Sokrates \u017eil v 5. stolet\u00ed p\u0159ed Kristem. V t\u00e9 dob\u011b byli velice popul\u00e1rn\u00ed sofist\u00e9. Nem\u016f\u017eeme porozum\u011bt Sokratovi bez sofist\u016f \u2013 je to jedin\u00fd syst\u00e9m.<\/p>\n\n\n\n
Kdo byli sofist\u00e9? Byli to vzd\u011blanci, kte\u0159\u00ed poskytovali vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed slu\u017eby v\u0161em z\u00e1jemc\u016fm, jen aby za to dostali dob\u0159e zaplaceno. Rozhoduj\u00edc\u00ed pro n\u011b byla finan\u010dn\u00ed odm\u011bna, a aby ospravedlnili takov\u00fd p\u0159istup, vyvinuli u\u010den\u00ed o relativit\u011b pravdy. Tuto pozici h\u00e1jil Pr\u00f3tagor\u00e1s, nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed ze sofist\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Podle sofist\u016f \u201e\u010dlov\u011bk je m\u00edrou v\u0161ech v\u011bc\u00ed\u201c, tzn. \u017ee neexistuje objektivn\u00ed pravda, kter\u00e1 nez\u00e1le\u017e\u00ed na \u010dlov\u011bku, ale existuje pouze pravda subjektivn\u00ed, relativn\u00ed, z\u00e1visl\u00e1 na \u010dase, prostoru, osobnosti, n\u00e1lad\u011b, zdravotn\u00edm stavu atd.<\/p>\n\n\n\n
Sofist\u00e9 byli velmi obl\u00edben\u00ed. Jejich \u010dinnost nelze hodnotit jednozna\u010dn\u011b, mnoz\u00ed z nich skute\u010dn\u011b byli mudrci. Pr\u00e1v\u011b oni popularizovali a roz\u0161\u00ed\u0159ili vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, u\u010dinili jej m\u00f3dn\u00edm a hlavn\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fdm, d\u00edky sofist\u016fm p\u0159estalo b\u00fdt elit\u00e1\u0159sk\u00fdm. Doba sofist\u016f je dobou \u0159eck\u00e9ho osv\u00edcenstv\u00ed. P\u0159ed t\u00edm masov\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed neexistovalo. Pokud jedinec cht\u011bl studovat, musel si naj\u00edt u\u010ditele, ten mohl b\u00fdt stovky kilometr\u016f daleko, a tou\u017e\u00edc\u00ed po vzd\u011bl\u00e1n\u00ed byl nucen jet z Mil\u00e9tu do Syrakus nebo na jih It\u00e1lie, \u010di dokonce do Egypta a u\u010ditel si je\u0161t\u011b rozmyslel, zda nov\u00e9ho studenta p\u0159ijme. Ale sofist\u00e9 nab\u00edzeli vzd\u011bl\u00e1n\u00ed tady a te\u010f: zapla\u0165te, m\u00e1te-li pen\u00edze, p\u0159ij\u010fte, nau\u010d\u00edme v\u00e1s cokoliv!<\/p>\n\n\n\n
Sokrates si v\u0161ak byl jist\u00fd, \u017ee neu\u010d\u00ed to, co by m\u011bli, a proto s nimi vstoupil do nesmi\u0159iteln\u00e9ho boje. Zast\u00e1val objektivn\u00ed pravdu.<\/p>\n\n\n\n
Je dobr\u00e9 kr\u00e1st, kdy\u017e je to v\u00fdhodn\u00e9?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Hlavn\u00ed nebezpe\u010d\u00ed sofistiky, kter\u00e9 Sokrates vid\u011bl, spo\u010d\u00edvalo v tom, \u017ee pokud je pravda subjektivn\u00ed, pak je subjektivn\u00ed i mor\u00e1lka. Ale pro spole\u010dnost je toto tvrzen\u00ed velkou hrozbou!<\/p>\n\n\n\n Je-li krit\u00e9riem pravdy, jak \u0159\u00edkali sofist\u00e9, praxe, prosp\u011bch, pak se ukazuje, \u017ee pokud je pro n\u011bkoho v\u00fdhodn\u00e9 kr\u00e1st a nebude p\u0159itom potrest\u00e1n, bude kr\u00e1st. Kdy\u017e nerad krade\u0161, nekra\u010f. Ale jestli krade\u0161 r\u00e1d\u2026 Z\u00e1v\u011br je znepokojuj\u00edc\u00ed. Neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 objektivn\u00ed mor\u00e1ln\u00ed principy.