Probl\u00e9m c\u00edrkevn\u00edho kalend\u00e1\u0159e je mnohem z\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e pouh\u00e1 ot\u00e1zka o tom, jestli si na Silvestra d\u00e1me pouze postn\u00ed j\u00eddlo, nebo i n\u011bco lep\u0161\u00edho. Kalend\u00e1\u0159 se t\u00fdk\u00e1 posv\u00e1tn\u00fdch obdob\u00ed v\u00a0kultu\u0159e ka\u017ed\u00e9ho n\u00e1roda, c\u00edrkevn\u00edch sv\u00e1tk\u016f, ur\u010duje \u0159\u00e1d a rytmus n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho \u017eivota. Proto se problematika zm\u011bn kalend\u00e1\u0159e dot\u00fdk\u00e1 duchovn\u00edch z\u00e1klad\u016f spole\u010dnosti.<\/p>\n\n\n\n
Podle Bo\u017esk\u00e9 proz\u0159etelnosti se kalend\u00e1\u0159em k\u0159es\u0165ansk\u00e9 doby stal juli\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159, kter\u00fd byl vyvinut v roce 46 a od 1. ledna 45 p\u0159. n. l. nahradil nedokonal\u00fd lun\u00e1rn\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd kalend\u00e1\u0159. Vyvinul ho alexandrijsk\u00fd astronom S\u00f3sigenes na \u017e\u00e1dost \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Julia Caesara, kter\u00fd krom\u011b jin\u00e9ho m\u011bl titul pontifex maximus<\/em> \u2013 velekn\u011bz. Proto se kalend\u00e1\u0159i za\u010dalo \u0159\u00edkat juli\u00e1nsk\u00fd. Za astronomick\u00fd rok bylo p\u0159ijato obdob\u00ed \u00fapln\u00e9ho ob\u011bhu Zem\u011b kolem Slunce a d\u00e9lka kalend\u00e1\u0159n\u00edho roku byla stanovena na 365 dn\u00ed. Existoval v\u0161ak rozd\u00edl oproti astronomick\u00e9mu roku, kter\u00fd byl o 5 hodin 48 minut 47 sekund del\u0161\u00ed ne\u017e kalend\u00e1\u0159n\u00ed. Pro odstran\u011bn\u00ed tohoto rozporu byl zaveden p\u0159estupn\u00fd rok (annus bissextilis<\/em>): ka\u017ed\u00e9 \u010dty\u0159i roky byl \u00fanor o jeden den del\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Otcov\u00e9 Prvn\u00edho v\u0161eobecn\u00e9ho sn\u011bmu, kter\u00fd se konal v roce 325 v Nikaji, se rozhodli slavit Paschu v prvn\u00ed ned\u011bli po \u00fapl\u0148ku, kter\u00fd p\u0159ipad\u00e1 na obdob\u00ed po jarn\u00ed rovnodennosti. V t\u00e9 dob\u011b podle juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e p\u0159ipadala jarn\u00ed rovnodennost na 21. b\u0159ezna. Svat\u00ed otcov\u00e9 se na z\u00e1klad\u011b evangeln\u00edho sledu ud\u00e1lost\u00ed spojen\u00fdch se smrt\u00ed na k\u0159\u00ed\u017ei a zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00edm na\u0161eho P\u00e1na Je\u017e\u00ed\u0161e Krista postarali o to, aby novoz\u00e1konn\u00ed Pascha, p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 historick\u00e9 souvislosti se staroz\u00e1konn\u00edm Pesachem (kter\u00fd se v\u017edy slav\u00ed 14. nisanu), byla na n\u011bm nez\u00e1visl\u00e1 a slavila se po n\u011bm. Pokud by Pascha a Pesach p\u0159ipadly na stejnou dobu, pravidla na\u0159izuj\u00ed p\u0159esun na \u00fapln\u011bk p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho m\u011bs\u00edce. To bylo pro otce sn\u011bmu