Hlas pravoslav\u00ed uv\u00e1d\u00ed p\u0159eklad st\u0159edov\u011bk\u00e9ho rukopisu popisuj\u00edc\u00edho zni\u010den\u00ed dama\u0161sk\u00e9 katedr\u00e1ly p\u0159esvat\u00e9 Bohorodice muslimy. \u017dijeme v dob\u011b, kdy se po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ni\u010d\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 chr\u00e1my: na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b islamisty, na Ukrajin\u011b mezi sebou v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edmi k\u0159es\u0165any, v Evrop\u011b se tu a tam odsv\u011bcuj\u00ed pro nadbyte\u010dnost nad\u0161enci post-k\u0159es\u0165ansk\u00e9 spole\u010dnosti. Star\u00fd k\u0159es\u0165ansk\u00fd text sv\u011bd\u010d\u00ed o du\u0161evn\u00ed bolesti jeho autora, kter\u00fd se stal sv\u011bdkem zni\u010den\u00ed svatyn\u011b mil\u00e9 jeho srdci. Smutn\u00e1 ud\u00e1lost se odehr\u00e1la p\u0159ed v\u00edce ne\u017e 1000 lety, od t\u00e9 doby se lidstvo bohu\u017eel nepolep\u0161ilo.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159edmluva a koment\u00e1\u0159e<\/strong><\/p>\n\n\n\n Vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o zni\u010den\u00ed dama\u0161sk\u00e9ho katedr\u00e1ln\u00edho chr\u00e1mu p\u0159esvat\u00e9 Bohorodice (Mart-Marjam), jen\u017e je jedn\u00edm z nejstar\u0161\u00edch vzor\u016f arabsk\u00e9ho k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho p\u00edsemnictv\u00ed, \u010dekal \u00fa\u017easn\u00fd osud[1]<\/a>. Zachoval ho pro n\u00e1s arcidi\u00e1kon Pavel z Aleppa, kter\u00fd v roce 1642 na\u0161el v depozit\u00e1\u0159i knih Antiochijsk\u00e9ho patriarch\u00e1tu v Dama\u0161ku dva rukopisy tohoto d\u00edla (poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze spole\u010dn\u00e9ho protografu se ztracen\u00fdm z\u00e1v\u011brem). Autor Zv\u011bsti pro n\u00e1s z\u016fst\u00e1v\u00e1 anonymn\u00ed[2]<\/a>. P\u0159\u00edb\u011bh o zni\u010den\u00ed katedr\u00e1ly z\u0159ejm\u011b na patn\u00e1ctilet\u00e9ho mlad\u00edka siln\u011b zap\u016fsobil, p\u0159epsal ho a pot\u00e9 spolu s kopiemi dal\u0161\u00edch teologick\u00fdch a historick\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch knih za\u0159adil do obs\u00e1hl\u00e9 rukopisn\u00e9 knihy. Protograf, kter\u00fd pou\u017e\u00edval Pavel, se do dne\u0161n\u00edch dn\u016f nedochoval \u2013 z\u0159ejm\u011b sho\u0159el spolu s archivem patriarch\u00e1tu p\u0159i dama\u0161sk\u00e9m masakru v roce 1860. Osud Pavlova rukopisu byl \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed se dostal do rukou antiochijsk\u00e9ho patriarchy \u0158eho\u0159e IV. Chaddada a v roce 1913 byl darov\u00e1n rusk\u00e9mu caru Mikul\u00e1\u0161i II. spolu s velkou sb\u00edrkou arabsko-k\u0159es\u0165ansk\u00fdch rukopis\u016f, kter\u00e9 se pozd\u011bji staly ozdobou sb\u00edrky Asijsk\u00e9ho muzea.