{"id":1873,"date":"2023-02-04T10:01:34","date_gmt":"2023-02-04T09:01:34","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=1873"},"modified":"2023-02-04T10:01:53","modified_gmt":"2023-02-04T09:01:53","slug":"10-vynikajicich-biblickych-objevu-v-roce-2022","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2023\/02\/04\/10-vynikajicich-biblickych-objevu-v-roce-2022\/","title":{"rendered":"10 vynikaj\u00edc\u00edch biblick\u00fdch objev\u016f v roce 2022"},"content":{"rendered":"\n

D\u016fle\u017eit\u00fd artefakty a sv\u011bdectv\u00ed, kter\u00e9 byly objeveny v roce 2022, v\u011bdci budou studovat je\u0161t\u011b dlouho. Ale ji\u017e te\u010f je lze se\u0159adit podle v\u00fdznamu pro pozn\u00e1n\u00ed \u010das\u016f popsan\u00fdch v Bibli.<\/p>\n\n\n\n

\u017deb\u0159\u00ed\u010dek deseti nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch biblick\u00fdch archeologick\u00fdch objev\u016f lo\u0148sk\u00e9ho roku podle novin\u00e1\u0159\u016f Christianity Today vypad\u00e1 takto.<\/p>\n\n\n\n

10. 2700 let star\u00fd papyrus v USA<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Do rukou v\u011bdc\u016f se n\u00e1hodou dostal mali\u010dk\u00fd kousek papyru, jen\u017e byl dlouh\u00e1 l\u00e9ta zav\u011b\u0161en v r\u00e1mu pod sklem na st\u011bn\u011b jednoho domu v\u00a0americk\u00e9 Montan\u011b. Byl identifikov\u00e1n jako nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed hebrejsk\u00fd text \u2013 star\u0161\u00ed ne\u017e slavn\u00e9 svitky od Mrtv\u00e9ho mo\u0159e. Vz\u00e1cn\u00fd papyrus, jen o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e po\u0161tovn\u00ed zn\u00e1mka, zachoval \u010dty\u0159i kr\u00e1tk\u00e9 \u0159\u00e1dky se jm\u00e9nem I\u0161mael (Izmael, Samuel). St\u00e1\u0159\u00ed papyru podle radiokarbonov\u00e9 anal\u00fdzy spad\u00e1 do rozmez\u00ed ur\u010den\u00e9ho paleografick\u00fdm datov\u00e1n\u00edm stylu p\u00edsma. Izmael nebo Samuel je b\u011b\u017en\u00e9 biblick\u00e9 jm\u00e9no poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z doby Abrahama. Papyrus byl s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed ukraden z jeskyn\u011b v Judsk\u00e9 pou\u0161ti v minul\u00e9m stolet\u00ed.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

9. 2100 let star\u00fd statek v Galileji<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Unik\u00e1tn\u00ed archeologick\u00fd n\u00e1lez byl n\u00e1hodn\u011b objeven p\u0159i pokl\u00e1d\u00e1n\u00ed vodovodn\u00edho potrub\u00ed. Statek byl z nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f (mo\u017en\u00e1 kv\u016fli vp\u00e1du dobyvatel\u016f) opu\u0161t\u011bn asi stolet\u00ed a p\u016fl p\u0159ed narozen\u00edm Je\u017e\u00ed\u0161e Krista.<\/p>\n\n\n\n

8. Hrobka v Tel Avivu<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Hrobka byla nalezena n\u00e1hodn\u011b na jih od Tel Avivu a odhalila sv\u011btu nedot\u010den\u00fd p\u0159ibli\u017en\u011b 3300 let star\u00fd poklad. Jakmile exkav\u00e1tor prorazil klenbu hrobky nezn\u00e1m\u00e9ho vzne\u0161en\u00e9ho Kananejce, sv\u011bdomit\u00ed stavitel\u00e9 okam\u017eit\u011b povolali v\u011bdce. Archeologov\u00e9 s hlubokou \u00factou vstoupili do hrobky a uv\u011bdomili si, \u017ee se dot\u00fdkaj\u00ed p\u0159edm\u011bt\u016f poch\u00e1zej\u00edc\u00edch z roku 1300 p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem.<\/p>\n\n\n\n

