{"id":1993,"date":"2023-04-18T12:13:10","date_gmt":"2023-04-18T11:13:10","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=1993"},"modified":"2023-04-20T08:26:08","modified_gmt":"2023-04-20T07:26:08","slug":"dostanou-se-vsichni-do-raje-syrsti-mystici-o-konci-casu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2023\/04\/18\/dostanou-se-vsichni-do-raje-syrsti-mystici-o-konci-casu\/","title":{"rendered":"Dostanou se v\u0161ichni do r\u00e1je? Syr\u0161t\u00ed mystici o konci \u010das\u016f"},"content":{"rendered":"\n

P\u0159edn\u00e1\u0161ka Maxima Kalinina, odborn\u00edka na d\u011bjiny aramejsk\u00e9ho jazyka a mezopotamsk\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 mystick\u00e9 tradice<\/em><\/p>\n\n\n\n

T\u00e9ma k\u0159es\u0165ansk\u00e9 mystiky vyvol\u00e1v\u00e1 mnoho spor\u016f. P\u0159\u00ed\u010dinou je samotn\u00fd p\u0159edm\u011bt. Mystika je na jedn\u00e9 stran\u011b zku\u0161enost interakce s Bo\u017estv\u00edm a na druh\u00e9 stran\u011b typ text\u016f popisuj\u00edc\u00edch tuto zku\u0161enost. V\u0161ichni v\u00fdznamn\u00ed k\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed auto\u0159i takovou zku\u0161enost z\u0159ejm\u011b m\u011bli, ale ne v\u0161ichni pova\u017eovali za mo\u017en\u00e9 \u010di nutn\u00e9 ji popsat. V r\u00e1mci jedn\u00e9 z v\u011btv\u00ed v\u00fdchodn\u00edho k\u0159es\u0165anstv\u00ed v ur\u010dit\u00e9m zcela kr\u00e1tk\u00e9m \u010dasov\u00e9m obdob\u00ed mezi 7. a 9. stolet\u00edm existoval podivuhodn\u00fd p\u0159\u00edklad v\u00fdskytu tradice, kter\u00e1 byla zam\u011b\u0159ena na vyj\u00e1d\u0159en\u00ed t\u00e9to zku\u0161enosti. Vznik\u00e1 cel\u00e1 \u0159ada pronikav\u00fdch poetick\u00fdch text\u016f, v nich\u017e se popisuje zku\u0161enost setk\u00e1n\u00ed s Bohem.<\/p>\n\n\n\n

Mystici ve sv\u00e9m poetick\u00e9m nad\u0161en\u00ed \u010dasto pou\u017e\u00edvali jazyk, kter\u00fd se jejich sou\u010dasn\u00edk\u016fm zd\u00e1l b\u00fdt v rozporu s tradic\u00ed. Ob\u010das se takov\u00e1 mystick\u00e1 zjeven\u00ed st\u00e1vala sou\u010d\u00e1st\u00ed tradice pozd\u011bj\u0161\u00ed. Byl t\u0159eba takov\u00fd \u0159eck\u00fd mystik \u2013 ctihodn\u00fd Simeon Nov\u00fd teolog. Mnoz\u00ed v\u011bd\u00ed, \u017ee p\u0159ezd\u00edvka Nov\u00fd teolog vznikla jako v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00e1. Sou\u010dasn\u00edci se mu posm\u00edvali, \u017ee se objevil dal\u0161\u00ed teolog po svat\u00e9m \u0158eho\u0159i z Nazianzu. Je kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee se ta p\u0159ezd\u00edvka zachovala a stala se jeho \u010destn\u00fdm titulem.<\/p>\n\n\n\n

Kol\u00e9bkou syrsk\u00e9 mystiky byla Mezopot\u00e1mie, sever sou\u010dasn\u00e9 S\u00fdrie, jihov\u00fdchod sou\u010dasn\u00e9ho Turecka, konkr\u00e9tn\u011b n\u00e1horn\u00ed rovina Tur Abdin, a z\u00e1padn\u00ed \u00cdr\u00e1n. Auto\u0159i, kte\u0159\u00ed na tomto \u00fazem\u00ed tvo\u0159ili, se \u010dasto setk\u00e1vali s nepochopen\u00edm ze strany sv\u00fdch sou\u010dasn\u00edk\u016f. Tak t\u0159eba n\u011bkter\u00e9 n\u00e1zory sv. Iz\u00e1ka Syrsk\u00e9ho byly velice kritizov\u00e1ny. A t\u0159i nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 syrsk\u00e9 mystick\u00e9 tradice \u2013 Josef Chazzaja, Jan z Dalyathy a Jan z Apameje \u2013 byli odsouzen\u00ed nestori\u00e1nsk\u00fdm patriarchou-katolikosem Timotejem. Viny je zprostil n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed katolikos. Tak\u017ee ofici\u00e1ln\u00ed tradice p\u0159ij\u00edmala ty \u010di ony my\u0161lenky mystik\u016f postupn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Mus\u00edme pamatovat, \u017ee kdy\u017e mystici mluvili na t\u00e9ma r\u00e1je a pekla, docela \u010dasto pou\u017e\u00edvali jazyk obraz\u016f a n\u011bkter\u00e9 sv\u00e9 n\u00e1zory skr\u00fdvali pod rou\u0161kou tajemstv\u00ed. Pro p\u0159edstavitele mystick\u00e9 tradice byly Bible a p\u0159\u00edroda kolem nich z\u00e1sadn\u00edm zdrojem \u017easnut\u00ed. \u017dasnut\u00ed je jednou z hlavn\u00edch kategori\u00ed syrsk\u00e9 mystiky. Je to stav, v n\u011bm\u017e p\u0159est\u00e1v\u00e1 pohyb my\u0161lenek a \u010dlov\u011bk za\u010d\u00edn\u00e1 za\u017e\u00edvat Boha na \u00farovni nejvy\u0161\u0161\u00edho my\u0161len\u00ed, na tzv. prost\u00e9 \u00farovni, a dok\u00e1\u017ee pochopit mnohem v\u00edc. Toto \u017easnut\u00ed se v nich vyvol\u00e1valo kontemplac\u00ed Bo\u017e\u00ed proz\u0159etelnosti ve sv\u011bt\u011b a v p\u0159\u00edrod\u011b. Kdy\u017e \u010dlov\u011bk up\u0159en\u011b hled\u00ed na p\u0159\u00edrodu \u010dist\u00fdm srdcem, za\u010d\u00edn\u00e1 vid\u011bt nejen to vn\u011bj\u0161\u00ed, co je dostupn\u00e9 cit\u016fm, ale i projevy Boha v p\u0159\u00edrod\u011b a v biblick\u00e9m textu. Takov\u00e9 vid\u011bn\u00ed p\u0159iv\u00e1d\u00ed k \u017easnut\u00ed a je to za\u010d\u00e1tek duchovn\u00edho vzestupu. A pr\u00e1v\u011b v tomto stavu mystici dosp\u00edvali k my\u0161lence o r\u00e1ji a pekle.<\/p>\n\n\n\n