<\/p>\n\n\n\n Pravoslavn\u00e1 katedr\u00e1la v Dama\u0161ku za\u017eila b\u011bhem sv\u00fdch dlouh\u00fdch d\u011bjin n\u011bkolik zni\u010den\u00ed. Je t\u0159eba poznamenat, \u017ee Pavel z Aleppa na okraji sv\u00e9 kopie Zv\u011bsti zanechal v\u00fd\u0148atky ze st\u0159edov\u011bk\u00fdch kronik o prvn\u00edch t\u0159ech zni\u010den\u00edch. V roce 924 se ve m\u011bstech na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b odehr\u00e1la vlna \u00fatok\u016f na chr\u00e1my a Mart-Marjam byla mezi ob\u011b\u0165mi t\u011bchto pogrom\u016f. V roce 1009 katedr\u00e1la byla zni\u010dena na p\u0159\u00edkaz f\u00e1timsk\u00e9ho chal\u00edfy al-Hakima, zn\u00e1m\u00e9ho sv\u00fdm krut\u00fdm pron\u00e1sledov\u00e1n\u00edm jinov\u011brc\u016f. V roce 1260, po por\u00e1\u017ece Mongol\u016f u Ain-D\u017ealutu, si dama\u0161\u0161t\u00ed muslimov\u00e9 vyb\u00edjeli na chr\u00e1mech svou nahromad\u011bnou nen\u00e1vist v\u016f\u010di k\u0159es\u0165an\u016fm, kte\u0159\u00ed v\u00edtali p\u0159\u00edchod mongolsk\u00fdch dobyvatel\u016f. Posledn\u00ed zpusto\u0161en\u00ed Mart-Marjam se odehr\u00e1lo v roce 1860, b\u011bhem masakru k\u0159es\u0165an\u016f v Dama\u0161ku, ale tyto ud\u00e1losti se odehr\u00e1ly ji\u017e po Pavlovi z Aleppa.<\/p>\n\n\n\n Je velmi pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee Zv\u011bst popisuje prvn\u00ed ze s\u00e9rie t\u011bchto ni\u010den\u00ed, pogrom roku 924. Jeho historick\u00fd kontext lze pochopit z kroniky alexandrijsk\u00e9ho patriarchy Eutycha, kter\u00fd v dob\u011b mezi z\u00e1\u0159\u00edm 923 a \u0159\u00edjnem 924 zaznamenal celou \u0159adu \u00fatok\u016f na chr\u00e1my v pom\u011brn\u011b omezen\u00e9 geografick\u00e9 oblasti. Byla to pob\u0159e\u017en\u00ed Palestina (Ramla, Caesarea, A\u0161kelon), v\u00fdchod Delty (Tinnis) a nakonec Dama\u0161ek, kde krom\u011b Mart-Marjam bylo zpusto\u0161eno mnoho chr\u00e1m\u016f a monast\u00fdr\u016f, jak melkitsk\u00fdch, tak jakobitsk\u00fdch a nestori\u00e1nsk\u00fdch[3]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Tyto excesy se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech periodicky opakov\u00e1valy. V roce 937 byly zaznamen\u00e1ny \u00fatoky na jeruzal\u00e9msk\u00e9 chr\u00e1my, v roce 940 byl zni\u010den chr\u00e1m v A\u0161kelonu a v 60. letech 10. stolet\u00ed Bl\u00edzk\u00fdm v\u00fdchodem se prohnala cel\u00e1 vlna pogrom\u016f a vra\u017ed patriarch\u016f[4]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Zv\u011bst obsahuje \u0159adu sv\u011bdectv\u00ed, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uj\u00ed posoudit sv\u011bton\u00e1zor tehdej\u0161\u00edch syrsk\u00fdch melkit\u016f. Identita pravoslavn\u00fdch Arab\u016f se utv\u00e1\u0159ela na z\u00e1klad\u011b souboru etnomarker\u016f: kultu m\u00edstn\u00edch sv\u011btc\u016f, zejm\u00e9na mu\u010dedn\u00edk\u016f, a toho, \u010demu se \u0159\u00edk\u00e1 posv\u00e1tn\u00e1 geografie \u2013 posv\u00e1tn\u00e1 m\u00edsta, poutn\u00ed centra. Liter\u00e1rn\u00ed d\u011bdictv\u00ed melkit\u016f Palestiny (pr\u00e1v\u011b z tohoto regionu poch\u00e1z\u00ed v\u011bt\u0161ina arabsko-k\u0159es\u0165ansk\u00fdch text\u016f 9.\u201310. stolet\u00ed) je spojeno s takov\u00fdmi duchovn\u00edmi centry, jako je Jeruzal\u00e9m a L\u00e1vra sv. S\u00e1vy v Judsk\u00e9 pou\u0161ti. Zv\u011bst o zni\u010den\u00ed dama\u0161sk\u00e9 katedr\u00e1ly ukazuje, \u017ee Mart-Marjam byla podobn\u00fdm duchovn\u00edm t\u011b\u017ei\u0161t\u011bm pro pravoslavn\u00e9 ji\u017en\u00ed S\u00fdrie, m\u00edstem, kter\u00e9 se pro n\u011b rovnalo palestinsk\u00fdm svatyn\u00edm.