{"id":2897,"date":"2024-08-10T10:57:50","date_gmt":"2024-08-10T09:57:50","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=2897"},"modified":"2024-08-21T11:38:53","modified_gmt":"2024-08-21T10:38:53","slug":"platon-svet-zla-a-svet-dobra","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2024\/08\/10\/platon-svet-zla-a-svet-dobra\/","title":{"rendered":"Platon. Sv\u011bt zla a sv\u011bt dobra"},"content":{"rendered":"\n<p>Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-embed is-type-wp-embed is-provider-hlas-pravoslavi wp-block-embed-hlas-pravoslavi\"><div class=\"wp-block-embed__wrapper\">\n<blockquote class=\"wp-embedded-content\" data-secret=\"aCJdAzkk48\"><a href=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2024\/06\/19\/platon-cesta-k-ideji\/\">Platon. Cesta k\u00a0ideji\u00a0<\/a><\/blockquote><iframe loading=\"lazy\" class=\"wp-embedded-content\" sandbox=\"allow-scripts\" security=\"restricted\" style=\"position: absolute; clip: rect(1px, 1px, 1px, 1px);\" title=\"&#8222;Platon. Cesta k\u00a0ideji\u00a0&#8220; &#8212; Hlas pravoslav\u00ed\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2024\/06\/19\/platon-cesta-k-ideji\/embed\/#?secret=ObBWqxpYiw#?secret=aCJdAzkk48\" data-secret=\"aCJdAzkk48\" width=\"600\" height=\"338\" frameborder=\"0\" marginwidth=\"0\" marginheight=\"0\" scrolling=\"no\"><\/iframe>\n<\/div><\/figure>\n\n\n\n<p><strong>Hmota je zlo<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Platon dosp\u00edv\u00e1 k my\u0161lence existence sv\u011bta idej\u00ed: krom\u011b na\u0161eho smyslov\u00e9ho hmotn\u00e9ho sv\u011bta, kter\u00fd podl\u00e9h\u00e1 zm\u011bn\u00e1m, existuje v\u011b\u010dn\u00fd, nem\u011bnn\u00fd sv\u011bt idej\u00ed a Platon to dokazuje na z\u00e1klad\u011b existence objektivn\u00ed pravdy. Pravda je v\u011b\u010dn\u00e1 a nem\u011bnn\u00e1, proto mus\u00ed existovat jej\u00ed subjekt, stejn\u011b v\u011b\u010dn\u00fd, nem\u011bnn\u00fd, a tedy i nehmotn\u00fd. Ale krom\u011b pravdy a v\u011bd\u011bn\u00ed existuje omyl a nev\u011bdomost. \u010clov\u011bk z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu m\u016f\u017ee ud\u011blat chybu ve sv\u00fdch v\u00fdpo\u010dtech. D\u016fvodem existence omylu je existence hmoty. V\u0161echno hmotn\u00e9 je toti\u017e prom\u011bnliv\u00e9.<\/p>\n\n\n\n<p>Filozof se o toto t\u00e9ma nezaj\u00edm\u00e1 z plan\u00e9 zv\u011bdavosti, znepokojuje ho existence zla ve sv\u011bt\u011b. A zde se dost\u00e1v\u00e1me k odpov\u011bdi na ot\u00e1zku: odkud poch\u00e1z\u00ed zlo? Vyvst\u00e1v\u00e1 skute\u010dn\u00fd probl\u00e9m: sv\u011bt idej\u00ed je naprosto dobr\u00fd, ale pokud se ka\u017ed\u00e1 v\u011bc pod\u00edl\u00ed na sv\u00e9 dobr\u00e9 ideji, pak mus\u00ed b\u00fdt dobr\u00e9 v\u0161echno. Ale na sv\u011bt\u011b je zlo. Proto mus\u00ed b\u00fdt ve sv\u011bt\u011b krom\u011b idej\u00ed je\u0161t\u011b jeden princip \u2013 hmota.<\/p>\n\n\n\n<p>Hmotu ch\u00e1pe Platon velmi jednodu\u0161e. Obvykle \u0159\u00edk\u00e1me: hmotn\u00fd sv\u011bt je n\u00e1m jasn\u00fd, ale nehmotn\u00fd je z\u00e1hada, je nejasn\u00fd. U Platona je to naopak. Zd\u016fvod\u0148uje to takto: je-li idea v\u011bd\u011bn\u00edm, proto\u017ee je ze sv\u011bta pravdy, tak\u017ee o n\u00ed m\u016f\u017eeme v\u011bd\u011bt v\u0161echno, pak hmota je jej\u00edm opakem, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee o n\u00ed nem\u016f\u017eeme v\u011bd\u011bt nic. Je-li idea v\u011bd\u011bn\u00ed, pak hmota je nev\u011bdomost; je-li idea byt\u00ed, hmota je nebyt\u00edm; je-li idea v\u011b\u010dnost, hmota existuje v \u010dase; je-li idea jednota, hmota je chaos. A hlavn\u00ed z\u00e1v\u011br zn\u00ed takto: je-li idea dobro, hmota je zlo. D\u016fvod existence zla ve sv\u011bt\u011b byl odhalen!