7. K\u00e1men se jm\u00e9nem Chizkij\u00e1\u0161e<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Jm\u00e9no 13. biblick\u00e9ho judsk\u00e9ho kr\u00e1le z dynastie Davida se dostalo do novin, kdy\u017e bylo objeveno v n\u00e1pisu na kameni pobl\u00ed\u017e jeruzal\u00e9msk\u00e9ho pramene Gihon. Profesor univerzity v Haif\u011b Gershon Galil dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee n\u00e1pis na \u00falomku v\u00e1pence, kter\u00fd byl nalezen v roce 2007 a od t\u00e9 doby byl ulo\u017een v\u00a0depozit\u00e1\u0159i, je prvn\u00edm zn\u00e1m\u00fdm d\u016fkazem o velk\u00fdch \u00fasp\u011b\u0161\u00edch kr\u00e1le Chizkij\u00e1\u0161e.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

6. Rodi\u0161t\u011b apo\u0161tola Petra<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Archeologov\u00e9 podle v\u0161eho nalezli biblickou Betsaidu Galilejskou, kterou hledali ji\u017e n\u011bkolik desetilet\u00ed. Kandid\u00e1t\u016f bylo n\u011bkolik. Ov\u0161em posledn\u00ed n\u00e1lezy poukazuj\u00ed na to, \u017ee rodi\u0161t\u011b apo\u0161tol\u016f Ond\u0159eje, Petra a Filipa se nach\u00e1zelo na m\u00edst\u011b zvan\u00e9m el-Arad\u017e. Pr\u00e1v\u011b zde v\u011bdci nalezli v podlaze chr\u00e1mu mozaiku, kter\u00e1 nazna\u010duje, \u017ee ryb\u00e1\u0159sk\u00e1 osada Betsaida se nach\u00e1zela pr\u00e1v\u011b tady. Mozaika s rostlinn\u00fdmi motivy obsahuje staro\u0159eck\u00fd n\u00e1pis, modlitbu za p\u0159\u00edmluvu \u201ep\u0159edstaven\u00e9ho a velitele nebesk\u00fdch apo\u0161tol\u016f\u201c.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

5. Data p\u00e1du biblick\u00fdch m\u011bst podle magnetick\u00e9ho datov\u00e1n\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u011bdci pou\u017eili tuto novou metodu k datov\u00e1n\u00ed poz\u016fstatk\u016f starov\u011bk\u00fdch m\u011bst, kter\u00e1 padla v d\u016fsledku dobyt\u00ed. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se spolu s prov\u011b\u0159en\u00fdmi metodami radiokarbonov\u00e9ho datov\u00e1n\u00ed, keramick\u00e9 chronologie a epigrafie. V\u00fdsledkem spole\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce v\u00edce ne\u017e 20 v\u011bdc\u016f z Tel Avivsk\u00e9 univerzity a mnoha zem\u00ed sv\u011bta, zastupuj\u00edc\u00edch r\u016fzn\u00e9 v\u011bdn\u00ed obory, se stalo p\u0159esn\u00e9 datov\u00e1n\u00ed 20 kulturn\u00edch vrstev se stopami destrukce podle vektor\u016f a intenzit zemsk\u00e9ho magnetick\u00e9ho pole t\u00e9 doby pro 17 archeologick\u00fdch nalezi\u0161\u0165. Poda\u0159ilo se ur\u010dit datum p\u00e1du fili\u0161t\u00ednsk\u00e9ho m\u011bsta Gat a n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch m\u011bst dobyt\u00fdch Chazaelem, kr\u00e1lem Dama\u0161ku, kolem roku 830 p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. Tak\u00e9 se prok\u00e1zalo, \u017ee Bejt \u0160ean a dv\u011b dal\u0161\u00ed m\u011bsta v severn\u00edm Izraeli ve skute\u010dnosti nebyla ob\u011b\u0165mi Chazaela, jak se d\u0159\u00edve v\u011b\u0159ilo, ale padla o 70\u2013100 let d\u0159\u00edve \u2013 mo\u017en\u00e1 b\u011bhem vp\u00e1du egyptsk\u00e9ho faraona \u0160e\u0161onka. \u201eMysl\u00edm, \u017ee tato metoda datov\u00e1n\u00ed se stane hlavn\u00edm n\u00e1strojem archeolog\u016f zde v Izraeli,\u201c \u0159ekl vedouc\u00ed pr\u00e1ce.<\/p>\n\n\n\n