<\/p>\n\n\n\n Zni\u010den\u00ed t\u00e9to katedr\u00e1ly bylo nejsiln\u011bj\u0161\u00edm psychologick\u00fdm traumatem pro dama\u0161sk\u00e9 pravoslavn\u00e9. Je pozoruhodn\u00e9, jak se autor Zv\u011bsti sna\u017e\u00ed tuto duchovn\u00ed r\u00e1nu vyl\u00e9\u010dit, p\u0159esv\u011bd\u010dit sv\u00e9 poslucha\u010de, \u017ee B\u016fh potrestal k\u0159es\u0165any za jejich h\u0159\u00edchy, ale p\u0159esto z\u016fst\u00e1vaj\u00ed p\u0159edm\u011btem jeho l\u00e1sky. Pozitivn\u00ed sebeidentifikace byla nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 pro p\u0159e\u017eit\u00ed bl\u00edzkov\u00fdchodn\u00ed pravoslavn\u00e9 komunity, kter\u00e1 se na po\u010d\u00e1tku 10. stolet\u00ed stala pron\u00e1sledovanou men\u0161inou.<\/p>\n\n\n\n K. A. Pan\u010denko<\/p>\n\n\n\n Zv\u011bst o zni\u010den\u00ed chr\u00e1mu Mart-Marjam<\/strong><\/p>\n\n\n\n S Bo\u017e\u00ed pomoc\u00ed a pou\u010den\u00edm za\u010d\u00edn\u00e1me p\u0159episovat Zv\u011bst o vyp\u00e1len\u00ed katedr\u00e1ln\u00edho chr\u00e1mu Pan\u00ed Mart-Marjam v Dama\u0161ku a zni\u010den\u00ed dal\u0161\u00edch chr\u00e1m\u016f i vyhn\u00e1n\u00ed z nich kn\u011b\u017e\u00ed zbaven\u00fdch rouch[5]<\/a> a vyplen\u011bn\u00ed toho, co tam bylo, a t\u011bch velk\u00fdch ne\u0161t\u011bst\u00edch, kter\u00e9 postihly v\u0161echny k\u0159es\u0165any v Dama\u0161ku.<\/p>\n\n\n\n Chci v\u00e1m \u0159\u00edct a informovat v\u00e1s, j\u00e1, uboh\u00fd h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk, a povypr\u00e1v\u011bt o ne\u0161t\u011bst\u00edch a smutku, pl\u00e1\u010di a n\u00e1\u0159ku, vzdych\u00e1n\u00ed velk\u00e9m a srdcervouc\u00edm, kter\u00e9 postihly Bo\u017e\u00ed m\u011bsto Dama\u0161ek a jeho c\u00edrkev, o jeho zni\u010den\u00ed a vyplen\u011bn\u00ed svat\u00fdch chr\u00e1m\u016f a jejich vyp\u00e1len\u00ed. A ka\u017ed\u00fd, kdo m\u00e1 b\u00e1ze\u0148 Bo\u017e\u00ed, kdy\u017e usly\u0161\u00ed tento hrozn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, bude ho\u0159ce plakat a na\u0159\u00edkat. Pop\u00ed\u0161u v\u00e1m, \u00f3 brat\u0159i moji, \u010demu jsme byli vystaveni a jak byla zni\u010dena katedr\u00e1la Bohorodice.<\/p>\n\n\n\n Byla zdrojem radosti a dojet\u00ed, Matkou chr\u00e1m\u016f, podobou Sionu, nev\u011bstou oslavovanou, r\u00e1jem pozemsk\u00fdm, p\u0159\u00edstavem sp\u00e1sn\u00fdm a oporou pro ka\u017ed\u00e9ho, kdo do n\u00ed vstoupil a uch\u00fdlil se k n\u00ed; radost\u00ed pravoslav\u00ed a j\u00e1s\u00e1n\u00edm toho, kdo se d\u00edval na ni a na jej\u00ed kr\u00e1su a velkolepost zn\u00e1m\u00e9 ve v\u0161ech zem\u00edch. Vskutku, \u0159\u00edk\u00e1m, nebesk\u00fd Jeruzal\u00e9m nad n\u00ed pl\u00e1\u010de spolu se v\u0161emi a truchl\u00ed nad jej\u00edm zni\u010den\u00edm a vzpom\u00edn\u00e1 na kr\u00e1su jej\u00ed a n\u00e1dheru jej\u00edho olt\u00e1\u0159e, kr\u00e1sn\u011b ozdoben\u00e9ho. A v na\u0161\u00ed dob\u011b ve v\u0161ech zem\u00edch byla p\u0159\u00edstavem sp\u00e1sy a v\u011b\u017e\u00ed vzne\u0161enou, ozdobenou v\u0161emi kr\u00e1sami, obsahuj\u00edc\u00ed v\u0161echny ctnosti. A jak si to mohu pamatovat a netruchlit, \u00f3 moji milovan\u00ed brat\u0159i!