{"id":265,"date":"2017-01-16T14:52:22","date_gmt":"2017-01-16T13:52:22","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=265"},"modified":"2021-11-19T12:18:43","modified_gmt":"2021-11-19T11:18:43","slug":"jizni-athos-pravoslavne-mnisstvi-na-jizni-polokouli","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2017\/01\/16\/jizni-athos-pravoslavne-mnisstvi-na-jizni-polokouli\/","title":{"rendered":"Ji\u017en\u00ed Athos. Pravoslavn\u00e9 mni\u0161stv\u00ed na ji\u017en\u00ed polokouli"},"content":{"rendered":"\n<p>Po\u010d\u00e1tky pravoslavn\u00e9ho monasticimu v Austr\u00e1lii jsou spojeny s prvn\u00ed velkou vlnou rusk\u00fdch ute\u010denc\u016f do Austr\u00e1lie v prvn\u00ed polovin\u011b 20. let 20. stolet\u00ed. Mezi nimi byly i osoby mni\u0161sk\u00e9ho stavu, jmenovit\u011b jeromonach Feodot (\u0160averin) a archimandrita Mefodij (\u0160lemin). Ti p\u016fsobili v pr\u016fb\u011bhu 20. a 30. let jednak jako duchovn\u00ed p\u0159i farnostech karlovack\u00e9ho synodu v Brisbane a Sydney, jednak \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b pob\u00fdvali na soukrom\u00fdch usedlostech, jako v jist\u00fdch neofici\u00e1ln\u00edch poustevn\u00e1ch v Thangoolu, Cordalb\u011b a Rochedale (st\u00e1t Queensland).<\/p>\n\n\n\n<p>Po II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce p\u0159icestoval do Austr\u00e1lie prvn\u00ed hierarcha rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve Feodor (Rafalskij), kter\u00fd v roce 1950 jako prvn\u00ed u\u010dinil ofici\u00e1ln\u00ed v\u00fdzvu k zalo\u017een\u00ed \u0159\u00e1dn\u00e9ho pravoslavn\u00e9ho monast\u00fdru na \u00fazem\u00ed Australsk\u00e9ho svazu. Tato my\u0161lenka v\u0161ak bohu\u017eel nena\u0161la v teprve se konsoliduj\u00edc\u00ed eparchii \u017e\u00e1dnou re\u00e1lnou odezvu. V lednu 1952 tuto v\u00fdzvu zopakoval na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed eparchie archimandrita Feodor (Puda\u0161kin), tehdej\u0161\u00ed p\u0159edstaven\u00fd sydneysk\u00e9 farnosti, jen\u017e za t\u00edmto \u00fa\u010delem nab\u00eddl k dispozici sv\u016fj pozemek s usedlost\u00ed, av\u0161ak ani tato v\u00fdzva nevedla k \u017e\u00e1dn\u00e9mu posunu. Mezit\u00edm byla v pr\u016fb\u011bhu roku 1953 \u0159e\u0161ena ot\u00e1zka p\u0159es\u00eddlen\u00ed mand\u017eusk\u00e9ho \u017eensk\u00e9ho konventu Kaza\u0148sk\u00e9 ikony Matky Bo\u017e\u00ed. Zprvu se uva\u017eovalo o p\u0159esunut\u00ed cel\u00e9ho sesterstva do Austr\u00e1lie, ov\u0161em v posledku obdr\u017eela v\u011bt\u0161ina matek v\u00edza do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a Kanady, kde n\u00e1sledn\u011b zalo\u017eily velmi zn\u00e1m\u00e9 monast\u00fdry v Kalifornii a Albert\u011b. Do Austr\u00e1lie p\u0159icestovaly pouze igumenie Jelena (Ustinova) s poslu\u0161nic\u00ed Ta\u0165\u00e1nou (Skornjakovou). Duchovn\u00ed p\u00e9\u010d\u00ed o n\u011b byl pov\u011b\u0159en jejich dlouholet\u00fd zpov\u011bdn\u00edk z mand\u017eusk\u00e9ho obdob\u00ed protojerej Rostislav Gan, pro\u010de\u017e se tak\u00e9 ob\u011b mona\u0161ky us\u00eddlily zprvu v jedn\u00e9 z nemovitost\u00ed zakoupen\u00fdch cabramattskou farnost\u00ed. <\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-full\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"900\" height=\"598\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/1-1.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-266\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/1-1.jpg 900w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/1-1-300x199.jpg 300w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/1-1-768x510.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p>Po zesnut\u00ed vladyky Feodora v kv\u011btnu roku 1955 p\u0159icestoval do Austr\u00e1lie nov\u00fd archijerej S\u00e1va (Rajevskij), kter\u00fd v\u011bci zalo\u017een\u00ed monast\u00fdru v\u011bnoval od po\u010d\u00e1tku sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed velkou p\u00e9\u010di. Ve sv\u00e9 do\u010dasn\u00e9 archijerejsk\u00e9 rezidenci p\u0159i chr\u00e1mu svat\u00e9ho Vladim\u00edra v Centennial Park, Sydney, zalo\u017eil s archimandritou Feodorem (Puda\u0161kinem), jedn\u00edm z mand\u017eusk\u00fdch Rus\u016f, v roce 1956 de iure prvn\u00ed pravoslavn\u00fd monast\u00fdr na \u00fazem\u00ed Austr\u00e1lie. Snahy vladyky S\u00e1vy v\u0161ak narazily na odpor rady c\u00edrkevn\u00ed obce svat\u00e9ho Vladim\u00edra v Sydney a budoucnost monast\u00fdru na tomto m\u00edst\u011b tak byla od po\u010d\u00e1tku velmi k\u0159ehk\u00e1. Snad i pod t\u00edmto vlivem di\u00e1kon Petr Gri\u0161ajev v\u011bnoval c\u00edrkvi za \u00fa\u010delem zalo\u017een\u00ed monast\u00fdru sv\u016fj pozemek v Kentlynu. Vladyka S\u00e1va si byl st\u0159\u00edzliv\u011b v\u011bdom v\u0161ech okolnost\u00ed a tuto nab\u00eddku v\u0159ele p\u0159ijal. 3.