<\/p>\n\n\n\n To byl jeden z d\u016fvod\u016f, vn\u011bj\u0161\u00ed d\u016fvod, kter\u00fd p\u0159im\u011bl Sokrata k jeho filozofick\u00e9 \u010dinnosti. Existovala v\u0161ak i jin\u00e1, vnit\u0159n\u00ed p\u0159\u00ed\u010dina \u2013 touha samotn\u00e9ho Sokrata po pravd\u011b, a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee pravda existuje, je objektivn\u00ed, v\u011b\u010dn\u00e1, a je mimo n\u00e1\u0161 hmotn\u00fd sv\u011bt. Ve skute\u010dnosti Sokrates objevuje existenci Boha.<\/p>\n\n\n\n Sofist\u00e9 byli materialist\u00e9 a na z\u00e1klad\u011b materialismu tvrdili: pravda neexistuje. Dnes je zima, z\u00edtra bude teplo. Dnes jsem nemocn\u00fd, z\u00edtra budu zdrav\u00fd. A Sokrates tvrdil, \u017ee existuje jedna, objektivn\u00ed pravda. Je-li objektivn\u00ed, je-li nem\u011bnn\u00e1, v\u011b\u010dn\u00e1, pak nepat\u0159\u00ed do hmotn\u00e9ho sv\u011bta. M\u016f\u017ee se vztahovat pouze ke sv\u011btu, ve kter\u00e9m nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 zm\u011bna, tedy ke sv\u011btu bo\u017esk\u00e9mu. A pokud existuje jen jedna pravda, znamen\u00e1 to, \u017ee i B\u016fh je jen jeden, a pr\u00e1v\u011b on je pravda. Vlastn\u011b za toto byl Sokrates souzen Ath\u00e9\u0148any, kte\u0159\u00ed v jeho u\u010den\u00ed vid\u011bli nebezpe\u010d\u00ed pro m\u011bsto, kde se uct\u00edvala bohyn\u011b Ath\u00e9na a dal\u0161\u00ed bohov\u00e9. Obvin\u011bn\u00ed, na jeho\u017e z\u00e1klad\u011b byl Sokrates odsouzen a popraven, zn\u011blo velmi jednodu\u0161e: zav\u00e1d\u00ed nov\u00e9 bohy. Ale ve skute\u010dnosti Sokrates k\u00e1zal jen jednoho Boha, pro Ath\u00e9\u0148any to v\u0161ak znamenalo zav\u00e1d\u011bn\u00ed nov\u00fdch nezn\u00e1m\u00fdch boh\u016f, co\u017e bylo ve starov\u011bk\u00e9m \u0158ecku pova\u017eov\u00e1no za trestn\u00ed \u010din.<\/p>\n\n\n\n Sokrates cht\u011bl v\u0161echny nau\u010dit t\u00e9to touze po pravd\u011b. Ov\u0161em hlavn\u00ed pro n\u011bj nebyla touha sama o sob\u011b \u2013 nebyl abstraktn\u00edm v\u011bdcem. Mudrc pochopil, \u017ee pravda a dobro jsou jedno a tot\u00e9\u017e! A \u010dlov\u011bk kon\u00e1 zlo jen proto, \u017ee nev\u00ed, \u017ee je to zlo. Z nev\u011bdomosti zam\u011b\u0148uje zlo a dobro. Kdyby lid\u00e9 v\u011bd\u011bli, co je zlo a co je dobro, konali by jen dobro. Tato sokratovsk\u00e1 my\u0161lenka mnoh\u00e9 zm\u00e1tla, v\u017edy\u0165 je tolik moudr\u00fdch, ale zl\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed p\u00e1chaj\u00ed zlo \u00famysln\u011b! Sokrates odpov\u00eddal: nejsou moud\u0159\u00ed, ale chyt\u0159\u00ed, znaj\u00ed jen \u010d\u00e1ste\u010dku pravdy, ale neznaj\u00ed pravdu celou.<\/p>\n\n\n\n Tato Sokratova my\u0161lenka je k\u0159es\u0165anovi bl\u00edzk\u00e1, my tak\u00e9 mluv\u00edme o Bohu jako pravd\u011b, o Bohu jako l\u00e1sce, v n\u011bm se pravda a l\u00e1ska spojuj\u00ed. Filozof \u0161el cestou pozn\u00e1n\u00ed Boha skrze sv\u011bt kolem sebe.<\/p>\n\n\n\n Socha\u0159, syn socha\u0159e<\/strong><\/p>\n\n\n\n Nev\u00edme, u koho Sokrates studoval. Ale n\u011bco o jeho \u017eivot\u011b je n\u00e1m zn\u00e1mo. V ml\u00e1d\u00ed byl socha\u0159em. Tomuto \u0159emeslu ho nau\u010dil otec, jen\u017e byl tak\u00e9 socha\u0159. Pr\u00fd n\u011bkter\u00e9 sochy na Parthen\u00f3nu vytvo\u0159il Sokrates. Byl fyzicky zdatn\u00fd a \u00fa\u010dastnil se v\u00e1lky s Per\u0161any. \u0158\u00edkalo se o n\u011bm, \u017ee byl velice state\u010dn\u00fdm voj\u00e1kem a p\u0159i \u00fastupu odch\u00e1zel jako posledn\u00ed, a jednou dokonce zachr\u00e1nil velitele Alkibiada.