{"id":1189,"date":"2022-04-25T11:26:43","date_gmt":"2022-04-25T10:26:43","guid":{"rendered":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/?p=1189"},"modified":"2022-05-25T11:27:05","modified_gmt":"2022-05-25T10:27:05","slug":"zakladem-krestanstvi-je-vira-ve-svatou-trojici","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/2022\/04\/25\/zakladem-krestanstvi-je-vira-ve-svatou-trojici\/","title":{"rendered":"Z\u00e1kladem k\u0159es\u0165anstv\u00ed je v\u00edra ve\u00a0Svatou Trojici"},"content":{"rendered":"\n<p>Pokud se zept\u00e1te pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165ana, jak by jedin\u00fdm slovem vyj\u00e1d\u0159il podstatu k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry, odpov\u011bd\u00ed z\u0159ejm\u011b bude slovo Kristus. A nebude v&nbsp;tom \u017e\u00e1dn\u00e1 chyba. Pr\u00e1v\u011b Kristus v&nbsp;sob\u011b spojuje v\u0161echny aspekty k\u0159es\u0165anstv\u00ed jako n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Je Stvo\u0159itelem, Spasitelem a Vykupitelem v\u0161ech lid\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b dnes se v&nbsp;p\u0159edstav\u011b mnoha lid\u00ed v\u010detn\u011b v\u011b\u0159\u00edc\u00edch Kristus m\u011bn\u00ed v&nbsp;jakousi postavu hraj\u00edc\u00ed roli u\u010ditele, r\u00e1dce, mor\u00e1ln\u00edho vzoru, ale ne zdroje v\u011b\u010dn\u00e9ho \u017eivota. Krom\u011b toho v&nbsp;d\u011bjin\u00e1ch vznikala n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 spole\u010denstv\u00ed (hlavn\u011b v&nbsp;protestantsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed), kter\u00e1 i p\u0159esto, \u017ee zachov\u00e1vala form\u00e1ln\u00ed k\u0159es\u0165anskou p\u0159\u00edslu\u0161nost, otev\u0159en\u011b pop\u00edrala bo\u017estv\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista, n\u011bkter\u00e1 z&nbsp;takov\u00fdch spole\u010denstv\u00ed bohu\u017eel existuj\u00ed dodnes. V&nbsp;takov\u00e9 situaci je d\u016fle\u017eit\u00e9 zd\u016fraznit, \u017ee skute\u010dn\u00fdm z\u00e1kladem k\u0159es\u0165ansk\u00e9 teologie, etiky a estetiky je v\u00edra ve&nbsp;Svatou Trojici \u2013 Boha Otce, Syna a Ducha Svat\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Dogma, kter\u00e9 je t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit lidsk\u00fdm rozumem<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>V&nbsp;\u017eivot\u011b jsou v\u011bci, kter\u00e9 st\u011b\u017e\u00ed m\u016f\u017eeme popsat slovy. Jsou to p\u0159edev\u0161\u00edm pocity napl\u0148uj\u00edc\u00ed lidsk\u00e1 srdce, pro jej\u00edch\u017e vyj\u00e1d\u0159en\u00ed \u010dasto nedok\u00e1\u017eeme naj\u00edt spr\u00e1vn\u00e1 slova. Neznamen\u00e1 to v\u0161ak, \u017ee tyto pocity jsou m\u00e9n\u011bcenn\u00e9. Prost\u011b lidsk\u00fd jazyk nedisponuje prost\u0159edky pro pln\u00e9 zobrazen\u00ed palety emoc\u00ed, z\u00e1\u017eitk\u016f, vjem\u016f. A pak u\u017e zb\u00fdv\u00e1 jedin\u00e9 \u2013 chv\u011bj\u00edc\u00ed se ticho na prahu velk\u00e9ho tajemstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Pr\u00e1v\u011b toto ticho se zmoc\u0148uje c\u00edrkevn\u00edch autor\u016f, kdy\u017e se dotknou ot\u00e1zky Trojice. Do poloviny 2. stolet\u00ed v&nbsp;k\u0159es\u0165ansk\u00e9m teologick\u00e9m slovn\u00edku neexistoval ani samotn\u00fd term\u00edn \u201eTrojice\u201c. Pro vyj\u00e1d\u0159en\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00edho Bo\u017esk\u00e9ho tajemstv\u00ed pln\u011b sta\u010dila zn\u00e1m\u00e1 evangelijn\u00ed v\u011bta \u201eJ\u00e1 jsem v Otci a Otec ve mn\u011b\u201c (Jan 14:11), kter\u00e1 byla z\u00e1kladem v\u00edry v bo\u017estv\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista.<\/p>\n\n\n\n<p>Ale s&nbsp;\u0161\u00ed\u0159en\u00edm v\u00edry a vznikem nov\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch komunit se ve sv\u011bt\u011b za\u010daly mno\u017eit r\u016fzn\u00e9 druhy v\u011brou\u010dn\u00fdch p\u0159ekroucen\u00ed, herez\u00ed a blud\u016f. V t\u00e9to situaci c\u00edrkev pot\u0159ebovala zformulovat racion\u00e1ln\u00ed opodstatn\u011bn\u00ed sv\u00e9 v\u00edry. A p\u0159ed teology vyvstal v\u00e1\u017en\u00fd probl\u00e9m \u2013 jak spojit nauku o jedin\u00e9m Bohu s naukou o bo\u017estv\u00ed Krista a Ducha Svat\u00e9ho?<\/p>\n\n\n\n<p><strong>B\u016fh v&nbsp;P\u00edsmu svat\u00e9m<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Staroz\u00e1konn\u00ed c\u00edrkev pevn\u011b v\u011b\u0159ila v jednoho Boha: \u201ePoznej dnes a vezmi si k srdci, \u017ee Hospodin je B\u016fh naho\u0159e na nebes\u00edch i dole na zemi; \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd nen\u00ed.\u201c (Deut. 4:39) Moj\u017e\u00ed\u0161 vysv\u011btluje izraelsk\u00e9mu lidu: \u201eSly\u0161, Izraeli, Hospodin je n\u00e1\u0161 B\u016fh, Hospodin jedin\u00fd.\u201c (Deut. 6:4) A prorok Izaj\u00e1\u0161 p\u0159ipom\u00edn\u00e1: \u201eP\u0159ede mnou nebyl vytvo\u0159en B\u016fh a nebude ani po mn\u011b. J\u00e1, j\u00e1 jsem Hospodin, krom\u011b mne \u017e\u00e1dn\u00fd spasitel nen\u00ed\u201c (Iz. 44:10, 11), \u201eVy jste moji sv\u011bdkov\u00e9. Co\u017e je B\u016fh krom\u011b mne? Jin\u00e9 sk\u00e1ly nen\u00ed, j\u00e1 o \u017e\u00e1dn\u00e9 nev\u00edm.\u201c (Iz. 44:8)<\/p>\n\n\n\n<p>Ve stejn\u00e9 linii pokra\u010duje i Nov\u00fd z\u00e1kon. S\u00e1m P\u00e1n Je\u017e\u00ed\u0161 na ot\u00e1zku, kter\u00e9 p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed je prvn\u00ed ze v\u0161ech, odpov\u011bd\u011bl: \u201ePrvn\u00ed je toto: \u201aSly\u0161, Izraeli, Hospodin, B\u016fh n\u00e1\u0161, jest jedin\u00fd P\u00e1n\u2018.\u201c (Marek 12:29)<\/p>\n\n\n\n<p>Nepop\u00edr\u00e1 toto dogma ani k\u0159es\u0165ansk\u00e1 c\u00edrkev. Tertullianus tvrd\u00ed: \u201eDeus, si non unus est, non est\u201c \u2013 Pokud B\u016fh nen\u00ed jeden, pak neexistuje. O t\u00e9m\u017e p\u00ed\u0161e sv. Jan z&nbsp;Dama\u0161ku: \u201eB\u016fh je dokonal\u00fd a bez nedostatk\u016f, ve sv\u00e9 dobrot\u011b, v moudrosti i v&nbsp;s\u00edle je