{"id":135,"date":"2021-09-08T13:58:14","date_gmt":"2021-09-08T12:58:14","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=135"},"modified":"2021-11-10T14:04:34","modified_gmt":"2021-11-10T13:04:34","slug":"preklady-bohosluzebnych-textu-do-cestiny-a-jejich-vyuziti-v-praxi-pravoslavne-cirkve-v-ceskych-zemich-a-na-slovensku-v-xix-xxi-stoleti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2021\/09\/08\/preklady-bohosluzebnych-textu-do-cestiny-a-jejich-vyuziti-v-praxi-pravoslavne-cirkve-v-ceskych-zemich-a-na-slovensku-v-xix-xxi-stoleti\/","title":{"rendered":"P\u0158EKLADY BOHOSLU\u017dEBN\u00ddCH TEXT\u016e DO \u010cE\u0160TINY A JEJICH VYU\u017dIT\u00cd V PRAXI PRAVOSLAVN\u00c9 C\u00cdRKVE V \u010cESK\u00ddCH ZEM\u00cdCH A NA SLOVENSKU V XIX.\u2013XXI. STOLET\u00cd"},"content":{"rendered":"\n

KAPITOLA 3. P\u0159ekladatelsk\u00e1 \u010dinnost \u010ceskoslovensk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v letech 1946-1989<\/strong><\/p>\n\n\n\n

3.1. Zm\u011bna kanonick\u00e9 jurisdikce pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010ceskoslovensku<\/strong><\/p>\n\n\n\n

         V roce 1942 do\u0161lo v \u017eivot\u011b pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010desk\u00fdch zem\u00edch k tragick\u00fdm ud\u00e1lostem. Pot\u00e9, co pra\u017esk\u00e1 katedr\u00e1la poskytla \u00fato\u010di\u0161t\u011b \u010desk\u00fdm para\u0161utist\u016fm, kte\u0159\u00ed zabili zastupuj\u00edc\u00edho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b Heydricha, a n\u011bmeck\u00e9 okupa\u010dn\u00ed \u00fa\u0159ady objevily jejich \u00fakryt, byl zast\u0159elen biskup Gorazd, stejn\u011b jako duchovenstvo pravoslavn\u00e9 katedr\u00e1ly a p\u0159edseda rady star\u0161\u00edch pra\u017esk\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed obce. Pot\u00e9 byla \u010dinnost pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve na \u00fazem\u00ed Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava (jak se \u010desk\u00e9 zem\u011b naz\u00fdvaly jako sou\u010d\u00e1st T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e) zak\u00e1z\u00e1na. Pravoslavn\u00e9 duchovenstvo bylo zat\u010deno, posl\u00e1no do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f nebo na nucen\u00e9 pr\u00e1ce do N\u011bmecka. Majetek c\u00edrkve byl zkonfiskov\u00e1n, kostely byly zav\u0159eny a ve\u0161ker\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed aktivity byly zak\u00e1z\u00e1ny.[1]<\/a><\/p>\n\n\n\n

         Po osvobozen\u00ed \u010ceskoslovenska a skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky dostala pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev p\u0159\u00edle\u017eitost ke znovuzrozen\u00ed. Proto\u017ee Srbsk\u00e1 c\u00edrkev, v jej\u00ed\u017e jurisdikci byla p\u0159ed v\u00e1lkou diec\u00e9ze vladyky Gorazda, nemohla poskytnout pravoslavn\u00fdm v \u010ceskoslovensku \u00fa\u010dinnou pomoc, bylo v roce 1946 p\u0159ijato rozhodnut\u00ed o zm\u011bn\u011b kanonick\u00e9 jurisdikce. Pravoslavn\u00e9 obce v \u010cech\u00e1ch a na Slovensku p\u0159e\u0161ly pod jurisdikci moskevsk\u00e9ho patriarchy jako exarch\u00e1t. V dubnu 1946 p\u0159ijel do Prahy exarcha moskevsk\u00e9ho patriarchy, arcibiskup (pozd\u011bji metropolita) pra\u017esk\u00fd a \u010desk\u00fd Jelevferij (Voroncov)[2]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

         V roce 1948 se v \u010ceskoslovensku dostali k moci komunist\u00e9 a \u010ceskoslovensk\u00e1 republika se stala de facto satelitem Sov\u011btsk\u00e9ho svazu.[3]<\/a> Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev se rovn\u011b\u017e dostala pod zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vliv sov\u011btsk\u00e9ho st\u00e1tu. C\u00edrkevn\u00ed situaci v zemi za\u010dala v\u011bnovat rozhoduj\u00edc\u00ed pozornost Rada pro z\u00e1le\u017eitosti Rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve pod Radou ministr\u016f SSSR a d\u00e1le tak\u00e9 St\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159ad pro v\u011bci c\u00edrkevn\u00ed \u010ceskoslovenska.<\/p>\n\n\n\n

         P\u0159i p\u0159echodu pod jurisdikci Moskevsk\u00e9ho patriarch\u00e1tu bylo jednou z podm\u00ednek \u010desk\u00e9ho duchovenstva zachov\u00e1n\u00ed t\u00e9 liturgick\u00e9 tradice, kter\u00e1 se formovala v pravoslavn\u00e9 c\u00edrkvi \u010ceskoslovenska za slu\u017eby biskupa-mu\u010dedn\u00edka Gorazda (Pavl\u00edka). Svat\u00fd synod Rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve vy\u0161el \u010desk\u00e9mu duchovenstvu vst\u0159\u00edc. V \u201eRozhodnut\u00ed o podm\u00ednk\u00e1ch p\u0159ijet\u00ed \u010cesk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve do Moskevsk\u00e9ho patriarch\u00e1tu\u201c (ze dne 14. ledna 1946) se konstatovalo, \u017ee formy c\u00edrkevn\u00edho \u017eivota zaveden\u00e9 v letech 1920\u20131930 biskupem Gorazdem m\u011bly b\u00fdt v \u010desk\u00e9 diec\u00e9zi zachov\u00e1ny. \u010cesk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkvi bylo pouze doporu\u010deno opustit z\u00e1padn\u00ed pasch\u00e1lii a p\u0159ej\u00edt na v\u00fdchodn\u00ed.[4]<\/a><\/p>\n\n\n\n

