{"id":2282,"date":"2023-09-20T10:52:42","date_gmt":"2023-09-20T09:52:42","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=2282"},"modified":"2023-10-09T10:53:01","modified_gmt":"2023-10-09T09:53:01","slug":"kdo-jsou-pelistejci","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2023\/09\/20\/kdo-jsou-pelistejci\/","title":{"rendered":"Kdo jsou Peli\u0161tejci\u00ad?"},"content":{"rendered":"\n

V roce 2011 p\u0159i vykop\u00e1vk\u00e1ch na m\u00edst\u011b starov\u011bk\u00e9ho m\u011bsta Gat nedaleko modern\u00ed Gazy izrael\u0161t\u00ed archeologov\u00e9 objevili ruiny chr\u00e1mu a v n\u011bm neobvykle zachoval\u00fd olt\u00e1\u0159 postaven\u00fd kolem 9. stolet\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. Olt\u00e1\u0159 byl ve tvaru metr vysok\u00e9ho kamenn\u00e9ho obd\u00e9ln\u00edku s rohy vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00edmi po stran\u00e1ch. Z Bible v\u00edme, \u017ee takov\u00e9 rohy um\u00edst\u011bn\u00e9 ze \u010dty\u0159 stran byly d\u016fle\u017eit\u00fdm prvkem olt\u00e1\u0159e star\u00fdch Izraelc\u016f. Ale gatsk\u00fd n\u00e1lez nem\u011bl \u010dty\u0159i, ale dva rohy. V\u011bdci museli vysv\u011btlit, odkud poch\u00e1z\u00ed tak neobvykl\u00e1 konstrukce.<\/p>\n\n\n\n

V knize Exodus je olt\u00e1\u0159 velice detailn\u011b pops\u00e1n. \u00dasty Moj\u017e\u00ed\u0161e Hospodin prav\u00ed: Zhotov\u00ed\u0161 olt\u00e1\u0159 z ak\u00e1ciov\u00e9ho d\u0159eva p\u011bt loket dlouh\u00fd a p\u011bt loket \u0161irok\u00fd. Olt\u00e1\u0159 bude \u010dty\u0159hrann\u00fd, vysok\u00fd t\u0159i lokte. Jeho \u010dty\u0159i \u00fahly opat\u0159\u00ed\u0161 rohy\u2026 (27:1)<\/p>\n\n\n\n

V\u00fd\u010dn\u011blky ve tvaru roh\u016f byly pravd\u011bpodobn\u011b symbolem s\u00edly. P\u0159i bohoslu\u017eb\u011b je kropili krv\u00ed ob\u011btn\u00edch zv\u00ed\u0159at. Podle prastar\u00e9ho zvyku se pachatel mohl ukr\u00fdt p\u0159ed sv\u00fdmi pron\u00e1sledovateli v chr\u00e1mu a uniknout trestu, pokud se mu poda\u0159ilo dotknout posv\u00e1tn\u00fdch roh\u016f olt\u00e1\u0159e. Tento \u010din vyjad\u0159oval jeho touhu odevzdat se zcela do Bo\u017e\u00edho milosrdenstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Ale jak lze vysv\u011btlit fakt, \u017ee olt\u00e1\u0159 ve starov\u011bk\u00e9m m\u011bst\u011b Gat neodpov\u00edd\u00e1 biblick\u00e9mu popisu? Archeologov\u00e9 v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee to nen\u00ed n\u00e1hoda. Podobn\u00fd olt\u00e1\u0159 existuje na ostrov\u011b Kr\u00e9ta a je spojen s Minotaurem \u2013 besti\u00ed s lidsk\u00fdm t\u011blem a b\u00fd\u010d\u00ed hlavou, kter\u00e9mu mimo jin\u00e9 byli ob\u011btov\u00e1ni i lid\u00e9. Gatsk\u00fd chr\u00e1m tak pravd\u011bpodobn\u011b nepat\u0159il \u017did\u016fm, ale jejich zaryt\u00fdm nep\u0159\u00e1tel\u016fm Peli\u0161tejc\u016fm, kte\u0159\u00ed p\u0159inesli sv\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a oby\u010deje do Svat\u00e9 zem\u011b. V knize proroka Jeremi\u00e1\u0161e se p\u00ed\u0161e, \u017ee Peli\u0161tejci p\u0159i\u0161li z ostrova Kaft\u00f3ru (47:4). Mnoz\u00ed v\u011bdci souhlas\u00ed, \u017ee se takto naz\u00fdval ostrov Kr\u00e9ta.<\/p>\n\n\n\n