bezpo\u010d\u00e1te\u010dn\u00fd, nekone\u010dn\u00fd, v\u011b\u010dn\u00fd, neomezen\u00fd; jednodu\u0161e \u0159e\u010deno dokonal\u00fd ve v\u0161em (\u03ba\u03b1\u03c4\u03ac \u03c0\u03ac\u03bd\u03c4\u03b1). Pokud tedy p\u0159ipust\u00edme existenci mnoha boh\u016f, pak je t\u0159eba p\u0159iznat i rozd\u00edly mezi nimi mnoh\u00fdmi. Nebo\u0165 nen\u00ed-li mezi nimi rozd\u00edl, pak jich nen\u00ed mnoho, n\u00fdbr\u017e jeden; pokud rozd\u00edl mezi nimi je, tak kde je ta dokonalost (\u03b7 \u03c4\u03b5\u03bb\u03b5\u03b9\u03cc\u03c4\u03b7\u03c2)? Tuto dogmatickou pravdu c\u00edrkev vyj\u00e1d\u0159ila \u00favodn\u00edmi slovy Kr\u00e9da: \u201eV\u011b\u0159\u00edm v jednoho Boha (\u03a0\u03b9\u03c3\u03c4\u03b5\u03cd\u03c9 \u03b5\u03b9\u03c2 \u03b5\u03bd\u03b1 \u0398\u03b5\u03bf\u03bd)\u201c. P\u0159edt\u00edm byla i ve v\u0161ech vyzn\u00e1n\u00edch m\u00edstn\u00edch c\u00edrkv\u00ed a svat\u00fdch otc\u016f.<\/p>\n\n\n\n<p>Star\u00fd z\u00e1kon se v\u0161ak nezab\u00fdval ot\u00e1zkou Bo\u017e\u00ed podstaty. Nejv\u011bt\u0161\u00ed tajemstv\u00ed o tom, \u017ee B\u016fh je jedin\u00fd ve t\u0159ech osob\u00e1ch, bylo odkryto lidem pouze se vt\u011blen\u00edm Syna Bo\u017e\u00edho. Stejn\u011b tak zjeven\u00ed Ducha je z\u00e1le\u017eitost\u00ed novoz\u00e1konn\u00ed. To, co ve staroz\u00e1konn\u00edch&nbsp;knih\u00e1ch bylo pouze nazna\u010deno (I \u0159ekl Hospodin B\u016fh: \u201eTe\u010f je \u010dlov\u011bk jako jeden z <strong>n\u00e1s<\/strong>, zn\u00e1 dobr\u00e9 i zl\u00e9\u201c (Gen. 3:22); \u0158ekl Hospodin P\u00e1nu m\u00e9mu: Se\u010f na pravici m\u00e9, dokud nepolo\u017e\u00edm nep\u0159\u00e1tel tv\u00fdch za podno\u017ee noh tv\u00fdch (\u017dalm 110:1); nebo jm\u00e9na Mesi\u00e1\u0161e u proroka Izaj\u00e1\u0161e: Immanuel, to je S n\u00e1mi B\u016fh, Otec v\u011b\u010dnosti, Vl\u00e1dce pokoje, B\u016fh siln\u00fd (Iz. 7:14, 9:5)), pln\u011b se zjevilo na stran\u00e1ch z\u00e1kona Nov\u00e9ho. V&nbsp;posledn\u00ed besed\u011b s&nbsp;u\u010dedn\u00edky, Kristus otev\u0159en\u011b mluv\u00ed o sv\u00e9m bo\u017estv\u00ed: \u201eVa\u0161e srdce a\u0165 se nechv\u011bje \u00fazkost\u00ed! V\u011b\u0159\u00edte v Boha, v\u011b\u0159te i ve mne v\u011b\u0159te\u2026 J\u00e1 jsem ta cesta, pravda i \u017eivot. Nikdo nep\u0159ich\u00e1z\u00ed k Otci ne\u017e skrze mne. Kdybyste znali mne, znali byste i m\u00e9ho Otce. Nyn\u00ed ho ji\u017e zn\u00e1te, nebo\u0165 jste ho vid\u011bli\u2026 &nbsp;Kdo vid\u00ed mne, vid\u00ed Otce\u2026 V\u011b\u0159te mi, \u017ee j\u00e1 jsem v Otci a Otec ve mn\u011b\u2026 A jestli\u017ee budete prosit ve jm\u00e9nu m\u00e9m, u\u010din\u00edm to, aby byl Otec oslaven v Synu.&nbsp;Budete-li mne o n\u011bco prosit ve jm\u00e9nu m\u00e9m, j\u00e1 to u\u010din\u00edm.\u201c A d\u00e1le mluv\u00ed o Duchu: \u201ePo\u017e\u00e1d\u00e1m Otce a on v\u00e1m d\u00e1 jin\u00e9ho P\u0159\u00edmluvce, aby byl s v\u00e1mi na v\u011bky \u2013&nbsp;Ducha pravdy, kter\u00e9ho sv\u011bt nem\u016f\u017ee p\u0159ijmout, pon\u011bvad\u017e ho nevid\u00ed ani nezn\u00e1. Vy jej zn\u00e1te, nebo\u0165 s v\u00e1mi z\u016fst\u00e1v\u00e1 a ve v\u00e1s bude.