V \u0159\u00edjnu se v Praze uskute\u010dnil v po\u0159ad\u00ed u\u017e sedm\u00fd ro\u010dn\u00edk mezin\u00e1rodn\u00edho festivalu pravoslavn\u00e9 hudby Archaion Kallos. I letos organiz\u00e1to\u0159i pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky p\u0159ipravili \u0159adu zaj\u00edmav\u00fdch a v \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed nezn\u00e1m\u00fdch skladeb.<\/p>\n\n\n\n
Hlavn\u00edm t\u00e9matem byla tentokr\u00e1t hudba doby Karla IV. na V\u00fdchod\u011b \u010dili byzantsk\u00e1 ars nova, kter\u00e9 byly v\u011bnov\u00e1ny dva samostatn\u00e9 koncerty. 14. stolet\u00ed ov\u0161em nebylo jen dobou vl\u00e1dy Karla IV., jeho\u017e kulat\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed si letos p\u0159ipom\u00edn\u00e1me, a rozvojem ars novy v z\u00e1padn\u00ed i v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho sv\u011bta, ale tak\u00e9 obdob\u00edm rozkv\u011btu h\u00e9sychasmu. H\u00e9sychasmus je starobyl\u00fdm proudem pravoslavn\u00e9 mystiky, kter\u00e1 m\u00e1 prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9bytn\u00e9 techniky \u010dlov\u011bka dov\u00e9st k naz\u0159en\u00ed Bo\u017e\u00edho sv\u011btla, je\u017e uvid\u011bli apo\u0161tolov\u00e9 p\u0159i prom\u011bn\u011bn\u00ed P\u00e1n\u011b na ho\u0159e T\u00e1bor. H\u00e9sychasmus je spojen p\u0159edev\u0161\u00edm se jm\u00e9nem c\u00edrkevn\u00edho otce sv. \u0158eho\u0159e z Nyssy (4. stolet\u00ed) a bohoslovce sv. \u0158eho\u0159e Palamy (zem\u0159el 1359). Jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed rozkv\u011bt tak spad\u00e1 do doby, j\u00ed\u017e je leto\u0161n\u00ed ro\u010dn\u00edk festivalu v\u011bnov\u00e1n. V\u00fdb\u011br t\u00e9matu organiz\u00e1tory tak m\u00e1 sv\u016fj hlubok\u00fd v\u00fdznam.<\/p>\n\n\n\n
Pr\u00e1v\u011b jemu byla v\u011bnov\u00e1na i p\u0159edn\u00e1\u0161ka o. V\u00e1clava Je\u017eka, d\u00edky n\u00ed\u017e poslucha\u010di z\u00edskali komplexn\u011bj\u0161\u00ed obr\u00e1zek o tehdej\u0161\u00edm sv\u011bt\u011b i \u010dlov\u011bku a mohli o to hloub\u011bji pro\u017e\u00edt p\u0159edstavovan\u00e1 hudebn\u00ed d\u00edla. Na programu byla rovn\u011b\u017e v\u00fdstava pravoslavn\u00fdch ikon, projekce filmu z d\u00edlny srbsk\u00e9ho re\u017eis\u00e9ra a jednoho z p\u0159edn\u00edch p\u0159edstavitel\u016f evropsk\u00e9ho filmu 60. let a tzv. jugosl\u00e1vsk\u00e9 \u010dern\u00e9 vlny Alexandra Petrovi\u0107e, a p\u0159edev\u0161\u00edm (v\u016fbec poprv\u00e9) mezin\u00e1rodn\u00ed konference s n\u00e1zvem Ars Nova East and West<\/em>, na n\u00ed\u017e se diskutovalo o v\u00fdvoji pravoslavn\u00e9ho liturgick\u00e9ho zp\u011bvu od byzantsk\u00fdch \u010das\u016f po sou\u010dasnost, o rozd\u00edlech mezi v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed hudebn\u00ed technikou \u010di o vztahu mezi tradic\u00ed a inovacemi.<\/p>\n\n\n\n \u00davodn\u00ed koncert n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky rovnou uvedl do hlavn\u00edho festivalov\u00e9ho t\u00e9matu, tedy do byzantsk\u00e9 ars novy. V roli interpret\u016f vystoupil kypersk\u00fd sbor Romanos Melodos v \u010dele s Nikolaem Lymbouridisem a ostravsk\u00e9 vok\u00e1ln\u00ed trio Chorodia Agiu Georgiu, kter\u00e9 je na festivalu u\u017e tradi\u010dn\u00edm hostem. Kypersk\u00fd sbor je v sou\u010dasnosti jedn\u00edm z nejlep\u0161\u00edch sbor\u016f