         Metropolita Jelevferij byl velmi p\u0159ekvapen, kdy\u017e se setkal s prax\u00ed kon\u00e1n\u00ed bohoslu\u017eeb v Praze. Byla znateln\u011b odli\u0161n\u00e1 od rusk\u00e9 tradice, na kterou byl zvykl\u00fd. V kv\u011btnu 1946 napsal metropolita Jelevferij ve zpr\u00e1v\u011b adresovan\u00e9 Jeho Svatosti patriarchovi Alexiji I.: \u201eOb\u0159ad bohoslu\u017eeb byl v \u010de\u0161tin\u011b sestaven biskupem Gorazdem velmi zkr\u00e1cen\u00fd. V p\u0159edve\u010der sv\u00e1tku se neslou\u017e\u00ed v\u0161eno\u010dn\u00ed bd\u011bn\u00ed, ale pouze kr\u00e1tk\u00e1 ve\u010dern\u00ed (asi 20 minut), liturgie trv\u00e1 1,5 hodiny …. Spole\u010dn\u00e9 bohoslu\u017eby nejsou t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9. V\u0161echno je jaksi bled\u00e9, ka\u017edodenn\u00ed, chladn\u00e9. Po sv\u00e9m p\u0159\u00edjezdu do Prahy, kdy\u017e jsem to v\u0161echno vid\u011bl, polo\u017eil jsem soukrom\u011b ot\u00e1zku p\u0159ed m\u00edstn\u00edm duchovenstvem o ka\u017edodenn\u00edch slu\u017eb\u00e1ch, o tom, jak jim dodat v\u00edce slavnostnosti a kr\u00e1sy … Ale oni mi odpov\u011bd\u011bli v tom smyslu, \u017ee to tady \u201enen\u00ed zvykem\u201c, \u017ee biskup Gorazd, kter\u00fd bohoslu\u017eebn\u00fd po\u0159\u00e1dek ustanovil, miloval skromnost a \u010dasto slou\u017eil s\u00e1m bez kn\u011b\u017e\u00ed i bez di\u00e1kona a v\u0161ichni si na to zvykli tak, \u017ee pokud n\u011bco zm\u011bn\u00edme, \u010de\u0161t\u00ed pravoslavn\u00ed to budou ch\u00e1pat jako naru\u0161en\u00ed jejich c\u00edrkevn\u00edho \u017eivota, ale jim Moskevsk\u00fd patriarch\u00e1t sl\u00edbil, \u017ee v\u0161echny tyto formy z\u016fstanou nezm\u011bn\u011bny; a pokud jde o c\u00edrkevn\u00ed kr\u00e1su a slavnostnost, \u201ev\u0161e je t\u0159eba m\u00edt v du\u0161i\u201c a \u017ee s kr\u00e1tk\u00fdmi bohoslu\u017ebami jsou \u010ce\u0161i velmi spokojeni… \u201c[5]<\/a><\/p>\n\n\n\n

         V roce 1951 obdr\u017eela \u010ceskoslovensk\u00e1 pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev od Rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve autokef\u00e1lii. Prvn\u00ed hlavou autokef\u00e1ln\u00ed c\u00edrkve se stal metropolita Jelevferij. V roce 1955 p\u0159ijal Posv\u00e1tn\u00fd synod \u010ceskoslovensk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve \u201eBohoslu\u017eebn\u00fd \u0159\u00e1d Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010ceskoslovensku\u201c). Byly zde potvrzeny liturgick\u00e9 tradice sahaj\u00edc\u00ed a\u017e k vladykovi Gorazdovi.<\/p>\n\n\n\n

         V \u010desk\u00fdch farnostech se tak zachovala bohoslu\u017eebn\u00e1 praxe, kter\u00e1 se vyvinula p\u0159ed vypuknut\u00edm v\u00e1lky. Sou\u010dasn\u011b v\u0161ak Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v \u010ceskoslovensku nemohla v podm\u00ednk\u00e1ch ateistick\u00e9ho st\u00e1tu realizovat pl\u00e1ny, o nich\u017e psal v p\u0159edmluv\u011b Lidov\u00e9ho sborn\u00edku vladyka Gorazd.[6]<\/a> Jak jsme ji\u017e poznamenali, pova\u017eoval j\u00edm vyvinutou bohoslu\u017eebnou praxi za do\u010dasnou, je\u017e by se m\u011bla rozv\u00edjet a p\u0159ibli\u017eovat se plnohodnotn\u00e9mu v\u00fdchodn\u00edmu liturgick\u00e9mu ob\u0159adu. Biskup Gorazd pova\u017eoval liturgick\u00fd ob\u0159ad pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010cech\u00e1ch za ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st \u0161ir\u0161\u00edho misijn\u00edho konceptu, kter\u00fd m\u011bl \u010desk\u00e9mu lidu odhalit bohatstv\u00ed pravoslavn\u00e9 duchovn\u00ed tradice. Je pochopiteln\u00e9, \u017ee po n\u00e1stupu komunistick\u00e9 strany k moci v \u010ceskoslovensku nemohl b\u00fdt tento program realizov\u00e1n. Do konce 80. let se v \u010ceskoslovensku na p\u0159ekladu pravoslavn\u00fdch liturgick\u00fdch text\u016f prakticky nepracovalo. To, co bylo p\u0159elo\u017eeno v dob\u011b vladyky Gorazda, se stalo tak\u0159ka \u201ejedin\u00fdm spr\u00e1vn\u00fdm a dostate\u010dn\u00fdm\u201c.<\/p>\n\n\n\n

         V tomto obdob\u00ed (1945\u20131989) byly vyd\u00e1ny pouze t\u0159i c\u00edrkevn\u011b ofici\u00e1ln\u00ed liturgick\u00e9 sborn\u00edky. V roce 1951 vy\u0161lo druh\u00e9 p\u0159epracovan\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed \u201eLidov\u00e9ho sborn\u00edku\u201c, o kter\u00e9m jsme hovo\u0159ili ve druh\u00e9 \u010d\u00e1sti na\u0161\u00ed pr\u00e1ce. Toto vyd\u00e1n\u00ed sborn\u00edku neobsahovalo prakticky \u017e\u00e1dn\u00e9 nov\u011b p\u0159elo\u017een\u00e9 liturgick\u00e9 texty. Proto budeme hovo\u0159it podrobn\u011bji o dal\u0161\u00edch dvou publikac\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