Jsou \u010dasto zmi\u0148ov\u00e1ni v\u00a0Bibli jako bi\u010d Bo\u017e\u00ed pro \u017eidovsk\u00fd n\u00e1rod. Vpadli do zasl\u00edben\u00e9 zem\u011b, uko\u0159istili archu \u00famluvy \u2013 hlavn\u00ed svatyni \u017did\u016f. Proti nim bojoval staroz\u00e1konn\u00ed hrdina Samson, kter\u00fd byl zajat Peli\u0161tejci, oslepen, spout\u00e1n a uvr\u017een do v\u011bzen\u00ed. Jednoho dne uspo\u0159\u00e1dali Peli\u0161tejci sv\u00e1tek v chr\u00e1mu zasv\u011bcen\u00e9m jejich bohu D\u00e1gonovi a p\u0159ivedli Samsona, aby je zabavoval. Samson se op\u0159el o sloupy, na nich\u017e spo\u010d\u00edvala budova, napnul s\u00edlu, a d\u016fm se z\u0159\u00edtil na peli\u0161tejsk\u00e1 kn\u00ed\u017eata. Hrdina Samson svou vlastn\u00ed smrt\u00ed zabil v\u00edce nep\u0159\u00e1tel ne\u017e za cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

M\u016f\u017eeme p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee chr\u00e1m zbouran\u00fd Samsonem byl podobn\u00fd chr\u00e1mu nalezen\u00e9mu archeology ve m\u011bst\u011b Gat. Tak sou\u010dasn\u00e9 archeologick\u00e9 n\u00e1lezy nejen p\u0159isp\u00edvaj\u00ed ke studiu d\u011bjin Peli\u0161tejc\u016f, ale i potvrzuj\u00ed skute\u010dnost biblick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

P\u016fvod Peli\u0161tejc\u016f je pon\u011bkud z\u00e1hadn\u00fd. Dnes se v\u011bt\u0161ina badatel\u016f domn\u00edv\u00e1, \u017ee byli sou\u010d\u00e1st\u00ed velk\u00e9ho st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f ve 13. stolet\u00ed p\u0159. n. l., jedn\u00edm z takzvan\u00fdch mo\u0159sk\u00fdch n\u00e1rod\u016f. P\u016fvodn\u011b \u0161li do Egypta, ale fara\u00f3nova vojska je zastavila. Proto dobyli Gazu a za\u010dali obd\u011bl\u00e1vat pole a stav\u011bt m\u011bsta. Peli\u0161tejci mezi prvn\u00edmi vynalezli techniku \u200b\u200bt\u011b\u017eby \u017eelezn\u00e9 rudy a za\u010dali vyr\u00e1b\u011bt \u017eelezn\u00e9 zbran\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Slovo peli\u0161tim<\/em> se z hebrej\u0161tiny p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 jako \u201eti, kte\u0159\u00ed vpadli\u201c. Takto \u017did\u00e9 jmenovali sv\u00e9 bojovn\u00e9 sousedy. \u00dazem\u00ed ob\u00fdvan\u00e9 Peli\u0161tejci se naz\u00fdvalo Filistea. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b odtud poch\u00e1z\u00ed n\u00e1zev Palestina.<\/p>\n\n\n\n

Peli\u0161tim se poprv\u00e9 objevuje v egyptsk\u00fdch p\u00edsemn\u00fdch zdroj\u00edch jako n\u00e1zev jednoho z mo\u0159sk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, kter\u00e9 vpadly do Egypta v 8. roce vl\u00e1dy faraona Ramesse III. (kolem roku 1190 p\u0159. n. l.). Zm\u00ednky o \u201ezemi Peli\u0161tejc\u016f\u201c a \u201eobyvatel\u00edch Peli\u0161teje\u201c v knih\u00e1ch Genesis (21:32) a Exodus (13:17, 15:14; 23:31) jsou anachronismem. V asyrsk\u00fdch zdroj\u00edch se n\u00e1zev vyskytuje v r\u016fzn\u00fdch podob\u00e1ch \u2013 pili\u0161ti<\/em>, pala\u0161tu<\/em>, palastu<\/em>, pala\u0161ataja<\/em>.<\/p>\n\n\n\n