<\/p>\n\n\n\n<p>Ka\u017ed\u00e1 jednotliv\u00e1 v\u011bc je sou\u010d\u00e1st\u00ed jak sv\u011bta idej\u00ed, tak sv\u011bta hmoty. P\u0159edstavte si, \u017ee existuje n\u011bkolik \u017eidl\u00ed, v\u0161echny jsou r\u016fzn\u00e9, i kdy\u017e jejich podstata, jejich idea je stejn\u00e1, \u017eidle se od sebe li\u0161\u00ed. Podstata ka\u017ed\u00e9 \u017eidle je ide\u00e1ln\u00ed, dokonal\u00e1, dobr\u00e1. Ale konkr\u00e9tn\u00ed \u017eidle m\u016f\u017ee m\u00edt vratkou nohu nebo b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e1, p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e1 nebo p\u0159\u00edli\u0161 n\u00edzk\u00e1 \u2013 a to jsou nedostatky. Ukazuje se, \u017ee se potk\u00e1v\u00e1me s ne v\u017edy \u00fasp\u011b\u0161nou hmotnou realizac\u00ed ideje. Tak p\u0159ich\u00e1z\u00ed zlo na tento sv\u011bt: p\u0159i realizaci v\u017edy dobr\u00e9 ideje do hmoty.<\/p>\n\n\n\n<p>Toto je prvn\u00ed Platon\u016fv objev: zdrojem zla je hmota.<\/p>\n\n\n\n<p>Jak bude pozd\u011bji na tuto Platonovu my\u0161lenku reagovat k\u0159es\u0165anstv\u00ed? C\u00edrkev bude s t\u00edmto u\u010den\u00edm polemizovat, proto\u017ee zaprv\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 dva nez\u00e1visl\u00e9, stejn\u011b v\u011b\u010dn\u00e9 sv\u011bty \u2013 sv\u011bt idej\u00ed a sv\u011bt hmoty, a zadruh\u00e9 k\u0159es\u0165anstv\u00ed trv\u00e1 na tom, \u017ee hmotu stvo\u0159il B\u016fh, a v\u0161e, co B\u016fh tvo\u0159\u00ed, je dobr\u00e9.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>T\u0159i \u010d\u00e1sti lidsk\u00e9 du\u0161e<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>D\u00e1le Platon p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o samotn\u00e9m \u010dlov\u011bku. \u010clov\u011bk je bytost, kter\u00e1 se skl\u00e1d\u00e1 z du\u0161e a t\u011bla. Du\u0161e je nesmrteln\u00e1 a usiluje o pravdu, t\u011blo je smrteln\u00e9 a odv\u00e1d\u00ed od pravdy. Platon d\u00e1v\u00e1 do protikladu t\u011blo a du\u0161i a naz\u00fdv\u00e1 t\u011blo hrobem du\u0161e. Pozd\u011bji, v k\u0159es\u0165ansk\u00e9 dob\u011b, o dualistick\u00e9 povaze \u010dlov\u011bka, o tom, \u017ee t\u011blo je hrobem a \u017eal\u00e1\u0159em du\u0161e a du\u0161e sama je nesmrteln\u00e1, budou u\u010dit gnostici a manichejci.<\/p>\n\n\n\n<p>Platon podrobn\u011b rozv\u00edj\u00ed nauku o du\u0161i. Du\u0161e se skl\u00e1d\u00e1 ze t\u0159\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed: rozumov\u00e9, hn\u011bviv\u00e9 a \u017e\u00e1dostiv\u00e9. Toto ch\u00e1p\u00e1n\u00ed du\u0161e slo\u017een\u00e9 ze t\u0159\u00ed princip\u016f a samotn\u00e1 terminologie budou p\u0159ijaty i c\u00edrkevn\u00edmi otci, nap\u0159\u00edklad svat\u00fdmi Kappado\u010dany, svat\u00fdm Maximem Vyznava\u010dem a dal\u0161\u00edmi teology, kte\u0159\u00ed \u010detli Platonova d\u00edla.<\/p>\n\n\n\n<p>Platonovu teorii o du\u0161i lze popsat pomoc\u00ed sou\u010dasn\u00e9 terminologie takto: \u010dlov\u011bk m\u00e1 svobodnou v\u016fli (hn\u011bviv\u00e1 \u010d\u00e1st), city (\u017e\u00e1dostiv\u00e1 \u010d\u00e1st) a rozum (rozumov\u00e1 \u010d\u00e1st). Mohou jednat v souladu, nebo si mohou proti\u0159e\u010dit.<\/p>\n\n\n\n<p>Platon jako obvykle popisuje tento vztah pomoc\u00ed m\u00fdtu. Lidsk\u00e1 du\u0161e je jako ok\u0159\u00eddlen\u00fd v\u016fz se dv\u011bma ko\u0148mi a vozatajem. Jeden k\u016f\u0148 po\u0159\u00e1d klop\u00fdt\u00e1 a t\u00e1hne v\u016fz dol\u016f; jin\u00fd k\u016f\u0148, vzne\u0161en\u00fd, n\u00e1s t\u00e1hne nahoru&#8230; Na\u0161e city n\u00e1s t\u00e1hnou do hmotn\u00e9ho sv\u011bta, a n\u00e1\u0161 rozum nahoru a z\u00e1le\u017e\u00ed na na\u0161\u00ed svobodn\u00e9 v\u016fli, kter\u00e9mu principu d\u00e1me p\u0159ednost.