<\/p>\n\n\n\n Pla\u010dte se mnou v\u0161ichni, kdo sly\u0161\u00edte m\u00e9 slovo, proto\u017ee ona [katedr\u00e1la] byla druh\u00fdm Jeruzal\u00e9mem. Tak jako se v Jeruzal\u00e9m\u011b ud\u00e1ly Kristovy z\u00e1zraky a vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed, tak se v n\u00ed odehr\u00e1valo posv\u011bcen\u00ed T\u011bla Kristova, kter\u00e9 odpou\u0161t\u011blo h\u0159\u00edchy tomu, kdo ho p\u0159ij\u00edmal v chr\u00e1mu jeho Matky, a bylo to pro n\u00e1s v\u0161echny radost a j\u00e1s\u00e1n\u00ed. Tak jako Jeruzal\u00e9m byl zajat \u017didy a jeho obyvatel\u00e9 byli zabiti, tak i ona byla vyp\u00e1lena ohn\u011bm a \u017did\u00e9 vyplenili jej\u00ed bohatstv\u00ed. Stejn\u011b jako ode\u0161el z Jeruzal\u00e9ma do vyhnanstv\u00ed patriarcha Zachari\u00e1\u0161 a nesl \u010destn\u00fd K\u0159\u00ed\u017e na sv\u00e9m krku, tak z n\u00ed prchali p\u0159ed \u017eh\u00e1\u0159i naz\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed [6]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Postihl n\u00e1s smutek a ne\u0161t\u011bst\u00ed na\u0161e se rozmno\u017eila, ale pod\u011bkujme P\u00e1nu Kristu, kter\u00fd n\u00e1s zachr\u00e1nil p\u0159ed vra\u017edou. Stejn\u011b jako P\u00e1n zkrotil lvy p\u0159ed Danielem, zachr\u00e1nil n\u00e1s a zbavil n\u00e1s ruky nep\u0159\u00e1tel. Jako zachr\u00e1nil Jon\u00e1\u0161e v b\u0159i\u0161e velryby v mo\u0159sk\u00e9 propasti, tak zachr\u00e1nil n\u00e1s a lid sv\u016fj p\u0159ed por\u00e1\u017eej\u00edc\u00edm me\u010dem. A \u0159\u00edk\u00e1me ti: V\u011b\u0159\u00edme v tebe a vyzn\u00e1v\u00e1me jm\u00e9no tv\u00e9 p\u0159ed and\u011bly tv\u00fdmi, \u00f3 Je\u017e\u00ed\u0161i Kriste!<\/p>\n\n\n\n Nyn\u00ed v\u0161ak, \u00f3 Pane, na odplatu za chr\u00e1m, zni\u010den\u00fd a sp\u00e1len\u00fd rukou tohoto lidu, t\u011b pros\u00edm a modl\u00edm se k tob\u011b: ud\u011blej jim, jako tomu bylo s faraonem, kter\u00e9ho jsi utopil a zahubil! Ud\u011blej tot\u00e9\u017e s t\u011bmi, kdo usilovali o zni\u010den\u00ed chr\u00e1mu Matky tv\u00e9 p\u0159e\u010dist\u00e9! A pros\u00edm t\u011b, \u00f3 n\u00e1\u0161 P\u0159\u00edmluvce, chra\u0148 n\u00e1s p\u0159ed zahynut\u00edm milost\u00ed svou, amen!<\/p>\n\n\n\n A co lze \u0159\u00edci, \u00f3 brat\u0159i, o chr\u00e1mu: jeho d\u00e9lka byla 60 krok\u016f a jeho \u0161\u00ed\u0159ka s t\u00edm, co jej obklopovalo, byla 120 krok\u016f a jeho v\u00fd\u0161ka 40 lokt\u016f[7]<\/a>. A bylo zde 60 obloukov\u00fdch kleneb a 120 pil\u00ed\u0159\u016f. A od zem\u011b a\u017e po vrcholky pil\u00ed\u0159\u016f byl ze v\u0161ech stran pokryt mramorem. A od pil\u00ed\u0159\u016f a\u017e po st\u0159echu mozaikou z r\u016fznobarevn\u00fdch kousk\u016f skv\u011bl\u00e9ho \u0159emesla, kter\u00e9 udivuj\u00ed mysl svou kr\u00e1sou a velkolepost\u00ed. A jeho kr\u00e1sa byla zn\u00e1m\u00e1 v\u0161ude, stejn\u011b jako ta kr\u00e1sa jeho olt\u00e1\u0159e kr\u00e1sn\u011b ozdoben\u00e9ho. A nad svat\u00fdm olt\u00e1\u0159em byla m\u011bd\u011bn\u00e1 kupole s otvorem[8]<\/a>. A nad n\u00ed byla dal\u0161\u00ed kopule, jemn\u011bj\u0161\u00edho zpracov\u00e1n\u00ed. Dr\u017eely ji \u010dty\u0159i pil\u00ed\u0159e z kroucen\u00fdch m\u011bd\u011bn\u00fdch pl\u00e1t\u016f. A uvnit\u0159 ka\u017ed\u00e9ho byl dal\u0161\u00ed pil\u00ed\u0159 ze \u017eeleza pokryt\u00fd m\u011bd\u00ed. A z\u00e1klady zm\u00edn\u011bn\u00fdch pil\u00ed\u0159\u016f byly z olova a jejich hlavice byly z pozlacen\u00e9 m\u011bdi\u2026 A lampy obklopuj\u00edc\u00ed olt\u00e1\u0159 byly m\u011bd\u011bn\u00e9. A vrcholy pil\u00ed\u0159\u016f kopule byly pokryty t\u0159pytiv\u00fdm zlatem. P\u0159\u00edsah\u00e1m na sv\u016fj \u017eivot, \u00f3 brat\u0159i, moje mysl nen\u00ed schopna popsat tuto