Pokud se mystikovi, jen\u017e up\u00edr\u00e1 zrak do stvo\u0159en\u00ed, otev\u00edr\u00e1, jak dokonale a moud\u0159e v\u0161e bylo uspo\u0159\u00e1d\u00e1no Bohem, jak m\u00e1 vysv\u011btlit existenci zla ve sv\u011bt\u011b? Tato v\u011b\u010dn\u00e1 ot\u00e1zka ned\u00e1v\u00e1 pokoj v\u0161em n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm. Z\u00a0P\u00edsma v\u00edme o osudu lidstva, o existenci r\u00e1je a pekla. Ale jak to souvis\u00ed s Bo\u017eskou kr\u00e1sou, kter\u00e1 je z\u00e1kladem na\u0161eho sv\u011bta? Pro mystiky tato z\u00e1le\u017eitost nebyla pouhou teoretickou teologickou ot\u00e1zkou, byla to z\u00e1le\u017eitost jejich osobn\u00ed zku\u0161enosti s\u00a0Bo\u017eskou kr\u00e1sou a l\u00e1skou. Proto se n\u011bkolik generac\u00ed syrsk\u00fdch mystik\u016f vracelo k\u00a0t\u00e9to ot\u00e1zce. \u00a0<\/p>\n\n\n\n

Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm p\u0159edstavitelem tohoto sm\u011bru v\u00a0pravoslavn\u00e9 tradici je svat\u00fd Iz\u00e1k Syrsk\u00fd. Jeho d\u00edlo velmi brzo p\u0159ekro\u010dilo kulturn\u00ed hranice. Sv\u011btec \u017eil v\u00a07. stolet\u00ed, a ji\u017e v\u00a09. st. jeho spisy byly p\u0159elo\u017eeny do \u0159e\u010dtiny v\u00a0L\u00e1v\u0159e sv. S\u00e1vy Posv\u00edcen\u00e9ho v\u00a0Jeruzal\u00e9m\u011b a uzn\u00e1ny k\u0159es\u0165any v\u0161ech odv\u011btv\u00ed \u2013 nestori\u00e1ny, pravoslavn\u00fdmi a jakobity. 26. trakt\u00e1t Iz\u00e1ka Syrsk\u00e9ho se naz\u00fdv\u00e1 \u201ePokud je B\u016fh blah\u00fd, pro\u010d stvo\u0159il toto v\u0161echno?\u201c, tj. \u010f\u00e1bla a gehennu. S\u00e1m Iz\u00e1k odpov\u00edd\u00e1, \u017ee h\u0159\u00edch je ovocem svobodn\u00e9 lidsk\u00e9 v\u016fle, byl \u010das, kdy h\u0159\u00edch nebyl, a bude \u010das, kdy h\u0159\u00edch p\u0159estane. Jm\u00e9no satan<\/em> podle sv. Iz\u00e1ka znamen\u00e1 ,ten, jen\u017e uv\u00e1d\u00ed do omylu\u2018. A toto jm\u00e9no odr\u00e1\u017e\u00ed stav v\u016fle n\u011bkdej\u0161\u00ed and\u011blsk\u00e9 bytosti, nikoliv Bo\u017e\u00ed pl\u00e1n o n\u011bm. A o gehenn\u011b \u0159\u00edk\u00e1 z\u00e1hadn\u00e1 slova: \u201eGehenna je ovoce h\u0159\u00edchu, kter\u00e9 n\u011bkdy jednou nabude byt\u00ed, zat\u00edmco jeho konec nen\u00ed zn\u00e1m.\u201c Tak\u017ee odpov\u00eddaje na hlavn\u00ed ot\u00e1zku, Iz\u00e1k svou odpov\u011b\u010f zahaluje rou\u0161kou tajemstv\u00ed a odkl\u00e1d\u00e1 na potom. Ne\u0159\u00edk\u00e1, \u017ee gehenna je nekone\u010dn\u00e1 ani \u017ee n\u011bkdy p\u0159estane existovat. Pou\u017e\u00edv\u00e1 budouc\u00ed \u010das, tzn. \u017ee gehenna vznikne po posledn\u00edm soudu, ale p\u0159itom \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jej\u00ed konec nen\u00ed zn\u00e1m. Je to r\u00e9torick\u00fd zp\u016fsob, jak \u0159\u00edct, \u017ee pekeln\u00e9 muky budou trvat v\u011b\u010dn\u011b, nebo je to uv\u011bdom\u011bl\u00e9 zahalen\u00ed n\u011bjak\u00e9ho tajemstv\u00ed, o kter\u00e9m m\u016f\u017ee \u0159\u00edct v\u00edce? Pr\u00e1v\u011b na tuto ot\u00e1zku se pokus\u00edme odpov\u011bd\u011bt, op\u00edraj\u00edce se o u\u010den\u00ed syrsk\u00fdch mystik\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Zm\u00edn\u011bn\u00fd 26. trakt\u00e1t Iz\u00e1ka Syrsk\u00e9ho je jeden z nejslo\u017eit\u011bj\u0161\u00edch, snad proto ani nebyl p\u0159elo\u017een do \u0159e\u010dtiny. V n\u011bm Iz\u00e1k p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o duchovn\u00edm v\u00fdstupu a stavu \u010dlov\u011bka, v n\u011bm\u017e m\u016f\u017ee vn\u00edmat Boha. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed tak\u00e9 o tom, jak ot\u00e1zka Bo\u017esk\u00e9 podstaty souvis\u00ed s ot\u00e1zkou o r\u00e1ji.<\/p>\n\n\n\n

Jin\u00ed syr\u0161t\u00ed mystici se tak\u00e9 zab\u00fdvali ot\u00e1zkou r\u00e1je a pekla. T\u0159eba Jan z Dalyathy m\u00e1 zaj\u00edmavou my\u0161lenku o tom, \u017ee pokud kr\u00e1lovstv\u00ed Bo\u017e\u00ed je mezi n\u00e1mi, v tom smyslu, \u017ee \u010dlov\u011bk ho za\u010d\u00edn\u00e1 za\u017e\u00edvat ji\u017e v tomto \u017eivot\u011b, pak i gehenna za\u010d\u00edn\u00e1 v lidsk\u00e9m srdci.<\/p>\n\n\n\n