<\/p>\n\n\n<div class=\"wp-block-image\">\n<figure class=\"aligncenter size-full\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"550\" height=\"385\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/2_Duse-podle-Platona.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-2898\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/2_Duse-podle-Platona.jpg 550w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/2_Duse-podle-Platona-300x210.jpg 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 550px) 100vw, 550px\" \/><\/figure>\n<\/div>\n\n\n<p>Na z\u00e1klad\u011b toho m\u016f\u017eeme vyvodit dal\u0161\u00ed z\u00e1v\u011br o zdroji zla: nejen hmota sama o sob\u011b je zl\u00e1, ale z\u00e1le\u017e\u00ed tak\u00e9 na n\u00e1s, na na\u0161\u00ed svobodn\u00e9 v\u016fli, zda budeme podl\u00e9hat cit\u016fm, nebo budeme pozn\u00e1vat sv\u011bt pravdy, usilovat o bo\u017esk\u00fd sv\u011bt. Budeme-li usilovat o bo\u017esk\u00fd sv\u011bt, o sv\u011bt idej\u00ed, budeme konat dobro. Ale pokud budeme tou\u017eit po sv\u011btu zla, po hmotn\u00e9mu sv\u011btu, budeme p\u00e1chat zlo. A lid\u00e9, bohu\u017eel, jsou n\u00e1chyln\u00ed ke zlu, k hmotn\u00fdm v\u011bcem. Tak t\u0159eba i Sokratovi, kter\u00fd vyz\u00fdval: \u201eUsilujte o pravdu,\u201c lid\u00e9 odpov\u00eddali: \u201eNech n\u00e1s u\u017e\u00edvat si v\u011bc\u00ed tohoto sv\u011bta.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p>Zlo samoz\u0159ejm\u011b existuje samo o sob\u011b. M\u016f\u017ee se projevit i bez \u010dlov\u011bka: d\u0159evo hnije, \u017eelezo rezav\u00ed, v\u0161e se hrout\u00ed \u2013 to je norm\u00e1ln\u00ed proces, d\u016fsledek hmotnosti sv\u011bta. Zlo se ale projevuje i prost\u0159ednictv\u00edm \u010dlov\u011bka, pokud se svobodn\u011b rozhodne ve prosp\u011bch hmoty.<\/p>\n\n\n\n<p>Platonovo u\u010den\u00ed o svobod\u011b jako p\u0159\u00ed\u010din\u011b zla bylo p\u0159ijato c\u00edrkevn\u00edmi otci. A tak\u00e9 nauka o t\u0159ech \u010d\u00e1stech lidsk\u00e9 du\u0161e. Svat\u00ed otcov\u00e9 p\u0159ijmou i dal\u0161\u00ed aspekt Platonovy nauky: jeho d\u016fkaz nesmrtelnosti du\u0161e.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Prok\u00e1zan\u00e1 nesmrtelnost<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Platon jako prvn\u00ed dok\u00e1zal nejen to, \u017ee du\u0161e existuje (o tom se v\u011bd\u011blo), ale \u017ee je nesmrteln\u00e1. Uv\u00e1d\u00ed \u0161est d\u016fkaz\u016f a n\u011bkter\u00e9 z nich budou doslova opakovat mnoz\u00ed teologov\u00e9 a c\u00edrkevn\u00ed otcov\u00e9, jako nap\u0159\u00edklad svat\u00fd \u0158eho\u0159 Divotv\u016frce, svat\u00fd \u0158eho\u0159 z&nbsp;Nyssy, svat\u00fd Maxim Vyznava\u010d, \u00d3rigen\u00e9s.<\/p>\n\n\n\n<p>Uve\u010fme jeden z nich. Jak se li\u0161\u00ed du\u0161e od t\u011bla? T\u011blo zab\u00edr\u00e1 ur\u010dit\u00fd prostor, m\u00e1 velikost, slo\u017een\u00ed. Skl\u00e1d\u00e1 se z \u010d\u00e1st\u00ed. Proto je smrteln\u00e9. Koneckonc\u016f, co je smrt? Nesmysln\u00e1 destrukce, rozd\u011blen\u00ed na sou\u010d\u00e1sti. Ale du\u0161e je nehmotn\u00e1. Nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 prostorov\u00e9 rozm\u011bry, nezab\u00edr\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd prostor, proto je nezni\u010diteln\u00e1 \u2013 nelze ji rozd\u011blit na \u010d\u00e1sti, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 \u010d\u00e1sti nem\u00e1. A pokud ji nelze rozd\u011blit na \u010d\u00e1sti, je nesmrteln\u00e1!