\/16. z\u00e1\u0159\u00ed 1956 byla v Kentlynu pod \u0161ir\u00fdm nebem slou\u017eena svat\u00e1 liturgie s ozn\u00e1men\u00edm z\u00e1vazn\u00e9ho \u00famyslu z\u0159\u00edzen\u00ed mu\u017esk\u00e9ho monast\u00fdru v t\u00e9to lokalit\u011b. Skute\u010dn\u011b, australsk\u00e1 eparchie rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve pak v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm obdob\u00ed v\u0161emo\u017en\u011b usilovala o etablov\u00e1n\u00ed (mu\u017esk\u00e9ho) monastick\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed v Kentlynu, ov\u0161em bez \u00fasp\u011bchu. Bratrstvo se zde nikdy nepoda\u0159ilo ustavit. V b\u0159eznu 1959 pak vladyka S\u00e1va na zalo\u017een\u00ed mu\u017esk\u00e9ho monast\u00fdru v Kentlynu s kone\u010dnou platnost\u00ed rezignoval.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-full\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"900\" height=\"624\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/3-1.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-268\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/3-1.jpg 900w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/3-1-300x208.jpg 300w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/3-1-768x532.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p>Mezit\u00edm byla v roce 1957 zah\u00e1jena otcem Rostislavem Ganem v Cabramatta stavba velkolep\u00e9ho chr\u00e1mu Z\u00e1\u0161tity p\u0159esvat\u00e9 Bohorodice. O dva roky pozd\u011bji bylo rozhodnuto d\u00e1le neusilovat o z\u0159\u00edzen\u00ed mu\u017esk\u00e9ho monast\u00fdru v Kentlynu a pokusit se na tomto m\u00edst\u011b z\u0159\u00eddit monast\u00fdr \u017eensk\u00fd, jeho\u017e z\u00e1rodkem m\u011bly b\u00fdt pr\u00e1v\u011b mona\u0161ky p\u0159eb\u00fdvaj\u00edc\u00ed v Cabramatta.<strong> <\/strong><\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-full\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"823\" height=\"556\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/2-4.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-267\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/2-4.jpg 823w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/2-4-300x203.jpg 300w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/2-4-768x519.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 823px) 100vw, 823px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p>Ty zpo\u010d\u00e1tku nalezly \u00fato\u010di\u0161t\u011b ve star\u00e9 budov\u011b Rusk\u00e9ho dobro\u010dinn\u00e9ho spolku v Cabramatta. 9.\/22. listopadu 1957 synod zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve v New Yorku ofici\u00e1ln\u011b po\u017eehnal zalo\u017een\u00ed mni\u0161sk\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed p\u0159i chr\u00e1mu a 13.\/26. ledna n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku bylo v chr\u00e1mu zalo\u017een\u00ed spole\u010denstv\u00ed slavnostn\u011b ozn\u00e1meno. Po rozpadu bratrstva v Kentlynu se otec Rostislav Gan obr\u00e1til na veden\u00ed eparchie s prosbou o p\u0159enesen\u00ed cabramattsk\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed do Kentlynu (Campbelltownu) a mu\u017esk\u00fd monast\u00fdr ofici\u00e1ln\u011b z\u0159\u00eddit p\u0159i nov\u011b zbudovan\u00e9 archijerejsk\u00e9 rezidenci s kapl\u00ed V\u0161ech svat\u00fdch zem\u011b rusk\u00e9 v Croydonu, Sydney, kter\u00e1 se tak stala t\u0159et\u00edm z\u00e1rode\u010dn\u00fdm m\u00edstem pravoslavn\u00e9ho monasticismu v Austr\u00e1lii. <\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-full\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"900\" height=\"590\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/4-1.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-269\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/4-1.jpg 900w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/4-1-300x197.jpg 300w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/4-1-768x503.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p>3.\/16. ledna 1959 pak skute\u010dn\u011b bylo vyd\u00e1no na\u0159\u00edzen\u00ed o pov\u00fd\u0161en\u00ed spole\u010denstv\u00ed (\u201e\u043e\u0431\u0438\u0442\u0435\u043b\u044c\u201c) na monast\u00fdr (\u201econvent\u201c) a o jeho p\u0159enesen\u00ed do Kentlynu. Tak byl zalo\u017een \u017eensk\u00fd monast\u00fdr Kaza\u0148sk\u00e9 ikony Matky Bo\u017e\u00ed v Kentlynu, kter\u00fd se za v\u00edce ne\u017e 50 let sv\u00e9 historie stal srdcem Pravoslav\u00ed v Austr\u00e1lii, skute\u010dn\u00fdm australsk\u00fdm Jeruzal\u00e9mem. Z \u00facty k p\u016fvodn\u00edmu \u0161amordinsk\u00e9mu monast\u00fdru v Rusku a optinsk\u00fdm starc\u016fm (zvl\u00e1\u0161t\u011b ctihodn\u00e9mu Amvrosiji Optinsk\u00e9mu), jejich\u017e duchovn\u00edmi d\u011btmi \u010d\u00e1st sester byla, jej otec Rostislav Gan pojmenoval n\u00e1zvem, kter\u00fd se pozd\u011bji zcela v\u017eil \u2212 Nov\u00e9 \u0160amordino. V t\u00e9to dob\u011b ji\u017e bylo sesterstvo tvo\u0159eno: igumeni\u00ed Jelenou, mni\u0161kami Angelinou a Amvrosij\u00ed, inokyn\u00ed Joannou a poslu\u0161nicemi Anfusou a V\u011brou.