cesty do Mezopot\u00e1mie. Spolu s n\u00ed byla zabita slu\u017eebn\u00e1 star\u00e9ho guvern\u00e9ra Mahja a dal\u0161\u00ed \u017eena jm\u00e9nem Tanha se svou dcerou a slu\u017eebnou. A mnoh\u00e9 dal\u0161\u00ed \u017eeny, jejich\u017e jm\u00e9na zn\u00e1 pouze B\u016fh, ten den state\u010dn\u011b p\u0159ijaly mu\u010dednickou smrt pro P\u00e1na.<\/p>\n\n\n\n

Zpr\u00e1va o masakru v\u00a0Nad\u017er\u00e1nu se dostala a\u017e k byzantsk\u00e9mu c\u00edsa\u0159i, kter\u00fd vyslal etiopsk\u00e9ho kr\u00e1le Kaleba na trestnou v\u00fdpravu proti Dun\u00e1nu. Himjarsk\u00e1 arm\u00e1da byla pora\u017eena a etiopsk\u00fd kr\u00e1l obnovil v\u0161echny chr\u00e1my ve m\u011bst\u011b, jeden z nich byl zasv\u011bcen nad\u017er\u00e1nsk\u00fdm mu\u010dedn\u00edk\u016fm. Sv. kr\u00e1l Kaleb pot\u00e9 co splnil svou misii, se odebral na pou\u0161\u0165 a v\u011bnoval se modlitb\u011b.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"
Etiopsk\u00fd kr\u00e1l Kaleb<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Sv. Arethas byl i po sv\u00e9 smrti vzorem pro k\u0159es\u0165any Ar\u00e1bie. \u010c\u00e1st jeho ostatk\u016f je dodnes ulo\u017eena v\u00a0monast\u00fdru sv. Dion\u00fdsia na Svat\u00e9 ho\u0159e Athos. Nad\u017er\u00e1n se stal poutn\u00edm m\u00edstem pro k\u0159es\u0165any z\u00a0cel\u00e9ho regionu. Pozd\u011bji, po vzniku isl\u00e1mu, v roce 641 chal\u00edfa Umar n\u00e1siln\u011b p\u0159es\u00eddlil k\u0159es\u0165any z Nad\u017er\u00e1nu do Mezopot\u00e1mie, i kdy\u017e n\u011bkter\u00e9 zdroje zde zaznamen\u00e1vaj\u00ed p\u0159\u00edtomnost k\u0159es\u0165an\u016f je\u0161t\u011b po n\u011bkolik stolet\u00ed. Sv. Arethas a mu\u010dedn\u00edci z Nad\u017er\u00e1nu jsou v pravoslavn\u00e9 c\u00edrkvi p\u0159ipom\u00edn\u00e1ni 24. \u0159\u00edjna \/ 6. listopadu.<\/p>\n\n\n\n

Sv. Grigentios (\u0158eho\u0159) Himjarsk\u00fd<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed sv\u011btec p\u0159i\u0161el do ji\u017en\u00ed Ar\u00e1bie po ukon\u010den\u00ed pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed rozpoutan\u00e9m kr\u00e1lem Dun\u00e1nem a obnoven\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed za svat\u00e9ho kr\u00e1le Kaleba. P\u016fvodem v\u0161ak byl ze Z\u00e1padu, z italsk\u00e9ho Mil\u00e1na. Jmenoval se Gregentios neboli \u0158eho\u0159, nyn\u00ed uct\u00edvan\u00fd jako svat\u00fd \u0158eho\u0159 Himjarsk\u00fd.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"
Sv. \u0158eho\u0159 Himjarsk\u00fd<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

O sv. \u0158eho\u0159ovi se p\u00ed\u0161e, \u017ee ji\u017e od ml\u00e1d\u00ed konal z\u00e1zraky. Jeho budouc\u00ed biskupsk\u00e9 slou\u017een\u00ed v ji\u017en\u00ed Ar\u00e1bii mu bylo z\u00e1zra\u010dn\u011b p\u0159edpov\u011bzeno, kdy\u017e byl je\u0161t\u011b di\u00e1konem v Mil\u00e1n\u011b. Zjevil se mu sta\u0159ec, kter\u00fd \u017eil jako poustevn\u00edk nedaleko m\u011bsta, a \u0159ekl, aby se vydal do \u0158\u00edma a pomodlil se v chr\u00e1mu zasv\u011bcen\u00e9m sv. Bonif\u00e1ci a Aglaid\u011b. V dal\u0161\u00edm vid\u011bn\u00ed mu bylo na\u0159\u00edzeno jet do Alexandrie a odtud do Nad\u017er\u00e1nu v Ar\u00e1bii. Je\u0161t\u011b jedno potvrzen\u00ed sv\u00e9ho povol\u00e1n\u00ed sv. \u0158eho\u0159 obdr\u017eel, kdy\u017e se mu zjevili sv. Petr a Pavel a dali mu biskupsk\u00fd omofor.<\/p>\n\n\n\n