4. Roz\u0161ifrov\u00e1n\u00ed <\/a>elamsk\u00e9ho jazyka.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u011bdc\u016fm se poda\u0159ilo rozlu\u0161tit k\u00f3d elamsk\u00e9ho jazyka a p\u0159e\u010d\u00edst n\u011bkter\u00e9 n\u00e1pisy. Roz\u0161ifrov\u00e1n\u00ed se poda\u0159ilo d\u00edky dvojjazy\u010dn\u00e9mu n\u00e1pisu se jm\u00e9ny n\u011bkolika starov\u011bk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f Mezopot\u00e1mie v elamsk\u00e9m a akkadsk\u00e9m kl\u00ednov\u00e9m p\u00edsmu star\u00e9m asi 4 tis\u00edce let. Akkadsk\u00fd text pomohl rozlu\u0161tit 90 procent elamsk\u00fdch p\u00edsmen. Podle odborn\u00edk\u016f tento typ p\u00edsma je jen o n\u011bco mlad\u0161\u00ed ne\u017e p\u00edsmo kl\u00ednov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

3. \u00dalomky slonoviny v Jeruzal\u00e9m\u011b<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Ve starov\u011bku slonovina byla cen\u011bna nad zlato a o to p\u0159ekvapiv\u011bj\u0161\u00ed je, \u017ee spousta jej\u00edch mal\u00fdch \u00falomk\u016f byla nalezena ve vykop\u00e1vk\u00e1ch pobl\u00ed\u017e Chr\u00e1mov\u00e9 hory v Jeruzal\u00e9m\u011b. Jedn\u00e1 se o prvn\u00ed n\u00e1lezy slonoviny t\u00e9 doby. Po d\u016fkladn\u00e9m vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed a restaurov\u00e1n\u00ed je v\u011bdci identifikovali jako n\u00e1bytkov\u00e9 mozaikov\u00e9 vlo\u017eky, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edvaly ke zdoben\u00ed d\u0159eva rozetami, kv\u011btinami a geometrick\u00fdmi vzory. Slonovina byla nalezena v trosk\u00e1ch velk\u00e9 budovy, kter\u00e1 s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed vyho\u0159ela p\u0159i zni\u010den\u00ed Jeruzal\u00e9ma Babylo\u0148any v roce 586 p\u0159ed Kristem. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee tato mozaika zdobila \u0160alomoun\u016fv tr\u016fn, popsan\u00fd v 1. Samuelov\u011b 10:18, nebo postel, kterou odsuzuje prorok v knize Amos: B\u011bda t\u011bm, kdo lehaj\u00ed na lo\u017e\u00edch ze slonoviny<\/em>… (6:4)<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

2. Proklet\u00ed z\u00a0hory \u00c9bal<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Archeologov\u00e9 p\u0159ed 40 lety p\u0159i pros\u00e9v\u00e1n\u00ed p\u016fdy ve vykop\u00e1vk\u00e1ch na ho\u0159e Ebal p\u0159ehl\u00e9dli drobnou olov\u011bnou tabulku. Jejich potomci ji na\u0161li a\u017e v roce 2022 p\u0159i druh\u00e9m tzv. mokr\u00e9m pros\u00e9v\u00e1n\u00ed star\u00fdch odval\u016f. Na desce se pomoc\u00ed po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 tomografie poda\u0159ilo p\u0159e\u010d\u00edst n\u00e1pis. Podle Scotta Striplinga, vedouc\u00edho skupiny Associates for Biblical Research, hebrejsk\u00fd n\u00e1pis zn\u00ed: \u201eProklet, proklet, proklet \u2013 proklet Bohem Jahve. Od nyn\u00ed jsi proklet. Ty, proklet\u00fd, nevyhnuteln\u011b zem\u0159e\u0161. Proklet Jahvem \u2013 proklet, proklet, proklet.\u201c Dvoj\u00ed zmi\u0148ov\u00e1n\u00ed jm\u00e9na Boha v chiastick\u00e9 struktu\u0159e textu se v\u011bdc\u016fm zd\u00e1 neobvykl\u00e9 a samotn\u00fd text pat\u0159\u00ed mezi nejstar\u0161\u00ed pam\u00e1tky hebrejsk\u00e9 p\u00edsemnosti. Deska je datov\u00e1na l\u00e9ty 1200\u20131400 p\u0159. n. l., co\u017e zhruba odpov\u00edd\u00e1 obdob\u00ed, kdy Jozue zbudoval olt\u00e1\u0159 na ho\u0159e \u00c9bal a vyhl\u00e1sil proklet\u00ed t\u011bm, kte\u0159\u00ed odm\u00edtali Boha a uct\u00edvali modly (Jozue 8:30). Interpretace textu je v\u0161ak st\u00e1le pova\u017eov\u00e1na za p\u0159edb\u011b\u017enou a kontroverzn\u00ed a \u010dek\u00e1 na ofici\u00e1ln\u00ed hodnocen\u00ed odborn\u00edk\u016f.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