tak d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee dopustili, aby se tento hlavn\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00fd sv\u00e1tek stal pohybliv\u00fdm. Slune\u010dn\u00ed kalend\u00e1\u0159 p\u0159itom musel b\u00fdt zkombinov\u00e1n s lun\u00e1rn\u00edm: do juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e striktn\u011b zalo\u017een\u00e9ho na Slunci byl zaveden pohyb M\u011bs\u00edce se zm\u011bnou jeho f\u00e1z\u00ed. Pro v\u00fdpo\u010det f\u00e1z\u00ed M\u011bs\u00edce byly pou\u017eity tzv. lun\u00e1rn\u00ed cykly, tedy obdob\u00ed, po kter\u00fdch se f\u00e1ze M\u011bs\u00edce vracely p\u0159ibli\u017en\u011b do stejn\u00fdch dn\u016f juli\u00e1nsk\u00e9ho roku.<\/p>\n\n\n\n Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev p\u0159ipravuje sv\u00e9 v\u011b\u0159\u00edc\u00ed na Bo\u017e\u00ed kr\u00e1lovstv\u00ed, kter\u00e9 za\u010d\u00edn\u00e1 v hloubi lidsk\u00fdch srdc\u00ed a uskute\u010d\u0148uje se na v\u011b\u010dnosti. Ale z\u00e1padn\u00ed c\u00edrkve se sna\u017e\u00ed vybudovat Bo\u017e\u00ed kr\u00e1lovstv\u00ed zde, na zemi. Jeho z\u00e1kladem je c\u00edrkev \u2013 se st\u00e1tn\u00edmi institucemi a v\u00fdsadami, v \u010dele s panovn\u00edkem a theurgem \u2013 pape\u017eem s moc\u00ed autokrata.<\/p>\n\n\n\n V 5. stolet\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e1 c\u00edrkev p\u0159ijala alexandrijskou pasch\u00e1lii. Byla to nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 ud\u00e1lost. V\u0161ichni k\u0159es\u0165an\u00e9 za\u010dali slavit Paschu ve stejn\u00fd den. Takov\u00e1 jednomyslnost trvala do 16. stolet\u00ed.<\/p>\n\n\n\n P\u0159\u00edznivci kalend\u00e1\u0159n\u00ed reformy byli pape\u017eov\u00e9 Sixtus IV., Klement VII., \u0158eho\u0159 XIII., p\u0159i n\u011bm\u017e se reforma i uskute\u010dnila. Velice aktivn\u011b se na pr\u00e1ci na gregori\u00e1nsk\u00e9m kalend\u00e1\u0159i pod\u00edlel jezuitsk\u00fd \u0159\u00e1d. Reformn\u00ed komise v \u010dele s jezuitou Kry\u0161tofem Claudiem dokon\u010dila svou pr\u00e1ci v roce 1582. Jako d\u016fvody reformy kalend\u00e1\u0159e pape\u017e \u0158eho\u0159 XIII. uvedl astronomick\u00e9, nikoli n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 nesrovnalosti. Proto\u017ee den jarn\u00ed rovnodennosti, kter\u00fd v dob\u011b Nikajsk\u00e9ho sn\u011bmu byl 21. b\u0159ezna, se posunul o deset dn\u00ed (v druh\u00e9 polovin\u011b 16. stolet\u00ed rovnodennost podle juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e nast\u00e1vala 11. b\u0159ezna), se data v m\u011bs\u00edci posouvala o 10 dn\u00ed dop\u0159edu: po 4. \u0159\u00edjnu nenast\u00e1val 5., ale 15. \u0159\u00edjen 1582.<\/p>\n\n\n\n A tak se 5. \u0159\u00edjen 1582 za\u010dal po\u010d\u00edtat jako 15. \u0159\u00edjen a od toho dne z\u00e1padn\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9 p\u0159e\u0161li na nov\u00fd kalend\u00e1\u0159, kter\u00fd vyvinul italsk\u00fd v\u011bdec Luigi Lilio a pojmenoval ho podle pape\u017ee \u0158eho\u0159e.