Egyp\u0165an\u016fm se poda\u0159ilo tento \u00fatok odrazit, ale Peli\u0161tejci dobyli \u010dty\u0159i Kana\u00e1nsk\u00e1 m\u011bsta \u2013 A\u0161kelon, A\u0161dod, Gazu a Gat. P\u00e1t\u00e9 peli\u0161tejsk\u00e9 m\u011bsto Ekr\u00f3n bylo podle v\u0161eho zalo\u017eeno jimi. \u0158ekov\u00e9, kte\u0159\u00ed znali sp\u00ed\u0161e st\u0159edozemn\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed Izraele ne\u017e jeho vnitrozem\u00ed, roz\u0161\u00ed\u0159ili n\u00e1zev Filistea (v \u0159eck\u00e9 v\u00fdslovnosti t\u00e9 doby \u2013 Palaistina<\/em>) na celou zemi, a po vzpou\u0159e Bar Kochby v letech 132\u2013135 byla \u0159\u00edmsk\u00e1 provincie Judea p\u0159ejmenov\u00e1na na Palestinu.<\/p>\n\n\n\n

Podle Bible, jak ji\u017e bylo zm\u00edn\u011bno, Peli\u0161tejci poch\u00e1zeli z Kr\u00e9ty. Krom\u011b proroka Jeremi\u00e1\u0161e se o tom zmi\u0148uje prorok Amos: \u201eNevyvedl jsem Izraele z egyptsk\u00e9 zem\u011b a Peli\u0161tejce z Kaft\u00f3ru a Arama z K\u00edru?\u201c (9:7). Potvrzuje to i n\u00e1zev jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti peli\u0161tejsk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed \u2013 kr\u00e9tsk\u00fd Negeb: \u201eVpadli jsme do Negebu os\u00eddlen\u00e9ho Keretejci\u201c (1. Samuelova 30:14).<\/p>\n\n\n\n

Peli\u0161tejci se \u00fa\u010dastnili druh\u00e9 vlny vp\u00e1d\u016f \u201emo\u0159sk\u00fdch n\u00e1rod\u016f\u201c, kter\u00e9 podle egyptsk\u00fdch zdroj\u016f zpusto\u0161ily zem\u011b Chetit\u016f a Malou Asii, syrsk\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed a Kypr a ohro\u017eovaly Egypt. Vykop\u00e1vky v Ugaritu umo\u017e\u0148uj\u00ed doj\u00edt k z\u00e1v\u011bru, \u017ee toto m\u011bsto bylo zni\u010deno na konci doby bronzov\u00e9 (kolem roku 1200 p\u0159. n. l.). Na st\u011bn\u00e1ch chr\u00e1mu Ramesse III. jsou Peli\u0161tejci vyobrazeni v od\u011bvu egejsk\u00e9ho typu a p\u0159ilb\u00e1ch zdoben\u00fdch pe\u0159\u00edm; podobn\u00e9 obrazy z pozdn\u00ed doby bronzov\u00e9 byly nalezeny na Kypru.<\/p>\n\n\n\n

Od po\u010d\u00e1tku 12. stolet\u00ed a\u017e do konce 11. stolet\u00ed p\u0159. n. l. se ve Filistei a p\u0159ilehl\u00fdch oblastech vyskytovala charakteristick\u00e1 peli\u0161tejsk\u00e1 keramika, kter\u00e1 je velice podobn\u00e1 myk\u00e9nsk\u00e9 keramice nalezen\u00e9 na Kypru. \u010casto ji nal\u00e9zaj\u00ed na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed starov\u011bk\u00e9ho Kana\u00e1nu (nap\u0159\u00edklad v Megiddu a v \u00fadol\u00ed Jord\u00e1nu).<\/p>\n\n\n\n

Podle Bible se kov\u00e1\u0159stv\u00ed soust\u0159edilo v rukou Peli\u0161tejc\u016f: \u201eV cel\u00e9 izraelsk\u00e9 zemi nebylo mo\u017eno naj\u00edt kov\u00e1\u0159e. Peli\u0161tejci toti\u017e \u0159\u00edkali: \u201eJen a\u0165 Hebrejov\u00e9 nevyr\u00e1b\u011bj\u00ed me\u010de ani kop\u00ed.\u201c Kdy\u017e si kdokoli z Izraele cht\u011bl d\u00e1t naost\u0159it r\u00e1dlo, motyku, \u0161iro\u010dinu \u010di radlici, musel sestoupit k Peli\u0161tejc\u016fm\u201c (1. Samuelova 13:19\u201320). Archeologov\u00e9 odkryli zbytky tavic\u00edch pec\u00ed v A\u0161dodu a dal\u0161\u00edch starov\u011bk\u00fdch m\u011bstech.<\/p>\n\n\n\n