3.2. Modlitebn\u00ed kniha Ot\u010den\u00e1\u0161<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed liturgickou publikac\u00ed v \u010desk\u00e9m jazyce byl sborn\u00edk Ot\u010den\u00e1\u0161. Modlitby pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165ana<\/em>, kter\u00fd vy\u0161el poprv\u00e9 v roce 1953[7]<\/a> a do\u010dkal se \u010dty\u0159 vyd\u00e1n\u00ed. Posledn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed vy\u0161lo v roce 2016. Podle arcibiskupa Simeona (Jakovljevi\u010de) je autorem tohoto sborn\u00edku kn\u011bz Jan Hol\u00fd.[8]<\/a> Vladyka Simeon tak\u00e9 popisuje \u00fa\u010del vytvo\u0159en\u00ed t\u00e9to sb\u00edrky: \u201eOn (kn\u011bz Jan Hol\u00fd \u2013 o. V. \u010c.) byl jedin\u00fdm kn\u011bzem v cel\u00fdch ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch, kam se tehdy p\u0159est\u011bhovali p\u0159ist\u011bhovalci z Volyn\u011b (tj. voly\u0148\u0161t\u00ed \u010ce\u0161i \u2013 o. V. \u010c.), ale \u017eily tam tak\u00e9 rusk\u00e9 a srbsk\u00e9 rodiny. O. Jan na mnoha tamn\u00edch m\u00edstech vyu\u010doval z\u00e1klady pravoslav\u00ed, konal ob\u0159ady … Proto si uv\u011bdomil nal\u00e9havou pot\u0159ebu mal\u00e9ho sborn\u00edku pravoslavn\u00fdch modliteb pro dom\u00e1c\u00ed modlitbu. Proto\u017ee takov\u00e1 sb\u00edrka neexistovala, pustil se do pr\u00e1ce s\u00e1m. P\u0159i pr\u00e1ci na sborn\u00edku se o. Jan radil se star\u0161\u00edmi kn\u011b\u017e\u00edmi, ale ti mu moc nepomohli. Byli p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee texty v tzv. Gorazdov\u011b sborn\u00edku \u00fapln\u011b sta\u010d\u00ed, a \u017ee o. Jan chce p\u0159\u00edli\u0161 mnoho. Nakonec kniha vy\u0161la ve sv\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 podob\u011b, byla schv\u00e1lena (hierarchi\u00ed Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010ceskoslovensku \u2013 o. V. \u010c.) a prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed bylo rychle rozebr\u00e1no.\u201c[9]<\/a><\/p>\n\n\n\n

         Sv\u00fdm obsahem je tento sborn\u00edk modlitebn\u00ed knihou pro pou\u017eit\u00ed doma i v chr\u00e1m\u011b. Lze jej zhruba rozd\u011blit na 10 \u010d\u00e1st\u00ed. Prvn\u00ed \u010d\u00e1st: modlitby v pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9ho dne. Jedn\u00e1 se o stejn\u00e9 modlitby, kter\u00e9 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed \u201eLidov\u00e9ho sborn\u00edku\u201c s ur\u010dit\u00fdmi dopln\u011bn\u00edmi.<\/p>\n\n\n\n

         Druh\u00e1 \u010d\u00e1st: d\u011btsk\u00e9 modlitby. Pravd\u011bpodobn\u011b je v\u011bt\u0161ina z nich p\u0159evzata z katolick\u00fdch modlitebn\u00edch knih nebo je sestavil s\u00e1m autor.<\/p>\n\n\n\n

         Dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st: modlitby v r\u016fzn\u00fdch pot\u0159eb\u00e1ch. Tato \u010d\u00e1st je obs\u00e1hlej\u0161\u00ed ne\u017e v Lidov\u00e9m sborn\u00edku. K ji\u017e zve\u0159ejn\u011bn\u00fdm modlitb\u00e1m byly p\u0159id\u00e1ny n\u011bkter\u00e9 stichiry Velk\u00e9ho p\u00e1tku a p\u00edsn\u011b velikono\u010dn\u00ed a v\u00e1no\u010dn\u00ed. V\u0161echny jsou p\u0159evzaty z ob\u0159ad\u016f Lidov\u00e9ho sborn\u00edku.<\/p>\n\n\n\n

         \u010ctvrt\u00e1 \u010d\u00e1st: k\u00e1nony a akathisty. Jestli v Modlitebn\u00ed knize z roku 1888 najdeme p\u0159eklady akathist\u016f k Je\u017e\u00ed\u0161i Nejslad\u0161\u00edmu a Matce Bo\u017e\u00ed, zde se objevuj\u00ed nov\u00e9 p\u0159eklady k\u00e1nonu k p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed, k\u00e1nonu kaj\u00edc\u00edmu k Je\u017e\u00ed\u0161i Krista a k\u00e1nonu k p\u0159esvat\u00e9 Bohorodici. Kdo byl autorem t\u011bchto p\u0159eklad\u016f, se n\u00e1m nepoda\u0159ilo zjistit.<\/p>\n\n\n\n

         P\u00e1t\u00e1 \u010d\u00e1st: vybran\u00e9 liturgick\u00e9 zp\u011bvy a modlitby. Zde se poprv\u00e9 objevuj\u00ed p\u0159eklady \u0161esti\u017ealm\u00ed, n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch text\u016f jit\u0159n\u00ed a hodinek. Nev\u00edme p\u0159esn\u011b, kdo tyto texty p\u0159elo\u017eil. Jak v\u0161ak bylo uvedeno v\u00fd\u0161e, ve 20. letech 20. stolet\u00ed text jit\u0159n\u00ed p\u0159elo\u017eil V. Gruz\u00edn. Mo\u017en\u00e1 to byla jeho pr\u00e1ce, kter\u00e1 byla zahrnuta do vyd\u00e1n\u00ed z roku 1953.<\/p>\n\n\n\n

         Dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st: tropary. V\u011bt\u0161ina z nich ji\u017e byla publikov\u00e1na v Modlitebn\u00ed knize z roku 1888 a pot\u00e9 v Liturgii z roku 1927.<\/p>\n\n\n\n