byzantsk\u00e9 hudby v\u016fbec. Pojmenov\u00e1n je podle sv. Romana Meloda, p\u0159edn\u00edho tv\u016frce tradi\u010dn\u00ed byzantsk\u00e9 hymnografie z p\u0159elomu 5. a 6. stolet\u00ed, a p\u016fsob\u00ed od roku 1997. Bylo to snad v\u016fbec poprv\u00e9, kdy m\u011blo \u010desk\u00e9 publikum p\u0159\u00edle\u017eitost vyslechnout hudbu byzantsk\u00e9 ars novy. P\u0159edstaveny byly skladby hlavn\u00edch p\u0159edstavitel\u016f tohoto hudebn\u00edho sm\u011bru sv. Jana Koukouzelise (cca 1280\u20131360) \u010di Jana Kladase (p\u0159elom 14. a 15. stolet\u00ed).<\/p>\n\n\n\n Ars nov\u011b byl v\u011bnov\u00e1n je\u0161t\u011b jeden koncert, jeho\u017e pojet\u00ed bylo ov\u0161em pon\u011bkud odli\u0161n\u00e9. Tematizoval toti\u017e jak v\u00fdchodn\u00ed, tak z\u00e1padn\u00ed ars novu. Z hlediska dramaturgie se jednalo o nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed festivalov\u00fd koncert; ne n\u00e1hodou se tak\u00e9 do\u010dkal nejvy\u0161\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvnosti. Krom\u011b dvou premi\u00e9r sou\u010dasn\u00fdch skladatel\u016f Ivana Moodyho a Alkise Baltase se poslucha\u010di stali sv\u011bdky dialogu nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edstavitel\u016f obou v\u011btv\u00ed tohoto hudebn\u00edho sm\u011bru sv. Jana Koukouzelise na jedn\u00e9 stran\u011b a Guillauma de Machauta na stran\u011b druh\u00e9, a to v pod\u00e1n\u00ed mu\u017esk\u00e9ho vok\u00e1ln\u00edho sboru Polyfonion v \u010dele s Igorem Angelovem a ans\u00e1mblem Filokallia, veden\u00fdm \u0159editelem festivalu Mariem Christou. Jako s\u00f3lista zde vystoupil p\u0159edn\u00ed \u0159eck\u00fd protopsaltis Grigorios Anastasiou. <\/p>\n\n\n\n Leto\u0161n\u00ed ro\u010dn\u00edk p\u0159inesl je\u0161t\u011b jedno novum \u2013 v\u016fbec poprv\u00e9 nab\u00eddl \u010dist\u011b instrument\u00e1ln\u00ed koncert. Hudebn\u00ed duo Jakub Marek (housle) a Andrea Vavru\u0161ov\u00e1 (klav\u00edr) si p\u0159ipravilo skladby, je\u017e si co do stylu a charakteru snad nemohly b\u00fdt vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed. Postmodern\u00ed kusy Arvo P\u00e4rta a Jana D\u0159\u00edzala se prol\u00ednaly se soundscape composition<\/em> Slavom\u00edra Ho\u0159\u00ednky a starobyl\u00fdmi byzantsk\u00fdmi n\u00e1p\u011bvy v \u00faprav\u011b Maria Christou. Navzdory nesnadn\u00e9mu \u00fakolu se koncert na p\u016fd\u011b Lichten\u0161tejnsk\u00e9ho pal\u00e1ce vyda\u0159il.<\/p>\n\n\n\n Dal\u0161\u00ed z hudebn\u00edch ve\u010der\u016f byl v\u011bnov\u00e1n Alexandru Andrejevi\u010di Archangelsk\u00e9mu, v\u00fdznamn\u00e9mu rusk\u00e9mu skladateli, pedagogovi a sbormistrovi, jen\u017e v z\u00e1v\u011bru sv\u00e9ho \u017eivota p\u016fsobil v \u010ceskoslovensku, kde v roce 1924 tak\u00e9 zem\u0159el. Krom\u011b toho, \u017ee v \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed nen\u00ed prakticky v\u016fbec zn\u00e1m, m\u011bli organiz\u00e1to\u0159i je\u0161t\u011b jeden d\u016fvod, pro\u010d ho za\u0159adit do festivalov\u00e9ho reperto\u00e1ru. Letos toti\u017e uplynulo rovn\u00fdch 170 let od jeho narozen\u00ed. B\u011bhem koncertu zazn\u011blo deset Archangelsk\u00e9ho skladeb v pod\u00e1n\u00ed dvou soubor\u016f: jednak mu\u017esk\u00e9ho sboru chr\u00e1mu p\u0159esvat\u00e9 Bohorodi\u010dky na pra\u017esk\u00fdch Ol\u0161anech pod veden\u00edm b\u00fdval\u00e9ho s\u00f3listy Hudebn\u00edho divadla Republiky Kar\u00e9lie Alexeje Klepcina, jednak sm\u00ed\u0161en\u00e9ho sboru Canti di Praga, veden\u00e9ho Janem Svejkovsk\u00fdm.