\u201c (Jan 14)<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Filosofick\u00e1 terminologie<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159ed Kristovou c\u00edrkv\u00ed v\u0161ak povstala ot\u00e1zka: jak se to v\u0161e d\u00e1 vyj\u00e1d\u0159it srozumiteln\u00fdmi, ale stoprocentn\u011b p\u0159esn\u00fdmi slovy? A na pomoc k\u0159es\u0165an\u016fm p\u0159i\u0161la filozofie s&nbsp;jej\u00ed rozvinutou terminologi\u00ed, kterou se svat\u00ed otcov\u00e9 rozhodli naplnit nov\u00fdmi evangelijn\u00edmi v\u00fdznamy. V\u00fdsledkem tohoto p\u0159ehodnocen\u00ed filozofick\u00fdch pojm\u016f se stalo slovo \u201eTrojice\u201c, kter\u00e9 bylo poprv\u00e9 pou\u017eito k&nbsp;ozna\u010den\u00ed trojjedinosti Boha ve 2. stolet\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Mohlo se zd\u00e1t, \u017ee probl\u00e9m je vy\u0159e\u0161en, pot\u0159ebn\u00fd term\u00edn je nalezen. Av\u0161ak skute\u010dn\u00e9 probl\u00e9my teologick\u00e9ho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed Bo\u017esk\u00e9 trojjedinosti v&nbsp;k\u0159es\u0165ansk\u00e9 c\u00edrkvi teprve za\u010d\u00ednaly.<\/p>\n\n\n\n<p>Je\u0161t\u011b ne\u017e slovo \u201eTrojice\u201c bylo christianizov\u00e1no, pou\u017e\u00edvalo se filozofy novoplatoniky. Pro n\u011b, stejn\u011b jako pro v\u011bt\u0161inu myslitel\u016f starov\u011bku, B\u016fh byl beztvar\u00fdm a nepochopiteln\u00fdm absolutnem, z n\u011bho\u017e poch\u00e1z\u00ed cel\u00fd sv\u011bt kolem n\u00e1s. Nebylo to v\u0161ak jak\u00e9koliv absolutno, ale t\u0159\u00ed\u00farov\u0148ov\u00fd syst\u00e9m, spojen\u00ed t\u0159\u00ed z\u00e1kladn\u00edch princip\u016f byt\u00ed \u2013 Jedin\u00e9ho, Logu a Du\u0161e. Jedin\u00e9 p\u0159itom bylo pova\u017eov\u00e1no za nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed prvopo\u010d\u00e1tek, z n\u011bho\u017e pramenily dal\u0161\u00ed a z nich cel\u00fd vesm\u00edr.<\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159ijet\u00edm pojmu Trojice prvn\u00ed k\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed spisovatel\u00e9 \u2013 Justin Filozof, Irenej z Lyonu, \u00d3rigen\u00e9s, Tertullianus \u2013 do t\u00e9 \u010di on\u00e9 m\u00edry riskovali sklouznout k tvrzen\u00ed, \u017ee Syn a Duch, a\u010dkoli maj\u00ed bo\u017estv\u00ed, stejn\u011b jako anti\u010dt\u00ed Logos a Du\u0161e zauj\u00edmaj\u00ed ve vztahu k Otci pod\u0159\u00edzenou pozici. Otec se pro dal\u0161\u00ed dv\u011b osoby zd\u00e1l b\u00fdt nejen zdrojem byt\u00ed, ale i jak\u00fdmsi centrem v\u016fle, bez n\u011bho\u017e Syn ani Duch samostatn\u011b nemohou b\u00fdt my\u0161leni. Krom\u011b toho trinit\u00e1rn\u00ed teologie prvn\u00edch stolet\u00ed trp\u011bla tak\u00e9 t\u00edm, \u017ee se sna\u017eila uk\u00e1zat Trojici skrze stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta, v Synu a Duchu vid\u011bla jak\u00e9si \u201ez\u00e1stupce\u201c Otce, vykonavatele jeho bo\u017esk\u00e9ho pl\u00e1nu.