<\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e nastal m\u00edr, Sokrates za\u010dal v\u00e9st zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u017eivot. O\u017eenil se s Xantippou, kter\u00e1 mu porodila t\u0159i syny. Musel rodinu \u017eivit, ale necht\u011bl pracovat, za co\u017e mu Xantippa neust\u00e1le nad\u00e1vala. Ve\u0161ker\u00fd \u010das tr\u00e1vil na tr\u017ei\u0161ti, na ago\u0159e, v rozhovorech se sv\u00fdmi u\u010dedn\u00edky a s nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi lidmi, kter\u00e9 cht\u011bl nau\u010dit pravd\u011b.<\/p>\n\n\n\n To je \u00fa\u017easn\u00e1 vlastnost Sokrata, rozhodn\u011b nebyl z tohoto sv\u011bta! Materi\u00e1ln\u00ed blahobyt ho v\u016fbec nezaj\u00edmal. \u010c\u00edm se \u017eivil, nev\u00edme. Z\u0159ejm\u011b u\u010dedn\u00edci mu n\u011bjak nen\u00e1padn\u011b pom\u00e1hali. Ale Sokrates odm\u00edtal br\u00e1t pen\u00edze, proto\u017ee v\u011b\u0159il, \u017ee u\u010dit za pen\u00edze je nemor\u00e1ln\u00ed. Pr\u00e1v\u011b za to k\u00e1ral sofisty.<\/p>\n\n\n\n V tom m\u011bl Sokrates rozhodn\u011b pravdu. P\u0159edstavte si, \u017ee potk\u00e1te seminaristu nebo kn\u011bze a \u0159\u00edk\u00e1te mu: \u201eTo je skv\u011bl\u00e9! Pr\u00e1v\u011b jsem se cht\u011bl dozv\u011bd\u011bt o Bohu… Vy o n\u011bm ur\u010dit\u011b n\u011bco v\u00edte. Pov\u011bzte mi, existuje B\u016fh, nebo ne?\u201c A ten v\u00e1m odpov\u00ed: \u201eJasn\u011b, v\u0161echno v\u00e1m pov\u00edm. Tis\u00edc korun, pros\u00edm…\u201c Jak se v\u00e1m to bude l\u00edbit?<\/p>\n\n\n\n O pravd\u011b a Bohu lze mluvit pouze z plnosti srdce. A pro Sokrata je pravda jist\u00fdm ide\u00e1lem. Proto nelze u\u010dit za pen\u00edze. Byl to z pohledu padl\u00e9ho sv\u011bta velice paradoxn\u00ed \u010dlov\u011bk.<\/p>\n\n\n\n \u201eV\u00edm, \u017ee nic nev\u00edm\u201c<\/strong><\/p>\n\n\n\n Jak se pozn\u00e1v\u00e1 pravda? Sokrates ve sv\u00e9m projevu u soudu, o n\u011bm\u017e v\u00edme d\u00edky jeho \u017e\u00e1kovi Plat\u00f3novi a jeho d\u00edlu Apologie Sokratova, \u0159\u00edk\u00e1: \u201eV\u00edm, \u017ee nic nev\u00edm.\u201c Co ten slavn\u00fd v\u00fdraz znamen\u00e1?<\/p>\n\n\n\n Jist\u00fd jeho p\u0159\u00edtel se zeptal v\u011b\u0161tkyn\u011b z Apoll\u00f3nova chr\u00e1mu v Delf\u00e1ch, kdo je nejmoud\u0159ej\u0161\u00ed z lid\u00ed. \u0158ekov\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee skrze ni mluvil s\u00e1m b\u016fh Apoll\u00f3n. V\u011b\u0161tkyn\u011b odpov\u011bd\u011bla: \u201eSokrates.\u201c Filozof se o tom dozv\u011bd\u011bl a byl p\u0159ekvapen. Nikdy s\u00e1m sebe nepova\u017eoval za nejchyt\u0159ej\u0161\u00edho a uva\u017eoval takto: \u201eZa\u010dal jsem chodit k r\u016fzn\u00fdm lidem, kter\u00e9 jsem pova\u017eoval za chyt\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Nemysl\u00edm si, \u017ee jsem chytr\u00fd, ale B\u016fh se nem\u016f\u017ee m\u00fdlit. \u0160el jsem ke st\u00e1tn\u00edm \u00fa\u0159edn\u00edk\u016fm \u2013 v\u017edy\u0165 oni \u0159\u00edd\u00ed st\u00e1t \u2013 a ti se uk\u00e1zali b\u00fdt tak pomp\u00e9zn\u00ed, py\u0161n\u00ed na svou moc, \u017ee \u200b\u200bse s nimi nedalo mluvit. Oni ni\u010demu nerozum\u00ed! A ani nerozum\u00ed, \u017ee ni\u010demu nerozum\u00ed. Pak jsem \u0161el k \u0159emesln\u00edk\u016fm \u2013 to jsou lid\u00e9, kte\u0159\u00ed na rozd\u00edl ode m\u011b um\u00ed d\u011blat konkr\u00e9tn\u00ed v\u011bci. Jsou to samoz\u0159ejm\u011b brilantn\u00ed \u0159emesln\u00edci, ale najednou je napadlo, \u017ee kdy\u017e rozum\u00ed sv\u00fdm tesa\u0159sk\u00fdm, ko\u017eed\u011bln\u00fdm nebo jin\u00fdm z\u00e1le\u017eitostem, rozum\u00ed v\u0161emu! To znamen\u00e1, \u017ee ani oni nic nev\u011bd\u00ed. A pak jsem si uv\u011bdomil, \u017ee v\u0161ichni lid\u00e9 si jen mysl\u00ed, \u017ee n\u011bco v\u011bd\u00ed. Ani nev\u011bd\u00ed, \u017ee nic nev\u011bd\u00ed. A j\u00e1 v\u00edm, \u017ee nic nev\u00edm. A o toto mal\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed jsem chyt\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161ichni ostatn\u00ed lid\u00e9.\u201c<\/p>\n\n\n\n Sokrates upozor\u0148oval, \u017ee v\u0161echno v\u00ed pouze B\u016fh, a pouze B\u016fh je mudrcem. Ale \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee b\u00fdt jenom filozofem, milovn\u00edkem moudrosti, jen\u017e v\u00ed, \u017ee B\u016fh je nekone\u010dn\u011b vzd\u00e1len. A proto v\u00ed, \u017ee nic nev\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Zaj\u00edmav\u00e9 srovn\u00e1n\u00ed provedl slavn\u00fd rusk\u00fd filozof Vladimir Sergejevi\u010d Solovjov. Ve sv\u00e9m d\u00edle \u201e\u017divotn\u00ed drama Plat\u00f3na\u201c srovnal tuto Sokratovu my\u0161lenku s Blahoslavenstv\u00edmi. \u201eV\u00edm, \u017ee nic nev\u00edm\u201c \u2013 \u201eBlaze chud\u00fdm v duchu.\u201c \u201eChci poznat pravdu\u201c \u2013 \u201eBlaze t\u011bm, kdo hladov\u011bj\u00ed a \u017e\u00edzn\u00ed po spravedlnosti.\u201c \u201ePl\u00e1\u010du, proto\u017ee nezn\u00e1m pravdu\u201c \u2013 \u201eBlaze t\u011bm, kdo pl\u00e1\u010dou, nebo\u0165 oni budou pot\u011b\u0161eni\u201c…<\/p>\n\n\n\n \u201ePorodn\u00ed b\u00e1ba\u201c moudrosti<\/strong><\/p>\n\n\n\n Jak spr\u00e1vn\u011b poznamen\u00e1v\u00e1 Solovjov, Sokrates pova\u017euje za nedostate\u010dn\u00e9 \u0159\u00edci: \u201eV\u00edm, \u017ee nic nev\u00edm,\u201c a uklidnit se. Ne, on usiluje o pravdu! Pozn\u00e1n\u00ed pravdy je pro n\u011bj jedin\u00e1 cesta k dobru, k mravnosti, k lidsk\u00e9 dokonalosti. Ale jak se pozn\u00e1v\u00e1 pravda?<\/p>\n\n\n\n Zde Sokrates d\u011bl\u00e1 rozhoduj\u00edc\u00ed p\u0159evrat ve filozofii, po n\u011bm\u017e rozd\u011blujeme cel\u00e9 d\u011bjiny filozofie na p\u0159edsokratovsk\u00e9 a posokratovsk\u00e9. Dal filozofii jej\u00ed p\u0159edm\u011bt. P\u0159edm\u011btem filozofie je \u010dlov\u011bk. Fyzika se zab\u00fdv\u00e1 p\u0159\u00edrodou, biologie \u017eiv\u00fdmi bytostmi, astronomie hv\u011bzdami a filozofie \u010dlov\u011bkem a jeho intelektu\u00e1ln\u00edm a mravn\u00edm vnit\u0159n\u00edm sv\u011btem. Pom\u00e1h\u00e1 mu st\u00e1t se lep\u0161\u00edm, laskav\u011bj\u0161\u00edm, chyt\u0159ej\u0161\u00edm a pochopit, kdo je, pro\u010d \u017eije, co je zlo, jak konat dobro, a odpov\u00edd\u00e1 na dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky, kter\u00e9 si po Sokratovi budou podle jeho metody kl\u00e1st dal\u0161\u00ed filozofov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n Sokrates vzpom\u00edn\u00e1 na povol\u00e1n\u00ed sv\u00e9 matky, kter\u00e1 byla porodn\u00ed b\u00e1ba, a \u0159\u00edk\u00e1: \u201eJsem stejn\u00e1 porodn\u00ed b\u00e1ba, jen moje matka se j\u00ed stala ve st\u00e1\u0159\u00ed, kdy\u017e porodila d\u011bti a v\u011bd\u011bla, jak se to d\u011bl\u00e1. Byla u\u017e star\u00e1, rodit nemohla, ale pom\u00e1hala radou rod\u00edc\u00edm \u017een\u00e1m. Stejn\u011b tak j\u00e1, kdy\u017e jsem zest\u00e1rnul a zhloupnul, nemohu s\u00e1m zrodit pravdu, ale pom\u00e1h\u00e1m v tom mlad\u00fdm lidem.