         Sedm\u00e1 \u010d\u00e1st: duchovn\u00ed p\u00edsn\u011b. V\u0161echny zde publikovan\u00e9 p\u00edsn\u011b maj\u00ed n\u00e1rodn\u00ed a n\u00e1bo\u017eensk\u00fd obsah. Mo\u017en\u00e1 jsou p\u0159evzaty z katolick\u00fdch knih. Osm\u00e1 \u010d\u00e1st: koledy. Tak\u00e9 zde jsou pou\u017eity star\u00e9 \u010desk\u00e9 koledy. P\u0159edposledn\u00ed \u010d\u00e1st: pou\u010den\u00ed pro pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165ana. Text je beze zm\u011bn p\u0159evzat z Lidov\u00e9ho sborn\u00edku.<\/p>\n\n\n\n

         A des\u00e1t\u00e1 z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st: kalend\u00e1\u0159. Rozd\u00edl mezi t\u00edmto kalend\u00e1\u0159em a kalend\u00e1\u0159em v Lidov\u00e9m sborn\u00edku spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee obsahuje \u010dten\u00ed z Apo\u0161tola a Evangelia na sv\u00e1tky z Dvan\u00e1ctera a dal\u0161\u00ed sv\u00e1tky, stejn\u011b jako na ned\u011ble.    <\/p>\n\n\n\n

         Na konci sborn\u00edku je um\u00edst\u011bn slovn\u00edk slovansk\u00fdch slov a notov\u00fd z\u00e1pis osmi hlas\u016f. T\u00edm sborn\u00edk kon\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

         T\u0159i vyd\u00e1n\u00ed tohoto sborn\u00edku byla zcela identick\u00e1. Ve \u010dtvrt\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed (2016) podle metropolity Kry\u0161tofa (Pulce), kter\u00fd toto vyd\u00e1n\u00ed p\u0159ipravil, \u201ebyl p\u0159id\u00e1n k\u00e1non And\u011blu str\u00e1\u017en\u00e9mu a ob\u0159ad Liturgie p\u0159edem posv\u011bcen\u00fdch dar\u016f\u201c[10]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

3.3. Nov\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed Trebniku<\/strong><\/p>\n\n\n\n

         V roce 1980 vy\u0161lo druh\u00e9 (tentokr\u00e1t strojopisn\u00e9, doslova v pouh\u00fdch n\u011bkolika kopi\u00edch) vyd\u00e1n\u00ed Trebniku v \u010de\u0161tin\u011b. \u0160lo v podstat\u011b o p\u0159etisk vyd\u00e1n\u00ed z roku 1931, o kter\u00e9m jsme mluvili v\u00fd\u0161e. D\u016fvod nov\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed Trebniku je uveden v jeho p\u0159edmluv\u011b: \u201eV roce 1981 uplyne p\u016fl stolet\u00ed od prvn\u00edho vyd\u00e1n\u00ed Trebniku. Kniha je ji\u017e dlouho rozebr\u00e1na a na\u0161e c\u00edrkev c\u00edt\u00ed pot\u0159ebu prov\u00e9st nov\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed. Pades\u00e1t let bylo dobr\u00fdm testem kvality t\u00e9to knihy v praxi. Uk\u00e1zalo se v\u0161ak tak\u00e9 jako nezbytn\u00e9 p\u0159i\u010dinit ur\u010dit\u00e9 dopl\u0148ky, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z praxe duchovenstva. Kde to bylo mo\u017en\u00e9 a nezbytn\u00e9, byly provedeny jazykov\u00e9 \u00fapravy, proto\u017ee jazyk Trebniku z roku 1931 byl ji\u017e siln\u011b archaizov\u00e1n.\u201c[11]<\/a><\/p>\n\n\n\n

         V nov\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed tedy byly provedeny n\u011bkter\u00e9 \u00fapravy textu. Krom\u011b toho byly nav\u00edc do Trebniku p\u0159id\u00e1ny pokyny pro duchovenstvo pro kon\u00e1n\u00ed posv\u00e1tn\u00fdch ob\u0159ad\u016f. Tak\u00e9 na konci Trebniku jsou p\u0159id\u00e1ny \u201ePokyny k prov\u00e1d\u011bn\u00ed ob\u0159ad\u016f (a tajin) podle bohoslu\u017eebn\u00e9ho \u0159\u00e1du Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010ceskoslovensku\u201c.<\/p>\n\n\n\n

         T\u00edm jsou vy\u010derp\u00e1na ofici\u00e1ln\u00ed vyd\u00e1n\u00ed liturgick\u00fdch text\u016f v Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkvi v \u010ceskoslovensku v tomto obdob\u00ed. Existovali v\u0161ak i jednotliv\u00ed nad\u0161enci, kte\u0159\u00ed v\u011bnovali mnoho let pr\u00e1ce p\u0159ekladu liturgick\u00fdch text\u016f.<\/p>\n\n\n\n

3.4. P\u0159ekladatelsk\u00e9 aktivity archimandrity S\u00e1vvy (Nerudy)<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Nejproduktivn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159ekladatelem liturgick\u00fdch text\u016f v d\u011bjin\u00e1ch Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010cesk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku byl podle na\u0161eho n\u00e1zoru archimandrita S\u00e1vva (Neruda, 1898\u20131989).<\/p>\n\n\n\n

