Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed o skutc\u00edch sv. Mikul\u00e1\u0161e, nalezen\u00e1 v z\u00e1znamech konstantinopolsk\u00e9ho presbytera Eustratia, poch\u00e1zej\u00ed z 6. stolet\u00ed. Pochvala svat\u00e9mu hierarchovi a divotv\u016frci Mikul\u00e1\u0161i sv. Ond\u0159eje Kr\u00e9tsk\u00e9ho, kterou autor pronesl v katedr\u00e1le m\u011bsta Myra, poch\u00e1z\u00ed z po\u010d\u00e1tku 8. stolet\u00ed. Sv. Ond\u0159ej ve sv\u00e9m proslovu naz\u00fdv\u00e1 sv\u00e1tek sv. Mikul\u00e1\u0161e posv\u00e1tn\u00fdm a slavnostn\u00edm dnem a sv\u011bd\u010d\u00ed, \u017ee v tento den se v chr\u00e1mu sch\u00e1zej\u00ed z\u00e1stupy v\u011b\u0159\u00edc\u00edch.<\/p>\n\n\n\n
Kolem poloviny 9. stolet\u00ed bylo naps\u00e1no pochvaln\u00e9 slovo konstantinopolsk\u00e9ho patriarchy Metod\u011bje, pak kolem roku 860 pochvaln\u00e9 slovo di\u00e1kona neapolsk\u00e9 c\u00edrkve Jana, a na konci 9. stolet\u00ed pochvala, jej\u00edm\u017e autorem je byzantsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Lev Moudr\u00fd. Na po\u010d\u00e1tku 10. stolet\u00ed sestavil Simeon Metafrast\u00e9s na objedn\u00e1vku Konstantina Porfyrogenn\u00e9ta pln\u00fd \u017eivotopis sv. Mikul\u00e1\u0161e, jeho\u017e slovansk\u00fd p\u0159eklad se dodnes pou\u017e\u00edv\u00e1 v bohoslu\u017eb\u011b sv\u00e1tku sv. Mikul\u00e1\u0161e. Kr\u00e1tk\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy o skutc\u00edch sv. Mikul\u00e1\u0161e byly za\u0159azeny do menologi\u00ed. V\u0161echny tyto \u0159eck\u00e9 prameny a\u017e do po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed tvo\u0159ily z\u00e1klad \u017eivota sv. Mikul\u00e1\u0161e Divotv\u016frce.<\/p>\n\n\n\n
Ne\u010dekan\u00fd n\u00e1lez<\/strong><\/p>\n\n\n\n V roce 1721 katolick\u00fd kardin\u00e1l Falconi na\u0161el ve vatik\u00e1nsk\u00e9 knihovn\u011b \u0159eck\u00fd rukopis o svat\u00e9m Mikul\u00e1\u0161i Divotv\u016frci, biskupovi pinarsk\u00e9m, opatovi Sionsk\u00e9ho monast\u00fdru, jen\u017e \u017eil v 6. stolet\u00ed za c\u00edsa\u0159e Justini\u00e1na Velik\u00e9ho a zem\u0159el v prosinci roku 564. P\u016fvodn\u00ed datum smrti tohoto biskupa je v rukopisu vymaz\u00e1no a pak je dops\u00e1no datum 6. prosince. I kdy\u017e z\u00e1v\u011br Falconiho, \u017ee j\u00edm objeven\u00fd zdroj obsahuje pravdiv\u00e9 informace o sv. Mikul\u00e1\u0161i z Myry, byl t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b vyvr\u00e1cen jin\u00fdmi z\u00e1padn\u00edmi k\u0159es\u0165ansk\u00fdmi a pravoslavn\u00fdmi badateli, tento nov\u00fd \u017eivotopis nadlouho znesnadnil pochopen\u00ed osobnosti velk\u00e9ho sv\u011btce uct\u00edvan\u00e9ho v\u0161emi k\u0159es\u0165ansk\u00fdmi c\u00edrkvemi.