<\/p>\n\n\n\n V nov\u00e9m kalend\u00e1\u0159i byla za p\u0159estupn\u00e1 stolet\u00ed pova\u017eov\u00e1na pouze ta, ve kter\u00fdch je po\u010det stovek d\u011bliteln\u00fd \u010dty\u0159mi. Proto\u017ee byl naru\u0161en rytmus zm\u011bny b\u011b\u017en\u00fdch a p\u0159estupn\u00fdch let, pou\u017eit\u00ed alexandrijsk\u00e9 pasch\u00e1lie se v gregori\u00e1nsk\u00e9m kalend\u00e1\u0159i stalo nemo\u017en\u00e9. Na kalend\u00e1\u0159n\u00ed reformu proto nav\u00e1zala reforma pasch\u00e1ln\u00ed. Od t\u00e9to chv\u00edle se za velikono\u010dn\u00ed \u201erovnodennost\u201c a \u201e\u00fapln\u011bk\u201c za\u010daly pova\u017eovat nikoli vypo\u010ditateln\u00e9 hodnoty alexandrijsk\u00e9 pasch\u00e1lie, ale astronomick\u00e9 jevy, kter\u00e9 se s vypo\u010ditateln\u00fdmi neshoduj\u00ed. Aby byla Pascha p\u0159ipout\u00e1na k astronomick\u00fdm dat\u016fm nav\u011bky, byly do alexandrijsk\u00e9 pasch\u00e1lie zavedeny t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9 dodatky a \u00fapravy.<\/p>\n\n\n\n Astronomick\u00e9 d\u016fvody, kter\u00e9 p\u0159edlo\u017eil \u0158eho\u0159 XIII., v\u0161ak zdaleka nejsou t\u011bmi hlavn\u00edmi. Podle up\u0159\u00edmn\u00e9ho p\u0159izn\u00e1n\u00ed jednoho z p\u0159edstavitel\u016f \u0159\u00edmsk\u00e9 c\u00edrkve nen\u00ed ot\u00e1zka kalend\u00e1\u0159e ni\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e uzn\u00e1n\u00edm \u010di neuzn\u00e1n\u00edm pape\u017esk\u00e9ho prim\u00e1tu v Kristov\u011b c\u00edrkvi. Brestlitevsk\u00e1 unie, kter\u00e1 n\u00e1sledovala kr\u00e1tce po reform\u011b kalend\u00e1\u0159e, je jasn\u00fdm potvrzen\u00edm. Gregori\u00e1nsk\u00e1 reforma ustanoven\u00edm sv\u00fdch astronomick\u00fdch k\u00e1non\u016f poru\u0161ila k\u00e1nony c\u00edrkevn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Katolick\u00e9 Velikonoce se dnes \u010dasto slav\u00ed d\u0159\u00edve ne\u017e \u017eidovsk\u00fd Pesach, co\u017e c\u00edrkevn\u00ed k\u00e1nony p\u0159\u00edsn\u011b zakazuj\u00ed (7. pravidlo Apo\u0161tolsk\u00e9; 1. pravidlo Antiochijsk\u00e9ho sn\u011bmu). Je to d\u00e1no t\u00edm, \u017ee v n\u011bkter\u00fdch letech \u017eidovsk\u00fd Pesach nep\u0159ipad\u00e1 na prvn\u00ed, ale na druh\u00fd \u00fapln\u011bk po astronomick\u00e9 jarn\u00ed rovnodennosti, zat\u00edmco katol\u00edci slav\u00ed Velikonoce v\u017edy po prvn\u00edm. Alexandrijsk\u00e1 pasch\u00e1lie od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku m\u00e1 princip, kter\u00fd neumo\u017e\u0148uje slaven\u00ed Paschy p\u0159ed Pesachem, proto\u017ee v\u00fdpo\u010dty se nezakl\u00e1daj\u00ed na astronomick\u00e9m \u00fapl\u0148ku, ale na vypo\u010ditateln\u00e9m, kter\u00fd ve vztahu k pasch\u00e1ln\u00ed jarn\u00ed rovnodennosti \u2013 21. b\u0159ezna podle juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e \u2013 je v\u017edy prvn\u00edm \u00fapl\u0148kem, i kdy\u017e ve vztahu k astronomick\u00e9 rovnodennosti \u2013 21. b\u0159ezna podle gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e \u2013 m\u016f\u017ee b\u00fdt druh\u00fdm. A pouze \u0161estkr\u00e1t za 19 let, kdy\u017e vypo\u010ditateln\u00e9 a astronomick\u00e9 \u00fapl\u0148ky p\u0159ipadaj\u00ed na stejn\u00fd t\u00fdden, se pravoslavn\u00e1 a katolick\u00e1 Pascha slav\u00ed ve stejn\u00fd den.