Josef Chazzaja pou\u017e\u00edv\u00e1 \u010d\u00edseln\u00fd symbolismus a nab\u00edz\u00ed takovou h\u00e1danku: \u201eJednota s jedn\u00edm je zpro\u0161t\u011bn\u00edm v\u0161eho, a zpro\u0161t\u011bn\u00ed jednoho je spout\u00e1n\u00edm se v\u0161\u00edm.\u201c Jeden je v dan\u00e9m kontextu B\u016fh, a v\u0161e je souhrn v\u0161ech pozemsk\u00fdch v\u011bc\u00ed. Sjednocen\u00ed s Bohem tak osvobozuje od v\u0161ech z\u00e1le\u017eitost\u00ed tohoto sv\u011bta, ale ztr\u00e1ta jednoty s Bohem \u010dlov\u011bka spout\u00e1v\u00e1 \u00fapln\u011b se v\u0161\u00edm, co je kolem n\u011bj. Nemysl\u00ed tady, \u017ee sv\u011bt a lid\u00e9 jsou naprosto \u0161patn\u00ed, jsou samoz\u0159ejm\u011b napln\u011bn\u00ed Bo\u017eskou l\u00e1skou, ale p\u0159ipoutanost k lidem a sv\u011btu vede \u0161patn\u00fdm sm\u011brem. Tak t\u0159eba zn\u00e1m\u00fd v\u00fdraz Sartra \u201ePeklo jsou ti druz\u00ed\u201c s\u00e1m autor musel vysv\u011btlovat tak, \u017ee kdy\u017e p\u0159\u00edli\u0161 spol\u00e9h\u00e1me na n\u00e1zor t\u011bch druh\u00fdch na sebe, vid\u00edme zkreslen\u011b jak sebe, tak i je. N\u011bco podobn\u00e9ho nab\u00edzej\u00ed syr\u0161t\u00ed mystici: kdy\u017e se p\u0159ipout\u00e1\u0161 k v\u011bcem tohoto sv\u011bta, p\u0159est\u00e1v\u00e1\u0161 je vid\u011bt jasn\u011b, za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 b\u00fdt ovlivn\u011bn sv\u00fdmi v\u00e1\u0161n\u011bmi. A tohle je v\u011b\u010dn\u00e1 muka. Josef Chazzaja tak \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee peklo za\u010d\u00edn\u00e1 tady, na zemi, kdy\u017e \u010dlov\u011bk ztrat\u00ed jednotu s Bohem.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed my\u0161lenka Josefa Chazzaji zn\u00ed tak\u00e9 z\u00e1hadn\u011b: \u201eV tom ohni, kter\u00fd mysl vid\u00ed b\u011bhem modlitby, budou trp\u011bt rozumov\u00e9 bytosti v nov\u00e9m v\u011bku\u201c. Znamen\u00e1 to, \u017ee Bo\u017esk\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 se mystikovi zjevuje v modlitb\u011b, m\u016f\u017ee \u010dlov\u011bka nejen osv\u011bcovat a prom\u011b\u0148ovat, ale i mu\u010dit, pokud na n\u011bj nen\u00ed p\u0159ipraven.<\/p>\n\n\n\n

V\u0161echny tyto my\u0161lenky mluv\u00ed o zku\u0161enosti s peklem a gehennou, kter\u00e1 nast\u00e1v\u00e1 ji\u017e v sou\u010dasn\u00e9 realit\u011b. V tomto smyslu Iz\u00e1k Syrsk\u00fd vykl\u00e1d\u00e1 podobenstv\u00ed o zvan\u00fdch na hostinu. \u010clov\u011bka, kter\u00fd nebyl oble\u010den pat\u0159i\u010dn\u011b, uvrhli ven do temnot. Ten, kter\u00fd p\u0159istoup\u00ed k duchovn\u00edmu tajemstv\u00ed, ani\u017e by byl na to p\u0159ipraven a o\u010di\u0161t\u011bn, nesnese takovou zku\u0161enost. Bo\u017esk\u00e9 sv\u011btlo m\u016f\u017ee \u010dlov\u011bka oslepit a p\u0159in\u00e9st mu ne\u0161t\u011bst\u00ed a zklam\u00e1n\u00ed. M\u00edsto, kam byl uvr\u017een \u010dlov\u011bk \u2013 vn\u011bj\u0161\u00ed tma \u2013 je m\u00edsto vn\u011b Boha, kde rozumov\u00e9 bytosti bloud\u00ed ve sv\u00e9 neznalosti. Syr\u0161t\u00ed mystici docela \u010dasto pou\u017e\u00edvaj\u00ed obraz pekla jako neznalosti.<\/p>\n\n\n\n

Syr\u0161t\u00ed mystici nicm\u00e9n\u011b neodm\u00edtaj\u00ed eschatologickou perspektivu posledn\u00edho soudu a vzniku nov\u00e9ho nem\u011bnn\u00e9ho sv\u011bta. R\u00e1j a peklo se tak stanou nejen vnit\u0159n\u00ed zku\u0161enost\u00ed jedinc\u016f, ale objektivn\u00ed realitou. Ale tady vznik\u00e1 velice d\u016fle\u017eit\u00e1 ot\u00e1zka. Jestli peklo bude stavem v\u011b\u010dn\u00e9ho utrpen\u00ed, jak lze tuto p\u0159edstavu d\u00e1t do souvislost\u00ed s Bo\u017e\u00ed l\u00e1skou? Pokud t\u0159eba polovina v\u0161ech lid\u00ed bude v\u011b\u010dn\u011b trp\u011bt, kde je ta dokonalost, ji\u017e B\u016fh p\u016fvodn\u011b pl\u00e1noval pro cel\u00fd sv\u011bt? Jak se p\u0159itom mohou radovat ti, kte\u0159\u00ed jsou s Bohem? Tato ot\u00e1zka je velice znepokojovala, proto\u017ee za\u017eili zku\u0161enost s Bo\u017e\u00ed kr\u00e1sou a l\u00e1skou.<\/p>\n\n\n\n