         Archimandrita S\u00e1vva (Neruda), sv\u011btsk\u00fdm jm\u00e9nem Josef Neruda, se narodil 5. listopadu 1898 ve vesnici Ostopovice nedaleko m\u011bsta Brna. Po absolvov\u00e1n\u00ed pedagogick\u00e9 \u0161koly p\u016fsobil jako u\u010ditel a sou\u010dasn\u011b \u0159editel \u0161koly na venkov\u011b. Z iniciativy sv\u00e9ho otce za\u010dal ve v\u011bku 20 let studovat srbsk\u00fd jazyk. B\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl povol\u00e1n do \u0159ad rakousko-uhersk\u00e9 arm\u00e1dy. Pr\u00e1v\u011b tam se sezn\u00e1mil s pravoslavn\u00fdmi bohoslu\u017ebami, kter\u00e9 byly kon\u00e1ny pro rusk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 zajatce. Po sv\u00e9m n\u00e1vratu z v\u00e1lky se za\u010dal hloub\u011bji v\u011bnovat pravoslav\u00ed a c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00e9mu jazyku. V roce 1922 p\u0159ijal pravoslav\u00ed. Podle vladyky Simeona to nebyl akt protestu b\u00fdval\u00e9ho katol\u00edka proti sv\u00e9 c\u00edrkvi, ale uv\u011bdom\u011bl\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed pravoslav\u00ed jako \u010dist\u0161\u00edho a pravdiv\u011bj\u0161\u00edho k\u0159es\u0165anstv\u00ed. Byl \u017eenat\u00fd a m\u011bl dv\u011b dcery. V Doln\u00edch Kounic\u00edch, kde p\u016fsobil jako u\u010ditel, Josef Neruda zorganizoval pom\u011brn\u011b velkou pravoslavnou komunitu (asi 100 lid\u00ed), pro kterou byl v roce 1924 pra\u017esk\u00fdm arcibiskupem Savvatijem vysv\u011bcen na kn\u011bze. Po roce 1925 ho nach\u00e1z\u00edme ji\u017e v srbsk\u00e9 jurisdikci pod veden\u00edm biskupa Gorazda. V roce 1929 v Doln\u00edch Kounic\u00edch posv\u011btil vladyka Gorazd chr\u00e1m, kter\u00fd byl p\u0159estav\u011bn ze star\u00e9 budovy, zakoupen\u00e9 za pen\u00edze rodiny Nerudov\u00fdch. Spolu se sv\u00fdm bratrem Cyrilem zalo\u017eili c\u00edrkevn\u00ed sbor pro d\u011bti i dosp\u011bl\u00e9. Zab\u00fdval se p\u0159ekladem liturgick\u00fdch knih a vyd\u00e1v\u00e1n\u00edm bro\u017eur s pravoslavnou tematikou. V roce 1927 zalo\u017eil hnut\u00ed ml\u00e1de\u017ee a v roce 1934 zalo\u017eil vlastn\u00ed tisk\u00e1rnu, kv\u016fli kter\u00e9 se vyu\u010dil tiska\u0159em. Pod\u00edlel se na p\u0159\u00edprav\u011b \u201eLidov\u00e9ho sborn\u00edku z roku 1933\u201c. Po ud\u00e1lostech z roku 1942 (atent\u00e1t na Heydricha) se postavil na n\u011bmeckou stranu a odsoudil \u010diny duchovenstva pra\u017esk\u00e9ho katedr\u00e1ln\u00edho chr\u00e1mu sv. Cyrila a Metod\u011bje[12]<\/a>, za co\u017e byl v roce 1945 odsouzen k 15 let\u016fm v\u011bzen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

         V roce 1958 byl z v\u011bzen\u00ed propu\u0161t\u011bn, pracoval pak jako ni\u017e\u0161\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk v \u017dilin\u011b a v Brn\u011b, pozd\u011bji se jako prost\u00fd d\u011bln\u00edk vr\u00e1til do Doln\u00edch Kounic. V roce 1965, pot\u00e9, co dostal od st\u00e1tn\u00edch org\u00e1n\u016f povolen\u00ed, byl p\u0159ijat do duchovenstva Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve jako (vik\u00e1rn\u00ed \u2013 pomocn\u00fd) kn\u011bz pro krom\u011b\u0159\u00ed\u017eskou farnost. Pozd\u011bji byl kn\u011bzem v n\u011bkolika farnostech. V roce 1967 ovdov\u011bl, o rok pozd\u011bji p\u0159ijal mni\u0161stv\u00ed se jm\u00e9nem S\u00e1vva na po\u010dest ctihodn\u00e9ho S\u00e1vvy Posv\u011bcen\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n

         Na konci sv\u00e9ho \u017eivota \u017eil, jak s\u00e1m \u0159\u00edkal, v poustevn\u011b na Smr\u010dku u obce Nedv\u011bdice, kde 16. listopadu 1989 zem\u0159el. Poh\u0159ben je na h\u0159bitov\u011b ve m\u011bst\u011b Str\u00e1\u017enice.<\/p>\n\n\n\n

         Vladyka Simeon o p\u0159ekladatelsk\u00e9 \u010dinnosti archimandrity S\u00e1vvy p\u00ed\u0161e: \u201eDoba jeho p\u016fsoben\u00ed v Doln\u00edch Kounic\u00edch (m\u00edsto slu\u017eby kn\u011bze Josefa Nerudy \u2013 o. V. \u010c.) byla dobou, kdy se n\u00e1\u0161 n\u00e1rod teprve seznamoval s pravoslav\u00edm. Otec Neruda od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed za\u010dal ps\u00e1t a tisknout r\u016fzn\u00e9 informa\u010dn\u00ed bro\u017eurky a let\u00e1ky i v\u011bt\u0161\u00ed d\u00edla, kter\u00e1 bu\u010f p\u0159ekl\u00e1dal z pravoslavn\u00e9 literatury srbsk\u00e9 a rusk\u00e9 i bohoslu\u017eebn\u00e9 texty staroslov\u011bnsk\u00e9, nebo s\u00e1m sepisoval po prostudov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 odborn\u00e9 literatury. Tyto pr\u00e1ce si tiskl s\u00e1m, nejprve hektografem, pak \u0161apyrografem a v roce 1934 si za\u0159\u00eddil doma vlastn\u00ed tisk\u00e1rnu s troj\u00edm druhem p\u00edsma, ve kter\u00e9 si tiskl sv\u00e1 d\u00edla, aby je pak zdarma rozdal v\u011b\u0159\u00edc\u00edm, nebo je daroval ostatn\u00edm c\u00edrkevn\u00edm obc\u00edm. Tak u\u017e v roce 1925 rozmno\u017eil hektografem svou bro\u017eurku o sv. V\u00e1clavu a pro vladyku Gorazda cel\u00fd ob\u0159ad Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed, \u0161apyrografem sv\u016fj p\u0159eklad dvoud\u00edln\u00e9 liturgiky Lazara Mirkovi\u010de, ve\u010dern\u00ed a jit\u0159n\u00ed sv\u00e1tk\u016f P\u00e1n\u011b a Bohorodi\u010dky, ob\u0159adu svatby a poh\u0159bu, prosebn\u00fdch a d\u011bkovn\u00fdch pobo\u017enost\u00ed, d\u011bjiny pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve pro \u0161koly a \u0158\u00e1d archijerejsk\u00e9 bohoslu\u017eby. Ve sv\u00e9 tisk\u00e1rn\u011b vytiskl \u201eKr\u00e1tkou modlitebn\u00ed kn\u00ed\u017eku pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165ana\u201c a \u0159adu dal\u0161\u00edch d\u011bl…  Dnes liter\u00e1rn\u00ed d\u00edlo otce Nerudy tvo\u0159\u00ed celou knihovnu. Jsou to p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159eklady liturgick\u00fdch knih ze staroslov\u011bn\u0161tiny \u2013 p\u0159elo\u017eil skoro v\u0161echny liturgick\u00e9 knihy … V\u011bt\u0161ina d\u011bl otce S\u00e1vvy, pokud si je s\u00e1m nevydal, z\u016fstala v rukopisu … [13]<\/a>. V p\u0159edmluv\u011b k Lidov\u00e9mu sborn\u00edku zmi\u0148uje Vladyka Gorazd tak\u00e9 jm\u00e9no tehdy je\u0161t\u011b kn\u011bze Josefa Nerudy, p\u0159ekladatele \u201eKr\u00e1tk\u00e9 modlitebn\u00ed knihy pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165ana\u201c[14]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