\u201c<\/p>\n\n\n\n Samoz\u0159ejm\u011b v tom je jist\u00e1 ironie Sokrata, kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee pr\u00fd nic nev\u00ed o pravd\u011b. Pravdu nelze nau\u010dit, pravdu lze pouze poznat, je v du\u0161i. M\u016f\u017eete se nau\u010dit, jak \u0159ezat nebo \u0161t\u00edpat d\u0159evo, a uk\u00e1zat: d\u011blej jako j\u00e1. Ale \u0159\u00edci: \u201eMysli jako j\u00e1\u201c nelze. Ale jak nau\u010dit \u010dlov\u011bka myslit?<\/p>\n\n\n\n Sokrates pou\u017e\u00edv\u00e1 svou slavnou metodu besed, ot\u00e1zek. Je t\u0159eba \u010dlov\u011bka zaujmout a p\u0159im\u011bt ho, aby s v\u00e1mi za\u010dal mluvit. Jak toho dos\u00e1hnete, nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9. Hlavn\u00ed je upoutat pozornost \u010dlov\u011bka. A pak ho pomoc\u00ed obratn\u00fdch ot\u00e1zek p\u0159im\u011bt k p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Tak \u010dlov\u011bk odpov\u00eddaje na ot\u00e1zky dosp\u011bje k pravd\u011b, sta\u010d\u00ed ho t\u011bmito chytr\u00fdmi ot\u00e1zkami v\u010das nasm\u011brovat spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem.<\/p>\n\n\n\n Tyto Sokratovy ot\u00e1zky a odpov\u011bdi jsou n\u00e1m zn\u00e1my d\u00edky Plat\u00f3novi, kter\u00fd si je zapsal ve form\u011b dialog\u016f. Mnoh\u00e9 z nich jsou skute\u010dn\u00fdmi historick\u00fdmi rozhovory mezi Sokratem a jeho u\u010dedn\u00edky.<\/p>\n\n\n\n Sokratova ironie a humor<\/strong><\/p>\n\n\n\n V\u0161ichni r\u00e1di pou\u010dujeme. Sokrates zachytil tento d\u016fle\u017eit\u00fd psychologick\u00fd rys \u010dlov\u011bka a vyvinul svou metodu: kladl spole\u010dn\u00edkovi ot\u00e1zky a p\u0159edst\u00edral, \u017ee nic nev\u00ed. \u201eVysv\u011btli mi, p\u0159\u00edteli, co je kr\u00e1sa…\u201c \u201eA co je odvaha?\u201c \u201eCo je spravedlnost?\u201c A ka\u017ed\u00fd r\u00e1d pou\u010doval tohoto pros\u0165\u00e1\u010dka. Sokrates mu d\u011bkoval: \u201eJsi tak chytr\u00fd! Jsi tak sm\u011bl\u00fd voj\u00e1k! Jsi vynikaj\u00edc\u00ed sofista! Vysv\u011btli mi, pros\u00edm, toto a pak je\u0161t\u011b tohle.\u201c A zanedlouho \u010dlov\u011bk pochop\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b Sokrates ho u\u010d\u00ed, nikoliv on Sokrata.<\/p>\n\n\n\n Ne v\u0161em se to ale l\u00edbilo, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e takov\u00e9 rozhovory prob\u00edhaly na n\u00e1m\u011bst\u00ed za p\u0159\u00edtomnosti mnoha div\u00e1k\u016f. Mnoz\u00ed Sokratovo chov\u00e1n\u00ed pova\u017eovali za ur\u00e1\u017eku. Svat\u00fd Basil Velik\u00fd ve sv\u00e9m Slovu k mlad\u00edk\u016fm o tom, jak z\u00edsk\u00e1vat u\u017eitek z pohansk\u00fdch spis\u016f<\/em> popisuje, jak ob\u010das kon\u010dily takov\u00e9 rozhovory: Sokrat\u016fv spole\u010dn\u00edk nedok\u00e1zal un\u00e9st hanbu a jako posledn\u00ed argument pou\u017eil p\u011bsti. Svat\u00fd Basil n\u00e1m jeden takov\u00fd p\u0159\u00edpad p\u0159ipom\u00edn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e Sokrates zostudil jednoho ze sv\u00fdch spole\u010dn\u00edk\u016f, ten pou\u017eil p\u011bsti a zbil filozofa tak, \u017ee cel\u00e1 jeho tv\u00e1\u0159 byla pokryta mod\u0159inami a od\u0159eninami. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne Sokrates p\u0159i\u0161el do m\u011bsta s n\u00e1pisem na \u010dele: \u201eVytvo\u0159eno takov\u00fdm a takov\u00fdm\u201c. Kdy\u017e se ho zeptali, pro\u010d to napsal, \u0159ekl: \u201eV ml\u00e1d\u00ed jsem byl socha\u0159 a m\u011bl jsem zvyk sv\u00e1 d\u00edla podepisovat. Ten, kdo to v\u010dera vytvo\u0159il, se zapomn\u011bl podepsat, ud\u011blal jsem to za n\u011bj.“ A sv. Basil Velik\u00fd p\u00ed\u0161e: \u201eProto\u017ee se to t\u00e9m\u011b\u0159 shoduje s na\u0161imi pravidly, tvrd\u00edm, \u017ee je velmi dobr\u00e9 takov\u00e9 mu\u017ee napodobovat. Nebo\u0165 tento Sokrat\u016fv \u010din je podobn\u00fd p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed, podle n\u011bj\u017e, pokud t\u011b n\u011bkdo uhod\u00ed do prav\u00e9 tv\u00e1\u0159e, mus\u00ed\u0161 nastavit i druhou.\u201c<\/p>\n\n\n\n Proto nejen Basil Velik\u00fd, ale i Augustin, Justin Mu\u010dedn\u00edk a Klement Alexandrijsk\u00fd naz\u00fdvali Sokrata k\u0159es\u0165anem p\u0159ed Kristem. Nejen\u017ee u\u010dil o jednom Bohu a pozn\u00e1n\u00ed Boha jako pravdy, jako dobra, ale v podstat\u011b i \u017eil jako k\u0159es\u0165an.<\/p>\n\n\n\n Sokrat\u016fv \u017eivot skon\u010dil tragicky: byl odsouzen a popraven. O posledn\u00edm rozhovoru filozofa s u\u010dedn\u00edky v\u00edme z Plat\u00f3nova dialogu Faid\u00f3n. Sokrates se radoval, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee bude popraven. U\u010dedn\u00edci tomu nerozum\u011bli, ale on \u0159\u00edkal: \u201ePro\u010d bych se neradoval? Jako filozof jsem vlastn\u011b cel\u00fd \u017eivot sm\u011b\u0159oval k smrti. Pravda je toti\u017e v\u011b\u010dn\u00e1, a kdy\u017e ji chci poznat, sna\u017e\u00edm se osvobodit od sv\u00e9ho t\u011bla, kter\u00e9 mi br\u00e1n\u00ed v pozn\u00e1n\u00ed pravdy. Je p\u0159ipout\u00e1no k do\u010dasn\u00e9mu, k prom\u011bnliv\u00e9mu, proto se sna\u017e\u00edm zbavit t\u011bla\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n A co je smrt? Je to osvobozen\u00ed du\u0161e od t\u011bla. Filozofie je proto touhou po smrti, jak po Sokratovi \u010dasto opakovali mnoz\u00ed c\u00edrkevn\u00ed otcov\u00e9. T\u0159eba u sv. Jana z Dama\u0161ku v jeho Filosofick\u00fdch kapitol\u00e1ch nach\u00e1z\u00edme n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed definici: \u201eFilozofie je touha a starost o smrt.\u201c<\/p>\n\n\n\n Svat\u00fd Augustin p\u00ed\u0161e, \u017ee po poprav\u011b se Ath\u00e9\u0148an\u00e9 jakoby probudili: \u201eRozho\u0159\u010den\u00ed lidu se obr\u00e1tilo proti dv\u011bma \u017ealobc\u016fm do takov\u00e9 m\u00edry, \u017ee jeden z nich zahynul rukou davu a druh\u00fd se vyhnul stejn\u00e9mu trestu pouze pomoc\u00ed dobrovoln\u00e9ho a v\u011b\u010dn\u00e9ho vyhnanstv\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n Sokratovo u\u010den\u00ed se okam\u017eit\u011b stalo velmi popul\u00e1rn\u00ed, zn\u00e1me mnoho jeho \u017e\u00e1k\u016f, nejslavn\u011bj\u0161\u00edm z nich je Plat\u00f3n, jen\u017e se podle svat\u00e9ho Augustina nejv\u00edce p\u0159ibl\u00ed\u017eil na\u0161\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 filozofii.<\/p>\n\n\n\n Pravda nezn\u00e1 kompromis<\/strong><\/p>\n\n\n\n Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed Sokrat\u016fv objev se t\u00fdk\u00e1 ot\u00e1zky: co je my\u0161len\u00ed? P\u0159ed Sokratem nikdo takovou ot\u00e1zku ani nekladl. Ale on si polo\u017eil za \u00fakol poznat s\u00e1m sebe. V\u017edy\u0165 \u201eJ\u00e1\u201c je p\u0159edev\u0161\u00edm \u201eJ\u00e1 mysl\u00edc\u00ed\u201c.