<\/p>\n\n\n\n Tak\u017ee pape\u017e \u0158eho\u0159 XIII. nemaje dostate\u010dn\u00e9 d\u016fvody pro reformu c\u00edrkevn\u00edho kalend\u00e1\u0159e sv\u00fdm samostatn\u00fdm rozhodnut\u00edm p\u0159e\u0161krtl rozhodnut\u00ed otc\u016f Prvn\u00edho v\u0161eobecn\u00e9ho sn\u011bmu. \u201eKdo odm\u00edtne jakoukoliv c\u00edrkevn\u00ed tradici, psanou \u010di nepsanou, bude anatematizov\u00e1n\u201c (7. v\u0161eobecn\u00fd sn\u011bm). O z\u00e1m\u011brn\u00e9m zpochyb\u0148ov\u00e1n\u00ed autority c\u00edrkevn\u00edch otc\u016f sv\u011bd\u010d\u00ed medaile vydan\u00e1 u p\u0159\u00edle\u017eitosti zaveden\u00ed gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e s portr\u00e9tem pape\u017ee a n\u00e1pisem \u201e\u0158eho\u0159 XIII., nejlep\u0161\u00ed pontifex maximus<\/em>\u201c.<\/p>\n\n\n\n Kalend\u00e1\u0159n\u00ed reforma byla p\u0159ijata negativn\u011b nejen v k\u0159es\u0165ansk\u00e9m sv\u011bt\u011b, ale i ve sv\u011bt\u011b v\u011bdeck\u00e9m. P\u0159edn\u00ed v\u011bdci 16. stolet\u00ed, zejm\u00e9na Fran\u00e7ois Vi\u00e8te, jen\u017e je naz\u00fdv\u00e1n otcem modern\u00ed algebry, tvrdili, \u017ee gregori\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159 nen\u00ed astronomicky opr\u00e1vn\u011bn\u00fd.<\/p>\n\n\n\n T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny univerzity trvaly na zachov\u00e1n\u00ed star\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e. Rok po kalend\u00e1\u0159n\u00ed reform\u011b vyvinul francouzsk\u00fd v\u011bdec Josef Scaliger syst\u00e9m unifikace letopo\u010dt\u016f, kter\u00fd se zakl\u00e1dal na juli\u00e1nsk\u00e9m kalend\u00e1\u0159i. Tento syst\u00e9m dodnes pou\u017e\u00edvaj\u00ed historici a astronomov\u00e9. Reforma 16. stolet\u00ed v\u00fdrazn\u011b zkomplikovala chronologick\u00e9 v\u00fdpo\u010dty a naru\u0161ila prov\u00e1zanost historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed. V\u00fdpo\u010dty v historick\u00e9m a chronologick\u00e9m v\u00fdzkumu mus\u00ed b\u00fdt provedeny nejprve podle juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e a pot\u00e9 p\u0159evedeny do gregori\u00e1nsk\u00e9ho stylu.<\/p>\n\n\n\n Pod hrozbou exkomunikace v\u0161echny katolick\u00e9 zem\u011b p\u0159ijaly nov\u00fd kalend\u00e1\u0159. Protestantsk\u00e9 st\u00e1ty zprvu gregori\u00e1nsk\u00e9 reform\u011b odporovaly, postupn\u011b v\u0161ak i ony p\u0159e\u0161ly na nov\u00fd kalend\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev pape\u017eskou iniciativu r\u00e1zn\u011b odm\u00edtla. Sn\u011bm z roku 1583, kter\u00fd se konal v Konstantinopoli, zcela opr\u00e1vn\u011bn\u011b vydal rozhodnut\u00ed ohledn\u011b zm\u011bny pasch\u00e1lie a kalend\u00e1\u0159e: \u201eProto\u017ee c\u00edrkev star\u00e9ho \u0158\u00edma, jako by se raduje z marnivosti sv\u00fdch astronom\u016f, zase neproz\u0159eteln\u011b zm\u011bnila dokonal\u00e1 na\u0159\u00edzen\u00ed o svat\u00e9 Pas\u0161e slaven\u00e9 k\u0159es\u0165any po cel\u00e9 zemi tak, jak bylo ur\u010deno, se st\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dinou poku\u0161en\u00ed… Z tohoto d\u016fvodu jsme museli \u0159\u00edci, \u017ee o tom rozhodli svat\u00ed otcov\u00e9… Kdo nedodr\u017euje zvyky c\u00edrkve a to, co n\u00e1m na\u0159\u00eddilo sedm posv\u00e1tn\u00fdch v\u0161eobecn\u00fdch sn\u011bm\u016f o svat\u00e9 Pas\u0161e a menologiu, ale chce se \u0159\u00eddit gregori\u00e1nskou pasch\u00e1li\u00ed a menologiem, ten s bezbo\u017en\u00fdmi astronomy odporuje v\u0161em rozhodnut\u00edm posv\u00e1tn\u00fdch sn\u011bm\u016f a chce je zm\u011bnit a oslabit \u2013 tomu je anat\u00e9ma (\u1f00\u03c2 \u1f14\u03c7\u03b5\u03b9 \u03c4\u1f78 \u1f00\u03bd\u03ac\u03b8\u03b5\u03bc\u03b1), a\u0165 je vyobcov\u00e1n z Kristovy c\u00edrkve (\u03ba\u03b1\u1f76 \u1f14\u03be\u03c9 \u03c4\u1fc6\u03c2 \u03c4\u03bf\u1fe6 \u03a7\u03c1\u03b9\u03c3\u03c4\u03bf\u1fe6 \u1f18\u03ba\u03ba\u03bb\u03b7\u03c3\u03af\u03b1\u03c2) a sboru v\u011b\u0159\u00edc\u00edch. Ale vy, pravoslavn\u00ed a zbo\u017en\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9, z\u016fsta\u0148te v tom, \u010demu jste se nau\u010dili, v \u010dem jste se narodili a byli vychov\u00e1ni, a pokud toho bude pot\u0159eba, prolijte svou krev, abyste si zachovali v\u00edru a vyzn\u00e1n\u00ed sv\u00fdch otc\u016f. Opatrujte se a d\u00e1vejte pozor, aby v\u00e1m n\u00e1\u0161 P\u00e1n Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus pomohl a aby modlitby na\u0161e byly se v\u0161emi v\u00e1mi. Amen. Konstantinopolsk\u00fd patriarcha Jeremi\u00e1\u0161 II. Alexandrijsk\u00fd patriarcha Silvestr. Jeruzal\u00e9msk\u00fd patriarcha Sofronios.\u201c [\u0395\u03bb\u03b5\u03c5\u03b8\u03b5\u03c1\u03af\u03bf\u03c5 \u03a7\u03c1. \u0393\u03ba\u03bf\u03c5\u03c4\u03b6\u03ae\u03b4\u03bf\u03c5, \u03b8\u03b5\u03bf\u03bb\u03cc\u03b3\u03bf\u03c5, \u03ba\u03b1\u03b8\u03b7\u03b3\u03b7\u03c4\u03bf\u03cd. \u0388\u03bb\u03b5\u03b3\u03c7\u03bf\u03c2 \u03ba\u03b1\u03b9 \u0391\u03bd\u03b1\u03c4\u03c1\u03bf\u03c0\u03ae \u03c4\u03b7\u03c2 \u03b4\u03b9\u03b4\u03b1\u03ba\u03c4\u03bf\u03c1\u03b9\u03ba\u03ae\u03c2 \u03b4\u03b9\u03b1\u03c4\u03c1\u03b9\u03b2\u03ae\u03c2 \u03c4\u03bf\u03c5 \u0394\u03b7\u03bc\u03b7\u03c4\u03c1\u03b9\u03ac\u03b4\u03bf\u03c2 \u03a7\u03c1\u03b9\u03c3\u03c4\u03bf\u03b4\u03bf\u03cd\u03bb\u03bf\u03c5 \u03a0\u03b1\u03c1\u03b1\u03c3\u03ba\u03b5\u03c5\u03b1\u03ca\u03b4\u03b7. \u0391\u03b8\u03ae\u03bd\u03b1\u03b9 1985, \u03c3\u03b5\u03bb. 34]<\/p>\n\n\n\n Kalend\u00e1\u0159 je ochr\u00e1ncem kolektivn\u00ed pam\u011bti n\u00e1rod\u016f, jejich kultury, organiz\u00e1torem jejich kolektivn\u00edho v\u011bdom\u00ed. Zm\u011bna kalend\u00e1\u0159e vede k p\u0159eorientov\u00e1n\u00ed tohoto kolektivn\u00edho v\u011bdom\u00ed, k rozchodu s p\u0159edchoz\u00ed kulturou. Nen\u00ed n\u00e1hodou, \u017ee mnoh\u00e9 dramatick\u00e9 ud\u00e1losti v \u017eivot\u011b n\u00e1rod\u016f prov\u00e1zely kalend\u00e1\u0159n\u00ed reformy.