<\/p>\n\n\n\n<p>V monast\u00fdru za\u010daly b\u00fdt kon\u00e1ny ka\u017edodenn\u00ed bohoslu\u017eby. Prvn\u00edm duchovn\u00edkem byl jmenov\u00e1n protojerej Antonij Galu\u0161ko. Ka\u017edou sobotu p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl vladyka S\u00e1va (Rajevskij). Byl nasazen vinohrad, zbudov\u00e1na ml\u00e9k\u00e1rna, dr\u016fbe\u017e\u00e1rna (pro tis\u00edc ku\u0159at), zalo\u017een sad, zakoupen traktor. Podm\u00ednky byly na pust\u00e9m a kamenit\u00e9m m\u00edst\u011b tvrd\u00e9, traduje se, \u017ee mona\u0161ky se dokonce p\u0159ed vladykou p\u0159i jeho n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch skr\u00fdvaly. Voda byla dov\u00e1\u017eena v kontejnerech (vodovod byl zaveden a\u017e po deseti letech), podlahy byly z neotesan\u00e9ho d\u0159eva. Byl vzty\u010den poklonn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e a vystav\u011bna zvonice s t\u0159emi zvony. V prvn\u00ed polovin\u011b 60. let vyrostly p\u0159i monast\u00fdru tak\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 bar\u00e1ky zam\u00fd\u0161len\u00e9 p\u016fvodn\u011b jako do\u010dasn\u00fd azyl pro rusk\u00e9 emigranty z Mand\u017euska. Pozd\u011bji byly p\u0159em\u011bn\u011bny na ubytovac\u00ed kapacity pro poutn\u00edky a posl\u00e9ze se staly z\u00e1kladem domu pro p\u0159est\u00e1rl\u00e9, zejm\u00e9na kleriky eparchie. Toto za\u0159\u00edzen\u00ed bylo p\u00e9\u010d\u00ed Bratrstva svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee slavnostn\u011b otev\u0159eno 4. srpna 1963.<\/p>\n\n\n\n<p>V dob\u011b sv\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho rozmachu v 80. letech dos\u00e1hlo sesterstvo monast\u00fdru po\u010dtu a\u017e dvaceti osob. Mezi duchovn\u00edky monast\u00fdru nalezneme zejm\u00e9na kn\u011bze z mand\u017eusk\u00e9 \u010d\u00e1sti rusk\u00e9 emigrace: mj. mitroforn\u00edho protojereje Ilju Py\u017eova, protojereje Timofeje Klopova, protojereje Rostislava Gana, protojereje Michaila Klebansk\u00e9ho, protojereje Nikitu \u010cemodakova, jereje Borise Ignatijevsk\u00e9ho, jeromonacha Jevfymije (Samorukova).<\/p>\n\n\n\n<p>Matky se krom\u011b obvykl\u00fdch poslu\u0161enstv\u00ed v chr\u00e1mu v\u011bnuj\u00ed pe\u010den\u00ed prosfor, pr\u00e1ci v kuchyni a trapeze, na zahrad\u011b, pe\u010duj\u00ed o poutn\u00edky a nemocn\u00e9, pletou modlitebn\u00ed \u0161\u0148\u016frky, \u0161ij\u00ed roucha i jin\u00e9 od\u011bvy, maluj\u00ed pasch\u00e1ln\u00ed vejce, v\u011bnuj\u00ed se d\u0159evo\u0159ezb\u011b, konaj\u00ed kancel\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce, vyr\u00e1b\u011bj\u00ed sv\u00ed\u010dky apod.<\/p>\n\n\n\n<p>Dlouholet\u00e1 p\u0159edstaven\u00e1 monast\u00fdru matka Jelena (Ustinova) skonala na Velk\u00fd p\u00e1tek roku 1984 ve v\u011bku 93 let. Jej\u00ed n\u00e1stupkyn\u00ed se stala na sv\u00e1tek \u017divotod\u00e1rn\u00e9ho pramene Matky Bo\u017e\u00ed t\u00e9ho\u017e roku Jevpraksija (Pustovalova). Na ned\u011bli myronosn\u00fdch \u017een byla pov\u00fd\u0161ena do hodnosti igumenie. Velmi se zaslou\u017eila ve spolupr\u00e1ci s vladykou Pavlem (Pavlovem) o zbudov\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho chr\u00e1mu a nov\u00fdch monast\u00fdrsk\u00fdch korpus\u016f v 80. letech. Chr\u00e1m byl slavnostn\u011b posv\u011bcen 4.\/17. \u00fanora 1990. Sv\u011bcen\u00ed vykonal prvohierarcha rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve metropolita Vitalij (Ustinov). Krom\u011b toho byla vystav\u011bna nov\u00e1 zvonice a nov\u00e1 vstupn\u00ed br\u00e1na. Igumenie Jevpraksija zesnula v pov\u011bsti svatosti n\u00e1hle na n\u00e1sledky mrtvice 6.\/19. \u010dervence 2006. P\u0159ed smrt\u00ed p\u0159ijala svatou tajinu pomaz\u00e1n\u00ed nemocn\u00e9ho i T\u011blo a Krev P\u00e1n\u011b, poh\u0159ebn\u00ed ob\u0159ady byly kon\u00e1ny t\u0159et\u00edho dne na monast\u00fdrsk\u00fd sv\u00e1tek Kaza\u0148sk\u00e9 ikony Matky Bo\u017e\u00ed. 40. den po zesnut\u00ed p\u0159ipadla pam\u00e1tka proroka Miche\u00e1\u0161e, jeho\u017e ikonu obdr\u017eela matka Jevpraksija v den sv\u00e9ho pov\u00fd\u0161en\u00ed do sanu igumenie. Na Prom\u011bn\u011bn\u00ed P\u00e1n\u011b roku 2006 byla veden\u00edm monast\u00fdru pov\u011b\u0159ena dlouholet\u00e1 kelejnice matky Jevpraksije Maria (Miro\u0161).<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-full\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"1000\" height=\"750\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/5-1.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-270\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/5-1.jpg 1000w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/5-1-300x225.jpg 300w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/5-1-768x576.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p>V listopadu t\u00e9ho\u017e roku na sv\u00e1tek Kaza\u0148sk\u00e9 ikony Matky Bo\u017e\u00ed byla pov\u00fd\u0161ena do hodnosti igumenie. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je po\u010det st\u00e1l\u00fdch obyvatel \u0161est osob. Monast\u00fdr je hojn\u011b nav\u0161t\u011bvov\u00e1n pravoslavn\u00fdmi v\u0161ech n\u00e1rodnost\u00ed a jurisdikc\u00ed, bohoslu\u017eby jsou tak kon\u00e1ny nejenom c\u00edrkevn\u011bslovansky, ale tak\u00e9 anglicky a \u0159ecky. Poutn\u00edci jsou p\u0159ij\u00edm\u00e1ni po p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9 domluv\u011b na dobu ne del\u0161\u00ed dvou t\u00fddn\u016f.