Svat\u00fd Iz\u00e1k Syrsk\u00fd se na to pokusil odpov\u011bd\u011bt ve 39. a 40. slovu sv\u00e9ho druh\u00e9ho d\u00edlu. 39. trakt\u00e1t se naz\u00fdv\u00e1 Kontemplace na t\u00e9ma gehenny. Tady sv\u011btec vyjad\u0159uje my\u0161lenku, \u017ee existence v\u011b\u010dn\u00e9ho utrpen\u00ed je v rozporu s my\u0161lenkou Bo\u017e\u00ed l\u00e1sky ke stvo\u0159en\u00ed. Tato idea zn\u00e1m\u00e1 jako apokatastasis se vyslovovala i v \u0159eck\u00e9 tradice a je spojena se jm\u00e9nem \u00d3rigena. Co to znamen\u00e1 pro Iz\u00e1ka? Odm\u00edt\u00e1 lidsk\u00e9 z\u00e1sluhy a nutnost pok\u00e1n\u00ed nebo nezbytnost trestu pro h\u0159\u00ed\u0161n\u00edky?<\/p>\n\n\n\n

Mus\u00edme tady zd\u016fraznit, \u017ee Iz\u00e1k Syrsk\u00fd vych\u00e1zel z velice p\u0159\u00edsn\u00fdch logick\u00fdch p\u0159edpoklad\u016f. Syrsk\u00e1 mystika jako takov\u00e1 byla p\u0159\u00edsnou filozofi\u00ed mysli a pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159\u00edsn\u00e9 kategorie. Pokud B\u016fh je absolutn\u00ed, jeho l\u00e1ska je tak\u00e9 absolutn\u00ed. Pokud je B\u016fh nem\u011bnn\u00fd a rovn\u00e1 se sob\u011b, jeho l\u00e1ska je tak\u00e9 nem\u011bnn\u00e1 a rovn\u00e1 se sob\u011b. A pokud je B\u016fh jedin\u00fd, prost\u00fd a absolutn\u00ed, jak m\u016f\u017ee ve sv\u011bt\u011b existovat mnohost? Pokud Bo\u017e\u00ed l\u00e1ska je stejn\u00e1 v\u016f\u010di v\u0161em, pak i jeho c\u00edl ohledn\u011b v\u0161ech mus\u00ed b\u00fdt stejn\u00fd. A jak to souvis\u00ed s r\u016fzn\u00fdmi druhy trest\u016f? Iz\u00e1k nemyslil, \u017ee nen\u00ed t\u0159eba vynakl\u00e1dat \u00fasil\u00ed pro dosa\u017een\u00ed sp\u00e1sy, nepodce\u0148oval takov\u00e1 \u00fasil\u00ed, ale vych\u00e1zel z p\u0159edpokladu, \u017ee pokud je Bo\u017e\u00ed z\u00e1m\u011br prost\u00fd, c\u00edl byt\u00ed sv\u011bta tak\u00e9 mus\u00ed b\u00fdt prost\u00fd. B\u016fh miluje v\u0161echny lidi stejn\u00fdm zp\u016fsobem nehled\u011b na jejich z\u00e1sluhy. Pokud p\u0159ipust\u00edme, \u017ee B\u016fh jednoho miluje v\u00edc, a druh\u00e9ho m\u00e9n\u011b, mus\u00edme p\u0159ipustit jistou p\u0159\u00ed\u010dinnost v Bohu, ale Bo\u017esk\u00e1 podstata nem\u016f\u017ee b\u00fdt ovlivn\u011bna jakoukoliv p\u0159\u00ed\u010dinou, nen\u00ed v n\u00ed determinismus. Stejn\u011b tak nem\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159\u00ed\u010dinnost v Bo\u017e\u00ed l\u00e1sce. Ale p\u016fsoben\u00ed Boha ve sv\u011bt\u011b se ji\u017e zapojuje do kolob\u011bhu p\u0159\u00ed\u010din a vyvol\u00e1v\u00e1 n\u011bkter\u00e9 zm\u011bny, p\u016fsob\u00ed v souvislosti s okolnostmi.<\/p>\n\n\n\n

I kdy\u017e vid\u00edme v P\u00edsmu a v re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b, \u017ee B\u016fh jedn\u00e1 r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby za r\u016fzn\u00fdch okolnost\u00ed, sv. Iz\u00e1k odm\u00edt\u00e1 kategorii odm\u011bny. \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee B\u016fh netrest\u00e1 lidi, ale \u017ee r\u016fznorodost jedn\u00e1n\u00ed Boha ve sv\u011bt\u011b je Bo\u017e\u00ed \u03bf\u1f30\u03ba\u03bf\u03bd\u03bf\u03bc\u03af\u03b1 \u2013 proz\u0159etelnost. B\u016fh jist\u00fdm zp\u016fsobem vede tento sv\u011bt k jeho c\u00edli. A p\u0159\u00ed\u010dinou ve\u0161ker\u00e9ho utrpen\u00ed v tomto sv\u011bt\u011b je bu\u010f zl\u00e1 lidsk\u00e1 v\u016fle, nebo pot\u0159eba p\u0159iv\u00e9st \u010dlov\u011bka k rozumu, anebo se utrpen\u00ed d\u00e1v\u00e1 svat\u00fdm pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed duchovn\u00ed zku\u0161enosti. I v p\u0159\u00edpad\u011b vyhn\u00e1n\u00ed Adama a Evy z r\u00e1je to nebyl trest, n\u00fdbr\u017e p\u016fsoben\u00ed Bo\u017e\u00ed proz\u0159etelnosti, aby lid\u00e9 naplnili zemi a prom\u011bnili ji.<\/p>\n\n\n\n