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Troji\u010dn\u00ed hereze<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Takov\u00e1 pod\u0159\u00edzenost Syna a Ducha Otci se pro n\u011bkter\u00e9 stala kamenem \u00farazu a obrovsk\u00fdm poku\u0161en\u00edm, kter\u00e9 nakonec vy\u00fastilo v hereze, z nich\u017e hlavn\u00edmi byly modalismus, dynamismus a ari\u00e1nstv\u00ed. V\u0161echny t\u0159i trvaly na prvenstv\u00ed Otce, ale odli\u0161n\u00fdm zp\u016fsobem \u0159e\u0161ili probl\u00e9m bo\u017estv\u00ed ostatn\u00edch dvou osob.<\/p>\n\n\n\n<p>Prvn\u00ed dva sm\u011bry teologov\u00e9 zahrnuj\u00ed do skupiny heretick\u00fdch p\u0159edstav zvan\u00e9 monarchianismus (z \u0159eck\u00e9ho \u03bc\u03cc\u03bdo\u03c2 \u2013 jeden + \u1f00\u03c1\u03c7\u03b5\u1fd6\u03bd \u2013 vl\u00e1dnout, za\u010d\u00ednat). P\u0159\u00edznivci t\u011bchto p\u0159edstav byli neschopn\u00ed spojit u\u010den\u00ed o Bohu jedin\u00e9m s&nbsp;u\u010den\u00edm o t\u0159ech Bo\u017esk\u00fdch osob\u00e1ch a v z\u00e1jmu domn\u011bl\u00e9 Bo\u017e\u00ed jednoty bu\u010f zcela odm\u00edtali existenci osob v Bohu, nebo vid\u011bli v nich jen odli\u0161n\u00e9 formy a projevy t\u00e9\u017ee Bo\u017esk\u00e9 osoby.<\/p>\n\n\n\n<p>Pro modalismus (\u0159\u00edk\u00e1 se mu tak\u00e9 sabellianstv\u00ed podle jm\u00e9na zakladatele hereze Sabellia) nebyli Otec, Syn ani Duch osobami. Toto heretick\u00e9 u\u010den\u00ed je pova\u017eovalo za rou\u0161ky, kter\u00e9 si B\u016fh nasazuje v z\u00e1vislosti na okolnostech. V dob\u011b Star\u00e9ho z\u00e1kona B\u016fh nos\u00ed rou\u0161ku Otce, v dob\u011b Krista si nasadil rou\u0161ku Syna a dnes hraje roli Ducha. Kdy\u017e sv\u011bt p\u0159estane existovat, B\u016fh podle modalist\u016f odhod\u00ed v\u0161echny tyto rou\u0161ky a znovu se stane beztvar\u00fdm absolutnem.<\/p>\n\n\n\n<p>Dynamist\u00e9 zn\u00e1m\u00ed t\u00e9\u017e jako adopcionist\u00e9 do takov\u00fdch extr\u00e9m\u016f ne\u0161li. Otec v jejich ch\u00e1p\u00e1n\u00ed v\u017edy z\u016fst\u00e1val osobnost\u00ed na rozd\u00edl od Syna a Ducha, kte\u0159\u00ed heretiky byli ch\u00e1pani pouze jako s\u00edly nebo n\u00e1stroje Otce \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00ed podle jeho v\u016fle. Z&nbsp;pohledu dynamist\u016f pr\u00e1v\u011b takov\u00e1 s\u00edla vstoupila do Je\u017e\u00ed\u0161e Krista p\u0159i k\u0159tu v&nbsp;Jord\u00e1n\u011b, adoptovala ho, a tak z n\u011bj u\u010dinila Syna Bo\u017e\u00edho, Mesi\u00e1\u0161e a Spasitele.<\/p>\n\n\n\n<p>Dal\u0161\u00ed herez\u00ed, kter\u00e1 ovlivnila cel\u00fd k\u0159es\u0165ansk\u00fd sv\u011bt, bylo ari\u00e1nstv\u00ed. Pro stoupence Aria se Trojice skute\u010dn\u011b skl\u00e1dala ze t\u0159ech osob. P\u0159esto se sv\u00fdm p\u016fvodem Syn a Duch nerovnaj\u00ed Otci. Syn a Duch jsou podle Aria stvo\u0159en\u00fdmi bytostmi. Jsou nejlep\u0161\u00edm a nejdokonalej\u0161\u00edm stvo\u0159en\u00edm. Zakladatel t\u00e9to hereze u\u010dil, \u017ee byla doba, kdy nebyl ani Syn, ani Duch. Jejich