V Alexandrii sv. \u0158eho\u0159 n\u011bjakou dobu slou\u017eil jako di\u00e1kon. Mezit\u00edm v Nad\u017er\u00e1nu byly obnoveny chr\u00e1my zni\u010den\u00e9 pohany a pravoslavn\u00fd lid pot\u0159eboval biskupa. M\u011bl ho jmenovat alexandrijsk\u00fd patriarcha. Hierarcha se modlil, aby mu B\u016fh uk\u00e1zal d\u016fstojn\u00e9ho kandid\u00e1ta. Najednou se mu zjevil sv. apo\u0161tol Marek a \u0159ekl, aby na biskupa Nad\u017er\u00e1nu vysv\u011btil di\u00e1kona \u0158eho\u0159e z Mil\u00e1na. B\u011bhem sv\u011bcen\u00ed nov\u00fd biskup z\u00e1\u0159il nebesk\u00fdm sv\u011btlem a p\u0159\u00edtomn\u00ed v chr\u00e1mu c\u00edtili v\u016fni myrhy.<\/p>\n\n\n\n

Po p\u0159\u00edjezdu do Nad\u017er\u00e1nu se biskup \u0158eho\u0159 pustil do o\u017eiven\u00ed tamn\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 komunity. Obr\u00e1til mnoho pohan\u016f a \u017eid\u016f na pravou v\u00edru. Porazil ve ve\u0159ejn\u00e9 debat\u011b \u017eidovsk\u00e9ho rab\u00edna, kter\u00fd spolu se sv\u00fdmi p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi a v\u011b\u0159\u00edc\u00edmi konvertoval ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed. Svat\u00fd biskup konal z\u00e1zraky, uzdravoval, u\u010dil, posiloval v\u00edru arabsk\u00fdch k\u0159es\u0165an\u016f. Po t\u0159iceti letech biskupsk\u00e9 slu\u017eby v roce 552 v pokoji zesnul. Jeho sv\u00e1tek se slav\u00ed 19. prosince \/ 1. ledna.<\/p>\n\n\n\n

Sv. Iz\u00e1k Syrsk\u00fd<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Svat\u00fd Iz\u00e1k z Ninive je jedn\u00edm z nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch a nejuct\u00edvan\u011bj\u0161\u00edch duchovn\u00edch autor\u016f v d\u011bjin\u00e1ch c\u00edrkve. Jeho homilie byly p\u0159elo\u017eeny do mnoha jazyk\u016f, staly se sou\u010d\u00e1st\u00ed duchovn\u00ed pokladnice pravoslavn\u00e9 literatury a inspirovaly i vzd\u011bl\u00e1valy mno\u017estv\u00ed \u010dten\u00e1\u0159\u016f po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Lid\u00e9 svat\u00e9ho \u017eivota uct\u00edvaj\u00ed Iz\u00e1ka Syrsk\u00e9ho i dnes. Jedn\u00edm z\u00a0t\u011bch, kdo \u010detl, chv\u00e1lil a doporu\u010doval d\u00edla sv\u011btce jako prosp\u011b\u0161n\u00e9 pro duchovn\u00ed r\u016fst, byl sv. Paisios Athosk\u00fd (\u20201994). Sv. Iz\u00e1k je u\u010ditelem modlitby a vnit\u0159n\u00edho duchovn\u00edho \u017eivota.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"
Sv. Iz\u00e1k Syrsk\u00fd<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Nebudeme se zde v\u011bnovat teologick\u00e9 anal\u00fdze \u017eivota a spis\u016f svat\u00e9ho Iz\u00e1ka, na tato t\u00e9mata ji\u017e existuje spousta odborn\u00e9 literatury. Zm\u00edn\u00edme jen to, \u017ee sv\u011btec z\u00edskal sv\u00e9 p\u0159\u00edzvisko podle m\u00edsta sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed, ale podle jeho biografick\u00fdch \u00fadaj\u016f je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee byl t\u011bsn\u011b spjat s Arabsk\u00fdm poloostrovem.<\/p>\n\n\n\n