<\/p>\n\n\n\n Na po\u010d\u00e1tku 70. let 19. stolet\u00ed existenci dvou Mikul\u00e1\u0161\u016f z Lykie prok\u00e1zal spr\u00e1vce rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 misie v Jeruzal\u00e9m\u011b archimandrita Anton\u00edn. K z\u00e1m\u011bn\u011b \u017eivot\u016f dvou sv\u011btc\u016f do\u0161lo pravd\u011bpodobn\u011b v prvn\u00ed polovin\u011b 10. stolet\u00ed, kdy se n\u011bkte\u0159\u00ed anonymn\u00ed auto\u0159i pokusili doplnit \u017eivotopis sv. Mikul\u00e1\u0161e z Myry epizodami ze \u017eivota Mikul\u00e1\u0161e Pinarsk\u00e9ho (\u201eSm\u00ed\u0161en\u00fd \u017eivot\u201c, \u201eLykijsko-alexandrijsk\u00fd \u017eivot\u201c atd.). Slavn\u00fd byzantsk\u00fd spisovatel, autor n\u011bkolika stovek \u017eivot\u016f sv\u011btc\u016f Simeon Metafrast\u00e9s, p\u0159i sestavov\u00e1n\u00ed \u017eivota sv. Mikul\u00e1\u0161e z Myry pou\u017eil jednu z kopi\u00ed \u201esm\u00ed\u0161en\u00e9ho \u017eivota\u201c, jej\u00ed\u017e text se zd\u00e1l b\u00fdt nej\u00fapln\u011bj\u0161\u00ed a obsahoval vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o k\u0159tu, rodi\u010d\u00edch, pouti a dal\u0161\u00ed informace ze \u017eivota Mikul\u00e1\u0161e Pinarsk\u00e9ho. Metafrastovo d\u00edlo se stalo nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edm a velice autoritativn\u00edm zdrojem, \u010d\u00edm\u017e byla nadlouho legalizov\u00e1na z\u00e1m\u011bna \u017eivot\u016f dvou sv\u011btc\u016f.<\/p>\n\n\n\n Poprv\u00e9 v\u0161echna fakta ze \u017eivota jin\u00e9ho lykijsk\u00e9ho sv\u011btce Mikul\u00e1\u0161e Pinarsk\u00e9ho byla odstran\u011bna z textu \u017eivota sv. Mikul\u00e1\u0161e z\u00a0Myry v Lykii na po\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed (Svat\u00fd Mikul\u00e1\u0161, arcibiskup Myry v\u00a0Lykii<\/em>. Moskva, 2001). Za v\u00fdp\u016fj\u010dku ze \u017eivota Mikul\u00e1\u0161e Pinarsk\u00e9ho badatel\u00e9 pova\u017euj\u00ed nap\u0159\u00edklad jm\u00e9na rodi\u010d\u016f sv\u011btce \u2013 Epifania a Nonny, popis k\u0159tu d\u00edt\u011bte, kter\u00e9 dv\u011b hodiny st\u00e1lo v k\u0159titelnici, legendu o tom, \u017ee sv\u011btc\u016fv str\u00fdc archimandrita Mikul\u00e1\u0161 zah\u00e1jil stavbu chr\u00e1mu a jeho synovec ji dokon\u010dil a po vysv\u011bcen\u00ed na kn\u011bze z\u0159\u00eddil p\u0159i chr\u00e1mu monast\u00fdr, z\u00e1zrak zkrocen\u00ed bou\u0159e b\u011bhem cesty do Jeruzal\u00e9ma a vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed mlad\u00e9ho mu\u017ee jm\u00e9nem Ammonius, kter\u00fd spadl ze st\u011b\u017en\u011b, a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy.<\/p>\n\n\n\n Kter\u00e9 informace jsou pravdiv\u00e9?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Za pravdivou v\u011bt\u0161ina badatel\u016f pova\u017euje informaci o tom, \u017ee se sv. Mikul\u00e1\u0161 narodil ve 3. stolet\u00ed v \u0159eck\u00e9 kolonii Patara \u0159\u00edmsk\u00e9 provincie Lykie (dne\u0161n\u00ed Antalya v Turecku). Tam existovala siln\u00e1 k\u0159es\u0165ansk\u00e1 komunita. Podle hagiografick\u00e9 literatury, kter\u00e1 se k n\u00e1m dostala v r\u016fzn\u00fdch kopi\u00edch latinsk\u00e9ho, srbsk\u00e9ho a \u0159eck\u00e9ho p\u016fvodu, bylo povol\u00e1n\u00edm rodiny budouc\u00edho sv\u011btce \u0159\u00edzen\u00ed ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 flotily. Po smrti rodi\u010d\u016f sv. Mikul\u00e1\u0161 zd\u011bdil velk\u00e9 jm\u011bn\u00ed, kter\u00e9 rozdal chud\u00fdm. \u010c\u00edm se \u017eivil s\u00e1m sv. Mikul\u00e1\u0161, nen\u00ed zn\u00e1mo, ale vzhledem k tomu, \u017ee slou\u017eil v chr\u00e1mu, nosil velmi prost\u00e9 oble\u010den\u00ed a hodn\u011b se postil, lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee pot\u0159eboval opravdu m\u00e1lo.