Ale podobn\u00fd obraz se zd\u00e1 b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1sn\u00fd. Vzpome\u0148me t\u0159eba slova Ivana Karamazova v rom\u00e1nu Dostojevsk\u00e9ho Brat\u0159i Karamazovi o utrpen\u00ed d\u011bt\u00ed. Jak se tady projevuje Bo\u017e\u00ed l\u00e1ska a milosrdenstv\u00ed? Iz\u00e1k Syrsk\u00fd stejn\u00fdm zp\u016fsobem pou\u017e\u00edv\u00e1 biblick\u00e9 cit\u00e1ty. Bible nen\u00ed snadn\u00e1 kniha a Star\u00fd z\u00e1kon m\u00e1 hodn\u011b t\u011b\u017eko pochopiteln\u00fdch sc\u00e9n odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00edch realitu bl\u00edzkov\u00fdchodn\u00edho \u017eivota v 2. a 1. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159ed Kristem. Iz\u00e1k s pozoruhodnou vytrvalost\u00ed, p\u0159ekon\u00e1vaje vlastn\u00ed bolest, sb\u00edr\u00e1 nejstra\u0161liv\u011bj\u0161\u00ed staroz\u00e1konn\u00ed pas\u00e1\u017ee a \u0159\u00edk\u00e1: \u201eAno, B\u016fh dovolil, aby se to v\u0161e stalo\u201c a nech\u00e1 \u010dlov\u011bka zmaten\u00e9ho tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 v\u0161emu zlu tohoto sv\u011bta. P\u0159esto trv\u00e1 na tom, \u017ee l\u00e1ska Boha ke stvo\u0159en\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 nem\u011bnn\u00e1. A po\u0159\u00e1d n\u00e1m ponech\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zku spravedliv\u00e9 odm\u011bny a existence utrpen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Odpov\u011b\u010f v\u0161ak m\u016f\u017ee b\u00fdt nalezena v jin\u00fdch textech autora. V jednom z trakt\u00e1t\u016f prvn\u00edho d\u00edla sv. Iz\u00e1k p\u00ed\u0161e, \u017ee velmi \u010dasto se B\u016fh tr\u00e1p\u00ed spolu s \u010dlov\u011bkem a souc\u00edt\u00ed s n\u00edm, ale dr\u017e\u00ed ho jeho vlastn\u00ed v\u011bd\u011bn\u00ed. Syr\u0161t\u00ed mystici operuj\u00ed \u017eiv\u00fdmi obrazy, je jim ciz\u00ed stati\u010dnost. Zd\u00e1 se, \u017ee Iz\u00e1k tady popisuje vnit\u0159n\u00ed konflikt v Bohu. B\u016fh podle n\u011bj nejen dovoluje existenci utrpen\u00ed, ale trp\u00ed s\u00e1m spolu s \u010dlov\u011bkem. Kristovo utrpen\u00ed se tak st\u00e1v\u00e1 vrcholem Bo\u017esk\u00e9ho utrpen\u00ed. Co jin\u00e9ho je smrt Je\u017e\u00ed\u0161e na k\u0159\u00ed\u017ei, ne\u017e projev Bo\u017e\u00ed l\u00e1sky a soucitu? Podivuhodn\u00e1 je Iz\u00e1kova my\u0161lenka, \u017ee B\u016fh omezuje svou vlastn\u00ed svobodu a souc\u00edt\u00ed s \u010dlov\u011bkem. Jak se to d\u011bje?<\/p>\n\n\n\n

Odpov\u011b\u010f na tuto ot\u00e1zku d\u00e1v\u00e1 ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Josef Chazzaja, jen\u017e \u017eil o stolet\u00ed pozd\u011bji a systematizoval syrskou mystickou tradici. V\u00a0jeho Knize ot\u00e1zek a odpov\u011bd\u00ed se \u017e\u00e1k pt\u00e1 sv\u00e9ho u\u010ditele, jak\u00fdm zp\u016fsobem je B\u016fh p\u0159\u00edtomen v\u00a0tomto sv\u011bt\u011b. Josef Chazzaja odpov\u00edd\u00e1, \u017ee podle sv\u00e9 podstaty je B\u016fh sv\u011btu nekone\u010dn\u011b vzd\u00e1len, ale je p\u0159\u00edtomen ve sv\u011bt\u011b prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9 v\u016fle, kter\u00e1 se m\u016f\u017ee projevit jako bezprost\u0159edn\u00ed Bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edtomnost. Za takovou p\u0159\u00edtomnost myslitel pova\u017euje z\u00e1zraky popsan\u00e9 v\u00a0Bibli. Ve sv\u011bt\u011b ne\u017eiv\u00fdch bytost\u00ed B\u016fh svou v\u016fli projevuje jako z\u00e1kon udr\u017euj\u00edc\u00ed existenci tohoto sv\u011bta. Ale svou proz\u0159etelnost B\u016fh projevuje skrze my\u0161len\u00ed lid\u00ed a and\u011bl\u016f \u2013 rozumov\u00fdch bytost\u00ed. A ka\u017ed\u00fd m\u00e1 svobodu tento zdroj v\u00a0sob\u011b nal\u00e9zt a otev\u0159\u00edt, nebo ho naopak zanedbat. Syr\u0161t\u00ed mystici usilovali o to, aby nalezli Boha ve sv\u00e9m srdci. B\u016fh uv\u011bdom\u011ble ponechal sv\u011btu jistou svobodu. A do z\u00e1le\u017eitost\u00ed tohoto sv\u011bta se vm\u011b\u0161uje prost\u0159ednictv\u00edm lid\u00ed. Ale lid\u00e9 jsou svobodn\u00ed a mohou bu\u010f otev\u0159\u00edt sv\u00e1 srdce a nechat Boha p\u016fsobit, anebo sv\u00e1 srdce pro Boha zamknout. Je to kr\u00e1sn\u00e1 my\u0161lenka spolupr\u00e1ce \u010dlov\u011bka a Boha. \u010clov\u011bk nejen pln\u00ed jist\u00e9 p\u0159edpisy \u010di vyu\u017e\u00edv\u00e1 svou svobodu tak, jak se mu chce, ale st\u00e1v\u00e1 se n\u00e1strojem, skrze n\u011bj\u017e se Bo\u017esk\u00e9 sv\u011btlo zjevn\u011b projevuje ve sv\u011bt\u011b. V\u00a0lidsk\u00e9m srdci se nach\u00e1z\u00ed Bo\u017esk\u00e9 sv\u011btlo, a B\u016fh klepe do tohoto srdce, aby se otev\u0159elo a nechalo sv\u011btlo osv\u00edtit cel\u00e9 stvo\u0159en\u00ed. Pokud lid\u00e9 nenech\u00e1vaj\u00ed toto sv\u011btlo vyl\u00edt se do sv\u011bta, B\u016fh se tr\u00e1p\u00ed spolu se sv\u011btem. B\u016fh s\u00e1m sebe omezuje, proto\u017ee d\u00e1v\u00e1 svobodu \u010dlov\u011bku.<\/p>\n\n\n\n

Ale nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 je i to, \u017ee pro syrsk\u00e9 mystiky je tento sv\u011bt p\u0159edobrazem sv\u011bta budouc\u00edho, v n\u011bm\u017e se v\u0161echno prom\u011bn\u00ed a zdokonal\u00ed se. P\u016fsoben\u00ed zl\u00e9 v\u016fle ve sv\u011bt\u011b p\u0159estane. Nyn\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bt je sv\u011btem zm\u011bn, v n\u011bm\u017e se \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee projevit, ale z\u00e1rove\u0148 poznat kr\u00e1su Bo\u017e\u00ed nem\u011bnnosti. \u010clov\u011bk je jako perla, kter\u00e1 nyn\u00ed le\u017e\u00ed v bahn\u011b, ale v budouc\u00edm sv\u011bt\u011b se ocitne v korun\u011b Kr\u00e1le a pozn\u00e1 tak, \u017ee byla ur\u010den\u00e1 pro velikost.<\/p>\n\n\n\n