<\/p>\n\n\n\n Od ostatn\u00edch koncert\u016f se kone\u010dn\u011b pon\u011bkud odli\u0161ovalo vystoupen\u00ed mlad\u00fdch a neoby\u010dejn\u011b nadan\u00fdch srbsk\u00fdch hudebn\u00edk\u016f Bojany a Nikoly Pekovi\u0107ov\u00fdch a Alexandra Jakovljevi\u0107e, kte\u0159\u00ed poslucha\u010d\u016fm nab\u00eddli tradi\u010dn\u00ed srbskou duchovn\u00ed, ale i lidovou hudbu oko\u0159en\u011bnou prvky sou\u010dasn\u00e9 tvorby z\u00e1padn\u00ed. Hudebn\u00ed trio prok\u00e1zalo vysp\u011blou techniku, a tak se zd\u00e1, \u017ee \u010detn\u00e1 ocen\u011bn\u00ed, jich\u017e se u\u017e sta\u010dilo do\u010dkat, nejsou neopodstatn\u011bn\u00e1. Bojana je uzn\u00e1vanou mistryn\u00ed hry na tradi\u010dn\u00ed srbsk\u00e9 gusle a spolu se sv\u00fdm bratrem Nikolou p\u0159i\u0161la s novou hudebn\u00ed formou kombinuj\u00edc\u00ed hru na gusle a harmoniku. <\/p>\n\n\n\n Ohl\u00e9dneme-li se proto na z\u00e1v\u011br za sedm\u00fdm ro\u010dn\u00edkem festivalu Archaion Kallos, mus\u00edme konstatovat, \u017ee ani tentokr\u00e1t nezklamal. Naopak je patrn\u00e9, \u017ee jeho \u00farove\u0148 je rok od roku vy\u0161\u0161\u00ed. Stejn\u011b tak je rok od roku vy\u0161\u0161\u00ed i z\u00e1jem ze strany ve\u0159ejnosti. A to je vzhledem k p\u0159\u00edslove\u010dn\u00e9 a z\u00e1rove\u0148 smutn\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 vla\u017enosti \u010di snad l\u00e9pe \u0159e\u010deno lhostejnosti na\u0161eho n\u00e1roda jist\u011b pozitivn\u00ed zpr\u00e1va. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b skrze starobylou, stalet\u00edmi prov\u011b\u0159enou a s l\u00e1skou skl\u00e1danou hudbu mohou nete\u010dn\u00e1 srdce o\u017eivnout. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b tato hudba, ji\u017e festival Archaion Kallos ka\u017edoro\u010dn\u011b nab\u00edz\u00ed, m\u016f\u017ee zas\u00edt s\u00e9m\u011b, z n\u011bho\u017e nakonec vykl\u00ed\u010d\u00ed up\u0159\u00edmn\u00e1 a opravdov\u00e1 v\u00edra.<\/p>\n\n\n\n Ladislav Zem\u00e1nek<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" V \u0159\u00edjnu se v Praze uskute\u010dnil v po\u0159ad\u00ed u\u017e sedm\u00fd ro\u010dn\u00edk mezin\u00e1rodn\u00edho festivalu pravoslavn\u00e9 hudby Archaion Kallos. I letos organiz\u00e1to\u0159i pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky p\u0159ipravili \u0159adu zaj\u00edmav\u00fdch a v \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":211,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[15],"class_list":["post-210","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zpravy-z-eparchii","tag-2016-11","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/210","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=210"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/210\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":214,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/210\/revisions\/214"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/211"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=210"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=210"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=210"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}