V listopadu Prahu znovu nav\u0161t\u00edvil protodi\u00e1kon Andrej Kurajev \u2013 zn\u00e1m\u00fd rusk\u00fd teolog, klerik Rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve a autor velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed knih o pravoslav\u00ed. P\u0159edn\u00e1\u0161ka o. Andreje se konala 12. listopadu v Rusk\u00e9m st\u0159edisku v\u011bdy a kultury. Jej\u00edm t\u00e9matem bylo m\u00edsto a role Pravoslav\u00ed v sou\u010dasn\u00e9m sv\u011bt\u011b. Hlas pravoslav\u00ed p\u0159ipravil kr\u00e1tk\u00e9 shrnut\u00ed t\u00e9to besedy, kter\u00e1 trvala v\u00edce ne\u017e t\u0159i hodiny.<\/p>\n\n\n\n
Tak zvan\u00fd K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00fd s\u00e1l Rusk\u00e9ho st\u0159ediska v\u011bdy a kultury byl p\u0159epln\u011bn lidmi. O. Andrej za\u010dal besedu vtipem a p\u0159edstavil se host\u016fm jako nejv\u011bt\u0161\u00ed rusk\u00fd teolog co do objemu pasu\u2026 Vtipy prov\u00e1zely cel\u00fd Kurajev\u016fv projev, co\u017e napomohlo vytvo\u0159it neform\u00e1ln\u00ed atmosf\u00e9ru. Tuhle specifi\u010dnost p\u0159edn\u00e1\u0161ek o. Andreje znaj\u00ed mnoz\u00ed jeho st\u00e1l\u00ed poslucha\u010di, otec protodi\u00e1kon se v\u0161emo\u017en\u011b vyh\u00fdb\u00e1 moralizuj\u00edc\u00edmu t\u00f3nu a nikdy si nehraje na proroka hl\u00e1saj\u00edc\u00edho pravdu. O tom se tak\u00e9 mluvilo v pr\u016fb\u011bhu p\u0159edn\u00e1\u0161ky.<\/p>\n\n\n\n
Na za\u010d\u00e1tku o. Andrej ozna\u010dil n\u011bkolik z\u00e1sadn\u00edch trend\u016f, kter\u00e9 jsou z jeho pohledu charakteristick\u00e9 pro sou\u010dasnou pravoslavnou c\u00edrkev. Prvn\u00ed uveden\u00fd trend se t\u00fdkal toho, \u017ee k\u0159es\u0165anstv\u00ed se znovu st\u00e1v\u00e1 m\u011bstsk\u00fdm n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm. V\u017edy\u0165 k\u0159es\u0165anstv\u00ed se zrodilo pr\u00e1v\u011b v m\u011bstsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed. Apo\u0161tolov\u00e9 nek\u00e1zali na venkov\u011b, n\u00fdbr\u017e p\u0159in\u00e1\u0161eli dobrou zpr\u00e1vu do velk\u00fdch m\u011bst \u0159\u00edmsk\u00fdch provinci\u00ed, odkud se nov\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed \u0161\u00ed\u0159ilo d\u00e1l. Epi\u0161toly apo\u0161tola Pavla jsou ur\u010deny pro obyvatele velk\u00fdch m\u011bst. Potom se k\u0159es\u0165anstv\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159ilo i na venkov\u011b a nadlouho tam z\u016fstalo. Ale dnes k\u0159es\u0165anstv\u00ed znovu z\u00edsk\u00e1v\u00e1 rysy velkom\u011bstsk\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Nen\u00ed to snad jedno? Nen\u00ed. Ve velk\u00e9m imp\u00e9riu nebo m\u011bst\u011b je n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed osobn\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed, ne z\u00e1le\u017eitost\u00ed n\u00e1roda \u010di st\u00e1tu. V m\u011bstsk\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch m\u00e1 \u010dlov\u011bk mo\u017enost \u017e\u00edt anonymn\u011b a svobodn\u011b rozhodovat o sv\u00e9m n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Krom\u011b toho se k\u0159es\u0165anstv\u00ed st\u00e1v\u00e1 n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm vzd\u011blanc\u016f. Podle o. Andreje to skoro vypad\u00e1, \u017ee v moskevsk\u00fdch chr\u00e1mech \u010dlov\u011bk nem\u016f\u017ee vstoupit do c\u00edrkve, pokud nem\u00e1 vysoko\u0161kolsk\u00fd diplom. V souvislosti s t\u00edm si Kurajev vzpomenul na slova Nikolaje Ber\u010fajeva: \u201eDnes pro to, aby se \u010dlov\u011bk stal pravoslavn\u00fdm, mus\u00ed v\u011bd\u011bt v\u00edc, ne\u017e pro to, aby se stal ateistou.