Sv\u011bt nen\u00ed ani dobr\u00fd ani \u0161patn\u00fd, ale m\u016f\u017ee b\u00fdt prom\u011bn\u011bn rozhodnut\u00edm a skutkem ka\u017ed\u00e9ho z n\u00e1s. Tak syr\u0161t\u00ed mystici vysv\u011btluj\u00ed existenci zla a utrpen\u00ed. Te\u010f se budeme v\u011bnovat ot\u00e1zce gehenny a pekeln\u00fdch muk. Pro Iz\u00e1ka Syrsk\u00e9ho bylo d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee Bo\u017e\u00ed l\u00e1ska je stejn\u00e1 v\u016f\u010di v\u0161em a \u017ee budouc\u00ed sv\u011bt bude dokonal\u00fd a nem\u011bnn\u00fd. Ale z\u00e1rove\u0148 autor pou\u017e\u00edv\u00e1 obraz bi\u010de l\u00e1sky. Podle n\u011bj pr\u00e1v\u011b Bo\u017e\u00ed l\u00e1ska bude mu\u010dit h\u0159\u00ed\u0161n\u00edky v gehenn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Syr\u0161t\u00ed myslitel\u00e9 \u010dasto pou\u017e\u00edvali antinomie, mluvili z\u00e1rove\u0148 o nevyhnutelnosti gehenny a nemo\u017enosti v\u011b\u010dn\u00e9ho mu\u010den\u00ed. V tomto ohledu je d\u016fle\u017eit\u00e9 jejich u\u010den\u00ed o nad\u011bji. Budouc\u00ed \u017eivot je p\u0159edev\u0161\u00edm na\u0161e nad\u011bje. Pro mystiky, kte\u0159\u00ed v\u0161echno nechali, aby n\u00e1sledovali Krista, kategorie nad\u011bje byla kl\u00ed\u010dov\u00e1. Sv. Iz\u00e1k Syrsk\u00fd vypracoval klasifikaci druh\u016f nad\u011bje a \u010dasto mluv\u00ed o tom, \u017ee nad\u011bje m\u016f\u017ee b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00e1. Pro \u010dlov\u011bka, jeho\u017e srdce nen\u00ed o\u010di\u0161t\u011bno, je nad\u011bje podobn\u00e1 jedu. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee v syr\u0161tin\u011b slova l\u00e9k a jed jsou stejn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Poustevn\u00edci, kte\u0159\u00ed rozhodli opustit sv\u011bt a zcela se v\u011bnovat \u017eivotu v Bohu, odva\u017eovali se usuzovat o takov\u00fdch v\u011bcech jako posmrtn\u00fd osud, ale uv\u011bdomovali si, \u017ee pro nep\u0159ipraven\u00e9 poslucha\u010de to m\u016f\u017ee b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00e9. Proto i Iz\u00e1k ve sv\u00e9m 26. trakt\u00e1tu opatrn\u011b \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee konec gehenny nen\u00ed zn\u00e1m, a popisuje, jak lze dos\u00e1hnout stavu, v\u00a0n\u011bm\u017e se \u010dlov\u011bku zjev\u00ed Bo\u017e\u00ed z\u00e1m\u011br. Ale ne\u017e jedinec takov\u00e9ho stavu dos\u00e1hne, nad\u011bje je nebezpe\u010dn\u00e1. Jenom kdy\u017e se \u010dlov\u011bk \u00fapln\u011b sv\u011b\u0159\u00ed do rukou Bo\u017e\u00edch, m\u016f\u017ee se na Boha spolehnout a p\u0159ekonat ve\u0161ker\u00fd strach. Doufat v\u00a0Boha m\u016f\u017ee jen ten, kdo pro n\u011bj zcela otev\u0159el sv\u00e9 srdce.<\/p>\n\n\n\n

Co to znamen\u00e1 v\u00a0souvislosti s\u00a0na\u0161\u00edm p\u0159edm\u011btem? To, \u017ee kdy\u017e \u010dlov\u011bk za\u010dne p\u0159em\u00fd\u0161let o osudu sv\u011bta a o tom, \u017ee v\u0161ichni budou spaseni, ani\u017e by p\u0159edt\u00edm dos\u00e1hl spr\u00e1vn\u00e9ho stavu, \u010dek\u00e1 ho obrovsk\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed. Nen\u00ed to tak, \u017ee my, poustevn\u00edci a mystici, v\u00edme, \u017ee v\u0161ichni budou spaseni, ale nikomu o tom ne\u0159ekneme. Situace je jin\u00e1. Pokud jsi s\u00e1m tuto nad\u011bji neza\u017eil jako bezprost\u0159edn\u00ed zku\u0161enost, nebude\u0161 schopen uva\u017eovat o kone\u010dn\u00e9m osudu sv\u011bta spr\u00e1vn\u00fdm zp\u016fsobem, nevyhnuteln\u011b t\u011b \u010dek\u00e1 zklam\u00e1n\u00ed a str\u00e1d\u00e1n\u00ed. Nad\u011bje se m\u016f\u017ee st\u00e1t t\u011b\u017ek\u00fdm poku\u0161en\u00edm. Pokud \u010dlov\u011bk douf\u00e1 ve svou sp\u00e1su, ale p\u0159itom k\u00a0tomu nem\u00e1 jasn\u00e9 d\u016fvody, nebylo mu to jasn\u011b zjeveno, a ani nedos\u00e1hl toho stavu, v\u00a0n\u011bm\u017e by mohl takov\u00e9 zjeven\u00ed obdr\u017eet, existuje nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee se vzd\u00e1 ve\u0161ker\u00e9ho \u00fasil\u00ed a p\u0159estane se sna\u017eit, p\u0159estane n\u00e1sledovat Boha.\u00a0\u00a0\u00a0<\/p>\n\n\n\n