         Sou\u010dasn\u00e1 badatelka Jana Nov\u00e1kov\u00e1 p\u00ed\u0161e, \u017ee archimandrita S\u00e1vva p\u0159elo\u017eil asi 40 titul\u016f liturgick\u00fdch text\u016f, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 doprovodil i notov\u00fdm z\u00e1pisem.[15]<\/a>
P\u0159elo\u017eil do \u010de\u0161tiny prakticky v\u0161echny liturgick\u00e9 knihy ro\u010dn\u00edho kruhu, krom\u011b kompletu Minej\u00ed. V\u0161echny jeho p\u0159eklady byly plodem jeho soukrom\u00e9 iniciativy, a proto nem\u011bly ofici\u00e1ln\u00ed dovolen\u00ed hierarchie. P\u0159esto byly jeho p\u0159eklady pou\u017e\u00edv\u00e1ny jak v dob\u011b biskupa mu\u010dedn\u00edka Gorazda, tak v dob\u011b sou\u010dasn\u00e9 v p\u0159ekladech archimandrity Marka (Krupici)[16]<\/a> a kn\u011bze Jana Baudi\u0161e[17]<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

         V archivu olomoucko-brn\u011bnsk\u00e9 eparchie se dochovalo n\u011bkolik dopis\u016f, sv\u011bd\u010d\u00edc\u00edch o p\u0159ekladatelsk\u00e9 \u010dinnosti o. Josefa Nerudy v po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm obdob\u00ed obnovy pravoslav\u00ed na \u00fazem\u00ed tehdej\u0161\u00edho \u010ceskoslovenska. V p\u00edsemn\u00e9m zpr\u00e1v\u011b ze dne 21. \u00fanora 1930 p\u00ed\u0161e V. Gruz\u00edn, kter\u00fd byl tehdy zam\u011bstnancem kancel\u00e1\u0159e vl. Gorazda: \u201eOtec J. Neruda p\u0159ipravil: D\u011bkovnou pobo\u017enost za hlavu st\u00e1tu v den jeho narozenin nebo sv\u00e1tku.\u201c A ji\u017e v dopise ze dne 24. \u00fanora 1930 uv\u00e1d\u00ed, \u017ee on (V. Gruz\u00edn) prozkoumal tuto pobo\u017enost, kterou p\u0159edlo\u017eil o. Neruda, a \u017ee p\u0159eklad odpov\u00edd\u00e1 origin\u00e1lu (Malceva) (s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed to znamen\u00e1 p\u0159eklad n\u011bmeck\u00e9ho p\u016fvodn\u00edho textu, kter\u00fd sestavil prot. A. Malcev \u2013 o. V. \u010c.<\/em>).<\/p>\n\n\n\n

         V dopise ze dne 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1932 se o. Josef Neruda a jeho bratr, tak\u00e9 kn\u011bz, Cyril Neruda, obr\u00e1tili na vladyku Gorazda se \u017e\u00e1dost\u00ed o po\u017eehn\u00e1n\u00ed, aby mohli do \u010de\u0161tiny p\u0159elo\u017eit ob\u0159ad ve\u010dern\u00ed a jit\u0159n\u00ed \u201edvan\u00e1cti sv\u00e1tk\u016f\u201c. Vladyka Gorazd v odpov\u011bdi na tento dopis p\u00ed\u0161e: \u201ePokud jde o t\u0159et\u00ed v\u00e1\u0161 a Cyril\u016fv dopis, kde \u017e\u00e1d\u00e1te o biskupsk\u00e9 po\u017eehn\u00e1n\u00ed za roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed bohoslu\u017eeb na 12 sv\u00e1tk\u016f, odpov\u00edd\u00e1m, \u017ee bez souhlasu diec\u00e9zn\u00edho rady takov\u00e9 povolen\u00ed ud\u011blit nemohu. Moje pr\u00e1va jsou omezena c\u00edrkevn\u00ed \u00fastavou. Bylo by dobr\u00e9, kdybyste mohli poslat p\u0159eklady diec\u00e9zn\u00ed rad\u011b. Pokud jsem informov\u00e1n, c\u00edrkevn\u00ed odd\u011blen\u00ed (tj. liturgick\u00e9 odd\u011blen\u00ed eparchie \u2013 o. V. \u010c.<\/em>) m\u00e1 ji\u017e p\u0159ipraven\u00e9 p\u0159eklady ve\u010dern\u00ed, jit\u0159n\u00ed, svat\u00e9 liturgie s m\u011bn\u00edc\u00edmi se texty Oktoichu, dn\u016f, sv\u00e1tk\u016f a c\u00edrkevn\u00edch obdob\u00ed a nyn\u00ed se toto v\u0161e upravuje. Kdysi jsem dostal va\u0161i \u201eKr\u00e1tkou modlitebn\u00ed knihu pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165ana\u201c, kter\u00e1 se mi l\u00edb\u00ed. Je to z\u00e1slu\u017en\u00e1 drobn\u00e1 pr\u00e1ce\u2026 Va\u0161e pr\u00e1ce bude v historii C\u00edrkve uzn\u00e1na jako inovativn\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n

         V\u0161echna tato sv\u011bdectv\u00ed dokazuj\u00ed, \u017ee se otec J. Neruda za\u010dal v\u011bnovat p\u0159ekladatelsk\u00e9 \u010dinnosti na sam\u00e9m po\u010d\u00e1tku sv\u00e9 pastora\u010dn\u00ed slu\u017eby. U\u017e tehdy byla jeho d\u00edla pou\u017eita p\u0159i formov\u00e1n\u00ed liturgick\u00e9 tradice Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010ceskoslovensku.<\/p>\n\n\n\n