<\/p>\n\n\n\n Co je to my\u0161len\u00ed? Sokrates odpov\u00edd\u00e1: my\u0161len\u00ed je zach\u00e1zen\u00ed s pojmy. Poprv\u00e9 upozor\u0148uje na to, \u017ee existuj\u00ed jakoby atomy, stavebn\u00ed kameny na\u0161eho vnit\u0159n\u00edho intelektu\u00e1ln\u00edho sv\u011bta, kter\u00fdm se \u0159\u00edk\u00e1 pojmy. M\u016f\u017eeme je spojovat spr\u00e1vn\u011b, \u0159\u00edkaj\u00edce, \u017ee b\u0159\u00edza je strom, nebo nespr\u00e1vn\u011b, \u0159\u00edkaj\u00edce, \u017ee b\u0159\u00edza je k\u00e1men. V prvn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b jsme \u0159ekli pravdu, v druh\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jsme \u0159ekli le\u017e. To znamen\u00e1, \u017ee mus\u00edme stanovit krit\u00e9ria pro pravdu, mus\u00edme se zab\u00fdvat my\u0161len\u00edm obecn\u011b, zab\u00fdvat se pojmy, a hlavn\u00ed je spr\u00e1vn\u011b definovat v\u011bci a jevy, proto\u017ee ke spor\u016fm \u010dasto doch\u00e1z\u00ed v d\u016fsledku toho, \u017ee jsme pojmy definovali nespr\u00e1vn\u011b. Je to spor o slova. Proto Sokrates <\/a>v\u011bnuje definic\u00edm velkou pozornost. Na tom jsou zalo\u017eeny t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny dialogy zaznamenan\u00e9 Plat\u00f3nem.<\/p>\n\n\n\n Prob\u00edh\u00e1 zd\u00e1nliv\u011b nevinn\u00e1, jednoduch\u00e1 beseda: \u201e\u0158ekni mi, p\u0159\u00edteli, co je to odvaha. Ty jsi vynikaj\u00edc\u00ed velitel, \u00fa\u010dastnil ses mnoha bitev…\u201c A nafoukan\u00fd velitel \u0159\u00edk\u00e1: \u201eNo, co je to odvaha… Odvaha je b\u00fdt ve vojsku, odr\u00e1\u017eet v\u0161echny \u00fatoky nep\u0159\u00edtele, neustupovat jedin\u00fd krok zp\u011bt.\u201c Sokrates odpov\u00edd\u00e1: \u201eJsi skv\u011bl\u00fd velitel, odv\u00e1\u017en\u00fd voj\u00e1k. Ale sly\u0161el jsem, \u017ee existuj\u00ed takov\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00edci, Skythov\u00e9…\u201c Ten odpov\u00edd\u00e1: \u201eAno, bojoval jsem proti nim, jsou to odv\u00e1\u017en\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00edci.\u201c \u2013 \u201eOdv\u00e1\u017en\u00ed? V\u017edy\u0165 se p\u0159edst\u00edran\u011b d\u00e1vaj\u00ed na \u00fat\u011bk, aby rozpr\u00e1\u0161ili vojsko a pak zabili nep\u0159\u00e1tele jednoho po druh\u00e9m?\u201c \u2013 \u201eAno… Odvaha je pravd\u011bpodobn\u011b schopnost porazit nep\u0159\u00edtele pomoc\u00ed r\u016fzn\u00fdch prost\u0159edk\u016f.\u201c \u2013 \u201eTo je n\u00e1dhera! Jsi z\u0159ejm\u011b dobr\u00fd velitel, ano… M\u016fj p\u0159\u00edtel byl ned\u00e1vno nemocn\u00fd. M\u011bl v\u00e1\u017enou nemoc, ale nevydal ze sebe \u017e\u00e1dn\u00e9 st\u00e9n\u00e1n\u00ed…\u201c \u2013 \u201eAno, Sokrate, m\u00e1\u0161 odv\u00e1\u017en\u00e9ho p\u0159\u00edtele.\u201c \u2013 \u201ePro\u010d odv\u00e1\u017en\u00e9ho? V\u017edy\u0165 nikdy nebojoval?\u201c<\/p>\n\n\n\n A takov\u00fdmi ot\u00e1zkami sm\u011b\u0159uje sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka p\u0159i rozhovoru, aby pochopil, \u017ee slovo odvaha \u2013 nebo v jin\u00fdch dialoz\u00edch kr\u00e1sa, pravda, v\u011bd\u011bn\u00ed, spravedlnost \u2013 vy\u017eaduje seri\u00f3zn\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, p\u0159esnou definici.<\/p>\n\n\n\n \u201eCo je to kr\u00e1sa?\u201c \u2013 pt\u00e1 se Sokrates. \u2013 \u201eVid\u00ed\u0161 tu d\u00edvku?\u201c Kr\u00e1sn\u00e1, co? \u2013 \u201eAno, samoz\u0159ejm\u011b, ta d\u00edvka je kr\u00e1sn\u00e1.