<\/p>\n\n\n\n<p>V monast\u00fdru je p\u0159echov\u00e1v\u00e1na cel\u00e1 \u0159ada sv\u00e1tost\u00ed: \u010d\u00e1ste\u010dka svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee, prs\u0165 ze Svat\u00e9 zem\u011b, \u010d\u00e1ste\u010dky svat\u00fdch ostatk\u016f optinsk\u00fdch starc\u016f v\u010detn\u011b ctihodn\u00e9ho Amvrosije Optinsk\u00e9ho, ctihodn\u00e9 mu\u010dednice velkokn\u011b\u017eny Jelisavety (v prestolu), sv\u011btitele Tichona Zadonsk\u00e9ho, sv\u011btitele Jana \u0160anghajsk\u00e9ho a Sanfrancisk\u00e9ho, svat\u00e9 mu\u010dednice Barbory, svat\u00e9ho mu\u010dedn\u00edka l\u00e9\u010ditele Pant\u011blejmona, svat\u00e9ho velkomu\u010dedn\u00edka Ji\u0159\u00edho V\u00edt\u011bzn\u00e9ho, svat\u00e9 Makr\u00edny, ctihodn\u00fdch Jova a Amfilochije Po\u010d\u00e1jevsk\u00fdch, 82 ctihodn\u00fdch otc\u016f pe\u010dersk\u00fdch, ctihodn\u00e9 Sofie, prvn\u00ed igumenie \u0161amordinsk\u00e9ho monast\u00fdru, mu\u010dedn\u00edk\u016f a mu\u010dednic Auxentia, Charalampia, Filipa, Trifona, Mamanta, Agnie, Lucie, Cecilie, Ag\u00e1ty, svat\u00e9 bla\u017een\u00e9 Matrony Moskevsk\u00e9, betl\u00e9msk\u00fdch ml\u00e1\u010f\u00e1tek, skufie, p\u00e1s a \u010d\u00e1st mantije sv\u011btitele Filareta (Vozn\u011bsensk\u00e9ho) a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>C\u00edlem poutn\u00edk\u016f se stala tak\u00e9 samoobnovuj\u00edc\u00ed se ikona svat\u00e9ho Seraf\u00edma Sarovsk\u00e9ho, dovezen\u00e1 do Austr\u00e1lie p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi otce Antonije Galu\u0161ka. Tato ikona, p\u016fvodn\u011b tak\u0159ka ne\u010diteln\u00e1, v pr\u016fb\u011bhu desetilet\u00ed bez jak\u00fdchkoli vn\u011bj\u0161\u00edch z\u00e1sah\u016f postupn\u011b odkr\u00fdv\u00e1 st\u00e1le z\u0159eteln\u011bji kontury sv\u011btce i barvy. <\/p>\n\n\n\n<div class=\"wp-block-image\"><figure class=\"aligncenter size-full\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"429\" height=\"572\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/6-3.png\" alt=\"\" class=\"wp-image-273\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/6-3.png 429w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/6-3-225x300.png 225w\" sizes=\"auto, (max-width: 429px) 100vw, 429px\" \/><\/figure><\/div>\n\n\n\n<p>Podle monast\u00fdrsk\u00e9 tradice byl monast\u00fdr ve sv\u00fdch za\u010d\u00e1tc\u00edch zachr\u00e1n\u011bn divem p\u0159esvat\u00e9 Bohorodice skrze ikonu \u201e\u041d\u0435\u043e\u043f\u0430\u043b\u0438\u043c\u0430\u044f \u043a\u0443\u043f\u0438\u043d\u0430\u201c p\u0159i rozs\u00e1hl\u00e9m lesn\u00edm po\u017e\u00e1ru.<\/p>\n\n\n\n<p>O n\u011bkter\u00fdch matk\u00e1ch monast\u00fdru \u010dteme v jeho pramenech.<\/p>\n\n\n\n<p>igumenie Jelena: v\u0161e opustila a n\u00e1hle vstoupila do monast\u00fdru. Byla velkou modlitebnic\u00ed. \u010cetla Apo\u0161tola a zp\u00edvala.<\/p>\n\n\n\n<p>igumenie Jevpraksija: byla obda\u0159ena darem nep\u0159etr\u017eit\u00e9 modlitby. V noci ve sp\u00e1nku byly \u010dasto sly\u0161et jej\u00ed modlitby. Dos\u00e1hla duchovn\u00edch v\u00fd\u0161in. Odpov\u00eddala lidem na jejich \u017eivotn\u00ed ot\u00e1zky d\u0159\u00edve, ne\u017e je stihli polo\u017eit.<\/p>\n\n\n\n<p>mona\u0161ka Angelina: brzy ovdov\u011bla a ode\u0161la do monast\u00fdru s po\u017eehn\u00e1n\u00edm archijereje. M\u00edrn\u00e1 a trp\u011bliv\u00e1.<\/p>\n\n\n\n<p>mona\u0161ka Irina: p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00e1, neb\u00e1la se \u0159\u00edkat pravdu. Dob\u0159e znala lidi a ch\u00e1pala je. Byla velmi nemocn\u00e1, p\u0159etrp\u011bla \u0159adu operac\u00ed. Byla trp\u011bliv\u00e1 a v\u017edy p\u0159ipraven\u00e1 na smrt.<\/p>\n\n\n\n<p>mona\u0161ka Jevgenija: od d\u011btstv\u00ed zasv\u011bcena Bohu. Jej\u00ed otec, di\u00e1kon Aleksij, se onehdy zeptal sv\u00fdch d\u011bt\u00ed \u2013 \u201ekdo z v\u00e1s bude slou\u017eit Bohu?\u201c Po dlouh\u00e9m ml\u010den\u00ed matka Jevgenija (tehdy mali\u010dk\u00e1 Olga) \u0159ekla: \u201eMo\u017en\u00e1 j\u00e1!\u201c Byla na sebe p\u0159\u00edsn\u00e1. Absolutn\u011b nezi\u0161tn\u00e1. Velmi se\u010dt\u011bl\u00e1. Znala zpam\u011bti v\u0161echny \u017eivoty svat\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n<p>inokyn\u011b Nektarija: mnohostr\u00e1daj\u00edc\u00ed. S ctihodn\u00fdm Josefem Optinsk\u00fdm \u0159\u00edkala: \u201esl\u00e1va Bohu za v\u0161e!\u201c a se starcem Amvrosijem \u201educhovn\u00ed z\u00e1pasy nyn\u00ed nejsou v na\u0161ich sil\u00e1ch \u2013 kdy\u017e sn\u00e1\u0161\u00edme nemoci bez rept\u00e1n\u00ed, B\u016fh to p\u0159ij\u00edm\u00e1 jako (v\u00edt\u011bzn\u00fd) duchovn\u00ed z\u00e1pas\u201c.<\/p>\n\n\n\n<p>V \u0159\u00edjnu 1960 se situace v Kentlynu zm\u011bnila p\u0159\u00edchodem igumena Gurije (D\u011bmidova), dal\u0161\u00edho mand\u017eusk\u00e9ho Rusa. To byl po\u010d\u00e1tek mu\u017esk\u00e9ho skitu svat\u00e9ho Jana K\u0159titele, jeho\u017e kelejn\u00ed korpus (m\u011blo zde b\u00fdt \u0161est keli\u00ed) za\u010dal otec Gurij sv\u00e9pomoc\u00ed budovat nedaleko monast\u00fdrsk\u00e9ho chr\u00e1mu V\u0161ech svat\u00fdch. R\u016fstu bratrstva se v\u0161ak nedo\u010dkal. Zesnul v roce 1992. (Bl\u00ed\u017ee viz Pod ji\u017en\u00edm k\u0159\u00ed\u017eem \u2013 Igumen Gurij \/D\u011bmidov\/).