         Knihovna Bohosloveck\u00e9 fakulty Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity obsahuje rozs\u00e1hl\u00e9 materi\u00e1ly z d\u011bdictv\u00ed archim. S\u00e1vvy (Nerudy). Mezi nimi jsou i p\u0159eklady liturgick\u00e9 povahy. Nach\u00e1z\u00ed se tam tak\u00e9 jeho \u201eSlovo k p\u0159eklad\u016fm pravoslavn\u00fdch liturgick\u00fdch knih\u201c[18]<\/a>. Jedn\u00e1 se o autorovo sv\u011bdectv\u00ed o tom, jak\u00e9 liturgick\u00e9 texty p\u0159elo\u017eil, jak\u00e9 zdroje pou\u017eil a jak\u00e1 byla motivace pro tuto pr\u00e1ci.<\/p>\n\n\n\n

         Na za\u010d\u00e1tku sv\u00e9ho \u201eSlova\u201c archimandrita S\u00e1vva p\u00ed\u0161e o d\u016fle\u017eitosti bohoslu\u017eeb a nezbytnosti bohoslu\u017eebn\u00fdch knih k nim. \u201eProto\u017ee Kristova c\u00edrkev,\u201c p\u00ed\u0161e archimandrita S\u00e1vva, \u201ebyla zalo\u017eena pro v\u0161echny n\u00e1rody, konaj\u00ed se proto bohoslu\u017eby v r\u016fzn\u00fdch jazyc\u00edch, i kdy\u017e prvn\u00edm liturgick\u00fdm jazykem byla \u0159e\u010dtina nebo hebrej\u0161tina. Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v historick\u00fdch zem\u00edch (tj. v \u010desk\u00fdch zem\u00edch \u2013 o. V. \u010c.<\/em>) si zvolila \u010desk\u00fd jazyk za sv\u016fj jazyk liturgick\u00fd. Proto mus\u00ed m\u00edt i liturgick\u00e9 knihy v \u010desk\u00e9m jazyce, aby se i zde mohlo uskute\u010d\u0148ovat Je\u017e\u00ed\u0161ovo d\u00edlo sp\u00e1sy. J\u00e1 s\u00e1m jsem poc\u00edtil pot\u0159ebu \u010desk\u00fdch liturgick\u00fdch knih, a proto jsem se dobrovoln\u011b ujal \u00fakolu p\u0159elo\u017eit liturgick\u00e9 knihy z c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tiny do \u010de\u0161tiny. Kdy\u017e mne tato my\u0161lenka napadla, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee mne \u010dek\u00e1 obrovsk\u00e1 a tvrd\u00e1 pr\u00e1ce, kterou nelze ud\u011blat rychle, \u017ee to bude trvat asi 20 let. Kdy\u017e jsem se takto rozhodl, prosil jsem Boha, aby mi dal s\u00edlu, zru\u010dnost a trp\u011blivost ve zdrav\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dokon\u010dit toto rozs\u00e1hl\u00e9 d\u00edlo do jubilejn\u00edho roku 1963, kdy to bude 1100 let od doby, kdy svat\u00ed brat\u0159i Cyril a Metod\u011bj pracovali na stejn\u00e9m d\u00edle, jen s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee p\u0159ekl\u00e1dali z \u0159e\u010dtiny do slovan\u0161tiny.<\/p>\n\n\n\n

         P\u0159elo\u017eit v\u0161echny liturgick\u00e9 texty a c\u00edrkevn\u00ed knihy v jejich dne\u0161n\u00ed podob\u011b je samoz\u0159ejm\u011b \u00fakolem pro celou generaci, a ne pro jednu osobu, ale pro cel\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed t\u00fdm p\u0159ekladatel\u016f. Proto jsem pl\u00e1noval zam\u011b\u0159it se na ty nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed knihy, bez nich\u017e \u010desk\u00e9 pravoslavn\u00e1 bohoslu\u017eba nem\u016f\u017ee existovat. S p\u0159eklady jsem za\u010dal v roce 1942, kdy byly zak\u00e1z\u00e1na ve\u0161ker\u00e1 c\u00edrkevn\u00ed \u010dinnost.\u201c<\/p>\n\n\n\n

         D\u00e1le o. S\u00e1vva uv\u00e1d\u00ed seznam 20 knih, kter\u00e9 p\u0159elo\u017eil, a stru\u010dn\u011b popisuje jejich obsah:<\/p>\n\n\n\n

  1. \u017dalt\u00e1\u0159.<\/li>
  2. Evangelium.<\/li>
  3. Apo\u0161tol.<\/li>
  4. Oktoich.<\/li>
  5. Modlitebn\u00ed pravidlo.<\/li>
  6. \u010casoslov.<\/li>
  7. Slu\u017eebn\u00edk.<\/li>
  8. Trebnik. \u010c\u00e1st I.<\/li>
  9. Trebnik. \u010c\u00e1st II.<\/li>
  10. Velk\u00fd p\u016fst.<\/li>
  11. Svat\u00fd t\u00fdden.<\/li>
  12. Pades\u00e1tnice.<\/li>
  13. Sv\u00e1tky. \u010c\u00e1st I.<\/li>
  14. Sv\u00e1tky. \u010c\u00e1st II.<\/li>
  15. Liturgick\u00e9 zp\u011bvy.<\/li>
  16. Tropary, kondaky a bohorodi\u010dny.<\/li>
  17. Prokimeny a apo\u0161tol na v\u0161echny ned\u011ble, sv\u00e1tky a jin\u00e9 dny.<\/li>
  18. Slu\u017eba sv. Konstantinu a Metod\u011bji.<\/li>
  19. Slu\u017eba sv. Mikul\u00e1\u0161i, arcibiskupu Myr Likyjsk\u00fdch.<\/li>
  20. Hv\u011bzdy na nebi C\u00edrkve (Paterik).<\/li><\/ol>\n\n\n\n

    Prot. Mgr. Vasil \u010cerepko<\/p>\n\n\n\n

    P\u0159eklad do \u010de\u0161tiny: Vladim\u00edr \u0160t\u011bp\u00e1nek<\/p>\n\n\n\n

    \n\n\n\n

    [1]<\/a> Gorazd Vopatrn\u00fd<\/em>. Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v \u010ceskoslovensku v letech 1945\u20131951. Praha, 1998.S. 21.<\/p>\n\n\n\n