1. Prvn\u00ed n\u00e1pis v kana\u00e1n\u0161tin\u011b<\/strong><\/p>\n\n\n\n

N\u00e1pis na miniaturn\u00edm h\u0159ebenu ze slonoviny nalezen\u00e9m v Tel Lachi\u0161 v ji\u017en\u00edm Izraeli je v\u00edt\u011bzem ratingu biblick\u00fdch n\u00e1lez\u016f roku 2022. H\u0159eben byl objeven ji\u017e v roce 2016, ale teprve v roce 2022 jedna z\u00a0\u00fa\u010dastnic expedice, Madeleine Mumcuoglu, odhalila na jeho povrchu \u0161kr\u00e1bnut\u00ed. Pozd\u011bji se uk\u00e1zalo, \u017ee to byl n\u00e1pis. V\u011bdkyn\u011b poslala fotografii odborn\u00edkovi, kter\u00fd zjistil, \u017ee se slova skl\u00e1daj\u00ed v\u00a0celou v\u011btu, a to v\u011btu v\u00a0kana\u00e1nsk\u00e9m jazyce. Kana\u00e1n\u0161tina je prvn\u00ed abecedn\u00ed jazyk a n\u00e1pis na h\u0159ebenu je prvn\u00ed objevenou kompletn\u00ed v\u011btou v tomto jazyce. Podle stylu p\u00edsmen n\u00e1pis poch\u00e1z\u00ed z\u00a0obdob\u00ed kolem roku 1700 p\u0159. n. l., to znamen\u00e1, \u017ee vznikl asi 100 let po vyvinut\u00ed samotn\u00e9ho abecedn\u00edho p\u00edsma. H\u0159eben slou\u017eil k vy\u010des\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u0161\u00ed. N\u00e1pis bohu\u017eel neobsahuje \u017e\u00e1dnou velkou moudrost: \u201eK\u00e9\u017e tento roh o\u010dist\u00ed od v\u0161\u00ed vlasy a vousy.\u201c Archeolog Michael Hasel p\u0159iznal, \u017ee n\u00e1lez vrh\u00e1 nov\u00e9 sv\u011btlo na v\u00fdvoj abecedy. \u201eDo t\u00e9 doby jsme znali pouze hieroglyfick\u00e9 n\u00e1pisy v Egypt\u011b a kl\u00ednov\u00e9 p\u00edsmo v r\u016fzn\u00fdch mezopot\u00e1msk\u00fdch jazyc\u00edch,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 v\u011bdec. \u201eProto je tak star\u00fd \u00fapln\u00fd abecedn\u00ed n\u00e1pis pro v\u011bdu velice v\u00fdznamn\u00fd.\u201c N\u00e1pis na oby\u010dejn\u00e9m p\u0159edm\u011btu z\u00a0dom\u00e1cnosti dokazuje, \u017ee ji\u017e v roce 1700 p\u0159. n. l., stalet\u00ed p\u0159ed Moj\u017e\u00ed\u0161em, gramotnost v biblick\u00e9m sv\u011bt\u011b byla zcela b\u011b\u017en\u00fdm jevem. Kana\u00e1nsk\u00e1 abeceda se pou\u017e\u00edvala pro psan\u00ed prvn\u00edch knih hebrejsk\u00e9 Bible.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

www.christianitytoday.com<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

D\u016fle\u017eit\u00fd artefakty a sv\u011bdectv\u00ed, kter\u00e9 byly objeveny v roce 2022, v\u011bdci budou studovat je\u0161t\u011b dlouho. Ale ji\u017e te\u010f je lze se\u0159adit podle v\u00fdznamu pro pozn\u00e1n\u00ed…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1880,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[32],"tags":[70],"class_list":["post-1873","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-dejiny","tag-2023-02","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1873","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1873"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1873\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1882,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1873\/revisions\/1882"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1880"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1873"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1873"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1873"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}