bo\u017estv\u00ed je ve srovn\u00e1n\u00ed s bo\u017estv\u00edm Otce druhotn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n<p>I kdy\u017e se tyto hereze od sebe zna\u010dn\u011b li\u0161ily, v\u0161echny t\u0159i m\u011bly v&nbsp;sob\u011b velice d\u016fle\u017eit\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed \u2013 stav\u011bly nep\u0159ekonatelnou bari\u00e9ru mezi Bohem a sv\u011btem. Pro k\u0159es\u0165any v\u017edy byla podstatnou my\u0161lenka komunikace s Bohem-osobnost\u00ed, a ne s&nbsp;mnohotv\u00e1rn\u00fdm absolutnem modalist\u016f, beztvarou silou dynamist\u016f nebo neplnocenn\u00fdm bohem ari\u00e1n\u016f. B\u016fh k\u0159es\u0165ansk\u00e9 c\u00edrkve je \u017eiv\u00fd, osobn\u00ed a v\u0161emohouc\u00ed B\u016fh, kter\u00fd nejen stvo\u0159il sv\u011bt, ale tak\u00e9 d\u011bl\u00e1 v\u0161e pro to, aby tento sv\u011bt zachr\u00e1nil a p\u0159ivedl k sob\u011b. A postupn\u011b se za\u010d\u00e1tkem 4. stolet\u00ed formuje pojmov\u00fd apar\u00e1t, kter\u00fd nakonec dok\u00e1zal sjednotit my\u0161lenku jedin\u00e9ho a troji\u010dn\u00e9ho Boha.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Tajemstv\u00ed Trojice<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Kl\u00ed\u010dovou roli p\u0159i formov\u00e1n\u00ed dogmatu o Trojici hr\u00e1li sv\u011btci, kte\u0159\u00ed jsou pr\u00e1vem pova\u017eov\u00e1ni za nejv\u011bt\u0161\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 teology, a doba jejich \u017eivota za zlat\u00fd v\u011bk. Jsou to Athanasios Velik\u00fd, Basil Velik\u00fd, \u0158eho\u0159 Teolog a \u0158eho\u0159 Nyssk\u00fd.<\/p>\n\n\n\n<p>Prvn\u00ed v\u011bc, kterou ud\u011blali, bylo, \u017ee p\u0159estali spojovat existenci Syna a Ducha se stvo\u0159en\u00edm sv\u011bta a za\u010dali tyto osoby pova\u017eovat za rovnocenn\u00e9 Otci co do d\u016fstojnosti, cti a moci. Zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno, vysv\u011btlili, \u017ee Trojice nen\u00ed \u201e\u0159editel\u201c a jeho dva \u201ez\u00e1stupci\u201c, ale nerozlu\u010dn\u00e1 jednota t\u0159\u00ed v\u011b\u010dn\u00fdch, miluj\u00edc\u00edch se a ve v\u0161em rovnocenn\u00fdch osob, kter\u00e9 by z\u016fstaly takov\u00fdmi, i kdyby sv\u011bt neexistoval.<\/p>\n\n\n\n<p>Druh\u00fdm krokem k formov\u00e1n\u00ed dogmatu o Trojici bylo jasn\u00e9 rozli\u0161en\u00ed dvou nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch filozofick\u00fdch pojm\u016f, kter\u00e9 se d\u0159\u00edve v teologii nepou\u017e\u00edvaly, ale pozd\u011bji se staly kl\u00ed\u010dov\u00fdmi. Jedn\u00e1 se o \u0159eck\u00e1 slova \u1f51\u03c0\u03cc\u03c3\u03c4\u03b1\u03c3\u03b9\u03c2 (hyp\u00f3stasis) a \u03bf\u1f50\u03c3\u03af\u03b1 (usia). Zaveden\u00ed t\u011bchto slov do k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho lexikonu bylo rozhoduj\u00edc\u00ed, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b ony pomohly vn\u00e9st terminologickou jasnost do u\u010den\u00ed c\u00edrkve. Nav\u00edc se net\u00fdkaj\u00ed pouze nauky o Trojici, ale tak\u00e9 dvou dal\u0161\u00edch z\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00edch u\u010den\u00ed \u2013 o Kristu a o \u010dlov\u011bku.