<\/p>\n\n\n\n Za\u010d\u00e1tek kn\u011b\u017esk\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e p\u0159ipad\u00e1 na obdob\u00ed nejdel\u0161\u00edho pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed k\u0159es\u0165an\u016f v d\u011bjin\u00e1ch \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, a jeho biskupsk\u00e1 \u010dinnost v My\u0159e na obdob\u00ed relativn\u00ed tolerance ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed po roce 311. Svat\u00fd Mikul\u00e1\u0161 se t\u011b\u0161il velk\u00e9 \u00fact\u011b a l\u00e1sce mezi obyvateli Myry, hlavn\u011b v souvislosti s jeho dobro\u010dinn\u00fdmi aktivitami.<\/p>\n\n\n\n Jedn\u00edm z jeho prvn\u00edch dobr\u00fdch skutk\u016f byl p\u0159\u00edb\u011bh o t\u0159ech pytl\u00edc\u00edch zlata. V t\u00e9 dob\u011b Mikul\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b nebyl biskupem ani kn\u011bzem, ale prost\u00fdm zbo\u017en\u00fdm mlad\u00edkem s dobr\u00fdm srdcem. Pot\u00e9, co Mikul\u00e1\u0161 z\u00edskal d\u011bdictv\u00ed rodi\u010d\u016f, zkrachovala rodina jeho soused\u016f. Zoufal\u00fd otec se rozhodl poslat dcery do nev\u011bstince. Historikov\u00e9 sv\u011bd\u010d\u00ed, \u017ee se toto obdob\u00ed v d\u011bjin\u00e1ch Byzance vyzna\u010duje zna\u010dn\u00fdm \u00fapadkem mrav\u016f, kdy takov\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 situace bylo pova\u017eov\u00e1no za norm\u00e1ln\u00ed. Mikul\u00e1\u0161 z\u0159ejm\u011b ne\u0161\u0165astn\u00e9 d\u00edvky znal osobn\u011b a necht\u011bl, aby je \u010dekal takov\u00fd osud. Vhodil proto do jejich okna t\u0159i pytl\u00edky s den\u00e1ry, aby chud\u00fd otec mohl sv\u00e9 dcery d\u016fstojn\u011b provdat.<\/p>\n\n\n\n Ve 4. stolet\u00ed se kv\u016fli nespravedliv\u00e9 dani Lykie ocitla na pokraji hladomoru. V\u00fdb\u011br\u010d\u00ed dan\u00ed z hlavn\u00edho m\u011bsta brut\u00e1ln\u011b poni\u017eoval lid. Obyvatel\u00e9 po\u017e\u00e1dali o p\u0159\u00edmluvu sv\u00e9ho arcibiskupa. Svat\u00fd Mikul\u00e1\u0161 jel do Konstantinopole a uprosil c\u00edsa\u0159e, aby da\u0148 100kr\u00e1t sn\u00ed\u017eil. K tomu byl seps\u00e1n dekret a zape\u010det\u011bn zlatou pe\u010det\u00ed. Arcibiskup ale v\u011bd\u011bl, \u017ee pod vlivem hodnost\u00e1\u0159\u016f m\u016f\u017ee Konstantin sv\u00e9 rozhodnut\u00ed zru\u0161it. Sv\u011btec se pomodlil k Bohu a c\u00edsa\u0159sk\u00e1 listina se t\u00e9ho\u017e dne z\u00e1zra\u010dn\u011b ocitla v My\u0159e a byla ve\u0159ejn\u011b p\u0159e\u010dtena. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne se c\u00edsa\u0159 skute\u010dn\u011b pokusil dekret zm\u011bnit. Kdy\u017e sv\u011btec \u0159ekl, \u017ee listina ji\u017e nabyla platnosti, nev\u011b\u0159ili mu. Z Konstantinopole do Lykie bylo \u0161est dn\u00ed cesty. C\u00edsa\u0159 tam vyslal posla, jen\u017e se po dvou t\u00fddnech vr\u00e1til a potvrdil, \u017ee lykijsk\u00fd v\u00fdb\u011br\u010d\u00ed dan\u00ed obdr\u017eel c\u00edsa\u0159ovu listinu v den, kdy byla podeps\u00e1na. Bohabojn\u00fd Konstantin v tom vid\u011bl Bo\u017e\u00ed v\u016fli a \u0161t\u011bd\u0159e Mikul\u00e1\u0161e obda\u0159il.<\/p>\n\n\n\n Tento p\u0159\u00edb\u011bh o dani nebyl Simeonem Metafrastem zahrnut do \u017eivota sv. Mikul\u00e1\u0161e z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f. \u017divoty svat\u00fdch byly obl\u00edben\u00fdm \u010dten\u00edm Byzantinc\u016f a podobn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh by mohl vyvolat nepokoje mezi poddan\u00fdmi c\u00edsa\u0159e, jen\u017e i objednal u Simeona Mikul\u00e1\u0161\u016fv \u017eivotopis. Pokladna byzantsk\u00fdch panovn\u00edk\u016f v 10. stolet\u00ed stejn\u011b jako ve stolet\u00ed 4. velmi pot\u0159ebovala neust\u00e1l\u00fd proud pen\u011bz a sn\u00ed\u017een\u00ed dan\u011b by vl\u00e1dc\u016fm nevyhovovalo.<\/p>\n\n\n\n Zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st informac\u00ed obsa\u017een\u00fdch v nejstar\u0161\u00edch \u017eivotopisech sv. Mikul\u00e1\u0161e se potvrzuje \u200b\u200bv\u00fdsledky archeologick\u00fdch vykop\u00e1vek v Lykii. Zachoval se chr\u00e1m postaven\u00fd sv\u011btcem, lze vid\u011bt zbytky star\u00e9ho tr\u017ei\u0161t\u011b. P\u0159\u00edstav Andriake ji\u017e neexistuje, na jeho m\u00edst\u011b je ba\u017eina, ale mnoh\u00e9 budovy jsou docela dob\u0159e zachov\u00e1ny, stejn\u011b jako kamenn\u00e9 cisterny, akvadukt, n\u011bkolik chr\u00e1m\u016f a obrovsk\u00e1 obilnice. Dob\u0159e zachoval\u00e9 jsou i zbytky staveb starov\u011bk\u00e9 Patary \u2013 rodi\u0161t\u011b sv. Mikul\u00e1\u0161e Divotv\u016frce.<\/p>\n\n\n\n Jak sv\u011btec vypadal?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Anatomick\u00fd a antropologick\u00fd v\u00fdzkum ostatk\u016f sv. Mikul\u00e1\u0161e byl poprv\u00e9 proveden v\u00a0roce 1953. Pozd\u011bji v\u011bdci dok\u00e1zali rekonstruovat obli\u010dej sv\u011btce a uk\u00e1zalo se, \u017ee re\u00e1ln\u00fd Mikul\u00e1\u0161 se docela podob\u00e1 zobrazen\u00edm na ikon\u00e1ch. Italsk\u00fd antropolog profesor Luigi Martino dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee \u201ez hlediska formy lebky a kostry sv\u011btec pat\u0159il k europoidn\u00ed st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 rase, kter\u00e1 se vyzna\u010duje st\u0159edn\u00ed v\u00fd\u0161kou postavy a sn\u011bdou k\u016f\u017e\u00ed, vysok\u00fdm \u010delem, orl\u00edm nosem, kostrou st\u0159edn\u00ed s\u00edly.\u201c V\u00fd\u0161ka sv\u011btce byla 167 centimetr\u016f.