<\/p>\n\n\n\n V roce 1793 byla ve Francii vyhl\u00e1\u0161ena republika. Revoluce zv\u00edt\u011bzila. Revolu\u010dn\u00ed vl\u00e1da vytvo\u0159ila komisi pro vypracov\u00e1n\u00ed n\u00e1vrhu nov\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e pod veden\u00edm revolucion\u00e1\u0159e a astronoma Charles-Gilberta Romme, kter\u00fd pozd\u011bji sp\u00e1chal sebevra\u017edu. V revolu\u010dn\u00edm kalend\u00e1\u0159i byl sedmidenn\u00ed (biblick\u00fd) t\u00fdden nahrazen desetidenn\u00ed dek\u00e1dou. Za za\u010d\u00e1tek letopo\u010dtu m\u00edsto Kristova narozen\u00ed bylo prohl\u00e1\u0161eno z\u0159\u00edzen\u00ed Francouzsk\u00e9 republiky. V roce 1871 Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 komuna obnovila tento kalend\u00e1\u0159, kter\u00fd existoval jen n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es dva roky.<\/p>\n\n\n\n Je\u0161t\u011b v 19. stolet\u00ed nedokonalosti gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e vyvol\u00e1valy nespokojenost. Zazn\u00edvaly n\u00e1vrhy na proveden\u00ed nov\u00e9 kalend\u00e1\u0159n\u00ed reformy. Profesor Dorpatsk\u00e9 (nyn\u00ed Tartusk\u00e9) univerzity Johann Heinrich von M\u00e4dler (1794\u20131874) navrhl v roce 1864 nahradit gregori\u00e1nsk\u00fd styl p\u0159esn\u011bj\u0161\u00edm syst\u00e9mem po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed s 31 p\u0159estupn\u00fdmi roky b\u011bhem ka\u017ed\u00fdch 128 let. Americk\u00fd astronom, zakladatel a prvn\u00ed prezident Americk\u00e9 astronomick\u00e9 spole\u010dnosti Simon Newcomb (1835\u20131909) prosazoval n\u00e1vrat k juli\u00e1nsk\u00e9mu kalend\u00e1\u0159i.<\/p>\n\n\n\n V Rusk\u00e9 astronomick\u00e9 spole\u010dnosti v roce 1899 vznikla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed komise pro ot\u00e1zku reformy kalend\u00e1\u0159e v Rusku. Tato komise se sch\u00e1zela do roku 1900. Pr\u00e1ce se z\u00fa\u010dastnil vynikaj\u00edc\u00ed c\u00edrkevn\u00ed badatel, historik, profesor c\u00edsa\u0159sk\u00e9 petrohradsk\u00e9 duchovn\u00ed akademie Vasilij Bolotov. U\u010denec prosazoval zachov\u00e1n\u00ed juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e, kter\u00fd je podle n\u011bj nejjednodu\u0161\u0161\u00ed a nejpohodln\u011bj\u0161\u00ed pro v\u00fdpo\u010dty a nepot\u0159ebuje \u017e\u00e1dn\u00e9 \u00fapravy, je \u201enezka\u017een\u00fdm star\u00fdm stylem\u201c, a bylo by \u017e\u00e1douc\u00ed, aby se k n\u011bmu vr\u00e1tily v\u0161echny z\u00e1padn\u00ed zem\u011b.<\/p>\n\n\n\n V roce 1917 se v Rusku odehr\u00e1la \u0159\u00edjnov\u00e1 revoluce. Bezprost\u0159edn\u011b po n\u00ed se bol\u0161evici rozhodli nahradit \u201etm\u00e1\u0159sk\u00fd\u201c kalend\u00e1\u0159 \u201eprogresivn\u00edm\u201c. Dekret \u201eO zaveden\u00ed v Rusk\u00e9 republice z\u00e1padoevropsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e\u201c byl p\u0159ijat na zased\u00e1n\u00ed vl\u00e1dy dne 24. ledna 1918 a podeps\u00e1n Leninem \u201ez d\u016fvodu zaveden\u00ed v Rusku stejn\u00e9ho s t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161emi kulturn\u00edmi n\u00e1rody v\u00fdpo\u010dtu \u010dasu.