<\/p>\n\n\n\n<p>Abychom pochopili v\u00fdznam a odli\u0161nost t\u011bchto slov, m\u016f\u017eeme pro srovn\u00e1n\u00ed pou\u017e\u00edt n\u011bkter\u00e9 evropsk\u00e9 jazyky, kter\u00e9 maj\u00ed ur\u010dit\u00e9 a neur\u010dit\u00e9 gramatick\u00e9 \u010dleny, jako t\u0159eba angli\u010dtina, francouz\u0161tina nebo n\u011bm\u010dina. Nap\u0159\u00edklad v\u00fdraz \u201ethe door\u201c v angli\u010dtin\u011b odkazuje na konkr\u00e9tn\u00ed dve\u0159e, o kter\u00fdch se v tuto chv\u00edli mluv\u00ed, a v\u00fdraz \u201ea door\u201c popisuje dve\u0159e obecn\u011b, mohou to b\u00fdt jak\u00e9koliv dve\u0159e a vlastn\u011b i cokoliv, co m\u00e1 vlastnosti dve\u0159\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u00fd rozd\u00edl stanovili svat\u00ed otcov\u00e9 4. stolet\u00ed v pojmech hyp\u00f3stasis a usia. Hyp\u00f3stasis odkazuje na konkr\u00e9tn\u00ed, jedin\u00fd objekt, \u017eiv\u00fd \u010di ne\u017eiv\u00fd. Usia je ur\u010dit\u00fd soubor vlastnost\u00ed, kter\u00e9 jsou pro tento objekt charakteristick\u00e9 a kter\u00e9 jej \u010din\u00ed takov\u00fdm, jak\u00fd je. Usia jsou vlastnosti a hyp\u00f3stasis je odhalen\u00ed vlastnost\u00ed v konkr\u00e9tn\u00edm objektu.<\/p>\n\n\n\n<p>T\u011bmito v\u00fdhradami teologov\u00e9 kone\u010dn\u011b dok\u00e1zali vymezit hranice nauky o Trojici. Otec, Syn a Duch Svat\u00fd jsou t\u0159i v\u011b\u010dn\u00e9, nekone\u010dn\u00e9, v\u0161emohouc\u00ed, svobodn\u00e9 osoby (hypost\u00e1ze), re\u00e1ln\u00e9 a navz\u00e1jem odli\u0161n\u00e9, kter\u00e9 z\u00e1rove\u0148 maj\u00ed jedinou Bo\u017eskou podstatu (usii). V ka\u017ed\u00e9 hypost\u00e1zi Trojice jsou \u00fapln\u00e9 a absolutn\u00ed bo\u017esk\u00e9 vlastnosti, proto m\u00e1 ka\u017ed\u00e1 osoba Trojice stejnou bo\u017eskou d\u016fstojnost.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Osoba a osobnost<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Nauka o Trojici na\u0161la sv\u016fj odraz v c\u00edrkevn\u00edm um\u011bn\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 dala vzniknout zcela nov\u00e9mu postoji k \u010dlov\u011bku jako k jedine\u010dn\u00e9 osobnosti.<\/p>\n\n\n\n<p>Starov\u011bk ani antika neznaly pojem \u201eosobnost\u201c. Obecn\u011b \u0159e\u010deno osobnost pro nek\u0159es\u0165ansk\u00fd sv\u011bt neexistuje a \u010dlov\u011bk je poj\u00edm\u00e1n pouze jako ur\u010dit\u00e1 \u010d\u00e1st jedin\u00e9ho celku. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee tato \u010d\u00e1sti\u010dka m\u016f\u017ee m\u00edt sv\u00e9 jedine\u010dn\u00e9 rysy, sv\u016fj vnit\u0159n\u00ed sv\u011bt, emoce, touhy, ale nikdy se nem\u016f\u017ee vymanit ze sou\u0159adnicov\u00e9ho syst\u00e9mu, do kter\u00e9ho spadla skute\u010dnost\u00ed sv\u00e9ho zrozen\u00ed. Rod, kmen, n\u00e1rod \u2013 to jsou z\u00e1kladn\u00ed hodnoty a v jejich r\u00e1mci nen\u00ed m\u00edsto pro jednotlivce. V r\u00e1mci syst\u00e9mu existuje pouze maska, soci\u00e1ln\u00ed role, kterou \u010dlov\u011bk hraje se sv\u00fdm \u017eivotem.