<\/p>\n\n\n\n<p>Od 70. let 20. stolet\u00ed vznikaj\u00ed v\u00a0Austr\u00e1lii dal\u0161\u00ed monast\u00fdry. V\u00a0roce 1972 za\u010dal b\u00fdt v\u00a0Elaine ve st\u00e1t\u011b Victoria budov\u00e1n srbskou pravoslavnou c\u00edrkv\u00ed <strong>monast\u00fdr svat\u00e9ho S\u00e1vy<\/strong>. Ten je dnes se sv\u00fdmi sedmi st\u00e1l\u00fdmi obyvateli nejv\u011bt\u0161\u00edm funk\u010dn\u00edm pravoslavn\u00fdm monast\u00fdrem na ji\u017en\u00ed polokouli. V\u00a080. letech byl vystav\u011bn tzv. svobodnou srbskou pravoslavnou c\u00edrkv\u00ed (novogra\u010danickou metropoli\u00ed) <strong>monast\u00fdr svat\u00e9ho S\u00e1vy v\u00a0Hall, Canberra Capital Territory, zvan\u00fd \u201eNew Kalenic\u201c<\/strong> (jako\u017eto rezidence australsk\u00e9ho hierarchy t\u00e9to jurisdikce). Dnes je \u017eensk\u00fdm monast\u00fdrem s\u00a0dv\u011bma mona\u0161kami. P\u0159i monast\u00fdru je muzeum Dra\u017ei Mihajlovi\u0107e a \u010detnick\u00e9ho odboje II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. <\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-large\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"1024\" height=\"669\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/01-1024x669.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-274\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/01-1024x669.jpg 1024w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/01-300x196.jpg 300w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/01-768x502.jpg 768w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/01.jpg 1086w\" sizes=\"auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p>Na zalo\u017een\u00ed \u0159eck\u00fdch monast\u00fdr\u016f (v&nbsp;jurisdikci konstantinopolsk\u00e9ho patriarch\u00e1tu) se pod\u00edleli v\u00fdznamnou m\u011brou svatohor\u0161t\u00ed mni\u0161i z monast\u00fdr\u016f Simonos Petra a Stavronikita.<\/p>\n\n\n\n<p>V\u00a0roce 1976 byl zalo\u017een v\u00a0Sydney archimandritou Stefanem (Papanastasiou) <strong>monast\u00fdr Prom\u011bn\u011bn\u00ed P\u00e1n\u011b<\/strong>. Kdy\u017e se na po\u010d\u00e1tku 90. let objevili prvn\u00ed v\u00e1\u017en\u00ed z\u00e1jemci o mni\u0161sk\u00fd zp\u016fsob \u017eivota, byl p\u016fvodn\u00ed objekt zvan\u00fd St. Arsenios House p\u0159em\u011bn\u011bn na farn\u00ed chr\u00e1m a rod\u00edc\u00ed se bratrstvo za\u010dalo budovat nov\u00fd monast\u00fdr zasv\u011bcen\u00fd p\u0159esvat\u00e9 Bohorodici Pantanassa v\u00a0Mangrove Mountains. V\u00a0roce 1995 byly vysl\u00e1ny do \u0158ecka tak\u00e9 prvn\u00ed poslu\u0161nice z\u00a0\u0159ad australsk\u00fdch \u0158eky\u0148 a po jejich n\u00e1vratu do Austr\u00e1lie v\u00a0roce 2003 byl monast\u00fdr mnichy opu\u0161t\u011bn a na nov\u00e9 lokalit\u011b asi 5 km d\u00e1le v\u00a0Lower Mangrove Creek zapo\u010dala v\u00fdstavba nov\u00e9ho (vlastn\u011b ji\u017e t\u0159et\u00edho) monast\u00fdru. Druh\u00fd monast\u00fdr se stal \u017eensk\u00fdm monast\u00fdrem svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee a z\u00a0p\u016fvodn\u00edho objektu v\u00a0Sydney u\u010din\u011bn metoch monast\u00fdru v\u00a0Sydney. Dnes m\u00e1 cel\u00fd komplex, budovan\u00fd v\u00a0ryze \u0159eck\u00e9m stylu a stejn\u011b tak po duchovn\u00ed str\u00e1nce veden zcela v\u00a0tradi\u010dn\u00ed byzantsk\u00e9 orthodoxii, \u010dty\u0159i mnichy a p\u011bt mni\u0161ek. M\u00e1 b\u00fdt \u201eprvn\u00ed l\u00e1vrou\u201c Austr\u00e1lie.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-gallery columns-2 is-cropped wp-block-gallery-1 is-layout-flex wp-block-gallery-is-layout-flex\"><ul class=\"blocks-gallery-grid\"><li class=\"blocks-gallery-item\"><figure><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"600\" height=\"401\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/02.jpg\" alt=\"\" data-id=\"275\" class=\"wp-image-275\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/02.jpg 600w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/02-300x201.jpg 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 600px) 100vw, 600px\" \/><\/figure><\/li><li class=\"blocks-gallery-item\"><figure><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"448\" height=\"299\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/03.jpg\" alt=\"\" data-id=\"276\" data-full-url=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/03.jpg\" data-link=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?attachment_id=276#main\" class=\"wp-image-276\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/03.jpg 448w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/03-300x200.jpg 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 448px) 100vw, 448px\" \/><\/figure><\/li><\/ul><\/figure>\n\n\n\n<p>Od roku 1995 je takt\u00e9\u017e v&nbsp;ryze byzantsk\u00e9m stylu budov\u00e1n i <strong>mu\u017esk\u00fd monast\u00fdr svat\u00e9ho Ji\u0159\u00ed<\/strong> v&nbsp;Yellow Rock, Winmalee. V&nbsp;okol\u00ed monast\u00fdru se nach\u00e1z\u00ed \u0159ada p\u016fvabn\u00fdch modlitebn\u00edch m\u00edst. Oba monast\u00fdry jsou misijn\u011b otev\u0159eny zejm\u00e9na mlad\u00fdm Australan\u016fm \u0159eck\u00e9ho p\u016fvodu.