<\/p>\n\n\n\n<p>K\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed teologov\u00e9 budou velmi v\u00e1\u017en\u011b debatovat o nehmotnosti du\u0161e. N\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159ijmou Platonovo stanovisko (nap\u0159\u00edklad sv. Maxim Vyznava\u010d), jin\u00ed ale budou tvrdit, \u017ee du\u0161e zauj\u00edm\u00e1 n\u011bjak\u00fd prostor, je jakousi jemnou hmotou, a proto jej\u00ed nesmrtelnost nen\u00ed p\u0159irozen\u00e1, jak tvrd\u00ed Platon, ale z\u00e1le\u017e\u00ed na Bo\u017e\u00ed milosti. Tak svat\u00fd Maxim Vyznava\u010d uv\u00e1d\u00ed dal\u0161\u00ed d\u016fkaz Platona. K pohybu doch\u00e1z\u00ed v\u017edy kv\u016fli n\u011bjak\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010din\u011b. Co h\u00fdbe m\u00fdm t\u011blem? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee du\u0161e. Co uvedlo mou du\u0161i do pohybu? Dala se do pohybu sama. A pokud se dala do pohybu, je pohyb vlastn\u00ed du\u0161i z jej\u00ed podstaty. A schopnost k pohybu je \u017eivot. Platon tedy dosp\u00edv\u00e1 k z\u00e1v\u011bru: \u201ePokud je tomu tak a to, co se pohybuje samo, nen\u00ed nic jin\u00e9ho ne\u017e du\u0161e, nutn\u011b z toho plyne, \u017ee du\u0161e je nesmrteln\u00e1.\u201c Svat\u00fd Maxim argumentuje \u00fapln\u011b stejn\u011b, ale dod\u00e1v\u00e1 i n\u011bco dal\u0161\u00edho: \u201eN\u011bkdo \u0159ekne, \u017ee do pohybu n\u00e1s zpo\u010d\u00e1tku uv\u00e1d\u00ed B\u016fh, ale proto\u017ee na\u0161e pohyby jsou z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti absurdn\u00ed a odporn\u00e9, budou na\u0161i odp\u016frci nevyhnuteln\u011b muset prohl\u00e1sit Bo\u017estv\u00ed i za jejich p\u0159\u00ed\u010dinu.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p>Dal\u0161\u00ed argument Platona: du\u0161e je nehmotn\u00e1, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee je ideou. Idea je n\u011bco, co p\u0159i kontaktu s hmotou vn\u00e1\u0161\u00ed do hmoty n\u011bjakou vlastnost. Tesa\u0159 opracoval d\u0159evo, stal se z n\u011bj st\u016fl, znamen\u00e1 to, \u017ee vnesl do d\u0159eva podstatu stolu. A du\u0161e vn\u00e1\u0161\u00ed do hmoty \u017eivot. Ale plat\u00ed to i naopak: kdy\u017e du\u0161e opust\u00ed t\u011blo, t\u011blo je zbaveno \u017eivota. Proto Platon tvrd\u00ed, \u017ee du\u0161e je ideou \u017eivota, \u017eivot je j\u00ed vlastn\u00ed z jej\u00ed podstaty. M\u016f\u017ee idea \u017eivota zem\u0159\u00edt? Nem\u016f\u017ee. V&nbsp;tomto p\u0159\u00edpad\u011b by idea \u017eivota p\u0159estala b\u00fdt ideou \u017eivota. Proto je du\u0161e nesmrteln\u00e1.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Sp\u00e1sa podle Platona<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>U\u017e v\u00edme, jak Platon odpov\u00edd\u00e1 na ot\u00e1zky o p\u016fvodu zla a o tom, jak na zlu nep\u016fsobit. Kladl si ale jinou velmi d\u016fle\u017eitou ot\u00e1zku o sp\u00e1se du\u0161e. Pro\u010d se du\u0161e neust\u00e1le vt\u011bluj\u00ed, pt\u00e1 se filozof? Proto\u017ee se nemohou povzn\u00e9st nad t\u011bla. Jsou jakoby p\u0159ipout\u00e1ny k t\u011blu \u017e\u00e1dostiv\u00fdm principem. Pokud \u010dlov\u011bk miluje hmotn\u00fd sv\u011bt, smyslov\u00e9 po\u017eitky, bude se neust\u00e1le vracet do r\u016fzn\u00fdch t\u011bl. Ale kdy\u017e miluje sv\u011bt idej\u00ed, po smrti z\u016fstane v tomto sv\u011bt\u011b. Tato filozofick\u00e1 my\u0161lenka Platona je vlastn\u011b n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm u\u010den\u00edm o sp\u00e1se.