\u017divot i \u010dinnost svat\u00e9ho Iz\u00e1ka jsou spojen\u00e9 s Mezopot\u00e1mi\u00ed, konkr\u00e9tn\u011b s oblast\u00ed kolem Ninive pobl\u00ed\u017e modern\u00edho Mosulu v Ir\u00e1ku a Ch\u00fazist\u00e1nu v dne\u0161n\u00edm jihoz\u00e1padn\u00edm \u00cdr\u00e1nu. Ale budouc\u00ed sv\u011btec se narodil v oblasti dne\u0161n\u00edho Kataru na severov\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Arabsk\u00e9ho poloostrova. \u017divotopisy ozna\u010duj\u00ed jeho rodi\u0161t\u011b jako Beth Qatraye, oblast severov\u00fdchodn\u00ed Ar\u00e1bie zhruba odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed dne\u0161n\u00edmu Kataru a Bahrajnu. K\u0159es\u0165ansk\u00e1 komunita v t\u00e9to \u010d\u00e1sti Ar\u00e1bie existovala p\u0159inejmen\u0161\u00edm od 4. stolet\u00ed. Svat\u00fd Iz\u00e1k se narodil na po\u010d\u00e1tku 7. stolet\u00ed. Od ml\u00e1d\u00ed ho p\u0159itahoval mni\u0161sk\u00fd \u017eivot. V t\u00e9 dob\u011b v Ar\u00e1bii hojn\u011b vzkv\u00e9taly monast\u00fdry. Budouc\u00ed sv\u011btec z\u00edskal dobr\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a vynikal sv\u00fdm p\u0159\u00edsn\u00fdm duchovn\u00edm \u017eivotem, ji\u017e jako mlad\u00fd mu\u017e byl pova\u017eov\u00e1n za duchovn\u00edho u\u010ditele. V roce 676 katolikos Ji\u0159\u00ed vzal s sebou svat\u00e9ho Iz\u00e1ka do Mezopot\u00e1mie a vysv\u011btil ho na biskupa Ninive.<\/p>\n\n\n\n

Tak\u017ee jeden z nejuct\u00edvan\u011bj\u0161\u00edch pravoslavn\u00fdch svat\u00fdch poch\u00e1zel z Ar\u00e1bie a jeho duchovn\u00ed cesta sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee k\u0159es\u0165anstv\u00ed v t\u00e9 dob\u011b bylo roz\u0161\u00ed\u0159eno v dan\u00e9 oblasti a za\u017e\u00edvalo sv\u016fj nejv\u011bt\u0161\u00ed rozkv\u011bt. Nyn\u00ed v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Kataru existuje \u0159eck\u00fd pravoslavn\u00fd chr\u00e1m zasv\u011bcen\u00fd svat\u00e9mu Iz\u00e1ku Syrsk\u00e9mu. C\u00edrkev si jeho pam\u00e1tku p\u0159ipom\u00edn\u00e1 28. ledna \/ 10. \u00fanora.<\/p>\n\n\n\n