kopuli. A klenotn\u00edci na\u0161\u00ed doby si jeho cenu nedok\u00e1\u017eou p\u0159edstavit. A nev\u00edm, jestli existuje hodnota vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e hodnota ve\u0161ker\u00e9 m\u011bdi a \u017eeleza, kter\u00e9 byly ve v\u0161ech koutech tohoto chr\u00e1mu, zlata a st\u0159\u00edbra, kter\u00e9 tam byly od dob \u0158\u00edman\u016f. A v dne\u0161n\u00ed dob\u011b nic takov\u00e9ho ned\u011blaj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Pov\u00edm v\u00e1m o n\u011bkter\u00fdch bohatstv\u00edch katedr\u00e1ly. Bylo v n\u00ed 60 st\u0159\u00edbrn\u00fdch poh\u00e1r\u016f a 40 st\u0159\u00edbrn\u00fdch kadidelnic a 13 p\u00e1r\u016f st\u0159\u00edbrn\u00fdch ripid a 30 st\u0159\u00edbrn\u00fdch t\u00e1c\u016f a \u010dty\u0159i velk\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee i deset mal\u00fdch k\u0159\u00ed\u017ek\u016f, n\u011bkter\u00e9 ze zlata, jin\u00e9 ze st\u0159\u00edbra a deset ripid zlat\u00fdch. Co se t\u00fd\u010de vzne\u0161en\u00fdch v\u011bc\u00ed, vysoce cen\u011bn\u00fdch, byly tam pro ka\u017ed\u00fd sv\u00e1tek nov\u00e1 roucha nespo\u010ditateln\u00e1. A byl tam depozit\u00e1\u0159 knih a knih bylo nespo\u010det po mnoho stalet\u00ed, proto\u017ee stavba za\u010dala v roce 880 po Bo\u017e\u00edm vt\u011blen\u00ed[9]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Takto se stalo zni\u010den\u00ed tohoto chr\u00e1mu a jeho vyp\u00e1len\u00ed. K\u0159es\u0165an\u00e9 m\u011bsta Dama\u0161ek nosili p\u0159ede v\u0161emi kr\u00e1sn\u00e9 \u0161aty a nikdo je nepron\u00e1sledoval. H\u0159\u00edch je v\u0161ak po\u010d\u00e1tkem v\u0161ech ne\u0161t\u011bst\u00ed. A mno\u017eili se a byli velebeni se svolen\u00edm P\u00e1n\u011b. Cht\u011bl n\u00e1s vyzkou\u0161et a odebral od n\u00e1s svou ochrannou ruku, abychom zakusili z\u00e1rmutek a poznali svou slabost a nejistotu na\u0161eho byt\u00ed. Ale jako se n\u00e1\u0161 P\u00e1n Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch za n\u00e1s ob\u011btoval a vykoupil n\u00e1s, tak se k n\u00e1m chov\u00e1 i nyn\u00ed, proto\u017ee nezbavil n\u00e1s sv\u00e9 p\u00e9\u010de a nezm\u011bnil sv\u00e9 milosrdenstv\u00ed v\u016f\u010di n\u00e1m.<\/p>\n\n\n\n \u00d3 brat\u0159i! V den Velk\u00e9ho p\u00e1tku, kdy byl uk\u0159i\u017eov\u00e1n Kristus, za\u010dal v Dama\u0161ku zmatek a chr\u00e1my zajal strach. V hodin\u011b, kdy p\u0159ibili na k\u0159\u00ed\u017e Krista, posv\u011b\u0165 se jm\u00e9no jeho, p\u0159eplnila se m\u00edra na\u0161ich h\u0159\u00edch\u016f. A v den sobotn\u00ed jsme zvolali. V tento den v minulosti byl Kristus polo\u017een do hrobu. A jsme nyn\u00ed uvr\u017eeni do z\u00e1rmutku a okradeni. V den sobotn\u00ed odpo\u010d\u00edvali \u017did\u00e9 pot\u00e9, co poh\u0159bili Krista, a u\u010dedn\u00edci byli zarmoucen\u00ed. A nyn\u00ed, v den sobotn\u00ed, bylo st\u00e1do Kristovo rozpt\u00fdleno z chr\u00e1mu a \u017did\u00e9 se z\u0159ekli Smlouvy a vyplenili chr\u00e1m Bo\u017e\u00ed[10]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Dv\u011b hodiny od v\u00fdchodu slunce na Velkou sobotu[11]<\/a> \u010f\u00e1bel pohnul svou arm\u00e1dou a oni zam\u00ed\u0159ili do chr\u00e1mu p\u0159e\u010dist\u00e9 Bohorodice. A vykradli v\u0161e, co v n\u011bm bylo a\u017e do \u0161esti hodin[12]<\/a>. A ukradli