<\/p>\n\n\n\n Sou\u010dasn\u00edci popisovali svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e jako mu\u017ee klidn\u00e9ho a pokorn\u00e9ho. Obl\u00e9kal se velmi prost\u011b, bez jak\u00fdchkoliv ozdob, jeho tv\u00e1\u0159 z\u00e1\u0159ila svatost\u00ed a milost\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed ho proto srovn\u00e1vali s prorokem Moj\u017e\u00ed\u0161em. Ostatky sv. Mikul\u00e1\u0161e st\u00e1le myroto\u010d\u00ed. Podle v\u011bdc\u016f se n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti relikvi\u00ed, t\u0159eba obratle, mohou ve vonn\u00e9 tekutin\u011b brzy rozpustit a po p\u00e1r des\u00edtk\u00e1ch let zmizet, pokud nebudou p\u0159ijata pat\u0159i\u010dn\u00e1 opat\u0159en\u00ed k jejich zachov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Antropologick\u00fd v\u00fdzkum relikvi\u00ed tak\u00e9 uk\u00e1zal, \u017ee sv. Mikul\u00e1\u0161 se p\u0159\u00edsn\u011b postil, nejedl maso. Nemoci, kter\u00fdmi trp\u011bl, jsou typick\u00e9 pro toho, kdo str\u00e1vil pom\u011brn\u011b dlouhou dobu ve v\u011bzen\u00ed, toti\u017e ve st\u00edsn\u011bn\u00e9m a vlhk\u00e9m prostoru (z jeho \u017eivota v\u00edme, \u017ee b\u011bhem Diokleci\u00e1nova pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed byl uvr\u017een do v\u011bzen\u00ed). Po\u0161kozen\u00e9 klouby, p\u00e1te\u0159 a hrudn\u00ed kosti sv\u011bd\u010d\u00ed o muk\u00e1ch, kter\u00e1 ve v\u011bzen\u00ed pro\u017eil. Radiologick\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed lebky uk\u00e1zalo rozs\u00e1hl\u00e9 vnit\u0159n\u00ed kostn\u00ed zhutn\u011bn\u00ed, co\u017e v\u011bdci tak\u00e9 vysv\u011btluj\u00ed dlouhodob\u00fdm vlivem chladu a vlhka.<\/p>\n\n\n\n Badatel\u00e9 tvrd\u00ed, \u017ee sv. Mikul\u00e1\u0161 zesnul ve v\u011bku 70 \u010di 80 let. Narodil se pravd\u011bpodobn\u011b kolem roku 270. Co se t\u00fd\u010de jeho smrti, v\u011bt\u0161ina \u017eivotopis\u016f uv\u00e1d\u00ed obdob\u00ed mezi lety 341 a 345. Ale italsk\u00fd profesor v\u00fdchodn\u00ed teologie Gerardo Cioffari se domn\u00edv\u00e1, \u017ee sv. Mikul\u00e1\u0161 zesnul v roce 334. Sv. Athanasios Velik\u00fd zmi\u0148uje biskupy, kte\u0159\u00ed bojovali proti herezi ari\u00e1nstv\u00ed po roce 335. Proto\u017ee nic nep\u00ed\u0161e o Mikul\u00e1\u0161i, Cioffari doch\u00e1z\u00ed k z\u00e1v\u011bru, \u017ee arcibiskup zem\u0159el p\u0159ed rokem 335, pravd\u011bpodobn\u011b v roce 334. Rusk\u00fd historik A. Bugajevsk\u00fd analyzuje starov\u011bk\u00e9 \u0159eck\u00e9 texty o sv. Mikul\u00e1\u0161i a tvrd\u00ed, \u017ee pravoslavn\u00fd c\u00edrkevn\u00ed kalend\u00e1\u0159 uv\u00e1d\u00ed nespr\u00e1vn\u00e9 datum \u2013 rok 345. V\u011bdec \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee sv\u011btec zesnul v roce 335.<\/p>\n\n\n\n Modern\u00ed b\u00e1d\u00e1n\u00ed dopl\u0148uj\u00ed na\u0161e poznatky a p\u0159edstavy o sv. Mikul\u00e1\u0161i Divotv\u016frci. V\u011bdeck\u00e9 technologie n\u00e1m p\u0159ibli\u017euj\u00ed \u010dlov\u011bka, kter\u00fd \u017eil p\u0159ed sedmn\u00e1cti stolet\u00edmi a stal se jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch sv\u011btc\u016f.<\/p>\n\n\n\n Julie Komleva<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/01\/2_Tri-pytliky-1024x552.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/01\/3_Rekonstrukce.png\")
<\/figure>\n\n\n\n