“ Pot\u00e9 sov\u011btsk\u00e1 vl\u00e1da za\u010dala nutit Ruskou pravoslavnou c\u00edrkev, aby u\u010dinila tot\u00e9\u017e. C\u00edrkev tento po\u017eadavek vl\u00e1dy odm\u00edtla.<\/p>\n\n\n\n Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev udr\u017eovala jednotu v boji proti kalend\u00e1\u0159n\u00ed reform\u011b a\u017e do roku 1923. Naru\u0161en\u00ed jednoty a zmatek zp\u016fsobil konstantinopolsk\u00fd patriarcha Meletios IV. Metaxakis. Krom\u011b zaveden\u00ed nov\u00e9ho stylu tento \u010dlov\u011bk navrhoval i jin\u00e9 nekanonick\u00e9 inovace, nap\u0159\u00edklad druh\u00fd s\u0148atek duchovn\u00edch, man\u017eelstv\u00ed pro biskupy, zkr\u00e1cen\u00ed post\u016f a bohoslu\u017eeb. Rozhodnut\u00ed o zaveden\u00ed nov\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e bylo u\u010din\u011bno na setk\u00e1n\u00ed v Konstantinopoli svolan\u00e9m Meletiem v roce 1923.<\/p>\n\n\n\n Byl p\u0159ijat takzvan\u00fd \u201enovojuli\u00e1nsk\u00fd\u201c kalend\u00e1\u0159, navr\u017een\u00fd jugosl\u00e1vsk\u00fdm astronomem, profesorem matematiky a nebesk\u00e9 mechaniky na B\u011blehradsk\u00e9 univerzit\u011b Milutinem Milankovi\u010dem. Do roku 2800 se \u00fapln\u011b shoduje s gregori\u00e1nsk\u00fdm a li\u0161\u00ed se od n\u011bj pouze zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edm n\u00e1zvem. C\u00edrkve, kter\u00e9 p\u0159ijaly nov\u00fd juli\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159, si form\u00e1ln\u011b zachovaly alexandrijskou pasch\u00e1lii zalo\u017eenou na juli\u00e1nsk\u00e9m kalend\u00e1\u0159i. Nepohybliv\u00e9 sv\u00e1tky se za\u010daly slavit podle gregori\u00e1nsk\u00fdch dat.<\/p>\n\n\n\n Patriarcha Meletios ko\u010doval ze stolce na stolec. V letech 1918\u20131920 byl ath\u00e9nsk\u00fdm arcibiskupem, od roku 1921 do roku 1923 plnil funkci konstantinopolsk\u00e9ho patriarchy a pot\u00e9, v letech 1926\u20131935, alexandrijsk\u00e9ho. V\u0161ude zavedl nov\u00fd styl. Pl\u00e1noval obsadit i Jeruzal\u00e9msk\u00fd stolec. Jeruzal\u00e9mskou c\u00edrkev zachr\u00e1nilo jen to, \u017ee po t\u011b\u017ek\u00e9 \u0161estidenn\u00ed ag\u00f3nii Meletios zem\u0159el. Jeruzal\u00e9msk\u00fd patriarch\u00e1t si tak mohl zachovat juli\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n Novojuli\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159 um\u011ble spojen\u00fd s alexandrijskou pasch\u00e1li\u00ed naru\u0161uje liturgick\u00fd \u017eivot a m\u00e1 za n\u00e1sledek poru\u0161en\u00ed c\u00edrkevn\u00edch p\u0159edpis\u016f o sv\u00e1tc\u00edch a p\u016fstech. V n\u011bkter\u00fdch letech (p\u0159i pozdn\u00ed Pas\u0161e) b\u00fdv\u00e1 apo\u0161tolsk\u00fd p\u016fst v\u00fdrazn\u011b zkr\u00e1cen, nebo dokonce zcela chyb\u00ed, n\u011bkdy