\u201c Te\u010f mus\u00edme jen po\u010dkat, a\u017e c\u00edrkev p\u0159izp\u016fsob\u00ed sv\u00e9 modlitby m\u011bstsk\u00e9mu \u017eivotu a vznikne moleben na vyh\u00e1n\u011bn\u00ed vir\u016f z po\u010d\u00edta\u010de. P\u0159ed tis\u00edci roky byl \u017eivot roln\u00edka p\u0159elo\u017een do c\u00edrkevn\u00edho jazyka. Ale pro modern\u00edho m\u011b\u0161\u0165ana je jazyk c\u00edrkve zat\u00edm nedostupn\u00fd. Nem\u00e1me d\u011bkovn\u00e9 modlitby pro bloggery za repost na zn\u00e1m\u00e9m webu, ani pro l\u00e9ka\u0159e za to, \u017ee pacient p\u0159e\u017eil operaci.<\/p>\n\n\n\n
Druh\u00fd trend je takov\u00fd, \u017ee pravoslav\u00ed z\u00edsk\u00e1v\u00e1 \u017eenskou tv\u00e1\u0159. (Tohle m\u011b zvl\u00e1\u0161\u0165 pot\u011b\u0161ilo.) K\u0159es\u0165anstv\u00ed se zrodilo v dob\u011b, kdy \u017eena pro spole\u010dnost prakticky neexistovala. Dokonce v posledn\u00edm p\u0159ik\u00e1zan\u00ed Desatera se \u017eena uv\u00e1d\u00ed n\u011bkde mezi b\u00fdky a osly. Nicm\u00e9n\u011b k\u0159es\u0165anstv\u00ed darovalo \u017een\u011b \u00fapln\u011b jin\u00fd status. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee \u017eeny nijak P\u00e1nu Je\u017e\u00ed\u0161i neu\u0161kodily, sp\u00ed\u0161 naopak. Dokonce i \u017eena Pontsk\u00e9ho Pil\u00e1ta se za Krista p\u0159imlouvala. P\u0159esto apo\u0161tol Pavel ve sv\u00e9 prvn\u00ed epi\u0161tole Korintsk\u00fdm p\u00ed\u0161e: \u201e\u017deny nech\u0165 ve shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed ml\u010d\u00ed.\u201c Navzdory tomu dnes \u017eeny u\u010d\u00ed v ned\u011bln\u00edch \u0161kol\u00e1ch, zp\u00edvaj\u00ed v chr\u00e1mech, \u00fa\u010dastn\u00ed se m\u00edstn\u00edch sn\u011bm\u016f \u2013 t\u0159eba je\u0161t\u011b v 19. stolet\u00ed by toto bylo nep\u0159edstaviteln\u00e9. Vznik\u00e1 \u017eensk\u00e1 c\u00edrkevn\u00ed literatura. \u017deny vytv\u00e1\u0159ej\u00ed u\u010debnice pro teologick\u00e9 \u0161koly a semin\u00e1\u0159e.<\/p>\n\n\n\n
Ale ta nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed tendence spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee se u\u010d\u00edme \u017e\u00edt v podm\u00ednk\u00e1ch svobody sv\u011bdom\u00ed a svobody slova. Podle m\u00edn\u011bn\u00ed otce Andreje to znamen\u00e1, \u017ee teologie je p\u0159edur\u010dena k tomu, aby se stala filosofi\u00ed. Jdeme cestou od prorok\u016f k filosof\u016fm, od v\u011b\u0161tc\u016f k Sokratovi. Filosofie se rodila ve m\u011bstech za p\u0159edpokladu ur\u010dit\u00e9 politick\u00e9 svobody. Filosofov\u00e9 polemizovali na n\u00e1m\u011bst\u00edch velk\u00fdch m\u011bst, aby z\u00edskali v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det \u017e\u00e1k\u016f. Nebyly vylou\u010deny ani r\u00e1ny pod p\u00e1s \u2013 bylo to skute\u010dn\u00e9 um\u011bn\u00ed hanoben\u00ed oponenta naz\u00fdvan\u00e9 psogos. Ani sv. Basil Velik\u00fd t\u00edm nepohrdal, kdy\u017e psal: \u201eJak mohou b\u00fdt p\u0159\u00edm\u00e9 my\u0161lenky u toho, jeho\u017e nohy jsou k\u0159iv\u00e9?\u201c<\/p>\n\n\n\n