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Ide\u00e1ln\u00ed st\u00e1t<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Platon si klade je\u0161t\u011b jednu d\u016fle\u017eitou ot\u00e1zku: Je mo\u017en\u00e9 napravit i st\u00e1t, u\u010dinit jej spravedliv\u00fdm, osvobozen\u00fdm od zla, aby lid\u00e9 jako Sokrates byli ve velk\u00e9 \u00fact\u011b? V dialogu \u00dastava takov\u00fd ide\u00e1ln\u00ed st\u00e1t popisuje.<\/p>\n\n\n<div class=\"wp-block-image\">\n<figure class=\"aligncenter size-full\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"392\" height=\"607\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/3_Ustava.jpeg\" alt=\"\" class=\"wp-image-2899\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/3_Ustava.jpeg 392w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/3_Ustava-194x300.jpeg 194w\" sizes=\"auto, (max-width: 392px) 100vw, 392px\" \/><\/figure>\n<\/div>\n\n\n<p>Toto jeho pom\u011brn\u011b rozs\u00e1hl\u00e9 d\u00edlo lze zredukovat na dv\u011b hlavn\u00ed ot\u00e1zky: vznik st\u00e1tu a budov\u00e1n\u00ed ide\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu. Platon v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee st\u00e1t nevznik\u00e1 z n\u011b\u010d\u00edho rozmaru, um\u011ble, ale p\u0159irozen\u011b, z nutnosti; st\u00e1t je nutn\u00fd, proto\u017ee lid\u00e9 pot\u0159ebuj\u00ed vz\u00e1jemnou pomoc. Jeden um\u00ed \u0161\u00edt, druh\u00fd stav\u011bt, n\u011bkdo dob\u0159e va\u0159\u00ed, jin\u00fd um\u00ed orat, a tak se lid\u00e9 sejdou, aby se pod\u011blili o v\u00fdsledky sv\u00e9 pr\u00e1ce. Pak se d\u011blba pr\u00e1ce komplikuje, lid\u00e9 z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed osobn\u00ed majetek, co\u017e vede k dal\u0161\u00edm probl\u00e9m\u016fm&#8230; Ale pro\u010d probl\u00e9m\u016fm? Proto\u017ee kdy\u017e \u0159eknu: \u201eTohle je moje, ne va\u0161e,\u201c c\u00edt\u00edte se ura\u017eeni a odpov\u00edte: \u201eAle tohle je moje, nikoliv va\u0161e.\u201c Tady za\u010d\u00edn\u00e1 nep\u0159\u00e1telstv\u00ed. N\u011bkdo m\u00e1 n\u011bco lep\u0161\u00edho, jin\u00fd n\u011bco hor\u0161\u00edho. Lid\u00e9 za\u010d\u00ednaj\u00ed dychtit po v\u011bt\u0161\u00edch zisc\u00edch, po moci, a n\u011bkte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed ovl\u00e1dnout cel\u00fd st\u00e1t. Tak vznikaj\u00ed nespr\u00e1vn\u00e9 st\u00e1ty: timokracie, oligarchie, demokracie, tyranie, podle toho, kdo se chop\u00ed moci: krut\u00fd \u010dlov\u011bk se silnou v\u016fl\u00ed nebo boh\u00e1\u010d, nebo dav, kter\u00fd zaj\u00edmaj\u00ed pouze po\u017eitky. St\u00e1t se tak z&nbsp;pomocn\u00e9ho prost\u0159edku st\u00e1v\u00e1 zdrojem ne\u0161t\u011bst\u00ed a nespravedlnosti.<\/p>\n\n\n\n<p>Ale jak vybudovat spravedliv\u00fd st\u00e1t? Platon \u0159\u00edk\u00e1: \u201eSpravedliv\u00fd je st\u00e1t, v n\u011bm\u017e ka\u017ed\u00fd m\u00e1 sv\u00e9 povol\u00e1n\u00ed.\u201c Or\u00e1\u010d or\u00e1, \u0161vadlena \u0161ije, tesa\u0159 tes\u00e1. A zde si p\u0159ipome\u0148me u\u010den\u00ed o t\u0159ech principech v du\u0161i. V souladu s nimi existuj\u00ed t\u0159i typy lid\u00ed, v&nbsp;ka\u017ed\u00e9m p\u0159evl\u00e1d\u00e1 hn\u011bviv\u00e1, \u017e\u00e1dostiv\u00e1 \u010di rozumov\u00e1 \u010d\u00e1st. Ti, v nich\u017e dominuje \u017e\u00e1dostivost, se mus\u00ed v\u011bnovat \u0159emesl\u016fm. Poh\u00e1n\u011bni hn\u011bvem maj\u00ed silnou v\u016fli, jsou state\u010dn\u00ed, odv\u00e1\u017en\u00ed, m\u011bli by to b\u00fdt v\u00e1le\u010dn\u00edci. A vl\u00e1dnout mus\u00ed ti, v nich\u017e p\u0159evl\u00e1d\u00e1 rozumov\u00fd princip, jsou to p\u0159irozen\u00ed filozofov\u00e9. Znaj\u00ed principy, podle nich\u017e je uspo\u0159\u00e1d\u00e1n sv\u011bt, a mohou budovat st\u00e1t na z\u00e1klad\u011b spravedlnosti. To je ide\u00e1ln\u00ed model st\u00e1tu, kter\u00fd vynalezl Platon.