\u201c Sly\u0161el jsem, \u017ee jsi v\u010dera koupil kobylu.\u201c \u2013 \u201eKoupil jsem, kobyla je kr\u00e1sn\u00e1.\u201c \u2013 \u201eTak po\u010dkej, \u0159ekl jsi, \u017ee kr\u00e1sa je, kdy\u017e je d\u00edvka kr\u00e1sn\u00e1…\u201c A tak d\u00e1le. Ukazuje se, \u017ee existuje n\u011bjak\u00fd obecn\u00fd pojem, kter\u00fdm lze charakterizovat d\u00edvku, kobylu, v\u00e1zu a mo\u017en\u00e1 i teorii \u2013 \u201ekr\u00e1sn\u00e1 teorie\u201c. Kr\u00e1sa nemus\u00ed b\u00fdt jen smyslov\u00fdm pojmem.<\/p>\n\n\n\n Aristoteles upozor\u0148uje na to, \u017ee Sokrates u\u010dinil dva velik\u00e9 objevy: je t\u0159eba um\u011bt d\u00e1t definice a um\u011bt propojovat pojmy. T\u00edm dal podn\u011bt filozofii jako teorii pozn\u00e1n\u00ed, a logice jako metodologii v\u011bdeck\u00e9ho b\u00e1d\u00e1n\u00ed. A k\u0159es\u0165ansk\u00e1 filozofie upozor\u0148uje na to, \u017ee dal podn\u011bt ke studiu mor\u00e1lky. Pokud existuj\u00ed mor\u00e1ln\u00ed z\u00e1kony, jsou objektivn\u00ed, a je t\u0159eba je zkoumat.<\/p>\n\n\n\n V p\u0159edve\u010der popravy jeden z u\u010dedn\u00edk\u016f Sokrata proniknul do v\u011bzen\u00ed: \u201eTady m\u00e1\u0161 pl\u00e1\u0161\u0165, v n\u011bm t\u011b nikdo nepozn\u00e1, str\u00e1\u017e je podplacena.\u201c Sokrates odpov\u011bd\u011bl: \u201eNikam nejdu. Jsem p\u0159ipraven um\u0159\u00edt pro sv\u00e1 slova, proto\u017ee \u0159\u00edk\u00e1m pravdu. Pravda nezn\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 kompromisy, vy\u017eaduje, abychom s n\u00ed pln\u011b souhlasili.\u201c To je tak\u00e9 nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 tvrzen\u00ed. Jak p\u00ed\u0161e Augustin, nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ve Sokratov\u011b \u010dinnosti je to, \u017ee prom\u011bnil filozofii na \u010dinnou oblast. Pythagoras rozvinul kontemplativn\u00ed \u010d\u00e1st filozofie a Sokrates \u010dinnou. A velikost Plat\u00f3na je podle Augustina v tom, \u017ee spojil \u010dinnou filozofii s filozofi\u00ed kontemplativn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Viktor Lega<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Sokrates \u0159\u00edkal: \u201eJsem p\u0159ipraven um\u0159\u00edt pro sv\u00e1 slova, proto\u017ee \u0159\u00edk\u00e1m pravdu.\u201c Jak antick\u00fd filozof intuitivn\u011b dosp\u011bl ke k\u0159es\u0165ansk\u00e9mu ch\u00e1p\u00e1n\u00ed Boha jako pravdy? Pro\u010d v\u011b\u0159il, \u017ee…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2793,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[90],"tags":[89],"class_list":["post-2792","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-filozofie-a-nabozenstvi","tag-2024-05","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2792","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2792"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2792\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2797,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2792\/revisions\/2797"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2793"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2792"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2792"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2792"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/1.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/3-1024x673.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n