z\u00e1v\u011bsn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee, lampy a h\u00e1ky. A \u010f\u00e1blovi p\u0159isluhova\u010di vzali roho\u017ee spolu s tambur\u00ednami, kter\u00e9 tam byly, a sv\u00e1zali je s h\u00e1ky a k\u0159\u00ed\u017ei. A zap\u00e1lili ohe\u0148 a zvedli ho na st\u0159echu. Ta byla vyrobena z cedru v roce 880, jak jsme zm\u00ednili. Ohe\u0148 se j\u00ed zmocnil a nep\u0159estal ho\u0159et od sobotn\u00edch \u0161esti hodin a\u017e do \u0161esti hodin Paschy. A d\u00edvali jsme se celou tu dobu na chr\u00e1m P\u0159e\u010dist\u00e9, a ten se kym\u00e1cel, t\u0159\u00e1sl a pohupoval se pohlcov\u00e1n ohn\u011bm.<\/p>\n\n\n\n A volali jsme k mu\u010dedn\u00edk\u016fm, kter\u00e9 jsme ka\u017ed\u00fd den vzpom\u00ednali a uct\u00edvali v katedr\u00e1ln\u00edm chr\u00e1mu, aby prosili P\u00e1na, aby neodvracel svou tv\u00e1\u0159 od na\u0161\u00ed slabosti na p\u0159\u00edmluvu sv\u00e9 p\u0159e\u010dist\u00e9 Matky. Kdo se mohl d\u00edvat na tuto pod\u00edvanou, brat\u0159i moji, aby jeho mysl nebyla zmaten\u00e1 a jeho srdce se nerozervalo! Proto\u017ee v pasch\u00e1ln\u00ed ned\u011bli ohe\u0148 zes\u00edlil a sp\u00e1lil posv\u00e1tn\u00fd chr\u00e1m.<\/p>\n\n\n\n V pasch\u00e1ln\u00ed ned\u011bli se Duch Svat\u00fd zjevil u\u010dedn\u00edk\u016fm na Sionu, a my jsme toho dne byli vylou\u010deni z nej\u010dist\u0161\u00edho chr\u00e1mu. K\u0159i\u010deli jsme a \u0159\u00edkali: \u201e\u00d3 Pane, neuvrhni n\u00e1s do rukou nep\u0159\u00e1tel! \u00d3 Pane, neodm\u00edtni n\u00e1\u0159ek a k\u0159ik sv\u00e9ho slab\u00e9ho st\u00e1da! \u00d3 Pane, neodvracej od n\u00e1s svou tv\u00e1\u0159! \u00d3 Pane, posp\u011b\u0161 n\u00e1m na pomoc ve sv\u00e9m milosrdenstv\u00ed, a\u010dkoli nejsme hodni pro na\u0161e h\u0159\u00edchy a p\u0159estupky! \u00d3 na\u0161e Pan\u00ed Bohorodice, zn\u00e1sobil se smutek t\u011bch, kdo se k tob\u011b modlili! \u00d3 Bohorodice, tv\u016fj chr\u00e1m byl vydrancov\u00e1n! \u00d3 Bohorodice, tolik radosti a j\u00e1san\u00ed jsme z tebe m\u011bli a tolik z\u00e1rmutku a \u017ealu n\u00e1s nyn\u00ed postihlo z chr\u00e1mu tv\u00e9ho! Rozpome\u0148 se na n\u00e1s, \u00f3 Bohorodice, a nepohrdej pl\u00e1\u010dem sv\u00fdch d\u011bt\u00ed! \u00d3 Bohorodice, rozpome\u0148 se na n\u00e1s p\u0159ed Kristem, nebo\u0165 jsme nezapomn\u011bli na smutek, kter\u00fd n\u00e1s postihl po radosti z tebe. Pl\u00e1\u010deme nad tebou, \u00f3 chr\u00e1me p\u0159e\u010dist\u00e9 Bohorodice, \u00f3 podobo Sionu, proto\u017ee v tob\u011b p\u0159eb\u00fdvalo Slovo Bo\u017e\u00ed, tvo\u0159\u00edc\u00ed od v\u011b\u010dnosti.\u201c<\/p>\n\n\n\n Loupe\u017ee a pali\u010dstv\u00ed pokra\u010dovaly patn\u00e1ct dn\u00ed. A zlo se pot\u00e9 zv\u011bt\u0161ilo. \u017d\u00e1dn\u00fd k\u0159es\u0165an se neobjevil na ulici. Pot\u00e9 n\u00e1siln\u00edci za\u00fato\u010dili na chr\u00e1m as-Sutirus[13]<\/a> a zni\u010dili ho. Zni\u010dili i chr\u00e1m naz\u00fdvan\u00fd Mar-Saba[14]<\/a>. A kdo nebude truchlil a rmoutit se, k\u0159i\u010det a na\u0159\u00edkat kv\u016fli tomu, co n\u00e1s postihlo a co se n\u00e1m stalo?!<\/p>\n\n\n\n A nejhor\u0161\u00ed zlo bylo to, co se opakovalo jako tehdy, za star\u00fdch \u010das\u016f, kdy\u017e \u0159\u00edkali Kristu: \u201eJsi-li skute\u010dn\u011b kr\u00e1l \u017did\u016f, osvobo\u010f se!