Sv. Abd al-Mas\u00edh<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Hlavn\u00ed ud\u00e1losti \u017eivota svat\u00e9ho Abd al-Mas\u00edha v\u010detn\u011b jeho slu\u017eby jako opata a mu\u010dednictv\u00ed se odehr\u00e1ly mimo Arabsk\u00fd poloostrov. Poch\u00e1zel v\u0161ak z ji\u017en\u00ed Ar\u00e1bie, tak\u017ee v\u00a0r\u00e1mci tohoto stru\u010dn\u00e9ho \u010dl\u00e1nku o n\u011bm m\u016f\u017eeme mluvit zcela opr\u00e1vn\u011bn\u011b.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"
Sv. Abd al-Mas\u00edh<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Narodil se v Nad\u017er\u00e1nu n\u011bkdy v 9. stolet\u00ed a jmenoval se Qays ibn Rabi\u2019 ibn Yaz\u00edd al-Gh\u00e1ss\u00e1n\u00ed. Tento fakt nazna\u010duje, \u017ee nucen\u00e9 vys\u00eddlen\u00ed k\u0159es\u0165an\u016f z Nad\u017er\u00e1nu za muslimsk\u00e9ho chal\u00edfy Umara v 7. stolet\u00ed nezlikvidovalo k\u0159es\u0165anskou komunitu \u00fapln\u011b. Jeho jm\u00e9no al-Gh\u00e1ss\u00e1n\u00ed sv\u011bd\u010d\u00ed, \u017ee byl potomkem k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho arabsk\u00e9ho kmene Gh\u00e1ss\u00e1novc\u016f, kter\u00fd a\u017e do 7. stolet\u00ed vl\u00e1dl v severn\u00ed Ar\u00e1bii a Levant\u011b. Jako mlad\u00fd mu\u017e se Qays vydal na pou\u0165 do Jeruzal\u00e9ma. Na cest\u011b se setkal s bandou muslim\u016f, kte\u0159\u00ed podnikali n\u00e1jezdy na okoln\u00ed obce, p\u0159idal se k nim a p\u0159ijal jejich n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Spolu se sv\u00fdmi nov\u00fdmi p\u0159\u00e1teli se \u00fa\u010dastnil n\u00e1jezd\u016f i loupe\u017e\u00ed a pom\u00e1hal jim p\u0159i veden\u00ed takzvan\u00e9ho d\u017eih\u00e1du. Po mnoha letech se ocitl v S\u00fdrii a zaslechl, jak kn\u011bz \u010dte evangelium. Tato vzpom\u00ednka na ko\u0159eny a p\u016fvod ho dojala k slz\u00e1m. Litoval, \u017ee zradil svou v\u00edru, vzdal se isl\u00e1mu a pot\u00e9, co u\u010dinil pok\u00e1n\u00ed, byl p\u0159ijat zp\u011bt do c\u00edrkve. Sv\u00e9 zbran\u011b polo\u017eil p\u0159ed olt\u00e1\u0159, prodal v\u0161e, co m\u011bl, a pen\u00edze rozdal chud\u00fdm. Jeho pok\u00e1n\u00ed bylo tak hlubok\u00e9, \u017ee se stal mnichem a vstoupil do l\u00e1vry sv. S\u00e1vy v Palestin\u011b. P\u0159ijal mni\u0161sk\u00e9 jm\u00e9no Abd al-Mas\u00edh, co\u017e znamen\u00e1 slu\u017eebn\u00edk Mesi\u00e1\u0161e. Po letech vzorn\u00e9ho mni\u0161sk\u00e9ho \u017eivota opustil l\u00e1vru a p\u0159es\u00eddlil se do monast\u00fdru na ho\u0159e Sinaj, kde se stal spr\u00e1vcem, a nakonec i opatem, v t\u00e9to funkci vytrval sedm let.<\/p>\n\n\n\n