    [2]<\/a> V\u00edce o n\u011bm viz: \u0411\u0443\u0440\u0435\u0433\u0430 \u0412. \u0412., \u0428\u043a\u0430\u0440\u043e\u0432\u0441\u043a\u0438\u0439 \u041c. \u0412<\/em>. \u0415\u043b\u0435\u0432\u0444\u0435\u0440\u0438\u0439 (\u0412\u043e\u0440\u043e\u043d\u0446\u043e\u0432), \u043c\u0438\u0442\u0440. \/\/ \u041f\u0440\u0430\u0432\u043e\u0441\u043b\u0430\u0432\u043d\u0430\u044f \u044d\u043d\u0446\u0438\u043a\u043b\u043e\u043f\u0435\u0434\u0438\u044f. \u0422. 18. \u041c., 2008. S. 282-287.<\/p>\n\n\n\n

    [3]<\/a> Gorazd Vopatrn\u00fd<\/em>. Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v \u010ceskoslovensku v letech 1945\u20131951.S. 21. <\/p>\n\n\n\n

    [4]<\/a> Jeho text byl oti\u0161t\u011bn in: Hlas Pravoslav\u00ed. 1946. \u010c. 2. S. 18\u201320.<\/p>\n\n\n\n

    [5]<\/a> \u0411\u0443\u0440\u0435\u0433\u0430 \u0412. \u0412<\/em>. \u041e\u0441\u043e\u0431\u0435\u043d\u043d\u043e\u0441\u0442\u0438 \u0431\u043e\u0433\u043e\u0441\u043b\u0443\u0436\u0435\u0431\u043d\u043e\u0439 \u0436\u0438\u0437\u043d\u0438 \u041f\u0440\u0430\u0432\u043e\u0441\u043b\u0430\u0432\u043d\u043e\u0439 \u0426\u0435\u0440\u043a\u0432\u0438 \u0432 \u0427\u0435\u0448\u0441\u043a\u0438\u0445 \u0437\u0435\u043c\u043b\u044f\u0445 \/\/ \u0426\u0435\u0440\u043a\u043e\u0432\u044c \u0438 \u0432\u0440\u0435\u043c\u044f. 2004. \u2116 4 (29). \u0421. 263.<\/p>\n\n\n\n

    [6]<\/a> Lidov\u00fd sborn\u00edk. S. 6.<\/p>\n\n\n\n

    [7]<\/a> Ot\u010den\u00e1\u0161. Modlitby pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165ana. Praha. 1953.<\/p>\n\n\n\n

    [8]<\/a> <\/em>Simeon<\/em>, vl<\/em>. 50. let modlitebn\u00ed kn\u00ed\u017eky \u201eOt\u010den\u00e1\u0161\u201c \/\/ Hlas Pravoslav\u00ed. 2003. \u010c. 5. S. 17.<\/p>\n\n\n\n

    [9]<\/a> <\/em>Simeon<\/em>, vl<\/em>. 50. let modlitebn\u00ed kn\u00ed\u017eky \u201eOt\u010den\u00e1\u0161\u201c \/\/ Hlas Pravoslav\u00ed. 2003. \u010d5. S.17.<\/p>\n\n\n\n

    [10]<\/a> Ot\u010den\u00e1\u0161. Modlitby pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165ana. Pre\u0161ov, 2016. S. 322.<\/p>\n\n\n\n

    [11]<\/a> Rukov\u011b\u0165 posv\u00e1tn\u00fdch ob\u0159ad\u016f pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve. Praha, 1980. S.176.<\/p>\n\n\n\n

    [12]<\/a> https:\/\/www.ustrcr.cz\/data\/pdf\/publikace\/securitas-imperii\/no25\/009-039.pdf  [elektronick\u00fd zdroj]  Martin Jindra.  \u010cesk\u00e1 pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev  v letech 1942\u20131945. S. 22\u201323.<\/p>\n\n\n\n

    [13]<\/a> S\u00e1vva, archimandrita<\/em>. \u017divot na\u0161eho P\u00e1na Je\u017e\u00ed\u0161e Krista. Praha, 1991. S. 150\u2013151.<\/p>\n\n\n\n

    [14]<\/a> Lidov\u00fd sborn\u00edk. S. 7.<\/p>\n\n\n\n

    [15]<\/a> Nov\u00e1kov\u00e1 Jana<\/em>. Slu\u017eebn\u00edk z r. 1979 \u2013 ojedin\u011bl\u00fd pokus o p\u0159eklad v \u010desk\u00e9m pravoslavn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed \/\/ Problematika prekladov bohoslu\u017eobn\u00fdch textov do \u017eiv\u00e9ho jazyka. S\u00fabor \u0161tudi\u00ed. Ko\u0161ice, 2010. S. 186.<\/p>\n\n\n\n

    [16]<\/a> Bo\u017esk\u00e1 liturgie na\u0161eho svat\u00e9ho otce Jana Zlato\u00fast\u00e9ho. Litom\u011b\u0159ice, 2006. S. 7.<\/p>\n\n\n\n

    [17]<\/a> \u0422riod-postn\u00ed.  Hlavn\u00ed ve\u010dern\u00ed bohoslu\u017eby a liturgie v dob\u011b velkopostn\u00ed. D\u00edl II. Od. 2 [elektronick\u00fd zdroj] http:\/\/www.download.pravoslavi.cz\/triod\/triod-postni-II-w.pdf.<\/p>\n\n\n\n

    [18]<\/a> Mikul\u00e1\u0161 Ostupov-Vinohradsk\u00fd (Jozef Neruda)<\/em>. Slovo k p\u0159eklad\u016fm pravoslavn\u00fdch liturgick\u00fdch knih. Str\u00e1\u017enice, 1963. Knihovna Pravoslavn\u00e9 bohosloveck\u00e9 fakulty Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity (d\u00e1le Knihovna PBF PU).<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    KAPITOLA 3. P\u0159ekladatelsk\u00e1 \u010dinnost \u010ceskoslovensk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v letech 1946-1989 3.1. Zm\u011bna kanonick\u00e9 jurisdikce pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010ceskoslovensku          V roce 1942 do\u0161lo v \u017eivot\u011b…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[11],"tags":[6],"class_list":["post-135","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-liturgika","tag-2021-09"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/135","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=135"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/135\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":140,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/135\/revisions\/140"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=135"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=135"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=135"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}