Rozd\u00edl mezi prorokem a filosofem spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee prorok mus\u00ed prok\u00e1zat pouze sv\u016fj prorock\u00fd status. Nestar\u00e1 se o argumenty, nebo\u0165 ten, kdo vede spor s prorokem, skute\u010dn\u011b ho vede s Bohem. Filosof ale p\u0159edstavuje s\u00e1m sebe, jeho s\u00edla spo\u010d\u00edv\u00e1 v argumentech. V modern\u00edm sv\u011bt\u011b je to jedin\u00e1 mo\u017en\u00e1 intonace i pro c\u00edrkev. Mision\u00e1\u0159 se u\u017e nem\u016f\u017ee dostat do pozice proroka a hl\u00e1sat jak\u00e9koliv u\u010den\u00ed, mus\u00ed sv\u00e9 u\u010den\u00ed vysv\u011btlit. To se ne v\u0161em a ne v\u017edy da\u0159\u00ed. B\u00fdv\u00e1 to t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159ekonat poku\u0161en\u00ed a nemluvit s lidmi jako ten, kdo m\u00e1 moc. Pro modern\u00edho kazatele existuje dal\u0161\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. Na rozd\u00edl od apo\u0161tol\u016f jsou jeho slova velmi \u010dasto v rozporu s jeho \u017eivotem. Toto\u017enost \u017eivota a u\u010den\u00ed byla charakteristick\u00e1 pro prvn\u00ed hlasatele k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry. V pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed nar\u016fstal rozd\u00edl \u201emezi t\u00edm, co popov\u00e9 k\u00e1\u017eou, a t\u00edm, jak \u017eij\u00ed\u201c.<\/p>\n\n\n\n
V souvislosti se v\u0161\u00edm v\u00fd\u0161e uveden\u00fdm jsem polo\u017eila otci Andrejovi ot\u00e1zku. Co m\u00e1me d\u011blat, kdy\u017e si soupe\u0159\u00edc\u00ed strany i v r\u00e1mci c\u00edrkevn\u00edho dialogu za\u010dnou hr\u00e1t na filosofy a pou\u017e\u00edvat zm\u00edn\u011bn\u00fd psogos \u2013 hanoben\u00ed oponenta? Otec Andrej \u0159ekl, \u017ee jsem se dotkla jedn\u00e9 z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch filosofick\u00fdch ot\u00e1zek. Je n\u011bjak\u00fd progres v d\u011bjin\u00e1ch lidstva, nebo nen\u00ed? Tato ot\u00e1zka byla aktu\u00e1ln\u00ed i v dob\u011b Kristova p\u0159\u00edchodu. Byla to doba rozkv\u011btu lidstva, nebo jeho \u00fapadku? Na jedn\u00e9 stran\u011b to byla doba takov\u00fdch lid\u00ed jako p\u0159esvat\u00e1 Bohorodice a sv. Jan K\u0159titel, na druh\u00e9 stran\u011b lid\u00ed, kte\u0159\u00ed P\u00e1na Je\u017e\u00ed\u0161e uk\u0159i\u017eovali. M\u00e1me argumenty pro i proti. Co do srovn\u00e1n\u00ed n\u00e1s a lid\u00ed doby sv. Basila je tady stejn\u00e1 ot\u00e1zka. Jsme lep\u0161\u00ed ne\u017e oni, nebo ne? Zase najdeme argumenty pro ob\u011b strany. Ale n\u011bjak\u00fd progres z\u0159ejm\u011b je. To, co dnes pova\u017eujeme za nep\u0159ijateln\u00e9, se za star\u00fdch \u010das\u016f zd\u00e1lo \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed. Nap\u0159\u00edklad otroctv\u00ed. Sv. Basil m\u011bl otroky, monast\u00fdry vlastnily otroky. Ale my dnes zase tolerujeme v\u011bci, kv\u016fli kter\u00fdm by se Byzantinci zbl\u00e1znili. Ot\u00e1zka je nevy\u0159e\u0161iteln\u00e1. Nicm\u00e9n\u011b o. Andrej vyslovil nad\u011bji, \u017ee v c\u00edrkvi pou\u017e\u00edvat psogos nebudeme.<\/p>\n\n\n\n
Na p\u0159edn\u00e1\u0161ce se mluvilo tak\u00e9 o hlavn\u00ed ud\u00e1losti tohoto roku \u2013 V\u0161epravoslavn\u00e9m sn\u011bmu na Kr\u00e9t\u011b. Kurajev uvedl slova rumunsk\u00e9ho patriarchy Daniela o tom, \u017ee \u0159\u00edmskokatolick\u00fd model c\u00edrkevn\u00ed jednoty nen\u00ed spr\u00e1vn\u00fd, ale my pravoslavn\u00ed nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00fd. Ka\u017ed\u00e1 m\u00edstn\u00ed c\u00edrkev aspo\u0148 n\u011bjak\u00fd sjednocuj\u00edc\u00ed faktor m\u00e1, ale na sv\u011btov\u00e9 \u00farovni se v\u0161echno rozpadlo u\u017e po p\u00e1du Byzance. To, \u017ee se sn\u011bm nedok\u00e1zal st\u00e1t opravdu