\u201c, a kdy\u017e \u0159\u00edkali ti lid\u00e9, kte\u0159\u00ed ukradli \u017eivotod\u00e1rn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e[15]<\/a>: \u201eJestli jsi ten k\u0159\u00ed\u017e, na kter\u00e9m byl uk\u0159i\u017eov\u00e1n Kristus, pro\u010d t\u011b nevysvobod\u00ed z na\u0161ich rukou?“<\/p>\n\n\n\n A modlete se ke Kristu, \u00f3 brat\u0159i moji, aby n\u00e1s vysvobodil z poku\u0161en\u00ed a pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed a ochra\u0148oval c\u00edrkev svou mocnou pravic\u00ed svou a silou sv\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee a na p\u0159\u00edmluvu sv\u00e9 p\u0159e\u010dist\u00e9 Matky, aby n\u00e1s nenechal nep\u0159\u00e1tel\u016fm za h\u0159\u00edchy na\u0161e.<\/p>\n\n\n\n A op\u011bt, moji milovan\u00ed brat\u0159i, vzpome\u0148me na toto m\u00edsto bratrsk\u00e9 l\u00e1sky, kter\u00e9 bylo \u00fat\u011bchou, \u00fato\u010di\u0161t\u011bm, vysvobozen\u00edm a radost\u00ed pro ty, kdo se do n\u011bj uch\u00fdlili. Proto\u017ee bylo tady mnoho mu\u017e\u016f a \u017een, a byli tady nemocn\u00ed, ochrnut\u00ed a slep\u00ed, kte\u0159\u00ed \u017eili ze \u0161t\u011bdrosti chr\u00e1mu p\u0159e\u010dist\u00e9 Bohorodice, a t\u011bch, kte\u0159\u00ed do n\u011bj p\u0159i\u0161li ze st\u00e1da Kristova. A co \u0159eknete o t\u011bch, kte\u0159\u00ed se ocitli uprost\u0159ed nep\u0159\u00e1tel, ohn\u011b a zk\u00e1zy a cht\u011bli uprchnout, ale pro slabost a z\u00e1rmutek nemohli. A jejich t\u00edse\u0148 zv\u011bt\u0161ila n\u00e1\u0161 z\u00e1rmutek, kdy\u017e jsme je sly\u0161eli a vid\u011bli, a nem\u011bli jsme s\u00edlu jim pomoci.<\/p>\n\n\n\n A kdo nebude plakat a na\u0159\u00edkat kv\u016fli tomu, co n\u00e1s postihlo a p\u0159ihodilo se n\u00e1m?! Nebo\u0165 na\u0161e ne\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159es\u00e1hla ve\u0161kerou m\u00edru a n\u00e1\u0161 z\u00e1rmutek je nad v\u0161echny z\u00e1rmutky! A jak nezn\u00e1sob\u00ed n\u00e1\u0161 smutek a pl\u00e1\u010d, kdy\u017e nast\u00e1vaj\u00ed na\u0161e sv\u00e1tky jeden za druh\u00fdm…<\/p>\n\n\n\n (Dov\u011btek Pavla z Aleppa: \u201eV t\u00e9to podob\u011b jsme na\u0161li tyto texty ve dvou star\u00fdch knih\u00e1ch v Bohem chr\u00e1n\u011bn\u00e9m Dama\u0161ku, kon\u010d\u00edc\u00ed na tomto m\u00edst\u011b, bez pokra\u010dov\u00e1n\u00ed.\u201c)<\/p>\n\n\n\n [1]<\/a> Pln\u00fd n\u00e1zev spisu je Zv\u011bst o vyp\u00e1len\u00ed katedr\u00e1ln\u00edho chr\u00e1mu Pan\u00ed Mart-Marjam v Dama\u0161ku a zni\u010den\u00ed dal\u0161\u00edch chr\u00e1m\u016f a vyhn\u00e1n\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed zbaven\u00fdch rouch a o drancov\u00e1n\u00ed toho, co tam bylo, a t\u011bch velk\u00fdch pohrom\u00e1ch, kter\u00e9 postihly v\u0161echny k\u0159es\u0165any v Dama\u0161ku<\/em>.<\/p>\n\n\n\n [2]<\/a> Soud\u011b podle textu tento mu\u017e dob\u0159e znal obsah sakristie chr\u00e1mu, lze tedy p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee pat\u0159il k nejvy\u0161\u0161\u00edmu dama\u0161sk\u00e9mu kl\u00e9ru.<\/p>\n\n\n\n [3]<\/a> Eutychii Patriarchae Alexandrini Annales. Pars prior \/ Ed. L. Cheikho. Ileryti; Parisiis, 1906. Str. 82\u201483;<\/p>\n\n\n\n [4]<\/a> Eutychii Patriarchae Alexandrini Annales. Pars 2: Accedunt Annales Yahia Ihn Said Antiochensis \/ Ed. L. Cheikho e. a. Beryti, Parisiis, 1909. Str. 96, 116-118, 124-125.