p\u0159ipad\u00e1 na dny, kdy je p\u016fst v liturgick\u00e9 praxi zak\u00e1z\u00e1n. Zcela se zm\u011bnily dny pam\u00e1tky svat\u00fdch. V praktick\u00e9m \u017eivot\u011b to v\u0161e znamen\u00e1 nesoulad a rozd\u011blen\u00ed mezi c\u00edrkvemi, co\u017e i bylo skute\u010dn\u00fdm z\u00e1m\u011brem reformy. Zaveden\u00ed nov\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e zp\u016fsobilo v pravoslavn\u00fdch zem\u00edch velk\u00fd zmatek a rozkol, rozd\u011blilo k\u0159es\u0165any na starostyln\u00edky a novostyln\u00edky.<\/p>\n\n\n\n V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e dr\u017e\u00ed Jeruzal\u00e9msk\u00e1, Rusk\u00e1, Gruz\u00ednsk\u00e1, Srbsk\u00e1 a nov\u011b vznikl\u00e1 Makedonsk\u00e1 c\u00edrkev, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b tak\u00e9 Polsk\u00e1 a Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku.<\/p>\n\n\n\n S\u00e1m B\u016fh sv\u00fdm znamen\u00edm \u2013 sesl\u00e1n\u00edm blahodatn\u00e9ho ohn\u011b na Velkou sobotu u Bo\u017e\u00edho hrobu v jeruzal\u00e9msk\u00e9m chr\u00e1mu Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed \u2013 potvrzuje pravdivost pravoslav\u00ed, kter\u00e9 zachovalo \u010distotu juli\u00e1nsk\u00e9ho c\u00edrkevn\u00edho kalend\u00e1\u0159e a alexandrijsk\u00e9 pasch\u00e1lie. Tento z\u00e1zrak se d\u011bje p\u0159ed o\u010dima po\u010detn\u00fdch poutn\u00edk\u016f ka\u017ed\u00fd rok ji\u017e po mnoho stalet\u00ed. Milost v podob\u011b ohn\u011b sestupuje p\u0159esn\u011b p\u0159ed pravoslavnou Paschou na pravoslavn\u00e9 hierarchy.<\/p>\n\n\n\n Mnoz\u00ed v\u011bdci i nyn\u00ed navrhuj\u00ed n\u00e1vrat k juli\u00e1nsk\u00e9mu kalend\u00e1\u0159i. D\u016fvodem je nedokonalost kalend\u00e1\u0159e gregori\u00e1nsk\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n Zdroj: \u010casopis Blahodatn\u00fd ohe\u0148<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Probl\u00e9m c\u00edrkevn\u00edho kalend\u00e1\u0159e je mnohem z\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e pouh\u00e1 ot\u00e1zka o tom, jestli si na Silvestra d\u00e1me pouze postn\u00ed j\u00eddlo, nebo i n\u011bco lep\u0161\u00edho. Kalend\u00e1\u0159 se…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2768,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[13],"tags":[88],"class_list":["post-2767","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-cirkev-a-spolecnost","tag-2024-04","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2767","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2767"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2767\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2770,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2767\/revisions\/2770"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2768"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2767"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2767"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2767"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}