<\/p>\n\n\n\n<p>Navrhl tak\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed mechanismy pro dosa\u017een\u00ed tohoto ide\u00e1lu. Jsou takov\u00e9, \u017ee mnoz\u00ed badatel\u00e9 hodnot\u00ed Platon\u016fv ide\u00e1ln\u00ed st\u00e1t jako prvn\u00ed p\u0159\u00edklad totalitn\u00edho komunistick\u00e9ho syst\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n<p>Ve\u0161ker\u00e1 ne\u0161t\u011bst\u00ed podle Platona za\u010d\u00ednaj\u00ed z\u00edsk\u00e1n\u00edm majetku, proto vlastnick\u00e9 pr\u00e1vo mus\u00ed b\u00fdt odstran\u011bno. V\u0161echno m\u00e1 b\u00fdt spole\u010dn\u00e9, \u00fapln\u011b v\u0161echno v\u010detn\u011b man\u017eelek a d\u011bt\u00ed. Vysv\u011btluje se to jednodu\u0161e: n\u011bkdo m\u00e1 kr\u00e1snou \u017eenu, jin\u00fd v\u0161ak \u0161karedou, je to o\u010dividn\u00fd d\u016fvod pro z\u00e1vist. Demografickou ot\u00e1zkou se mus\u00ed zab\u00fdvat st\u00e1t vyb\u00edraje zdrav\u00e9 mu\u017ee a \u017eeny pro plozen\u00ed potomstva. V\u00fdchova d\u011bt\u00ed mus\u00ed b\u00fdt porou\u010dena odborn\u00edk\u016fm a prob\u00edhat podle pravidel vyvinut\u00fdch filozofy. Sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdchovy m\u00e1 b\u00fdt gymnastika, aby budouc\u00ed ob\u010dan\u00e9 byli siln\u00ed, matematika, aby byli chyt\u0159\u00ed, a poezie, aby byli duchovn\u011b dokonal\u00ed. Ale t\u0159eba Hom\u00e9rovo d\u00edlo je t\u0159eba upravit, proto\u017ee bohov\u00e9 v&nbsp;jeho b\u00e1sn\u00edch si navz\u00e1jem \u0161kod\u00ed, podv\u00e1d\u011bj\u00ed, l\u017eou atd.<\/p>\n\n\n\n<p>Bude-li v\u00fdchova postavena na t\u011bchto pravidlech, \u010dlenov\u00e9 spole\u010dnosti budou duchovn\u011b vysp\u011bl\u00ed, zdrav\u00ed a siln\u00ed a nejchyt\u0159ej\u0161\u00ed z t\u011bchto chlapc\u016f a d\u00edvek (Platon v\u011b\u0159il, \u017ee chlapci a d\u00edvky jsou si rovn\u00ed a li\u0161\u00ed se pouze fyzickou silou) se stanou filozofy a budou pov\u011b\u0159eni \u0159\u00edzen\u00edm st\u00e1tu.<\/p>\n\n\n\n<p>Platon b\u00fdv\u00e1 obvi\u0148ov\u00e1n z&nbsp;toho, \u017ee propaguje komunismus a totalitarismus. Do jist\u00e9 m\u00edry je to tak, ale nezapom\u00ednejme, \u017ee v\u016fbec jako prvn\u00ed dosp\u011bl k my\u0161lence, \u017ee st\u00e1t maj\u00ed \u0159\u00eddit chyt\u0159\u00ed a spravedliv\u00ed lid\u00e9. V&nbsp;jeho dob\u011b se moc mohla dostat do rukou jak\u00e9hokoli \u0161ejd\u00ed\u0159e nebo tyrana. Platon poprv\u00e9 v&nbsp;d\u011bjin\u00e1ch tvrd\u00ed, \u017ee st\u00e1t mus\u00ed b\u00fdt budov\u00e1n na z\u00e1klad\u011b z\u00e1kon\u016f lidsk\u00e9 p\u0159irozenosti a spole\u010dnosti. A n\u011bkte\u0159\u00ed c\u00edrkevn\u00ed otcov\u00e9 zauj\u00edmali kladn\u00fd postoj v\u016f\u010di ur\u010dit\u00fdm Platonov\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m o st\u00e1tu. Nap\u0159\u00edklad sv. Justin Filozof p\u00ed\u0161e: \u201ePokud vl\u00e1dci a n\u00e1rody nefilozofuj\u00ed, ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti nemohou prosperovat,\u201c a sv. Augustin ve sv\u00e9m d\u00edle O Bo\u017e\u00ed obci zd\u016fraz\u0148uje: \u201eV\u017edy\u0165 s\u00e1m Platon v \u00favaze o ide\u00e1ln\u00ed obci dosp\u011bl k n\u00e1zoru, \u017ee b\u00e1sn\u00edci musej\u00ed b\u00fdt vyhn\u00e1ni z m\u011bsta jako nep\u0159\u00e1tel\u00e9 pravdy.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Stvo\u0159en\u00ed podle Platona<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Po mnoho stalet\u00ed byl Platon zn\u00e1m na Z\u00e1pad\u011b pouze jako autor jednoho dialogu \u2013 Timaios.