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Mu\u017esk\u00fd skit Prom\u011bn\u011bn\u00ed P\u00e1n\u011b<\/strong> rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve v\u00a0Bombale zalo\u017eil v roce 1982 potomek mand\u017eusk\u00fdch emigrant\u016f archimandrita Alexij (Rosentool), vynikaj\u00edc\u00ed ikonopisec, \u017e\u00e1k archimandrity Kypri\u00e1na (Py\u017eova), n\u011bkdej\u0161\u00edho mnicha ladom\u00edrovsk\u00e9ho monast\u00fdru (a autora v\u00fdzdoby tam\u011bj\u0161\u00edho chr\u00e1mu). Mni\u0161sk\u00fd post\u0159ih p\u0159ijal sv\u00e9ho \u010dasu z\u00a0rukou archiepiskopa Averkije (Tau\u0161eva), di\u00e1konsk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed od pozd\u011bj\u0161\u00edho metropolity Lavra (\u0160kurly). Po absolvov\u00e1n\u00ed semin\u00e1\u0159e v\u00a0Jordanvillu p\u016fsobil mj. v\u00a0Cabramatt\u011b. V\u00a0letech 1987 a\u017e 1991 byl p\u0159edstaven\u00fdm Rusk\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed misie v Jeruzal\u00e9m\u011b, pot\u00e9 kr\u00e1tce zast\u00e1val \u00fa\u0159ad administr\u00e1tora australsk\u00e9 eparchie rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve. Monast\u00fdr budovan\u00fd v\u00a0srdci Snowy Mountains za\u017eil obdob\u00ed rozkv\u011btu zejm\u00e9na v\u00a080. letech. Po\u010det mnich\u016f dosahoval tehdy p\u011bti osob. Zaj\u00edmavou osobnost\u00ed monast\u00fdru je vedle sv\u00e9ho zakladatele tak\u00e9 australsk\u00fd konvertita a rovn\u011b\u017e absolvent semin\u00e1\u0159e v\u00a0Jordanvillu jeromonach Makary (Erikson). Atmosf\u00e9ra monast\u00fdru je specifick\u00e1, mni\u0161i maj\u00ed po\u017eehn\u00e1n\u00ed nosit p\u0159ednikoni\u00e1nsk\u00e9 od\u011bvy. <\/p>\n\n\n\n<div class=\"wp-block-image\"><figure class=\"aligncenter size-full is-resized\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/04.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-277\" width=\"527\" height=\"395\"\/><\/figure><\/div>\n\n\n\n<p>Jednou z&nbsp;v\u00fdrazn\u00fdch postav autochtonn\u00edho australsk\u00e9ho pravoslav\u00ed je tak\u00e9 jeromonach John (MacPherson), zakladatel <strong>monast\u00fdru Svat\u00e9 Trojice<\/strong> rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve v&nbsp;Monkerai. Poch\u00e1z\u00ed ze skotsk\u00e9ho presbyteri\u00e1nsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. V&nbsp;r\u00e1mci anglik\u00e1nsk\u00e9 c\u00edrkve p\u016fsobil jako mision\u00e1\u0159 na Nov\u00e9 Guiney, studoval v&nbsp;Anglii. Po n\u00e1vratu do Austr\u00e1lie nalezl posl\u00e9ze cestu k&nbsp;pravoslav\u00ed. V&nbsp;letech 1989\/90 pob\u00fdval na Svat\u00e9 ho\u0159e Athos. V&nbsp;roce 1997 ode\u0161el z&nbsp;\u0159eck\u00e9 archiepiskopie do eparchie rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve. Roku 2002 zalo\u017eil monast\u00fdr a ve sv\u00fdch 64 letech p\u0159ijal kn\u011b\u017estv\u00ed. Ve sv\u00e9m monast\u00fdru mj. pom\u00e1h\u00e1 mlad\u00fdm lidem osvobodit se od z\u00e1vislosti na drog\u00e1ch. M\u00e1 akademick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a celo\u017eivotn\u00ed zku\u0161enosti v&nbsp;oboru psychologie, je zakladatelem nadace Comm-Strenght. \u201eOtec FJ\u201c, jak je n\u011bkdy zv\u00e1n sv\u00fdmi pacienty, je sv\u00e9r\u00e1znou osobnost\u00ed australsk\u00e9ho pravoslav\u00ed a kon\u00e1 mnoho nen\u00e1padn\u00e9 pr\u00e1ce pro \u0161\u00ed\u0159en\u00ed pravoslavn\u00e9 v\u00edry v Austr\u00e1lii.<\/p>\n\n\n\n<p>Nedaleko od Bombaly, v Bungarby, byl v&nbsp;roce 1999 zalo\u017een <strong>\u017eensk\u00fd skit Uveden\u00ed p\u0159esvat\u00e9 Bohorodice do Chr\u00e1mu<\/strong>, maj\u00edc\u00ed dnes ji\u017e sedm mona\u0161ek. P\u0159edstavenou je igumenie Anna (Karypova), d\u0159\u00edve mona\u0161ka v&nbsp;Lesn\u011b ve Francii, v Kentlynu a p\u0159edstaven\u00e1 monast\u00fdru svat\u00e9 Marie Magdal\u00e9ny v&nbsp;Gethsemane. Liturgie jsou kon\u00e1ny jednou za dva t\u00fddny otcem jeromonachem Mak\u00e1rijem z&nbsp;monast\u00fdru Prom\u011bn\u011bn\u00ed P\u00e1n\u011b v Bombale.