<\/p>\n\n\n\n [5]<\/a> Doslova \u201enah\u00fdch\u201c.<\/p>\n\n\n\n [6]<\/a> Autor p\u0159irovn\u00e1v\u00e1 dama\u0161skou katedr\u00e1lu k hlavn\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 svatyni \u2013 Chr\u00e1mu Bo\u017e\u00edho hrobu v Jeruzal\u00e9m\u011b \u2013 a rozehr\u00e1v\u00e1 paralely v jejich osudech. Jde konkr\u00e9tn\u011b o dobyt\u00ed Jeruzal\u00e9ma v roce 614 Per\u0161any, k nim\u017e se p\u0159ipojili palestin\u0161t\u00ed \u017did\u00e9, masov\u00fdch vra\u017ed\u00e1ch a ni\u010den\u00ed m\u011bstsk\u00fdch chr\u00e1m\u016f. Jeruzal\u00e9msk\u00fd patriarcha Zachari\u00e1\u0161 a mnoz\u00ed obyvatel\u00e9 byli odvedeni do zajet\u00ed do zem\u00ed S\u00e1s\u00e1novc\u016f. Byly tam odvezeny k\u0159es\u0165ansk\u00e9 relikvie, p\u0159edev\u0161\u00edm fragmenty svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee vzpom\u00ednka na tyto ud\u00e1losti v Byzanci t\u00e9m\u011b\u0159 vybledla, ale vtiskla se do mysl\u00ed bl\u00edzkov\u00fdchodn\u00edch melkit\u016f, kte\u0159\u00ed i o 300 let pozd\u011bji dokonale ch\u00e1pali nar\u00e1\u017eky a alegorie autora Zv\u011bsti.<\/p>\n\n\n\n [7]<\/a> Dispozice st\u0159edov\u011bk\u00e9ho chr\u00e1mu zhruba odpov\u00edd\u00e1 modern\u00edmu obrysu katedr\u00e1ly Mart-Marjam, kter\u00e1 m\u00e1 spolu s p\u0159ilehlou budovou patriarch\u00e1tu cca 100 m na fas\u00e1d\u011b a cca 50 m hloubku.<\/p>\n\n\n\n [8]<\/a> A. Treiger nab\u00edz\u00ed p\u0159eklad tohoto slova (mahriim) jako \u201efiligr\u00e1n\u201c \u2013 \u201efiligr\u00e1nsk\u00e1 kopule vyroben\u00e1 z m\u011bdi\u201c (Treiger. Unpublished Texts … Str. 30). Podle m\u00e9ho n\u00e1zoru je v\u0161ak nutn\u00e9 vych\u00e1zet z hlavn\u00edho v\u00fdznamu tohoto pojmu \u2013 \u201ed\u00edrkovan\u00fd\u201c. To znamen\u00e1, \u017ee kopule m\u011bla bu\u010f otvor naho\u0159e, jako rotunda Bo\u017e\u00edho hrobu, \u0159\u00edmsk\u00fd Pantheon, mnoho osmansk\u00fdch me\u0161it, nebo byla poseta mnoha mal\u00fdmi otvory \u2013 takov\u00fd konstruk\u010dn\u00ed prvek je nap\u0159. na kupol\u00edch bl\u00edzkov\u00fdchodn\u00edch l\u00e1zn\u00ed-hammam\u016f.<\/p>\n\n\n\n [9]<\/a> Toto datum je v rozporu se zm\u00ednkami o starobylosti katedr\u00e1ly, kter\u00e1 sah\u00e1 a\u017e do doby \u201e\u0158\u00edman\u016f\u201c, tedy Byzantinc\u016f. Treiger se domn\u00edv\u00e1, \u017ee autor Zv\u011bsti zam\u011bnil letopo\u010det od Narozen\u00ed Krista letopo\u010dtem seleukovsk\u00fdm. Rok 880 podle letopo\u010dtu seleukovsk\u00e9ho odpov\u00edd\u00e1 roku 568\/9 na\u0161eho letopo\u010dtu. Takov\u00fd p\u0159edpoklad odstra\u0148uje uveden\u00fd chronologick\u00fd rozpor. Na podlaze chr\u00e1mu pravd\u011bpodobn\u011b byl mozaikov\u00fd n\u00e1pis s datem zalo\u017een\u00ed a autor Zv\u011bsti o tom samoz\u0159ejm\u011b v\u011bd\u011bl.<\/p>\n\n\n\n [10]<\/a> Vypad\u00e1 to, \u017ee katedr\u00e1lu spolu s muslimy drancovali m\u00edstn\u00ed \u017did\u00e9. Podobn\u00e9 p\u0159\u00edklady \u00fa\u010dasti \u017did\u016f na ni\u010den\u00ed chr\u00e1m\u016f byly zaznamen\u00e1ny v A\u0161kelonu v roce 947 a v Jeruzal\u00e9m\u011b v roce 966 (zde byl pogrom doprov\u00e1zen vra\u017edou jeruzal\u00e9msk\u00e9ho patriarchy Jana).<\/p>\n\n\n\n [11]<\/a> Kolem 8 hodin r\u00e1no.<\/p>\n\n\n\n [12]<\/a> Do poledne.<\/p>\n\n\n\n [13]<\/a> Spasitel<\/p>\n\n\n\n
\n\n\n\n