&nbsp; Nemus\u00edme souhlasit se v\u0161emi my\u0161lenkami z tohoto d\u00edla, ale zde Platon p\u00ed\u0161e o n\u011b\u010dem, co \u017e\u00e1dn\u00e9ho \u0159eck\u00e9ho filozofa ani nenapadlo. \u0158ekov\u00e9 byli p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee sv\u011bt existuje v\u011b\u010dn\u011b. Ale Platon p\u00ed\u0161e, \u017ee sv\u011bt v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku vznikl, nebo sp\u00ed\u0161e byl stvo\u0159en Bohem.<\/p>\n\n\n<div class=\"wp-block-image\">\n<figure class=\"aligncenter size-full\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"550\" height=\"373\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/4_Rukopis-Timaios.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-2900\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/4_Rukopis-Timaios.jpg 550w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/4_Rukopis-Timaios-300x203.jpg 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 550px) 100vw, 550px\" \/><\/figure>\n<\/div>\n\n\n<p>C\u00edrkevn\u00ed otcov\u00e9 se pozd\u011bji budou divit, jak Platona n\u011bco takov\u00e9ho mohlo napadnout. Budou spekulovat, zda filozof tuto my\u0161lenku nep\u0159evzal od \u017did\u016f. N\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee b\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy Egypta Platon \u010detl knihu Genesis, a vylo\u017eil si ji po sv\u00e9m. Bude dokonce naz\u00fdv\u00e1n \u0159ecky mluvic\u00edm Moj\u017e\u00ed\u0161em.<\/p>\n\n\n\n<p>Podle filozofa existuje b\u016fh \u0159emesln\u00edk, \u0159ecky <em>demiurg<\/em>, kter\u00fd se ze sv\u00e9 dobroty, ze sv\u00e9 svobodn\u00e9 v\u016fle rozhodl s n\u011bk\u00fdm sd\u00edlet dobro a stvo\u0159il sv\u011bt. Ale jako \u0159emesln\u00edk tvo\u0159\u00ed sv\u011bt z hmoty, kter\u00e1 existuje v\u011b\u010dn\u011b, podle n\u011bjak\u00e9ho ide\u00e1ln\u00edho modelu ze sv\u011bta idej\u00ed. Zd\u016frazn\u011bme, \u017ee nen\u00ed Stvo\u0159itelem, ale sp\u00ed\u0161e \u0159emesln\u00edkem, architektem. Proto\u017ee sv\u011bt idej\u00ed je dobr\u00fd, bude dobr\u00fd i stvo\u0159en\u00fd sv\u011bt. Ale je stvo\u0159en z hmoty, kter\u00e1, jak si pamatujeme, je zdrojem zla a nedokonalosti. A to znamen\u00e1, \u017ee navzdory tomu, \u017ee demiurg je dobr\u00fd, sv\u011bt, kter\u00fd stvo\u0159il, bude nedokonal\u00fd.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>\u201ePor\u00e1\u017eej Platonovy ideje!\u201c<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Pod\u00edvejme se na Platonovu filozofii z pohledu k\u0159es\u0165ansk\u00e9 teologie.<\/p>\n\n\n\n<p>Postoj svat\u00fdch otc\u016f k Platonov\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m byl velmi nejednozna\u010dn\u00fd. N\u011bkte\u0159\u00ed, jako svat\u00fd Justin nebo Augustin, tvrdili, \u017ee Platon je nejv\u011bt\u0161\u00ed z filozof\u016f, k\u0159es\u0165an p\u0159ed Kristem. Jin\u00ed byli v\u016f\u010di filozofovi kriti\u010dt\u00ed. Tak svat\u00fd \u0158eho\u0159 Teolog vyz\u00fdv\u00e1: \u201ePor\u00e1\u017eej Platonovy ideje, p\u0159evt\u011blov\u00e1n\u00ed a kolob\u011bh na\u0161ich du\u0161\u00ed.\u201c Podobn\u00e9 v\u00fdrazy jsou \u010dasto vytr\u017eeny z kontextu a sly\u0161\u00edme, \u017ee bu\u010f je Platon nejlep\u0161\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00fd filozof, anebo naopak, \u017ee nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s k\u0159es\u0165anstv\u00edm. Je t\u0159eba vn\u00edmat Platonovu filozofii jako celek.