<\/p>\n\n\n\n<p>Pouze v Trojici osobnost nal\u00e9z\u00e1 sv\u016fj prav\u00fd \u017eivot. Hypost\u00e1ze Svat\u00e9 Trojice jsou svobodn\u00e9 a plnocenn\u00e9 osobnosti, kter\u00e9 pln\u011b vlastn\u00ed svou podstatu. Podle ide\u00e1ln\u00edho z\u00e1m\u011bru i \u010dlov\u011bk m\u00e1 b\u00fdt takov\u00fd \u2013 podle obrazu Svat\u00e9 Trojice. Net\u00ed\u017e\u00ed ho jeho vlastn\u00ed touhy ani p\u0159irozenost ani instinkty, proto\u017ee s\u00e1m je ovl\u00e1d\u00e1. P\u00e1d tuto rovnov\u00e1hu naru\u0161il a lid\u00e9 se dostali pod vl\u00e1du sv\u00e9 vlastn\u00ed p\u0159irozenosti. Hierarchie lidsk\u00e9ho byt\u00ed byla poru\u0161ena, ale tajemstv\u00ed Svat\u00e9 Trojice zjevuje ide\u00e1l, ke kter\u00e9mu m\u016f\u017ee \u010dlov\u011bk sm\u011b\u0159ovat.<\/p>\n\n\n\n<p>Hlavn\u00edm obsahem tohoto ide\u00e1lu je l\u00e1ska, podle jej\u00edho\u017e obrazu by m\u011bl \u010dlov\u011bk budovat sv\u016fj vztah k Bohu a jin\u00fdm lidem. Pro Trojici l\u00e1ska nen\u00ed jak\u00fdmsi abstraktn\u00edm romantick\u00fdm pojmem, ale samotnou podstatou byt\u00ed, kter\u00e1 se projevuje pouze v nezi\u0161tn\u00e9m odevzd\u00e1n\u00ed sebe sama druh\u00e9mu a ve stejn\u00e9m nezi\u0161tn\u00e9m p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed odvetn\u00e9 l\u00e1sky. Toto vz\u00e1jemn\u00e9 pronik\u00e1n\u00ed bo\u017esk\u00fdch hypost\u00e1z\u00ed n\u00e1s p\u0159iv\u00e1d\u00ed zp\u011bt k z\u00e1sad\u011b Nov\u00e9ho z\u00e1kona \u2013 \u201eB\u016fh je l\u00e1ska\u201c (1. list Jan\u016fv 4:8).<\/p>\n\n\n\n<p>Redakce<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Pokud se zept\u00e1te pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165ana, jak by jedin\u00fdm slovem vyj\u00e1d\u0159il podstatu k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry, odpov\u011bd\u00ed z\u0159ejm\u011b bude slovo Kristus. A nebude v&nbsp;tom \u017e\u00e1dn\u00e1 chyba. Pr\u00e1v\u011b Kristus&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1190,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[23],"tags":[58],"class_list":["post-1189","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-verouka","tag-2022-04","has-post-thumbnail-archive"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1189","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1189"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1189\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1191,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1189\/revisions\/1191"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1190"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1189"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1189"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hlas-pravoslavi.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1189"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}