V A\u0161dodu tak\u00e9 byly nalezeny pe\u010deti s kyprominojsk\u00fdm slabi\u010dn\u00fdm p\u00edsmem z 12.\u201311. stolet\u00ed. p\u0159. n. l. Od 9. stolet\u00ed p\u0159. n. l. Peli\u0161tejci pou\u017e\u00edvali variantu f\u00e9nicko-hebrejsk\u00e9 abecedy. Jejich p\u016fvodn\u00ed jazyk nen\u00ed zn\u00e1m. Kr\u00e1tce po sv\u00e9m p\u0159\u00edchodu do Svat\u00e9 zem\u011b tento n\u00e1rod p\u0159ijal kana\u00e1nsk\u00fd dialekt, kter\u00fd pozd\u011bji nahradila aramej\u0161tina. Vzhledem k tomu, \u017ee se nedochovala \u017e\u00e1dn\u00e1 epigrafick\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed v jazyce Peli\u0161tejc\u016f, je pro badatele obt\u00ed\u017en\u00e9 vytvo\u0159it si konkr\u00e9tn\u00ed obraz peli\u0161tejsk\u00e9 kultury a civilizace. P\u0159esto\u017ee kultovn\u00ed p\u0159edm\u011bty nalezen\u00e9 v A\u0161dodu p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed egejsk\u00e9, v\u0161ichni zn\u00e1m\u00ed peli\u0161tej\u0161t\u00ed bohov\u00e9 m\u011bli semitsk\u00e1 jm\u00e9na. V Gaze a A\u0161dodu byly chr\u00e1my zasv\u011bcen\u00e9 D\u00e1gonovi (Soudc\u016f 16:23; 1. Samuelova 5:1-7), v A\u0161kelonu bohyni A\u0161tart\u011b, v Ekr\u00f3nu Baal-zeb\u00fabovi (2. Kr\u00e1lovsk\u00e1 1:1\u201316).<\/p>\n\n\n\n

Archeologov\u00e9 z Harvardsk\u00e9 univerzity na\u0161li u bran A\u0161kelonu hrobku s ostatky v\u00edce ne\u017e dvou set Peli\u0161tejc\u016f. H\u0159bitov podle radiokarbonov\u00e9ho datov\u00e1n\u00ed vznikl v 11. stolet\u00ed p\u0159. n. l. V\u011bdci \u00fasp\u011b\u0161n\u011b extrahovali genetick\u00fd materi\u00e1l z kost\u00ed. Uk\u00e1zalo se, \u017ee obyvatel\u00e9 A\u0161kelonu se geneticky velmi li\u0161ili od ostatn\u00edch obyvatel Levanty ran\u00e9 doby \u017eelezn\u00e9. Z genetick\u00e9ho hlediska m\u011bli bl\u00ed\u017ee ke starov\u011bk\u00fdm \u0158ek\u016fm a jin\u00fdm evropsk\u00fdm n\u00e1rod\u016fm ne\u017e ke starov\u011bk\u00fdm Izraelc\u016fm a F\u00e9ni\u010dan\u016fm. Jejich domovinou byl s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed jih Evropy.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Je\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed je, \u017ee v\u0161echny \u201eevropsk\u00e9\u201c stopy nalezen\u00e9 v peli\u0161tejsk\u00e9m genomu zmizely z jejich genofondu b\u011bhem pouh\u00fdch dvou stolet\u00ed. P\u0159ist\u011bhovalci z Evropy se podle v\u011bdc\u016f doslova \u201erozpustili\u201c mezi obyvateli Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu a nezanechali \u017e\u00e1dnou stopu v genech sou\u010dasn\u00fdch n\u00e1rod\u016f Levanty. V letopisech t\u00e9 doby z\u016fstali obyvatel\u00e9 A\u0161kelonu pro sv\u00e9 sousedy Peli\u0161tejci, ale geneticky se od nich p\u0159estali li\u0161it. Lze to vysv\u011btlit b\u011b\u017enou prax\u00ed sm\u00ed\u0161en\u00fdch man\u017eelstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Redakce<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V roce 2011 p\u0159i vykop\u00e1vk\u00e1ch na m\u00edst\u011b starov\u011bk\u00e9ho m\u011bsta Gat nedaleko modern\u00ed Gazy izrael\u0161t\u00ed archeologov\u00e9 objevili ruiny chr\u00e1mu a v n\u011bm neobvykle zachoval\u00fd olt\u00e1\u0159 postaven\u00fd…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2285,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[2],"tags":[78],"class_list":["post-2282","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-biblistika","tag-2023-09","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2282","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2282"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2282\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2286,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2282\/revisions\/2286"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2285"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2282"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2282"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2282"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}