<\/p>\n\n\n\n<p>Sou\u010d\u00e1st\u00ed rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve v\u00a0Austr\u00e1lii je tak\u00e9 \u0159eck\u00fd starokalend\u00e1\u0159n\u00ed<strong> mu\u017esk\u00fd monast\u00fdr svat\u00e9ho archand\u011bla Michaela<\/strong> v\u00a0Marrickville. Jeho zakladatelem je australsk\u00fd \u0158ek igumen Kosmas (Vasilopoulos). Mni\u0161sk\u00e9 sliby i kn\u011b\u017esk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed p\u0159ijal v\u00a0roce 1991 v\u00a0Kosovu z\u00a0rukou vladyky Artemije ra\u0161ko-prizrensk\u00e9ho. V\u00a0roce 1994 p\u0159icestoval zp\u00e1tky do Austr\u00e1lie s\u00a0propou\u0161t\u011bc\u00ed listinou vladyky Artemije a s\u00a0p\u0159\u00e1n\u00edm vstoupit do jurisdikce nikoli \u0159eck\u00e9 archiepiskopie, n\u00fdbr\u017e rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve. Proti jeho p\u0159ijet\u00ed ov\u0161em protestoval \u0159eck\u00fd archiepiskop Stylianos (Harkianakis) a\u017e u srbsk\u00e9ho patriarchy Pavla, kter\u00fd po\u017e\u00e1dal synod zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve o p\u0159ehodnocen\u00ed sv\u00e9ho stanoviska. Synod zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve nejprve tuto \u017e\u00e1dost odm\u00edtl, le\u010d posl\u00e9ze metropolita Vitalij (Ustinov) zak\u00e1zal otci Kosmovi slou\u017eit v\u00a0r\u00e1mci australsk\u00e9 eparchie, na\u010de\u017e jeromonach Kosmas ode\u0161el do jurisdikce \u0159eck\u00e9ho starokalend\u00e1\u0159n\u00edho synodu \u201ev\u00a0odporu\u201c metropolity Kypri\u00e1na oroposk\u00e9ho a filisk\u00e9ho. Po necel\u00e9m roce, v \u0159\u00edjnu 1996, op\u011bt s kanonick\u00fdm propu\u0161t\u011bn\u00edm podruh\u00e9 po\u017e\u00e1dal o p\u0159echod do zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve, v\u00a0\u010dem\u017e mu bylo nov\u00fdm veden\u00edm australsk\u00e9 eparchie vyhov\u011bno. Monast\u00fdr m\u00e1 v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b t\u0159i monachy \u0159eck\u00e9ho, resp. srbsk\u00e9ho p\u016fvodu. Igumen Kosmas je zn\u00e1m\u00fdm odp\u016frcem ekumenismu. V\u00a0Austr\u00e1lii jsou tak\u00e9 velmi popul\u00e1rn\u00ed jeho misijn\u00ed DVD \u201eOrthodox Talks\u201c.<\/p>\n\n\n\n<div class=\"wp-block-image\"><figure class=\"aligncenter size-full is-resized\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/05.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-278\" width=\"539\" height=\"404\"\/><\/figure><\/div>\n\n\n\n<p>Zakladatelem <strong>mu\u017esk\u00e9ho monast\u00fdru proroka Eli\u00e1\u0161e<\/strong> v\u00a0Monarto je igumen Benjamin (Forbes). V\u00a0roce 1988, t\u0159in\u00e1ct let po p\u0159ijet\u00ed pravoslav\u00ed, odcestoval do N\u011bmecka, kde posl\u00e9ze v\u00a0monast\u00fdru svat\u00e9ho Joba Po\u010d\u00e1jevsk\u00e9ho p\u0159ijal z\u00a0rukou archiepiskopa Marka berl\u00ednsk\u00e9ho a n\u011bmeck\u00e9ho mni\u0161sk\u00e9 sliby a kn\u011b\u017esk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed. N\u00e1sledn\u011b p\u016fsobil dva roky na farnostech zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve v N\u011bmecku, D\u00e1nsku a Anglii. Po sv\u00e9m n\u00e1vratu do Austr\u00e1lie se dostal na farnosti v\u00a0Newcastlu do pot\u00ed\u017e\u00ed ohledn\u011b u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed anglick\u00e9ho resp. c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00e9ho jazyka p\u0159i bohoslu\u017eb\u00e1ch, v\u00a0d\u016fsledku \u010deho\u017e se rozhodl v\u00a0roce 1995 pro zalo\u017een\u00ed monast\u00fdru a o t\u0159i roky pozd\u011bji pro odchod do jurisdikce antiochijsk\u00e9ho patriarch\u00e1tu. V\u00a0roce 2004 se navr\u00e1til do eparchie rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve.<\/p>\n\n\n\n<div class=\"wp-block-image\"><figure class=\"aligncenter size-full is-resized\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/06.png\" alt=\"\" class=\"wp-image-279\" width=\"302\" height=\"453\"\/><\/figure><\/div>\n\n\n\n<p>Otec Benjamin je tak\u00e9 du\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 Holy Cross Mission v\u00a0Melbourne, zalo\u017een\u00e9 v\u00a0roce 2003. Bohoslu\u017eby jsou zde kon\u00e1ny denn\u011b krom\u011b \u00fater\u00fd a p\u00e1tku. P\u0159i misii p\u016fsob\u00ed patrn\u011b v\u016fbec nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed pravoslavn\u00e9 kni\u017en\u00ed vydavatelstv\u00ed a obchod v\u00a0Austr\u00e1lii. <\/p>\n\n\n\n<div class=\"wp-block-image\"><figure class=\"aligncenter size-full is-resized\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/07.png\" alt=\"\" class=\"wp-image-280\" width=\"532\" height=\"400\" srcset=\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/07.png 392w, https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/07-300x226.png 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 532px) 100vw, 532px\" \/><\/figure><\/div>\n\n\n\n<p>Pozoruhodn\u00fdm pokusem o o\u017eiven\u00ed keltsk\u00e9ho mni\u0161stv\u00ed (p\u0159i praxi tzv. sarumsk\u00e9ho ob\u0159adu z&nbsp;druh\u00e9 poloviny 11. stolet\u00ed) byl <strong>mu\u017esk\u00fd skit svat\u00e9ho Jana K\u0159titele<\/strong> v&nbsp;Ocean View na Havajsk\u00fdch ostrovech v&nbsp;jurisdikci tzv. mil\u00e1nsk\u00e9ho synodu (specifick\u00e9ho deriv\u00e1tu \u0159eck\u00e9ho starokalend\u00e1\u0159n\u00edho hnut\u00ed tvo\u0159en\u00e9ho v\u00fdhradn\u011b z\u00e1padn\u00edmi konvertity s&nbsp;d\u00edlem ruskou a d\u00edlem z\u00e1padn\u00ed bohoslu\u017eebnou prax\u00ed) v&nbsp;90. letech. Skit m\u011bl jedin\u00e9ho mnicha. Ofici\u00e1ln\u011b se m\u011bl \u0159\u00eddit mni\u0161sk\u00fdmi pravidly svat\u00e9ho Kolumb\u00e1na. Tato bezesporu sympatick\u00e1 a sv\u00fdm zp\u016fsobem hodnotn\u00e1 snaha, bohu\u017eel v&nbsp;r\u00e1mci zcela osamocen\u00e9 a nik\u00fdm neuzn\u00e1van\u00e9 jurisdikce, ji\u017e pravd\u011bpodobn\u011b v&nbsp;sou\u010dasnosti zanikla. O skitu nejsou dlouhodob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy.<\/p>\n\n\n\n<p>V&nbsp;roce 2009 byl nedaleko Levinu, severn\u011b od Wellingtonu v&nbsp;Taraua Mountain Ranges, zalo\u017een tak\u00e9 p<strong>rvn\u00ed pravoslavn\u00fd monast\u00fdr na Nov\u00e9m Z\u00e9landu, svat\u00fdch Archand\u011bl\u016f a svat\u00e9ho Basila<\/strong>. Velkou z\u00e1sluhu na cel\u00e9m d\u00edle m\u00e1 vynikaj\u00edc\u00ed mision\u00e1\u0159 a jedin\u00fd na Nov\u00e9m Z\u00e9landu trvale s\u00eddl\u00edc\u00ed pravoslavn\u00fd archijerej, archiepiskop Amfilochios (Tsoukas), hierarcha konstantinopolsk\u00e9ho patriarch\u00e1tu. P\u0159edstaven\u00fdm je otec Meletije, srbsk\u00fd mnich, dal\u0161\u00ed dva mona\u0161i a jeden poslu\u0161n\u00edk jsou \u0159eck\u00e9ho p\u016fvodu. \u010clenem bratrstva je tak\u00e9 rodil\u00fd Novoz\u00e9lan\u010fan jerodi\u00e1kon Patrick (Ramsey), kter\u00fd str\u00e1vil n\u011bjak\u00fd \u010das na Svat\u00e9 ho\u0159e ve Velk\u00e9m monast\u00fdru Vatopedi. P\u0159i monast\u00fdru \u017eije t\u00e9\u017e mona\u0161ka Gabriela. Prvn\u00ed bohoslu\u017eby zde byly kon\u00e1ny 1. kv\u011btna 2010. Monast\u00fdr rovn\u011b\u017e pe\u010duje o misii na Fid\u017ei. \u010cetn\u00ed poutn\u00edci jsou Novoz\u00e9lan\u010fan\u00e9 nejenom \u0159eck\u00e9ho, ale hojn\u011b i rusk\u00e9ho a srbsk\u00e9ho p\u016fvodu.<\/p>\n\n\n\n<p>Novoz\u00e9landsk\u00e9 pravoslavn\u00e9 mni\u0161stv\u00ed \u017eilo ji\u017e d\u0159\u00edve n\u011bjak\u00fd \u010das mimo Nov\u00fd Z\u00e9land. Otec S\u00e1vva str\u00e1vil 12 let v monast\u00fdru Kovilj u Nov\u00e9ho Sadu v&nbsp;Srbsku. Poch\u00e1zel z&nbsp;Hamiltonu, kde 24. srpna 2010 zesnul. V&nbsp;Kovilju pob\u00fdvali celkem t\u0159i mni\u0161i novoz\u00e9landsk\u00e9ho p\u016fvodu, jeden z&nbsp;nich tam p\u0159i\u0161el z <strong>patriar\u0161\u00edho stavropigi\u00e1ln\u00edho monast\u00fdru svat\u00e9ho Jana K\u0159titele<\/strong> v&nbsp;Tolleshunt Knights v&nbsp;Essexu v&nbsp;Anglii.<\/p>\n\n\n\n<p>Prvn\u00edm pravoslavn\u00fdm mnichem narozen\u00fdm na Nov\u00e9m Z\u00e9landu je jeromonach Ambrose (Mooney, nar. 1946), duchovn\u00ed \u017e\u00e1k otce Aleksije Godjajeva. Poch\u00e1z\u00ed ze star\u00e9ho irsk\u00e9ho katolick\u00e9ho rodu (odtud i jeho celo\u017eivotn\u00ed z\u00e1jem o keltsk\u00e9 mni\u0161stv\u00ed). Vyr\u016fstal p\u0159i maristick\u00e9 koleji v&nbsp;Hastingsu, pozd\u011bji studoval ru\u0161tinu na Victoria University ve Wellingtonu. V&nbsp;60. letech se prost\u0159ednictv\u00edm otce Godjajeva sezn\u00e1mil s&nbsp;hloubkou rusk\u00e9ho pravoslav\u00ed. V&nbsp;roce 1968 odcestoval na Svatou horu a p\u0159ijal k\u0159est v&nbsp;Russiku. V&nbsp;2. polovin\u011b 70. let se rozhodl pro cestu mni\u0161stv\u00ed, je\u017e m\u011bl bl\u00ed\u017ee poznat a p\u0159ijmout na Svat\u00e9 ho\u0159e, nakonec ale p\u0159ijal mni\u0161sk\u00fd post\u0159ih v&nbsp;nejv\u011bt\u0161\u00edm \u017eensk\u00e9m srbsk\u00e9m monast\u00fdru \u017di\u010da (se jm\u00e9nem ctihodn\u00e9ho Amvrosije Optinsk\u00e9ho). Zde se tak\u00e9 u\u010dil ikonopisu. V\u00edce ne\u017e rok pro\u017eil v&nbsp;monast\u00fdru Studenica. Po n\u00e1vratu z&nbsp;Evropy p\u0159ijal kn\u011b\u017esk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed v&nbsp;monast\u00fdru svat\u00e9ho S\u00e1vvy v&nbsp;Elaine. V&nbsp;roce 1980 se pod\u00edlel na ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m pokusu o zalo\u017een\u00ed prvn\u00edho pravoslavn\u00e9ho monast\u00fdru na Nov\u00e9m Z\u00e9landu v&nbsp;Kiwitea. Pot\u00e9 obsluhoval farnosti srbsk\u00e9 a rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve na ostrovech.<\/p>\n\n\n\n<p>Dnes p\u016fsob\u00ed v&nbsp;r\u00e1mci rusk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed c\u00edrkve v&nbsp;misijn\u00edm st\u0159edisku pro anglofonn\u00ed rodil\u00e9 Novoz\u00e9lan\u010fany v&nbsp;Palmerston North.<\/p>\n\n\n\n<p>prot. Mgr. Antonij Drda<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Po\u010d\u00e1tky pravoslavn\u00e9ho monasticimu v Austr\u00e1lii jsou spojeny s prvn\u00ed velkou vlnou rusk\u00fdch ute\u010denc\u016f do Austr\u00e1lie v prvn\u00ed polovin\u011b 20. let 20. stolet\u00ed. Mezi nimi byly&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":282,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[25],"tags":[19,18],"class_list":["post-265","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-pravoslavi-ve-svete","tag-2017-01","tag-2017-02","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/265","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=265"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/265\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":283,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/265\/revisions\/283"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/282"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=265"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=265"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=265"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}