M\u00edstn\u00edm muslim\u016fm p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed jejich me\u0161ity ve m\u011bst\u011b Ramla sv\u011btec ozn\u00e1mil, \u017ee opustil jejich n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, a dokonce jim \u0159ekl, kde p\u0159esn\u011b ho m\u016f\u017eou naj\u00edt. Odpadlictv\u00ed od isl\u00e1mu se tehdy stejn\u011b jako dnes trestalo smrt\u00ed. Ale proto\u017ee jeho \u010das pro mu\u010dednickou smrt je\u0161t\u011b nenastal, byl z\u00e1zra\u010dn\u011b zneviditeln\u011bn pro roz\u010d\u00edlen\u00e9 muslimy, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li do monast\u00fdru, aby ho zabili. Ale o n\u011bkolik let pozd\u011bji, zase ve m\u011bst\u011b Ramla, ho poznal jeden z jeho star\u00fdch p\u0159\u00e1tel, s n\u00edm\u017e konal n\u00e1jezdy. Kolem Abd al-Mas\u00edha se shrom\u00e1\u017edil dav, rozhn\u011bvan\u00ed muslimov\u00e9 ho spoutali a odvedli k m\u00edstn\u00edmu panovn\u00edkovi, kter\u00fd ho vyzval, aby se vr\u00e1til k isl\u00e1mu. Svat\u00fd Abd al-Mas\u00edh state\u010dn\u011b a vytrvale odm\u00edtal vzd\u00e1t se Krista a p\u0159ijal mu\u010dednickou smrt st\u011bt\u00edm hlavy. Jeho t\u011blo bylo sp\u00e1leno a ostatky svr\u017eeny do hlubok\u00e9 studny, ale pozd\u011bji m\u00edstn\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9 tyto ostatky nalezli a zjistili, \u017ee jeho lebka a kosti nebyly po\u0161kozeny plameny. Abd al-Mas\u00edh byl svato\u0159e\u010den. Pro k\u0159es\u0165any v\u0161ak nastaly t\u011b\u017ek\u00e9 \u010dasy pod nadvl\u00e1dou muslim\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Sou\u010dasn\u00e9 postaven\u00ed k\u0159es\u0165an\u016f<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Sou\u010dasn\u00e1 situace je pro pravoslavnou c\u00edrkev na Arabsk\u00e9m poloostrov\u011b docela bez\u00fat\u011b\u0161n\u00e1. N\u00e1bo\u017eensk\u00e1 svoboda v Sa\u00fadsk\u00e9 Ar\u00e1bii, kter\u00e1 zab\u00edr\u00e1 drtivou v\u011bt\u0161inu poloostrova, t\u00e9m\u011b\u0159 neexistuje. Ve v\u0161emo\u017en\u00fdch \u017eeb\u0159\u00ed\u010dc\u00edch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch svobod, kter\u00e9 publikuj\u00ed neziskov\u00e9 organizace, se arabsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u0159ad\u00ed na posledn\u00ed nebo p\u0159edposledn\u00ed m\u00edsto. Je zde po\u0159\u00e1d nez\u00e1konn\u00e9 otev\u0159en\u011b praktikovat jakoukoli jinou v\u00edru ne\u017e isl\u00e1m. Konvertuj\u00edc\u00edmu z isl\u00e1mu hroz\u00ed trest smrti. Situace v ostatn\u00edch zem\u00edch poloostrova je sice lep\u0161\u00ed, ale rozhodn\u011b ne ide\u00e1ln\u00ed. T\u00e9m\u011b\u0159 ve v\u0161ech st\u00e1tech je z\u00e1kladem pr\u00e1va \u0161ar\u00eda, soubor historick\u00fdch isl\u00e1msk\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch p\u0159edpis\u016f. Kdekoli vl\u00e1dne isl\u00e1m, \u017e\u00e1dn\u00e1 nemuslimsk\u00e1 skupina nen\u00ed nikdy v bezpe\u010d\u00ed. Zd\u00e1 se, \u017ee Arabsk\u00fd poloostrov je a pravd\u011bpodobn\u011b z\u016fstane v budoucnu ne\u00farodnou p\u016fdou pro rozvoj pravoslav\u00ed. Existuj\u00ed v\u0161ak ur\u010dit\u00e9 zn\u00e1mky nad\u011bje. A samoz\u0159ejm\u011b je t\u0159eba m\u00edt na pam\u011bti, \u017ee to, co je u lid\u00ed nemo\u017en\u00e9, je mo\u017en\u00e9 u Boha. Zoufalstv\u00ed by v t\u00e9to situaci bylo p\u0159\u00edznakem nev\u011bry.<\/p>\n\n\n\n

K\u0159es\u0165an\u00e9 na Arabsk\u00e9m poloostrov\u011b jsou v men\u0161in\u011b. A pravoslav\u00ed je men\u0161inou uvnit\u0159 men\u0161iny. Ale nepo\u010detn\u00e9 pravoslavn\u00e9 komunity existuj\u00ed a je t\u0159eba se modlit, aby se jejich po\u010det \u010dasem zv\u00fd\u0161il. Ji\u017e jsme zm\u00ednili v\u00fd\u0161e, \u017ee v katarsk\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Dauh\u00e1 je \u0159eck\u00fd pravoslavn\u00fd chr\u00e1m svat\u00e9ho Iz\u00e1ka a svat\u00e9ho Ji\u0159\u00ed, zalo\u017een\u00fd v roce 2004.<\/p>\n\n\n\n

Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty jsou z hlediska n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 svobody pravd\u011bpodobn\u011b nejliber\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed Arabsk\u00e9ho poloostrova. A nen\u00ed divu, \u017ee zde je hned n\u011bkolik pravoslavn\u00fdch farnost\u00ed. V Ab\u00fa Dhab\u00ed se nach\u00e1z\u00ed \u0159eck\u00e9 pravoslavn\u00e9 arcibiskupstv\u00ed s katedr\u00e1lou zasv\u011bcenou svat\u00e9mu Eli\u00e1\u0161ovi. Tato katedr\u00e1la byla slavnostn\u011b otev\u0159ena v roce 2018 a pojme asi 1300 v\u011b\u0159\u00edc\u00edch. V Ab\u00fa Dhab\u00ed je tak\u00e9 pravoslavn\u00fd chr\u00e1m sv. Mikul\u00e1\u0161e, a v Dubaji chr\u00e1m Zv\u011bstov\u00e1n\u00ed p\u0159esvat\u00e9 Bohorodici. Pravoslavn\u00e9 farnosti za\u010daly vznikat v Dubaji a Ab\u00fa Dhab\u00ed v 80. letech 20. stolet\u00ed. Chr\u00e1my v Ab\u00fa Dhab\u00ed od roku 1989 spravuje kn\u011bz Stefan Neaimeh, rod\u00e1k z libanonsk\u00e9ho Bejr\u00fatu.<\/p>\n\n\n\n

V roce 2011 byl ve Spojen\u00fdch arabsk\u00fdch emir\u00e1tech postaven prvn\u00ed rusk\u00fd pravoslavn\u00fd chr\u00e1m a z\u00e1rove\u0148 nejv\u011bt\u0161\u00ed pravoslavn\u00fd svatost\u00e1nek na Arabsk\u00e9m poloostrov\u011b. Je zasv\u011bcen sv. apo\u0161tolu Filipovi. Zdob\u00ed ho n\u00e1dhern\u00e9 zlat\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee, d\u00edky \u010demu\u017e je tak\u00e9 jedine\u010dn\u00fd v\u00a0cel\u00e9 Ar\u00e1bii, kde bylo ve\u0159ejn\u00e9 vystavov\u00e1n\u00ed k\u0159\u00ed\u017e\u016f dlouho tabu.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"
Chr\u00e1m sv. apo\u0161tola Filipa<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Dokonce i v Sa\u00fadsk\u00e9 Ar\u00e1bii, zd\u00e1nliv\u011b nejm\u00e9n\u011b p\u0159\u00edzniv\u00e9m m\u00edst\u011b pro pravoslav\u00ed, je mal\u00e1 skupina cizinc\u016f pravoslavn\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed. A zpr\u00e1vy z posledn\u00edch let nazna\u010duj\u00ed, \u017ee n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 policie zvan\u00e1 Mutaween p\u0159estala prosazovat ofici\u00e1ln\u00ed z\u00e1kaz k\u0159es\u0165ansk\u00fdch bohoslu\u017eeb.<\/p>\n\n\n\n

Nesm\u00edme ztr\u00e1cet nad\u011bji, \u017ee se d\u00edky odvaze a ob\u011btavosti v\u011b\u0159\u00edc\u00edch bude pravoslavn\u00e9 k\u0159es\u0165anstv\u00ed na Arabsk\u00e9m poloostrov\u011b rozv\u00edjet. Mus\u00edme se modlit za na\u0161e bratry a sestry v Kristu. A spolu s n\u00e1mi se nepochybn\u011b modl\u00ed i docela po\u010detn\u00ed m\u00edstn\u00ed sv\u011btci. Jejich nebesk\u00e1 pomoc m\u016f\u017ee s Bo\u017e\u00ed proz\u0159etelnost\u00ed dos\u00e1hnout toho, co by se z lidsk\u00e9ho hlediska zd\u00e1lo nemo\u017en\u00e9. K\u00e9\u017e pravoslav\u00ed v Ar\u00e1bii vzkv\u00e9t\u00e1!<\/p>\n\n\n\n

Matthew Hartley<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Svat\u00fd velkomu\u010dedn\u00edk Arethas \u00davod Arabsk\u00fd poloostrov, kde se dneska nach\u00e1zej\u00ed modern\u00ed st\u00e1ty Sa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie, Jemen, Om\u00e1n, Bahrajn, Katar, Kuvajt a Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty, je nejv\u011bt\u0161\u00edm…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3131,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[25],"tags":[96,95],"class_list":["post-3119","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-pravoslavi-ve-svete","tag-2024-11","tag-2024-12","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3119","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3119"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3119\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3132,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3119\/revisions\/3132"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3131"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3119"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3119"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3119"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}