<\/p>\n\n\n\n<p>Na jedn\u00e9 stran\u011b tento filozof m\u011bl geni\u00e1ln\u00ed my\u0161lenky o nesmrtelnosti du\u0161e, o stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta Bohem (i kdy\u017e se li\u0161\u00ed od toho, co je pops\u00e1no v P\u00edsmu), u\u010den\u00ed o v\u011b\u010dnosti bo\u017esk\u00e9ho sv\u011bta idej\u00ed, o jeho dokonalosti a dobru. Ale z\u00e1rove\u0148 je tady Platon\u016fv dualismus, v\u011b\u010dnost hmoty, my\u0161lenka p\u0159evt\u011blov\u00e1n\u00ed du\u0161\u00ed \u2013 to v\u0161e skute\u010dn\u011b nem\u00e1 s&nbsp;k\u0159es\u0165anstv\u00edm nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n<p>Rozd\u00edln\u00e9 postoje c\u00edrkevn\u00edch otc\u016f k Platonov\u011b filozofii se vysv\u011btluj\u00ed t\u00edm, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bnovali pozornost p\u0159edev\u0161\u00edm tomu negativn\u00edmu v jeho u\u010den\u00ed a varovali p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm p\u0159iv\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edm k herezi; jin\u00ed ocenili pozitivn\u00ed vliv Platonova u\u010den\u00ed na k\u0159es\u0165anskou teologii. Platon m\u016f\u017ee b\u00fdt u\u017eite\u010dn\u00fd, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e dokazujeme existenci bo\u017esk\u00e9ho sv\u011bta, nesmrtelnost du\u0161e, mluv\u00edme o p\u016fvodu zla ve sv\u011bt\u011b.<\/p>\n\n\n\n<p>Viktor Lega<\/p>\n\n\n\n<p><\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-vivid-red-color has-text-color has-background\" style=\"background-color:#caedff;font-size:22px;letter-spacing:1px\"><strong>Mohlo by v\u00e1s zaj\u00edmat:<\/strong><\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-embed is-type-wp-embed is-provider-hlas-pravoslavi wp-block-embed-hlas-pravoslavi\"><div class=\"wp-block-embed__wrapper\">\n<blockquote class=\"wp-embedded-content\" data-secret=\"hMDnqUGZ3s\"><a href=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2024\/05\/18\/proc-je-sokrates-nazyvan-krestanem-pred-kristem\/\">Pro\u010d je Sokrates naz\u00fdv\u00e1n k\u0159es\u0165anem p\u0159ed Kristem?<\/a><\/blockquote><iframe loading=\"lazy\" class=\"wp-embedded-content\" sandbox=\"allow-scripts\" security=\"restricted\" style=\"position: absolute; clip: rect(1px, 1px, 1px, 1px);\" title=\"&#8222;Pro\u010d je Sokrates naz\u00fdv\u00e1n k\u0159es\u0165anem p\u0159ed Kristem?&#8220; &#8212; Hlas pravoslav\u00ed\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2024\/05\/18\/proc-je-sokrates-nazyvan-krestanem-pred-kristem\/embed\/#?secret=h4hfAb6HK9#?secret=hMDnqUGZ3s\" data-secret=\"hMDnqUGZ3s\" width=\"600\" height=\"338\" frameborder=\"0\" marginwidth=\"0\" marginheight=\"0\" scrolling=\"no\"><\/iframe>\n<\/div><\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Hmota je zlo Platon dosp\u00edv\u00e1 k my\u0161lence existence sv\u011bta idej\u00ed: krom\u011b na\u0161eho smyslov\u00e9ho hmotn\u00e9ho sv\u011bta, kter\u00fd podl\u00e9h\u00e1 zm\u011bn\u00e1m, existuje v\u011b\u010dn\u00fd, nem\u011bnn\u00fd sv\u011bt idej\u00ed a&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2901,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[90],"tags":[92],"class_list":["post-2897","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-filozofie-a-nabozenstvi","tag-2024-07-08","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2897","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2897"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2897\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2948,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2897\/revisions\/2948"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2901"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2897"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2897"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2897"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}