Pokud si p\u0159e\u010dteme spisy syrsk\u00fdch mystik\u016f a uv\u011b\u0159\u00edme, \u017ee jsme ji\u017e spaseni, p\u0159estaneme b\u00fdt k\u0159es\u0165any, p\u0159estaneme j\u00edt za Kristem a ztrat\u00edme cestu vedouc\u00ed ke sp\u00e1se. A nic z toho, v co jsme drze doufali, se neuskute\u010dn\u00ed. Iz\u00e1k \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee lep\u0161\u00ed je nedr\u017eet v hlav\u011b tuto nad\u011bji, ale pokorn\u011b kr\u00e1\u010det cestou k Bohu, u\u010dit se spol\u00e9hat na Boha, doufat v Boha. A teprve a\u017e se mu nau\u010d\u00ed\u0161 zcela d\u016fv\u011b\u0159ovat, z\u00edsk\u00e1\u0161 jistotu, \u017ee t\u011b spas\u00ed. Pokud bude\u0161 doufat ve sp\u00e1su pouze racion\u00e1ln\u011b a myslit si, \u017ee v\u0161echno bude dobr\u00e9, v\u0161echno okam\u017eit\u011b bude \u0161patn\u00e9. A \u0161patn\u00e9 se skute\u010dn\u011b m\u016f\u017ee st\u00e1t. Pokud \u010dlov\u011bk vystoup\u00ed na n\u011bjak\u00fd duchovn\u00ed vrchol a uz\u0159\u00ed velk\u00e1 tajemstv\u00ed, ani\u017e by na to byl p\u0159ipraven, \u010dek\u00e1 ho zklam\u00e1n\u00ed. Ale nejen racion\u00e1ln\u00ed zklam\u00e1n\u00ed, n\u00fdbr\u017e velice t\u011b\u017ek\u00fd duchovn\u00ed stav spojen\u00fd se skl\u00ed\u010denost\u00ed a zoufalstv\u00edm. T\u00e9\u017e Iz\u00e1k p\u00ed\u0161e o hust\u00e9 tm\u011b, kter\u00e1 pohlcuje askety. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee depresivn\u00ed stavy se v mni\u0161sk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed vyskytovaly \u010dasto.<\/p>\n\n\n\n

Iz\u00e1k n\u00e1m samoz\u0159ejm\u011b nab\u00edz\u00ed ur\u010dit\u00fd pozitivn\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159, ale bez duchovn\u00edho \u00fasil\u00ed na n\u011bj nesm\u00edme myslet. Nad\u011bje ve sp\u00e1su nen\u00ed racion\u00e1ln\u00edm usuzov\u00e1n\u00edm, ale osobn\u00ed mystickou zku\u0161enost\u00ed. V 26. trakt\u00e1tu Iz\u00e1k p\u00ed\u0161e o tom, jak se apo\u0161tol Pavel tr\u00e1pil osudem Izraelc\u016f, proto\u017ee s\u00e1m byl \u201ez potomstva Abrahamova\u201c. Znepokojovalo ho, \u017ee v\u011bt\u0161ina \u017did\u016f nep\u0159ijala Krista. Ale na konci 11. kapitoly listu \u0158\u00edman\u016fm zvol\u00e1v\u00e1: \u201eJak nesm\u00edrn\u00e1 je hloubka Bo\u017e\u00edho bohatstv\u00ed, jeho moudrosti i v\u011bd\u011bn\u00ed!\u201c Odkrylo se mu, \u017ee izraelsk\u00fd n\u00e1rod bude spasen, ale jak se to stane, je velk\u00e9 tajemstv\u00ed, proto\u017ee \u201enevyzpytateln\u00e9 jsou jeho soudy a nevystopovateln\u00e9 jeho cesty\u201c (\u0158\u00edman\u016fm 11:33). Zvol\u00e1n\u00ed apo\u0161tola Pavla sv. Iz\u00e1k aplikuje na osud cel\u00e9ho lidstva.<\/p>\n\n\n\n

Josef Chazzaja, jen\u017e u\u010den\u00ed mystik\u016f systematizoval, m\u00e1 scholasti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup a sna\u017e\u00ed se d\u00e1t jasnou odpov\u011b\u010f. Ve sv\u00e9 Knize ot\u00e1zek a odpov\u011bd\u00ed vyslovuje n\u011bkter\u00e9 paradoxn\u00ed my\u0161lenky o gehenn\u011b. Podle n\u011bj, kdyby B\u016fh cht\u011bl n\u011bkoho potrestat, nesn\u00e1\u0161el by t\u0159eba rouh\u00e1n\u00ed d\u00e9mon\u016f. A pokud p\u0159i v\u0161eobecn\u00e9m vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed spravedliv\u00fdch a h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk\u016f v\u0161em d\u00e1 neporu\u0161iteln\u00e1 v\u011b\u010dn\u00e1 t\u011bla, co\u017e je z jeho strany obrovsk\u00e1 milost, znamen\u00e1 to, \u017ee i h\u0159\u00ed\u0161n\u00edky miluje. Mohl by je naprosto zni\u010dit jako Syna zatracen\u00ed. Synem zatracen\u00ed apo\u0161tol Pavel ve sv\u00e9m 2. listu Tesalonick\u00fdm naz\u00fdv\u00e1 antikrista. Josef Chazzaja se dr\u017eel n\u00e1zoru, \u017ee antikrist bude jedinou rozumovou bytost\u00ed, kterou B\u016fh fyzicky zni\u010d\u00ed. Ale nikoho z jin\u00fdch bytost\u00ed, h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk\u016f \u010di d\u00e9mon\u016f, takov\u00fd osud ne\u010dek\u00e1. M\u00edsto toho jim B\u016fh d\u00e1 neporu\u0161iteln\u00e1 t\u011bla, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee je v\u016f\u010di nim sp\u00ed\u0161e milosrdn\u00fd ne\u017e spravedliv\u00fd. Sv. Iz\u00e1k tak\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1: \u201eNenaz\u00fdvej Boha spravedliv\u00fdm.\u201c Pokud n\u00e1s tak dlouho sn\u00e1\u0161\u00ed, znamen\u00e1 to, \u017ee je milosrdn\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

Vra\u0165me se k my\u0161lence Josefa Chazzaji vysloven\u00e9 v jeho Knize kapitol o v\u011bd\u011bn\u00ed: \u201eV tom ohni, kter\u00fd mysl vid\u00ed b\u011bhem modlitby, budou trp\u011bt rozumov\u00e9 bytosti v nov\u00e9m v\u011bku.\u201c Tyto rozumov\u00e9 bytosti budou trp\u011bt ve sv\u00fdch nov\u00fdch neporu\u0161iteln\u00fdch t\u011blech, dokud se nenau\u010d\u00ed p\u0159ijmout Bo\u017eskou l\u00e1sku, kter\u00e1 se i stane n\u00e1strojem jejich utrpen\u00ed. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed budou schopn\u00ed p\u0159ijmout Bo\u017esk\u00e9 sv\u011btlo, se budou radovat, ale pro ty, kte\u0159\u00ed ho nep\u0159ijmou, se sv\u011btlo stane ohn\u011bm. Pak ale jasn\u011b p\u00ed\u0161e, \u017ee jednou jejich muky p\u0159estanou. V nov\u00e9m v\u011bku v\u0161ichni nakonec budou \u0161\u0165astn\u00ed. A od\u016fvod\u0148uje tuto my\u0161lenku cit\u00e1tem z Kristova k\u00e1z\u00e1n\u00ed na ho\u0159e: \u201eOdtud nevyjde\u0161, dokud nezaplat\u00ed\u0161 do posledn\u00edho hal\u00e9\u0159e\u201c (Matou\u0161 5:26).<\/p>\n\n\n\n

Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee t\u0159eba sv. Jan Zlato\u00fast\u00fd vykl\u00e1d\u00e1 v\u00fdraz \u201edo posledn\u00edho hal\u00e9\u0159e\u201c jako \u201enikdy\u201c a trv\u00e1 na tom, \u017ee utrpen\u00ed bude v\u011b\u010dn\u00e9. P\u0159itom Josef Chazzaja stejn\u00e1 slova vykl\u00e1d\u00e1 opa\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem: pokud je ozna\u010deno, kdy vyjde\u0161 (a\u017e zaplat\u00ed\u0161 do posledn\u00edho hal\u00e9\u0159e), znamen\u00e1 to, \u017ee jednou vyjde\u0161 ur\u010dit\u011b. Ale dod\u00e1v\u00e1, \u017ee nen\u00ed zn\u00e1mo, kdy se to stane, a opakuje slova Iz\u00e1ka Syrsk\u00e9ho, \u017ee konec gehenny nen\u00ed zn\u00e1m. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se jednou i h\u0159\u00ed\u0161n\u00edci nau\u010d\u00ed p\u0159ij\u00edmat Bo\u017e\u00ed l\u00e1sku. V nov\u00e9m v\u011bku pokles a zhor\u0161en\u00ed existovat nemohou, ale r\u016fst a zdokonalov\u00e1n\u00ed z\u016fstanou.<\/p>\n\n\n\n

Jako p\u0159\u00edklad neomezen\u00e9 Bo\u017e\u00ed l\u00e1sky uv\u00e1d\u00ed \u017eivot apo\u0161tola Pavla \u2013 pron\u00e1sledovatele k\u0159es\u0165an\u016f, jen\u017e byl p\u0159enesen a\u017e do t\u0159et\u00edho nebe. Josef Chazzaja \u0159\u00edk\u00e1: \u201eZv\u00e1\u017eil jsem Bo\u017e\u00ed spravedlnost a Bo\u017e\u00ed dobrotu. Bo\u017e\u00ed dobrota byla jako hora, a spravedlnost jako zrnko p\u00edsku\u2026 Bo\u017e\u00ed dobrota je v\u011b\u010dn\u00e1, a Bo\u017e\u00ed spravedlnost za\u010dala existovat sou\u010dasn\u011b se stvo\u0159en\u00fdm sv\u011btem. Po\u017eehn\u00e1n budi\u017e B\u016fh, jen\u017e u\u010dinil spravedlnost do\u010dasnou, a dobrotu v\u011b\u010dnou.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Iz\u00e1k Syrsk\u00fd je opatrn\u011bj\u0161\u00ed v popisov\u00e1n\u00ed osudu sv\u011bta a lid\u00ed, ale i on je nalad\u011bn pozitivn\u011b. Popisuje t\u0159i stupn\u011b duchovn\u00edho zdokonalov\u00e1n\u00ed a \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Bo\u017esk\u00e9 sv\u011btlo se \u010dlov\u011bku zjevuje na t\u0159et\u00edm stupni. Ov\u0161em i kdy\u017e jedinec za sv\u00e9ho pozemsk\u00e9ho \u017eivota tohoto stupn\u011b nedos\u00e1hne, ale bude nal\u00e9hav\u011b z\u00e1pasit proti h\u0159\u00edchu, B\u016fh mu toto \u00fasil\u00ed zapo\u010d\u00edt\u00e1. D\u016fle\u017eit\u00e9 je vybrat si spr\u00e1vnou cestu, proto\u017ee \u00fapln\u011b p\u0159ekonat v\u00e1\u0161n\u011b v tomto \u017eivot\u011b je nemo\u017en\u00e9. Mus\u00edme myslet na Bo\u017e\u00ed l\u00e1sku a proz\u0159etelnost a neupadat do zoufalstv\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

Pro syrsk\u00e9 otce bylo hlavn\u00edm zdrojem nad\u011bje vid\u011bn\u00ed nov\u00e9ho v\u011bku. Byla to ta perla, kterou usilovn\u011b hledali. Pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed tohoto pokladu z\u0159\u00edkali se v\u0161eho pozemsk\u00e9ho. To, co vid\u011bli ve zjeven\u00ed, bylo pro n\u011b p\u0159isl\u00edben\u00edm, z\u00e1lohou toho, co jednou bude d\u00e1no v\u0161em lidem. A byli vd\u011b\u010dn\u00ed Bohu za to, \u017ee ji\u017e v tomto \u017eivot\u011b tento poklad mohou, by\u0165 jen na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik, dr\u017eet v ruce. Byli jako d\u011bti, kter\u00e9 cht\u011bj\u00ed d\u00e1rek p\u0159ipraven\u00fd Otcem naj\u00edt je\u0161t\u011b p\u0159ed sv\u00e1tkem a uschovat tuto radost ve sv\u00e9m srdci jako velk\u00e9 tajemstv\u00ed. Jejich uva\u017eov\u00e1n\u00ed o osudu sv\u011bta je jako d\u011btsk\u00e1 radost, kterou nemohou utajit. K\u00e9\u017e bychom se i my mohli zapojit do jejich radosti a t\u011b\u0161it se z kr\u00e1sy jejich slov.<\/p>\n\n\n\n

YouTube kan\u00e1l \u041f\u043e\u0437\u043d\u0430\u043d\u0438\u0435 Labs<\/p>\n\n\n\n

P\u0159elo\u017eila Nad\u011b\u017eda Skvarnik<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159edn\u00e1\u0161ka Maxima Kalinina, odborn\u00edka na d\u011bjiny aramejsk\u00e9ho jazyka a mezopotamsk\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 mystick\u00e9 tradice T\u00e9ma k\u0159es\u0165ansk\u00e9 mystiky vyvol\u00e1v\u00e1 mnoho spor\u016f. P\u0159\u00ed\u010dinou je samotn\u00fd p\u0159edm\u011bt. Mystika je…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1994,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[23],"tags":[73],"class_list":["post-1993","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-verouka","tag-2023-04","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1993","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1993"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1993\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2073,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1993\/revisions\/2073"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1994"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1993"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1993"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1993"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}