v\u0161epravoslavn\u00fdm, stoj\u00ed za politov\u00e1n\u00ed. V tom Kurajev vid\u00ed nebezpe\u010d\u00ed dal\u0161\u00edho rozkolu uvnit\u0159 pravoslav\u00ed. Ve\u0161ker\u00e9 rozkoly v c\u00edrkvi se zakl\u00e1daj\u00ed na n\u00e1rodnostn\u00edch konfliktech. Prvn\u00ed rozkol spo\u010d\u00edval na odpadnut\u00ed v\u00fdchodn\u00edch c\u00edrkv\u00ed od konstantinopolsk\u00e9ho centra po Chalkedonsk\u00e9m sn\u011bmu. Druh\u00fd byl rozkolem mezi \u0158eky a \u0158\u00edmany v roce 1054. Dal\u0161\u00ed se jmenoval Reformace a byl rozkolem mezi Germ\u00e1ny a latin\u00edky. Tentokr\u00e1t za\u017e\u00edv\u00e1me nebezpe\u010d\u00ed rozkolu mezi \u0158eky a ostatn\u00edmi pravoslavn\u00fdmi n\u00e1rody. Je to smutn\u00e1 zv\u011bst, proto\u017ee Kristus se modlil: \u201eaby v\u0161ichni byli jedno jako ty, Ot\u010de, ve mn\u011b a j\u00e1 v tob\u011b, aby i oni byli v n\u00e1s.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Po p\u0159edn\u00e1\u0161ce n\u00e1sledoval n\u00e1val dotaz\u016f. Dotkly se i t\u00e9matu jak\u00e9hosi ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed na\u0161\u00ed c\u00edrkve ze strany jin\u00fdch v\u011bt\u0161\u00edch c\u00edrkv\u00ed. Otec Andrej zpochybnil re\u00e1lnou existenci takov\u00fdch vliv\u016f. Podle jeho m\u00edn\u011bn\u00ed o tom sv\u011bd\u010d\u00ed svobodn\u00e1 volba pra\u017esk\u00e9ho arcibiskupa. \u010ce\u0161t\u00ed duchovn\u00ed povolali na arcibiskupsk\u00fd stolec d\u016fstojn\u00e9ho kandid\u00e1ta, Varjaga, jak se vyj\u00e1d\u0159il Kurajev, \u010dlov\u011bka nestrann\u00e9ho a nez\u00e1visl\u00e9ho na ciz\u00edch vlivech.<\/p>\n\n\n\n
Otec Andrej prezentoval nov\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed dvou sv\u00fdch knih, Mistr a Mark\u00e9tka (v\u00fdklad sv\u011btozn\u00e1m\u00e9ho rom\u00e1nu Michaila Bulgakova) a Dary a anat\u00e9mata. Po p\u0159edn\u00e1\u0161ce si mnoz\u00ed host\u00e9 tyto knihy zakoupili a z\u00edskali vlastnoru\u010dn\u00ed podpis autora. Nikomu se necht\u011blo lou\u010dit. Kolem o. Andreje se vytvo\u0159ila fronta. Lid\u00e9 se s n\u00edm cht\u011bli vyfotit, polo\u017eit mu je\u0161t\u011b aspo\u0148 jednu posledn\u00ed ot\u00e1zku a pod\u011bkovat.<\/p>\n\n\n\n
Na\u0161e redakce tak\u00e9 srde\u010dn\u011b d\u011bkuje otci Andrejovi a t\u011b\u0161\u00ed se na dal\u0161\u00ed setk\u00e1n\u00ed a zaj\u00edmav\u00e9 besedy.<\/p>\n\n\n\n
Nad\u011b\u017eda Skvarnik<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
V listopadu Prahu znovu nav\u0161t\u00edvil protodi\u00e1kon Andrej Kurajev \u2013 zn\u00e1m\u00fd rusk\u00fd teolog, klerik Rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve a autor velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed knih o pravoslav\u00ed. P\u0159edn\u00e1\u0161ka o. Andreje…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[15],"class_list":["post-193","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zpravy-z-eparchii","tag-2016-11"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/193","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=193"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/193\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":195,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/193\/revisions\/195"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=193"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=193"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=193"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}